Michalovi, kterého jsem potkal krátce potom,
co mi byla píseň svěřena mým šamanem
a před tím, než jsem ji svěřil papíru:
Pamatuj, každý má právo prožít svůj fantasy příběh.

Šaman v nás

Dva dny se posti!
Dva dny kráčej lesem sám
od nikud nikam!
Dva dny mlč,
dva dny zkus meditovat
a nebo se modli.
Dva dny tanči okolo ohně,
zpívej staré šamanské písně.

Tanči šamane, tanči,
tanči svoji píseň.

Snad se zase vrátí ten,
který kdysi v tobě zbloudil,
o němž's už myslel, že je mrtvý
ten starý dobrý šaman v nás.
Uslyšíš zase tiché skály,
ucítíš hovořit stromy
a uvidíš ptáky zpívat.

Tanči šamane, tanči,
tanči svoji píseň.

Skály, proč jste tak mlčenlivé,
ublížil Vám někdo?
Ó šamane, to člověk v tobě ukrytý.
Stromy, proč jste tak smutné,
copak Vás někdo zranil?
Ó šamane, to člověk, jenž v tobě jest.
Ptáci, proč tak smutně zpíváte?
Snad Vám někdo nepřistřihl křídla?
Ó šamane, to všechno člověk,
který v tobě se skrývá.

Tanči šamane, tanči,
tanči svoji píseň.

 Snad dokáže tvá píseň zahladit
šrámy po dynamitu ve skalách.
Možná ta píseň uzdraví
rány po zlomených větvích
a nebo uklidí i les (tu malou skládku).
Jdi s písní na duši
a srdcem rozdávej úsměv,
starý dobrý šamane.

Tanči šamane, tanči,
tanči svoji píseň.

Vždyť dobro plodí dobro
a úsměv se mění v radost.
Tak rozdávej sám sebe,
jen tak dojdeš bohatství.
Kdo rozsévá štěstí,
ten později radost sklidí.
Tak jdi tou cestou,
utíkej dál - je mnoho bolesti!

Tanči šamane, tanči,
tanči svoji píseň.

A než se naděješ,
zavolá civilizace, tvůj domov.
Jdeš slepý,
běžíš k ní s rukama rozpřaženýma
a sám nevíš proč.
Napřed to trochu bolí,
to se šaman hlásí o slovo.
Pak pokrčí tiše rameny a odchází pryč.
A ví, že příště to budou dny

TŘI!