Těžký život se stane snesitelným, jakmile má cíl.
Všeho s mírou. - Méden agan.
Zde mrtví otevírají oči živým.
Spravedlnost - ochránkyně poctivých, karatelka provinilých, strážkyně obecné veřejnosti.
Žil pro obecné blaho, ne dlouho, ale zcela. - Saluti publicae vixit - non diu, sed totus.
Vše pomíjí.
Poslední hodina je (lidem) ukryta. - Ultima hora latet.
Jedna z nich je poslední. - Una harum ultima.
Snad poslední. - Ultima forsan.
Vždy zraňují, poslední zabíjí.
Živé volám, mrtvé oplakávám, blesky odháním. - Vivos vogo, mortuos plango, fulgura frango.
Budoucí osud dítěte je vždy dílem matky.
Bůh mi dal korunu, běda tomu, kdo se jí dotkne.
Člověk je jako ovce, následuje vždy prvního mimojdoucího.
Člověk nemá přátel. Jen jeho úspěch je má. (po bitvě u Waterloo)
Dějiny jsou jen báje, s nimiž se lidstvo shodlo.
Génius umí vytěžit maximum ze svých příležitostí.
Hlupák má jednu velkou výhodu před člověkem vzdělaným: je sám se sebou spokojen.
Jediné vítězství na láskou je útěk.
Jestli mě miluješ méně, znamená to, žes mě nemiloval nikdy.
Jsou pomluvy, před kterými i nevinní ztratí odvahu.
Kráčejte v čele idejí vašeho věku: tyto ideje půjdou za vámi a budou vám nápomocny. Jděte za nimi - strhnou vás za sebou. Jděte proti nim - povalí vás.
Krádež neexistuje, za všechno se platí.
Krásná žena se líbí oku, dobrá srdci.
Láska má být požitkem, nikoli mukou.
Lež není k ničemu, protože neoklame než jednou.
Lidé jsou lační dojmů, jsou nadšeni tím, kdo je umí obratně vyvolat.
Muž bez chrabrosti a odvahy je jen věc.
Muž potřebuje ženu tak chytrou, aby ocenila, jak je moudrý, a tak hloupou, aby jí nebylo zatěžko to říkat.
Na světě jsou dvě mocnosti: meč a duch. Duch vždycky zvítězil nad mečem.
Náhoda nám prostě spočítá všechny naše hlouposti.
Nejlepším prostředkem, jak dodržet slovo, je - nikdy ho nedávat.
Neměl by se dovolovat sňatek těm, kdož se neznají aspoň šest měsíců.
Nemůžeme se zastavit. Znáte mou armádu? To je vřed, který by mne zničil, kdybych mu přestal poskytovat potravu.
Neštěstí ještě nejistá tíží nás často mnohem víc než neštěstí, která se již snesla na naše hlavy - to proto, že v obraznosti stejně jako v matematice je síla neznámého nezměřitelná.
Od vznešeného k směšnému je krok.
Odvaha je jako láska - musí mít naději za potravu.
Oproti jedné ženě, která nás inspiruje k něčemu dobrému, jsou jich stovky, které nám vnukají hlouposti.
Po deseti letech manželství rozluka nesmí být možná.
Policie spíš vynalézá než nalézá.
Pořádek - to je velké blaho lidstva.
Revoluce - to je strašná věc! Ale je to velká síla, neboť je velká nenávist chudoby vůči bohatým. Revoluce vždy se dějí kvůli bídným a chudáci, oni od ní nejvíc vytrpí. - Revoluci pozoroval jsem zblízka, a proto ji nenávidím, třebaže mne zrodila.
Slaboši čekají na příležitost, silní ji vytvářejí.
Srdce státníka musí být v jeho hlavě.
Válka se co nevidět stane anachronismem.
Všechno nepřirozené je nedokonalé.
Za kolektivní zločiny není odpovědný nikdo.
Ženy jsou zaměstnáním pro lenocha, ale osvěžením pro bojovníka.
Ženy mají jen dvě zbraně: kosmetiku a slzy. Naštěstí pro muž mohou být jen zřídkakdy s úspěchem použity obě současně.
Žert je jako bavlna, také se trhá, když jí předete příliš najemno.
Život je pevnost, o níž já, ani vy nic nevíme.
Živý pěšák je víc než mrtvý generál.
Kanada je kolébkou hokeje. Čechy kolébkou závisti.
Díváš se do nebo a pláčeš pro hvězdu. Víš, že ji nikdy nedostaneš. A pak se jednoho večera podíváš dolů - a tady je - září ti v dlani.
