|
| Plastic Symphony |
|
| Schéma projektu: |
|
| Záměr: |
|
| Rockové hudbě zcela neobvyklými (symfonickými) prostředky předvést hudební kvality tvorby skupiny The Plastic People of the Universe, a to využitím schopnosti Jaze Colemana rozeznat a vyhmátnout z rocku jeho hudební kvality, jak to předvedl svými symfonickými verzemi hudby Doors, Rolling Stones, Led Zeppelin apod. Současně uznání, ocenění, poděkování a vzpomenutí přátel Milana Hlavsy. |
|
| Cíl: |
|
| Nahrát CD s Colemanovou úpravou Hlavsovy hudby a u příležitosti jeho vydání uspořádat koncert, kde bude hudba z CD provedena živě (pozván bude prezident republiky a další hosté, jako např. Mick Jagger apod.) |
|
| Realizace: |
|
| Jaz Coleman zaranžuje pro symfonický orchestr (a event. sólisty) z repertoáru PPU skladby, které ho nejvíce inspirují. V Rudolfinu bude nejnovější technikou nahráno CD (realizace Luboš Nováček). CD bude vydáno na značce BMG. V průběhu roku 2002 by mělo být CD uvedeno na slavnostním koncertě v Rudolfinu. |
|
| Projekt svým osobním dopisem přivítal prezident republiky Václav Havel a popřál jeho realizátorům úspěch. |
|
| The Plastic People of the Universe |
|
"Kolik je hodin?" - "Tady není čas."
(věznice v Čechách, sedmdesátá léta) |
|
| Současně s počátkem dočasnosti v Čechách počíná příběh PPU. Není to však časová koincidence, protože každá z těchto rovin má svůj vlastní čas: dočasnost neví nic o magickém rytmu universa. |
|
| Mejla Hlavsa spoluzakládal skupinu The Plastic People of the Universe v objektivně velmi nevhodném čase, po "dočasném" příchodu sovětských vojsk, v září 1968. Hudebně mu byli vždy blízko Frank Zappa, Captain Beefheart, Doors, Velvet Underground a Fugs. Vlastní tvůrčí přístup kapely, v níž byl Hlavsa od počátku výhradním autorem hudby, byl oceněn na přehlídce Beat Salon již v dubnu 1969. |
|
| Mystická a přírodní témata, oslavená hudbou, posléze zpozemštěla, aniž by se ztratil sváteční prvek: cyklus hudebních produkcí byl určován událostmi společenství. Brzy však začaly být zjevné pozemské důsledky nesouladu universa s dočasností. |
|
| V květnu 1970 v souvislosti s postupující "normalizací" PPU jako ideologicky nepřizpůsobiví přišli o profesionální statut, poté vystupovali jako amatérský soubor. V květnu 1973 zkusili PPU opět získat profesionální statut. Původní kladné stanovisko poroty však bylo z politických důvodů zrušeno. Poté PPU vystoupili jako amatérská kapela na několika rockových přehlídkách; postupně přešli do "podzemí" a vystupovali na utajených koncertech, pořádaných především při příležitosti oslav např. svateb. V červenci 1973 byl poprvé uvězněn managor skupiny Jirous. V roce 1974 vznikla nahrávka "Egon Bondy´s ...". |
|
| Pokus odsunout kapelu do "bezčasí" měl paradoxní vedlejší efekt: spojil k jejich obraně společenské elementy, segmenty, vrstvy a individua do té doby nemyslitelné. |
|
| V březnu 1976 byli členové PPU - v rámci pogromu StB na underground - vzati do vazby. Většina byla do srpna 1976 propuštěna. V listopadu 1976 byli odsouzeni saxofonista PPU Brabenec, managor PPU Jirous, zakladatel skupiny DG 307 Zajíček a zpívající farář Karásek. |
|
