Jakub Houba

 

- - -

Vzlétl jsem rychleji
než obvykle,
letěl jsem tak rychle,
že nebylo možné mne vidět.
V jedné jediné zatáčce
jsem opsal kruh
celou myslí.
Někteří lidé nevěří,
ale bylo to tak,
i když jen na chvilku.

 

 

- - -

naštípu dřevo do kamen
uvařím čaj
chrstnu na sebe kýbl
studený vody
zamotám se do starýho
vytahanýho svetru
svlíknu holku
v seníku
napíšu báseň
sním krajíc chleba
vypiju čaj
a půjdu spát
v triku
po dědovi

 

 

 

- - -

v dutině záchodu
v ulitě šneka
místnůstka bez oken
samota čeká

nahý a plný
žíznivých doteků
 
kapání kohoutku
z chodby

 

 

 

NE
nespím
nesním
nesnídám zdravě
nezpívám hravě
neslyším nádherně
nevidím barevně
dobrou vodu nepiju
po buřtu hned nebliju
nedělám
nejsem
letím

 

 

 

PROMĚNY
stal jsem se nocí
stal jsem se tmou
hvězdy se třpytily
větry se dmou

stal jsem se vodou
plynoucí řekou
rychlou a dravou
stříbřitou měkkou  

stal jsem se chlapcem
samotou svou
kalhoty s laclem
svět je jen hrou

stal jsem se
a byl jsem tu dýl
bloudil jsem
nemaje cíl

 

 

 

- - -

deštivé ráno
po probděné noci
kapky buší na sklo

 

 

 

- - -

vrány se slétly
v jediném mraku
předzvěst utrpení
podobné draku
hlavy zaklonění
tiché zastavení
bude zima

 

 

zpět na hlavní stránku