Děti nejsou šťastné, nemají-li co ignorovat. Proto byli stvořeni rodiče.
Láska je plamen co zahřívá, vášeň je požár, co ničí.
Voják potřebuje meč, vládce trůn, filozof knihy, básník pero - žena však bojuje a vítězí jediným pohledem.
Humor je příliš vážná věc, než aby se nechal v rukou humoristů.
Křičeti s křičícími, toť jedna u největších kolektivních slastí.
Srdce lidí si nenakloníme velkými činy, jež uvádějí v rozpaky, nýbrž drobnými pozornostmi, jež dojímají nebo překvapují.
Každá válka končí jednáním. Proč tedy nejednat hned?
Babička ... se smrti nebála a čekala ji, tak jako čekávala léto anebo psaní od tety Mařky.
Chalupář potřebuje ženu, která má naději na svatořečení.
Matka opatrného nemusí plakat.
Mír se zjednává válkou.
Osočování mnohých přemohlo ctnost jednoho člověka.
Osud člověka je utvářen jeho povahou.
Osud každého člověka odpovídá jeho mravům.
Přílišná důvěřivost zpravidla přivádí do neštěstí.
Velikost člověka posuzujeme podle ctnosti, nikoliv podle majetku.
Velké události nemuší být vždy neseny velkými silami.
Závist je průvodkyní slávy a lidé ji rádi upírají těm, kteří příliš vynikají.
Básnění je líčená duševní choroba.
Básníci zastávají duševní svobodu, a přece sami ukovají myšlenku do okovů veršů a často tato pro rým zaniknout musí.
Básník cítí se hloupým nejspíš tenkráte, když má napsat nad prostičkou lyrickou píseň titul.
Ctnost a pověst dívčí je drahý diamant; nesmí však jako tento do ohně se dát, sic se rozplyne.
Čas prý rovná se v ceně penězům, ano, ale peníze nerovnají se času. Bez peněz možno vždy ještě mnoho učiniti, bez času nic.
Člověk by měl nesmírnou podnikavost a důvěru ve své síly a svého ducha, kdyby ho smrt nepoučovala, že nestojí mimo hmotu a že jsou věci, jichž překonati nelze nikdy.
Člověk se učí stále a stále se mění, proto také není tolik nesmyslu, mnoho-li se zdá, ve větě, že děti vychovávají sobě rodiče své.
Člověk ve své nadýmavosti říká, že jeho obrazotvornost nemá mezí.
Dějiny jsou vlastně realizovaná poezie.
Dějiny lidstva podobají se mně věčnému stavění babylónské věže. Lidstvo sobě vzpomene na jiný kousek nebe a chce k němu věž vystavět. Pachtí se dost dlouho za svým cílem; náhle však se rozpadne v několik náhledů, lidé sobě nerozumějí a staví znovu za novým cílem - zase zbytečně.
Dětské srdce překypuje při nejmenším hned žalu, je ale dosti velké pro největší radostné dojmy. Z čeho následuje, že člověk je určen především pro radost, pro velmi mnoho radosti.
Duchaplnost nemůže se ovšem nikdy koupit, našetřit ale může se dojista. Kdyby to lidé věděli, nebylo by tolik závisti naproti sousedům duchem více vynikajícím a nebylo by tolik zvířeckosti. Závidět ducha jesť v pravdě zvířeckost.
Hloubavá duše může samu sebe šťastnou učinit, hloubavý duch ale svět celý.
Hloupí lidé nejsou mně tak protivní jako ti, kteří mají myšlenky dlouhé.
Hlupci nevědí, že kritika může být jen tam, kde jsou vady, že odmlčuje se zcela tam, kde není vady, kde je harmonie, zkrátka je krása, která sama pravidla dává. Místo kiritiky zde nastoupil by pouhý popis, věc to úplně zbytečná.
Humor a satira jsou jako milenec a milenka; kde jednoho není, tam smutně druhý hledí.
Jistá kritika pochovává zaživa. Nejdřív hodí spisovatele do hrobu a zasypají ho blátivými hrudami, a pak teprve spisovatel umře.
Kdo chvíli stál, již stojí opodál, den žádný dvakrát se již nenarodí, čin dvakrát nezraje.
Kdo ničemu nevěří, tomu taky nic nevěřím.
Klep je surogát kritiky. Jeden klepař na deset pomluv stačí, kdyžto někdy ani deset kritik na jednu spravedlnost.
Mnohý muž se často zakouká do ženy, a přece do ní obyčejně nevidí.
