Oddíl sportovní gymnastiky TJ Sokol Praha Libeň

Náš oddíl řídí tři nejlepší gymnastky – Číča, Miky, Alice.

Občas jim v tom pomáhá Tomáš  a  Ruda ,
Viola, Zuzka, Hedvika, Alena , Zuzana s Markétou , Laura, Eliška, Simonka a další.

Ty mladší má na starosti Zuzka , moc hodná a přitom výborná trenérka ze Strakonic.

S těmi staršími krátce ( ale zato výtečně ) pracuje Pavlína.

Akrobacii a bradla cvičí se staršími dívkami nejvíce pan trenér – Martin.

Teda “pan trenér”, on je u nás spíše na křičení, zavazování řemínků, uklízení nářadí, vožení rozbitým autem a občas nošení holek při saltech. To trénování zvládají holky i bez něj.

    Začínali jsme před dvěma a půl lety v téměř prázdné lodi Libeňské sokolovny. Postupně jsme si postavili akrobatický pás, obložili kladiny žíněnkami a molitanovou drtí s kobercem, máme vyrobený odrazový můstek s péry z výše zmíněného auta a mnoho dalších udělátek a zlepšováků na nářadí. Bohužel nám chybí bradla o nestejné výšce žerdí. Vedení jednoty se zatím marně snaží nám je zajistit. Hlavně proto chodíme občas cvičit do Tyršova domu, kde díky pochopení místního oddílu a vedení OS ČOS můžeme cvičit společně s oddílem TJ Sokol Kampa Praha. My jim na oplátku pomáháme s dopomocí na těžší akrobatické prvky, dopravou na závody a podobně. Často s námi cvičívá Katka, Lenka , Hanka a Eliška s paní trenérkou Zdenkou .

    Dříve s námi cvičilo i více kluků. Ti nejstarší - Jirka a Honza - se postupně věnovali i trénování mladších, ale oba teď mají moc práce. Musí se nějak uživit, takže na tělocvičnu zbývá jen málo času.

Tyto velké krásné fotky pro nás vyrobil Vláďa, autor krásných stránek o naší jednotě  TJ Sokol Praha - Libeň.
 
 

    Z těch mladších kluků zůstal Adam a nově příchozí, jako Tomáš, Ruda, Radek, Evžen a Jurij. Cvičí už jen pro radost, na závody se snad budou připravovat někdy příště. Loni ještě chodili Tomáš, Koudy a Honza, takže naše družstvo dokázalo získat výborné deváté místo na mistrovství republiky. Jenomže pak kluci začali dělat příliš velký nepořádek a postupně jsme se s nimi rozloučili.

    Holkám se zatím o mistrovství republiky jenom zdá. Přesto máme docela pěkné výsledky z pohárových soutěží, třeba 2., 5. a 6. místo ze závodů v Nové Včelnici. Na letošních přeborech Prahy dokonce získalo družstvo našich starších žákyň bronzovou medaili. Co na tom, že nikdo další se do soutěže nepřihlásil, ona ta “šestka” je už dost těžká kategorie a můžeme být rádi, že jsme dokázali družstvo dát dohromady. Doufejme, že tato medaile zdaleka nebyla poslední. Vždyť tolik potu a stržených mozolů nikdo jiný než naše holky na tréninku nenechává. Začaly sice s gymnastikou pozdě, většinou okolo deseti až jedenácti let věku, ale už začínají dohánět své vrstevnice, které často cvičí od čtyř či pěti let. Teď, když jim bude Pavlína pomáhat s pohybovkou, půjde to určitě rychleji, vždyť techniku akrobatických prvků zvládají docela dobře. Jenom kdyby ta puberta tolik nemlátila a pan trenér kdyby chodil včas a méně naštvaný z práce.

