TYFÓN – TYPHON, obr se stovkou dračích hlav a s hlasem člověka, psa a býka. Zrodila ho bohyně země Gaia a otcem byl Tartaros. Zeus ho přemohl a upálil mu všech sto hlav blesky a svrhl ho také do Tartaru. Tyfónovou ženou byla Echinda, napůl žena a napůl had. Měli spolu tyto děti: Kerberos, Orthos, nemejský lev, lernská Hydra, krommyónská svině, Lycká Chiméra a thébská Sfinx. 1

Tyfón se dotýkal čelem hvězd a jeho rozepjaté paže obsáhnou východ i západ. Z očí mu šlehají plameny, na každém prstu má draka a kolem těla s křídly se v jeho dolní části obtáčejí odporné zmije. Tyfónovi se podařilo při souboji s Diem přetnout mu šlachy jeho vlastním srpem. Šlachy zašil do pytle z medvědí kůže a odnesl do Kilikie do úschovy k dračici Delfýně, odkud ho ukradl Hermes s Panovou pomocí. Tito dva potom vrátili šlachy Diovi, kterému se tak vrátila jeho původní síla a v souboji nakonec zvítězil. 2

Podle jiné tradice je Tyfón synem Héry bez otce3. Typhón bývá také někdy ztotožňován se Sutechem, Osirisovým vrahem egyptské mythologie4 Tyfon, nebo také Typhoeus má svou analogii v chetitském Zpěvu o Ullikummim. Popis Tyfóna se u klasických autorů liší: Hesiod zná Tyfóna jako stohlavou saň. Apollodor jej naopak líčí jako obrovskou kamennou bytost. Poslání mají stejné: bojovat proti Diovi.5
Zpět na text Zpět na rozcestí O heslo vpřed O heslo zpět







  1. Bohové a hrdinové antických bájí; Vojtěch Zamarovský; str. 404
  2. Slovník řecko-římské mytologie a kultury
  3. Mytologie; Imre Trencsényi; Waldapfel; str.107
  4. Mytologie; Imre Trencsényi; Waldapfel; str.303-305
  5. Duchovní prameny života - stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích; 114;115