Moudré je, říct každého dne: kéž si uchovám lásku k životu.
Muž by měl mít alespoň každých pět nebo šest let příležitost, aby se odebral někam do samoty a tam se vyplakal. Pak by přišel zpět posilněn k dalším bojům a duševně i tělesně zdráv, - protože neponížen.
Národ pokrývající pomezní sloupy upomínkami na události malicherné, je národ malicherný, národ lijící sochy mužům nepatrným, je sám nepatrnější než mužové ti.
Nejšťastnější muž je ten, který se podle měsíčku zpravuje, čtvrt života prospí, čtvrt proběhá a druhé dvě čtvrtě pokorně růžky nosí, jež mu žena nasadila.
Největší chyba lidí je, že se jinak pohybujou ve společnosti než doma.
Není smutnějšího podívání nad muže před zrcadlem.
Poezie je jako přástva bílého hedvábí; když se roztřepí a stálým ohmatáním pošpiní, zprotiví se člověku nevýslovně.
Pomluva nepřítomných je hlavní částí našich rozprav. Kdyby se veškeré lidstvo sešlo na jediném místě, nevědělo by brzy, o čem mluvit.
Radost i žal my přežijeme, my přežijeme cokoli.
Romantika zaujímá v básnictví totéž místo, co fantaz při horečce.
Satirikové mívají velmi dobré srdce a zcela upřímně se diví, že mají tolik nepřátel.
Spokojenost je duševní smrt spisovatelova.
Učená ženská podobá se vlasatici, před kterou se někteří lekají, druzí ji zase obdivujou, a ačkoliv se silně třpytí, je průhledná jakož i ohon její.
Večer života dokazuje vždycky, že ranní ideály se neuskutečnily tak, jak jsme si mysleli.
Velcí mužové někdy poznávají se velmi pozdě, od činu k pomníku bývá dlouhá mezera časová, tak tomu již chtívá labyrint světa.
Vražda myšlenek je horší než vražda jiná...
Vše na světě má své meze, i ta lidská dobrota, a bývají v žití dobrého okamžiky, kde se z nejtrpělivějšího osla divý lev stane.
Za hrdost platí se samotou.
Ze ztráty dobré pověsti by si lidé pranic nedělali, kdyby nebyly s dobrou pověstí spojeny mnohé hmotné výhody.
Známé naše národní pořekadlo přirovnává ženu k cibuli. Proto také pláčeme, sotva jsme k ní přivoněli.
Železo rozohnit dovede každý, ukovat však málokterý.
Ženská je anděl, veselka přestavuje její pád; proto vidíme v milence anděla, v ženě pak - ďábla.
Ženská kvete stále, nejdřív má růže na tvářích, pak ve vlasech.
Cenzor je dřevo tužky, jež prorostlo do člověka, nebo člověk, který se proměnil v tužku, je to krokodýl, číhající na břehu ideového proudu a ukusující hlavu literátům, kteří v něm plavou... Cenzura je mladší ze dvou ohavných sester - starší se jmenuje Inkvizice.
Další výhodou starého mládence je, že si může obouvat ponožky kterým chce koncem.
Krása pomíjí, blbost je věčná.
Láska k bližnímu začíná u sebe sama.
Myslím si o každém vždy to nejhorší, i o sobě, a zmýlil jsem se jen málokdy.
Nervy z hedvábí, srdce z vosku a hlavička ze železa, to je základ struktury ženy.
Někteří lidé jsou hrdí na to, že mají společné slabosti s génii.
Pesimista je člověk, který se bojí, že všichni jsou takoví darebáci jako on.
Přece nebudete tvrdit, že smlouvy jsou na to, aby se dodržovaly? Měl byste napříště víc číst noviny.
Příliš žvanit začnou ženské teprve tehdy, když zestárnou. Když jsou mladé, zamlčí nám toho až příliš.
Rozumný ví, kdy má změnit své mínění, hlupák je stále proměnlivý jako měsíc.
S pokrokem je to jako s nově objevenou zemí: na pobřeží samá kvetoucí osada, vnitrozemí samá poušť, step, prérie.
Vyskytne se někdy geniální srdce, které předchází událostem a najde si náhradu dávno před ztrátou.
Výhodou starého mládence je to, že si může obouvat ponožky kterým koncem chce.
Zásady jsou jako těsné šaty, jež člověku překážejí při každém volnějším hnutí.
Ženatí muži žijí déle - nebo jim to alespoň tak připadá.
Člověk se musí rozhodnout buď nic nového nevytvořit, nebo se stát otrokem, aby nové obhájil.