    Loni se nám moc vyvedlo letní soustředění v Polici nad Metují. Po dřívějšch zkušenostech jsme se rozhodli uspořádat soustředění sami, nezávisle na oddílu z Rychnova nad Kněžnou, se kterým jsme jezdili předchozí léta. Ne, že by to s nimi bylo špatné, spíše naopak. Ale oni dnes začínají patřit do absolutní špičky v naší republice a potřebují klid pro kvalitní trénink. U nás je naopak zvykem na tréninku dělat bordel, předbíhat se, cvičit všichni najednou a navzájem se povzbuzovat. Takže bychom je neradi rušili. V Polici nám nic nechybělo, zvládli jsme cvičení a hlavně moc a moc posilování v tělocvičně, i další akce. Tak například celou dobu bylo krásně, jenom třikrát pršelo. Takže jsme třikrát jeli na velký výlet na kolech, abychom vždy dostatečně zmokli. V Adršpachu nás dokonce polil vodopádem samotný Krakonoš a přežili jsme i jízdu na Titaniku II. V noci jsme kradli oheň na Olympu, večer jsme tam rokovali v prostěradlech a přes den soutěžili o Oboly. V Aténách jsme odsoudili všechny lupiče a dokonce jsme nalezli i zlaté rouno Argonautů. Kdo měl nejvíce Obolů, nedostal nakonec nic, protože se zapomnělo na vyhlášení soutěže.

    Dne 19. 11. 1999 jsme měli slavnostní Akademii v naší sokolovně ( Zenklova 31/2 – z Palmovky jednu zastávku tramvají na Stejskalovu ). Naše vystoupení mělo velký úspěch, stejně jako vystoupení dívek na Šibřinkách 2000.

    Začátkem února 2000 jsme týden opět cvičili v Polici nad Metují. Všichni si přivezli lyže, ale na stráni s vlekem bylo pořád málo sněhu, takže lyžovat jsme jeli až poslední den do Krkonoš. Nakonec jsme tam nedojeli, neboť před Trutnovem jsme objevili výborný svah s dlouhým vlekem, kde jsme jezdili až do večera.
 

    Tady se můžete blíže podívat na jednotlivé členy našeho oddílu:

Číča = Katka 

    Číča je prostě Číča. Báječná gymnastka a opravdová kočka. Všichni kluci jsou do ní zamilovaní a u pana trenéra má protekci, protože to s ním prostě umí. Je už na páté kategorii povinných sestav, zvládá i šestou, akorát v jednotlivkyních na ní ještě nesmí závodit. Všichni doufáme, že na ní letos postoupí.

 

Miky = Anča 

    Miky je také báječná gymnastka a moc príma holka. U pana trenéra má také protekci, protože to s ním také umí. Je už na páté kategorii povinných sestav, a v družstvech už také závodila na šesté. Dokáže cvičit naplno, ale má i dny, kdy se jí hlavně posilovat moc nechce. Pokud letos splní pátou kategorii, nastoupí rovnou do sedmé, neboť jí již bylo 13 let.

 

Alice 

    I Alice je báječná gymnastka. Je ze všech starších holek nejhodnější, takže má u pana trenéra také protekci. Má zdravotní problémy, občas nesmí cvičit, ale vždy ostatní holky dožene. Zatím má splněnu teprve třetí kategorii, ale už umí i volné sestavy na šestou a sedmou. Snad se jí na jaře podaří splnit čtyřku.

 

Viola 

    Viola má talent a docela se i snaží. Je mladší a trochu rozmazlená, takže jsou na ní občas starší holky i trenéři zlí. Přesto a nebo možná právě proto se vše učí velmi rychle a již je na čtvrté kategorii, do podzimu snad postoupí na pátou.

Eliška (vlevo) a Simonka (vpravo) 

    Obě jsou malé a moc snaživé. Nějakou dobu měly problémy s docházkou, ale teď se vše spravilo a připravují se na závody ve třetí kategorii. Eliška je malá, štíhlounká a má dlouhé nohy, takže se bude rozhodčím moc líbit. Simonka je také malá, má moc velkou sílu a zpevněné tělo, takže se bude rozhodčím také líbit. Hned na prvních oficiálních závodech se jí podařilo postoupit z kvalifiikace na přebory Prahy. Doufejme, že nebudou mít se splněním třetí kategorie takové problémy jako starší holky, na které jsou rozhodčí vždy přísnější.
 
 

Pokud jste se na tuto stránku dostali při vyhledávání .....  Úvodní stránka s rámci