| V lednu 1977 vyšla Charta 77, kde se na jedné hromadě ocitli mj. undergroundoví dělníci s intelektuály skutečně nejrůznějšími. |
|
| V červenci 1977 byl z Československa policejně vykázán souputník a bývalý člen PPU Kanaďan Paul Wilson. |
|
| Po mžikové politické analýze se kapela vzepjala ke třem nadčasovým theologicko-filosoficko-surrealistickým majstrštykům. |
|
| V říjnu 1977 PPU jediným prvoplánově politickým textem reagují na současnost ("100 bodů" na koncertě na venkovském sídle Václava Havla). Po tomto koncertě byl potřetí uvězněn managor Jirous. |
|
| V dubnu 1978 zahráli PPU taktéž u Havla na Hrádečku "Pašijové hry velikonoční", osobitou theologickou reflexi, připravovanou původně v miniaturním obsazení k provedení o rok dříve v Horních Počernicích (to se nestihlo, obsazení se dále rozrůstalo až na konečných 10 hudebníků). |
|
| V říjnu 1979 PPU provádějí v Nové Vísce u Chomutova reminiscenci na dílo filosofa Ladislava Klímy "Jak bude po smrti". |
|
| V březnu 1981 na posledním koncertě PPU dávají již výsostné básnické a hudební dílo zcela z vlastních zdrojů: Hlavsa zhudebnil Zajíčkovu a Brabencovy básně. |
|
| Po dalším období rezistence se kapela - symptomaticky paradoxně v období vrcholící krize dočasnosti - odmlčela. Poté se v novém čase znovu rozehrála, aby utrpěla ztrátu tentokrát absolutní. |
|
| Od té doby PPU již jenom nahrávají: fragment chystaného projektu "Souostroví Gulag" (1982 - poté emigroval saxofonista a spoluautor Brabenec); "Hovězí porážku" (1984), "Půlnoční myš" (1985); divadelní hudbu k Havlovu "Pokoušení" (1986 - originál nahrávky se ztratil, aniž kdy byl použit). |
|
| V roce 1988 se PPU rozešli. |
|
| V roce 1997 se PPU znovu sešli. Provedli koncert v "největší stodole", která byla zrovna k dispozici: ve Španělském sále Pražského hradu u příležitosti 20. let vzniku Charty 77. |
|
| 5.1.2001 umřel Mejla Hlavsa. |
|
| A k relativizaci této ztráty, k jejímu odsunutí do časnosti, vznikla Plastická symfonie. |
|
"A víte, že mi ta malá procházka udělala dobře?"
(nejmenovaný pozůstalý po pohřbu své ženy, na otázku, jak se cítí).
|
|
| JAZ COLEMAN - SÍDLÍCÍ SKLADATEL |
|
|
|
| Jaz Coleman prochází nejrozmanitější kariérou v hudebním průmyslu, pohybující se mezi čistým zápalem pro "Killing Joke" (punková skupina) a symfonickými orchestry světa. Vyrůstal v akademické rodině. V šesti letech začal hrát na klavír a v osmi byl přijat do sboru Addingtonského paláce. Během dalších dvou let prošel několika skvělými chrámovými sbory v Anglii a dosáhl prestižního ocenění sborového zpěváka - cenu Saint Nicholas. Ve čtrnácti již jeho ceny zahrnovaly zlatou medaily na festivalu Bath International, Rex Watson Challenge Cup na festivalu v Cheltenhamu a 8. místo s vyznamenáním za housle. |
|
| V roce 1979 objevil Jaz jako sedmnáctiletý post-punkovou experimentální skupinu "Killing Joke", jejíž světová turné a mnohé nahrávky ovlivnili celou generaci jejich současníků jako jsou Nirvana, Pearl Jam, Faith No More, Nine Inch Nails a Ministry. |
|
