Petr Kubík
NITKY

Někdy si připadám,
jako slon
v porcelánu.
Jak složitý je svět,
a nitky osudu
jsou tak tenké.
Někdo je vždycky
rád zašmodrchá
a ty bloudíš.
Nikdy nevím,
co jsem
stihl zamotat.
Nikdy nevím,
co jsem
dokázal rozplést.
Stačí pohled vedle
a padáš
někam dolů.
Život je směšný
a lidé
tkají nenávist.
Proč?