Hypotézy vytvářím, avšak hypotézám - ani svým vlastním - nevěřím do posledního písmene.
Hnízdo bez mláďat brzy vychladne.
Chudoba je kletba.
Láska bez žárlivosti je snad zrovna tak řídká jako růže bez trní.
Člověk nakonec vždycky vše ztrácí svou vinou.
Chůva jest větším učitelem umělce nežli dějiny umění.
Láska je jako němohra. Nikdy nevíme dost jistě, které gesto co znamená.
Lhář se nejvíce obelhává sám.
Povaha ženy je jako moře. Poddá se nejlehčímu vánku a odolá nejtěžší bouři.
Budiž srdce šťastné nebo trpící, vždy potřebuje ještě jedno k sobě.Člověk bývá sám svým škůdcem.
Člověk bývá sám svým škůdcem.
Člověk může mít mnoho přátel, může cítit i velkou náklonnost k člověku, může i zvyknout někomu, že se mu cit ten zdá láskou - ale opravdová láska je cosi jiného. Tu musí být rovnost myšlení i citu, stejná vzdělanost, neomezená obapolná důvěra a svoboda.
Duch tratí sílu, když starost o vezdejší chléb jej tíží.
Důvěra a láska muší chodit pospolu.
Chladná žena je taková, která ještě nepotkala muže, jehož by mohla milovat.
Kde tě rádi vidí, tam choď zřídka, a kde neradi, tam nikdy.
Láska je nemoc, která se nedá vyléčit.
Láska k dětem je moje jediné štěstí.
Láska rodí lásku.
Lenoch darmo drahý.
Musí ženská ostati jen tou milkou aneb tím domácím skřítkem? Nemůže se vyrovnat muži? Zdali sukni přilepen jest takový rozdíl ducha a statečnosti?
Nemohu nenávidět toho, kdo mi už jednou byl milý.
Neodháněj nikdy lásku od sebe. Je jí tak málo na světě.
Nevědomost ženy je bič, jejž muž sám na sebe pletl.
O lásku nebudu prosit nikoho, ani své vlastní dítě ne.
Písmo sebemoudřejší nenahradí živé slovo.
Proti větru plovat a zpívat je sice hezké, ale trochu namáhavé.
S láskou ubývá čas, s časem ubývá lásky.
Upřímný přítel je ten, kdo tě napomene, kdo ti řekne pravdu do očí; toho si važ.
Žena musí být povýšena na stolec panovnický vedle muže, ne aby soudila, ne aby trestala, ale co anděl míru mezi ním a světem.
Žena musí vrátit lidstvu ztracený ráj, onu drahocennou perlu; dřív však musí vědět, že spočívá na dně vlastního srdce, tam že se musí pro ni ponořit!
Cizí kraje - františkánské cely: chlad, a ty v něm osamělý.
Děvčata ze zlata, manželky z olova.
Dluh je první dědic.
Dříve než tam vejdeš, koumej, kudy vyjdeš.
Hloupost a pýcha na jednom stromě rostou.
Hloupost je toho příčina, že se nadutec vypíná.
Kdo je první v úřadě, před katem první na řadě.
Kdo mnoho slibuje, málo dává.
Kdo od stolu na kavalec, místo na robotu, záhy se začne podobati skotu.
Kdo po světě skáče jak blecha po těle, má mnoho známých, žádné přátele.
Kdo půjčuje - za vlastní peníz si nepřítele kupuje.
Kdyby kanár krásně nezpíval, neseděl by v kleci.
Když vám neštěstí kouká do oken, přátelé tam ani nemrknou.
Láska je znovunarození.
Mnoho cukru dítěti zkazí zuby muže.
Nakřivo šiješ, synku. - Však já to ještě budu párat, matičko.
Napřed si stanov cíl, pak k němu hledej cestu.
Na rtech jméno boží - pod paží kradené zboží.
Na tom nic, že žena muže tluče, ostuda, když před ženou muž pláče.
Nestřídej židle - seď na dobrém bydle!
Odpůrcem vzdělání je nevzdělanost.
Pivo po víně - jedině pro svině, vino po pivu - hodno obdivu.
Po obědě - zdřímni vsedě, po večeři otři knír - a na špacír!
Se hříchem bojuj, s hříšným se smiřuj.
Se štěstím je to jako s brýlemi: často je marně hledáme, a ony nám sedí na nose.
Snáze se člověk vzdá své víry než svých zvyků.
Tupce učit - jako umrlce léčit.
V běhu nechej starce vzadu, ale ne jejich rady.