| V roce 1987 studoval Jaz Coleman v Lipsku (tehdejší NDR) skladbu a od roku 1989 konzervatoř v Cairu, kde se zaměřil na studium arabské čtvrttónové řady. Ke svému údivu zjistil, že byl prvním západním studentem orientální hudby na arabské konzervatoři. Na konci roku 1989 měl Coleman dokončenou svou 1.symfonii. Poté, co ji shlédl a schválil Klaus Tennstedt, nazval Colemana naším "novým Mahlerem". Roku 1992 získal Coleman občanství Nového Zélandu a stal se sídlícím skladatelem Aucklandské filharmonie. |
|
| Jeho nahrávací kariéra se symfonickými orchestry vzrůstala šokující rychlostí dokončením nahrávek s Novozélandským a Londýnským symfonickým orchestrem, pěti nahrávek s Londýnskou filharminií, Novozélandský smyčcovým kvartetem, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy a Českou filharmonií. Vydával pod různými společnostmi jako DECCA, Phillips, B.M.G. Classics, Dreamworks a Universal Music a nahrával s umělci takové různorodosti jako Mick Jagger a Nigel Kennedy. Psal pro řadu umělců a hudebních seskupení přes Enigma po Metallicu. Napsal znělky pro Rugby World Cup, Americas Cup a nyní je sídlícím skladatelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy. |
|
| Poslední dvě nahrávky dosáhly na trhu 1. místo v prodeji CD (udržely se v žebříčku po 104 týdny), prodáno bylo přes milion nosičů po celém světě. |
|
| Když v roce 2001 dirigoval Coleman Českou filharmonii se skupinou Čechomor ve vyprodaném Rudolfinu v Praze, dostalo se mu jásajících ovací od stojícího publika. |
|
| Nahrávky roku 2001 obsahují nový houslový koncert pro Nigela Kennedyho, smyčcový kvartet, větší symfonický kus oslavující "Sametovou revoluci v Československu" se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy a koncert pro skupinu Čechomor a Českou filharmonii. |
|
| Coleman má ve svém programu pro nastávající rok mnoho projektů, jmenujme alespoň Doors Concerto s Nigelem Kennedym, který se bude konat v divadle pod širým nebem na Akropoli v Athénách poté v Pařížské opeře a v Los Angeles Bowl. |
|
| V současné době pracuje se Symfonickým orchestrem v Sydney na novém díle nazvaném Illuminati a během roku 2001 bude účinkovat každý měsíc v Praze. |
|
| JAZ COLEMAN - DISKOGRAFIE |
|
|
|
| Songs from the Victorious City s Anne Dudley | The Cairo Master Players |
| China Records/Universal music | |
| Symfonie č. 1 Idavoll and Fanfare for the Millenium | New Zealand Symphony Orchestra |
| BMG Classics | |
| Symfonie č. 2 The Black Onyx | Auckland Philharmonia |
| Bulletproof/Software
Universal Music | |
| Pacifica - skica pro smyčcový kvartet | New Zealand String Quartet |
| BMG Classics
Australasia Point Music
Phillips Classics Worldwide | |
| Symphonic Rolling Stones s Mickem Jaggrem | London Symphony Orchestra |
| BMG Classics | |
| Us and Them - Symfoničtí Pink Floyd | London Philharmonic Orchestra |
| Point Music/Phillips Classics | |
| Symphonic Who | London Philharmonic Orchestra |
| BMG Classic | |
| Kashmir - Led Zeppelin symfonie | London Philharmonic Orchestra |
| Point Music/Phillips Classics
Universal music | |
Oceania
(znělky pro Rugby World/America´s Cup) |
| Universal music | |
The Doors Concerto
pro housle s Nigelem Kennedym | Symfonický orhestr hl. m. Prahy |
| Universal Music | |
Čechomor
koncert pro folk-rockovou skupinu a orchestr |
| Universal Music | |
| (seznam neobsahuje filmovou hudbu) | |
| Managerem projektu je agentura AGADA (Johana a Debora Dostálovy). | | |
