Zaměření a cíl studia

Germanistika jako jeden z filologických oborů je zaměřena především na poznání jazyka a kultury německy mluvících zemí. Spolu se společenskými vědami (filozofie, historie aj.) a ostatními filologickými obory tvoří náplň studia filozofické fakulty. Toto její začlenění odlišuje předmět jejího studia od běžně užívaného a poněkud zavádějícího označení “studium němčiny”. Dokonalé zvládnutí jazyka je pouze předpokladem, nikoli cílem studia germanistiky, uchazečům s výlučnou motivací k praktickému zvládnutí němčiny lze doporučit střední jazykové školy, případně fakultu translatologie UK.
Vlastním cílem a smyslem studia německé filologie je zvládnutí základů jazykovědy (lingvistiky) a literární vědy v rámci jazykového a národně-kulturního vymezení. Součástí studia je i vzájemné prolínání se sousedními obory, zejména s obecnou jazykovědou, filozofií, uměnovědou, psychologií, sociologií apod., které by mělo vést studenta k prohloubení úvah o funkcích a formách jazyka, literatuře a hodnotách umění a kultury vůbec.
Lingvistika a studium literatury představují dvě hlavní disciplíny germanistiky, v praxi pak dvě hlavní oblasti uplatnění absolventů. V rámci studijního programu germanistiky nejsou tyto obory studovány samostatně, přesto je však studentům dána možnost zvolit těžiště svého zájmu.
(Katedra germanistiky a nederlandistiky FF UP Olomouc zajišťuje také studium nizozemštiny: sekce nederlandistiky vydává pro svůj samostatný vědní obor vlastní informační materiál.)

Profil absolventa

Absolvent germanistiky by měl zvládnout metodiku vědeckého myšlení o jazyce a literatuře, být obeznámen se základní odbornou literaturou a být schopen samostatné tvůrčí činnosti v rámci zvolené specializace, ať se už jedná o projev ústní (přednášky, diskuse, kritická argumentace), či písemný (recenze umělecké i odborné literatury, vlastní články a referáty, odborné zpracovávání historických písemností apod.).
Rozhodne-li se student získat v rozšiřujícím studiu (ve 3. bloku) osvědčení o učitelské způsobilosti, jež ho opravňuje vyučovat na všech typech středních škol, neměl by zapomínat, že není jenom učitelem jazyka, ale znalcem a zprostředkovatelem německé (rakouská a švýcarské) kultury v celé její šíři.
Absolvent odborné (tj. neučitelské) germanistiky má možnost uplatnit se v širokém spektru kulturního i veřejného života, všude tam, kde se vyžaduje hlubší porozumění německému jazyku i kultuře německy mluvících zemí, tj. v publicistice, v nakladatelství, diplomatických službách, kulturních institucích, či ve výzkumné a vědecké práci.
Studium germanistiky, zahrnující lingvistiku, literaturu i kulturu, vybavuje taktéž své absolventy dobrými předpoklady k činnosti překladatelské, zejména k překladu umělecké literatury.
Studentům s hlubším zájmem o zvolenou specializaci je umožněno pokračovat ve studiích v rámci postgraduálního, doktorandského studia.

Přijímací řízení a profil uchazeče

K přijetí ke studiu obvykle nestačí dokonalé zvládnutí jazyka, “ideální uchazeč” neovládá pouze mechaniku jazyka, nýbrž je schopen na základě vlastní četby samostatně uvažovat o otázkách jazyka a literatury a o jejich širších souvislostech.
Přijímací řízení má dvě části. První – písemná – část ověřuje míru gramatických dovedností (písemný test s překladovými a substitučními cvičeními v šíři středoškolské látky: první tři díly učebnice: Věra Hoeppnerová: Němčina pro jazykové školy). Uchazeč, který úspěšně zvládl písemný test, postoupí do ústní části přijímacího řízení, v níž je metodou pohovoru vedeného v německém jazyce zkoumán vztah uchazeče k oboru, zájem (seznam četby a doklady o “aktivitách navíc” – olympiády, jiné soutěže atd. – vítány), motivace ke studiu (uchazečům s vyhraněným pragmatickým zájem o jazyk bývá na tomto místě obvykle doporučován jiný typ výuky jazyka), studijní schopnosti atd. Výsledky písemné a ústní části přijímacího řízení jsou určující pro výsledné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí ke studiu, minimální měrou se přihlíží k výsledkům studia na střední škole, neboť tyto jsou u jednotlivých kandidátů nesrovnatelné.