Je po zimních prázdninách a paní učitelka opět vítá děti ve škole: "Dobrý den, tak už jsme zase všichni tady." Děti otráveně:"Dobrý den, paní učitelko." Když je ta zima, tak si do konce prázdnin zahrajeme na koulovanou." Děti radostně:"Jó, jó." A paní učitelka:" Tak, Ondrášku, pojď k tabuli."
Paní učitelka vysvětluje gramatiku. "Máme tedy čas minulý, přítomný a budoucí. Budu se vdávat - Hurvínku, jaký čas to je ?" "Nejvyšší čas, paní učitelko," odpoví Hurvínek.
Do třídy přišla nová paní učitelka a pan ředitel ji představuje žákům? "To je vaše nová paní učitelka a věřím, že si spolu budete rozumět. Viďte paní učitelko." "No jasná páka, ty vole, řediteli, na puberťáky já jsem eso, ty vole!"
"Pane učiteli, já nemohu přečíst, co jste mi napsal pod můj úkol." "Že máš psát krasopisně, Hurvínku!"
Hurvínku, v tvé žákovské knížce čtu že píšeš pomalu, chodíš pomalu a mluvíš pomalu.Je něco, co ti jde rychle? Říká otecko Spejbl. Jo, taťuldo, jsem hrozně rychle unavenej.
"Hurvínku, mě nenapadlo nic, co bych do toho úkolu napsala. Odevzdala jsem jen čistý papír." "To já taky, Máni. Snad si pan učitel nebude myslet, že jsme opisovali."
Víš,co nejvíc naštve domorodce? "Když si koupí nový bumerang a ten starý nemůže zahodit."
První den školy se paní učitelka vemlouvá novopečeným žákům. "Abyste rozuměli, vyučování začíná každý den v osm hodin." Přihlásí se Hurvínek. "Abyste rozuměla, paní učitelko, tak kdybych tu náhodou nebyl, tak klidně začněte beze mne."
Hurvínkovi se nechce do školy. Zatelefonuje tedy do sborovny a hlubokým hlasem oznámí: "Žák Hurvínek dnes pro nemoc nemůže přijít do školy." "A kdo volá, prosím?" "Můj otec," odpoví Hurvínek.
"Hurvínku, vytvoř větu ze slov kočí a kůň." "Kočí staví koně." "Správně, Hurvínku. A nyní vytvoř z této věty rozkazovací způsob!" "Prr," odpoví Hurvínek.
"Hurvínku," děsí se pan učitel, "jak můžeš napsat slovo myš s měkkým i?" "Kuličkovým perem, pane učiteli."
"Hurvínku, kolik je dvě a dvě?" "Nerozhodně, pane učiteli."
"Tak, copak nového ses dnes ve škole dozvěděl, Hurvínku?" "Že všichni ve třídě mají větší svačiny než já."
Je třičtvrtě na osm a Hurvínek povídá: "Když mě teď taťulda nevzbudí, tak zase přijdu pozdě do školy."
U Spejblů je zase tichá domáctnost. Hurvínek napíše vzkaz:"Vzbudit v sedm hodin". Když se ráno probudí, tak zjistil, že zaspal. Ale vedle sebe našel cedulku:"Vstávat, je sedm hodin."
Hurvínek jezdí doma na tříkolce. Najednou něco spadlo a rozbylo se. A když Hurvínek jede kolem Spejbla, tak se jako by nic zaptá:"Taťuldo, tu vázu v předsíni si naše rodina předává z generace na generaci, že ano?" "Ano, proč se ptáš?" odpoví Spejbl. "Protože té poslední generaci upadla."
"Žáci, kdo odpoví na první otázku, nemusí už odpovídat na druhou. Tak tedy - Hurvínku, řekni mi, kolik vlasů máme na hlavě?" Hurvínek odpoví: "345!" "Jak jsi na takovou hloupost přišel?" podiví se učitel. "Nepovím, protože tohle je už druhá otázka."
Když Hurvínek přijde ze školy, pan Spejbl se ho ptá co dnes dělali. Hurvínek odpoví:"Třaskaviny, a byl jsem vyvolaný." "Aha," řekne Spejbl a hned se zaptá? "a co budete dělat zítra ve škole?" "V jaké škole?" zeptá se Hurvínek.

nahoru