Co se stalo v Dolním Bousově?

Na úvod hodnocení závodu v Dolním Bousově bych chtěl podotknout, že do zdejšího areálu Rachvala jezdím pravidelně a rád. Zdejší trať sice neodpovídá současnému trendu. Je pomalá a má málo míst k předjíždění. Tyto nevýhody ale mohou mít i své kouzlo v podobě vyrovnaných jízd, ve kterých nechybějí kontaktní souboje.
V Dolním Bousově vždy vázla organizace a závody měly malý spád. Ani trať snad nikdy nebyla v optimálním stavu. Jenže to, co předvedli místní pořadatelé letos, to byl šok, ze kterého se bude český autokros dlouho vzpamatovávat. Nechci teď napadat desítky dobrovolníků, neboť vím, že bez jejich obětavé práce by se závody nedaly uspořádat snad nikde v republice. Mám teď na mysli především všechny odpovědné činovníky, kteří měli zajistit organizaci celého závodu a to včetně přípravy tratě.

Problém č.1 – povrch tratě a jeho nerovnost

Zásadní problém závodu spočíval v naprosto nepřipravené trati. Je s podivem, že byla vůbec schválena pro pořádání závodu mistrovství republiky. Její povrch (tvořený špatně zhutněnou navážkou ze stavební sutě a hlíny pochybného složení a původu) byl protkán systémem hlubokých kolejí a děr. Již v tréninkových jízdách bylo k vidění několik karambolů, které způsobily právě nerovnosti. Poznámka některých pořadatelů, že autokros se jezdí v terénu a ne na rovné silnici, byla naprosto nemístná. Potvrdil to i průběh vlastního závodu.
Po výhrůžkách jezdců, že do závodu nenastoupí, se začalo na trati dít něco, čemu se říká kamufláž. Lokální „maskování“ nerovností mělo však jen krátkodobý efekt. Za to však dokonale natahovalo průběh závodu.

Problém č.2 – prašnost

Samostatnou kapitolou byla organizace kropení tratě. Přestože byly k dispozici tři hasičské cisterny, na trať vyjížděla vždy jen jedna. Další dvě čekaly zřejmě v záloze, kdyby někde na závodišti hořelo. Jelikož panovalo horké počasí, bylo nutné kropit i v průběhu série rozjížděk (tj. mezi jednotlivými divizemi). Kropení tratě jedním vozem se nezřídka protáhlo i na patnáct minut. Kropení bylo navíc prováděno velmi neefektivně, trať byla vodou jen pocukrována. Prášit se tak začalo téměř okamžitě, jak na ni vyjeli první závodníci. Malá viditelnost byla druhou příčinou nebývalého počtu nebezpečných kolizí.

Problém č.3 – časový skluz

Časový skluz nastal již během první části měřených tréninků. „Úprava“ tratě vynucená protesty jezdců tento skluz prohloubila do gigantických rozměrů. Druhá část tréninku byla z tohoto důvodu zkrácena na jedno měřené kolo. První série rozjížděk však opět trvala neskutečně dlouho. V průběhu druhé série se proto rozhodlo o zrušení třetí série. Závod se tak stal naprosto neregulérním.

Výsledek – naprostý hazard s českým autokrosem

Autokros v Dolním Bousově se tak stal naprostým hazardem. Ohrožováno bylo zdraví jezdců, trpěla drahá závodní technika. Diváci byli znechucováni dlouhými pauzami a natažením programu závodu až do čtvrt na osm. Diletantský způsob pořádání závodu musel odradit i potencionální sponzory. Proto znovu opakuji, že to, co předvedli místní pořadatelé, byl šok, ze kterého se bude český autokros dlouho vzpamatovávat.
Je opravdu škoda, že jezdci nebyli tentokrát jednotnější a nakonec nastoupili do závodu. Bylo by určitě lepší vše předčasně ukončit, než nechat dohrát trapnou podívanou až do konce.

Poučení – ukáže budoucnost

Je asi opravdu nejvyšší čas, abychom si stoupli oběma nohama na pevnou zem. Máme sice závodníky, kteří dokáží vyhrávat závody mistrovství Evropy. Máme však skutečně nejlepší autokros v Evropě?
Když se předloni zrušil závod v Žitavanech, panoval všeobecný názor, že u nás by se něco takového stát nemohlo. Nyní je jasné, jak hluboce jsme se mýlili. Není však dobré jen nadávat na pořadatele v Dolní Bousově. Ti (alespoň doufám), už zpytují své svědomí. Podívejme se i na ostatní závodiště v České republice. Zázemí, stav tratě či organizace. Všude se najdou nějaké nedostatky. Vše je samozřejmě otázkou peněz. Je-li však pravda, co se v zákulisí bousovského závodu povídalo o dotacích na pořádání závodů a úpravu závodišť, pak u nás zřejmě není vše v pořádku ani z hlediska vedení tohoto sportu.