Znechucený kyberman.

Pomalu se rozplývám
v Síti kilobajtů.
Je to, jako úkryt před
smrtí,
tam venku.
Jako útěk z domova.

Tam někde v bytě -
malém, plesnivém
a plném tmy
se povalují nakřápnuté
zrcadlovky
a prázdná láhev od coly.

Tam také odpočívá má
odporná tělesná schránka,
zatímco já se proháním
číslo, řádka, čárka.

Ano, byl to útěk
ze světa lží a popelnic.
Ze světa starých struktur
a nových snobů.
Ze světa razítek a byrokratů
a papalášů v mercedesech.

Tady v troskách sběrnic
a datových vstupů,
na perifériích datových okruhů...
Tam, kam už nesahá moc
mého operačního systému...

Ano, právě tam mohu
hrdinně bojovat s viry
a zlikvidovat nějakou tu
zkostnatělou databázi.

Některého databankového
molocha s inventurami, nebo
personálními údaji
(co kdo kdy komu a za kolik)
k vzteku těch s razítkem
a jejich šéfů.

Tak pojďte, vy jenž
si rozumíte s operačním
systémem
a zanechte sobě pány a
jejich razítkovou šlechtu.

Pojďte přece, ať se zadáví
svými papíry
a zalknou inkoustem!