Všichni berou ohled na čas, jen čas na nikoho.
Vyznavač bláznivých nápadů zpravidla zmoudří až po pádu.
Za sebou můžeš nechat starce, nikdy však jeho zkušenost.
Zlostnému člověku Bůh nenadělí věku.
Žádný pták, jakkoliv nedbalý, neprzní své hnízdo výkaly.
Demokratická politika je pokusem o řešení neřešitelných problémů.
Povaha ženy je jako moře. Poddá se nejlehčímu vánku a odolá nejtěžší bouři.
Asi proto, že sami toho tak málo víme, líbí se nám na první pohled lidé chudí duchem - zejména, když jsou to mladé samičky.
Básníci jsou nestoudní ke svým zážitkům: vykořisťují je.
Bůh je domněnka.
Bůh, který viděl vše, i člověka: ten bůh musil zemříti! Člověk nesnese, aby takový svědek žil.
Ctnost - to znamená tiše seděti v močálu.
Ctnosti člověka nazýváme dobrými nikoli vzhledem k účinkům, které mají pro něj samotného, nýbrž vzhledem k účinkům, jež od nich očekáváme pro sebe a pro společnost...
Cudnost u některých je ctností, ale u mnohých takřka neřestí.
Čím výš vzlétneme, tím menší se zdáme těm, kteří nedovedou létat.
Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem - provaz nad propastí.
Člověk má vždycky něco nutnějšího na práci než se ženit.
Dav má za hluboké vše, čeho dna nemůže dohlédnout: je tak bázlivý a tak nerad vstupuje do vody.
Dobří lidé jsou v každé době ti, kdo zorávají staré myšlenky do hlubky a získávají z nich plody, oráči ducha. Ale každá půda se nakonec vyčerpá a vždy znovu musí přijít rádlo zla.
Duše jsou stejně smrtelné jako těla.
Dvojí věc chce pravý muž: nebezpečí a hru. Proto chce ženu: nejnebezepčnější hračku.
Hlučnost - myšlenek smrt.
Hudba uvolňuje ducha a okřídluje myšlenky.
I ten nejmazanější kupuje svou ženu v pytli.
Je krásné spolu mlčet, krásnější spolu se smát.
Je pravda, že v lásce je vždy trocha bláznovství; ale v bláznovství je pokaždé také špetka rozumu.
Každý druh mistrovství se na zemi draze platí a možná se tu platí příliš draze všechno; člověk je mužem svého oboru za cenu, že je i obětí svého oboru.
Každý má právě tolik ješitnosti, kolik mu chybí rozumu.
Kdo viděl rozbouřené moře a rozbouřenou ženu, vždycky spíše litoval manžela než námořníky.
Když je hlava hloupá, pracovitostí se nedá mnoho vynutit.
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se přitom přiučil něčemu, co měl rozhodně vědět, než začal stavět.
Křesťanské rozhodnutí shledat svět ošklivým a špatným učinilo svět ošklivým a špatným.
Křivá je stezka věčnosti.
Které dítě by nemělo příčinu plakat nad svými rodiči.
Lidé dobří - ti byli počátkem konce.
Lidé se tlačí k světlu ne proto, aby lépe viděli, ale aby mohli více zářit.
Manželství je právě tak cenné jako ti, jež spojuje - obvykle tedy nestojí za nic.
Manželství je údobí lidského života, kdy je žena šťastná a muž ženatý.
Motlitba byla vynalezena pro lidi, které vlastně nikdy nenapadají žádné myšlenky a kteří neznají povznesení duše...
Muž má být vychován k válce a žena k zotavení válečníkovu: vše ostatní je bláznovství.
Ne nedostatek lásky, ale nedostatek přátelství zaviňuje nešťastná manželství.
Největší rozkoš je pohovořit si se zralou ženou.
Opravdová láska myslí na daný okamžik a na věčnost, ale nikdy na délku trvání.
Polovičatí zkazí vše, co je celistvé.
Pravý muž chce dvojí: nebezpečí a hru. Proto touží po ženě, protože ona je tou nejnebezpečnější hračkou.
Radost z malých zločinností uspoří nejeden velký zločin.
Strach lže a ty mu věříš.
Stud, stud, stud - to jsou dějiny lidstva.
Štěstí muže zní: Chci! Štěstí ženy: On chce!
Tajemství, jak sklidit největší plody a největší požitek z bytí, zní: žít nebezpečně:
V každém pravém muži je skryto dítě. To si chce hrát.
V manželství existují jen povinnosti a žádná práva.
Všechny zamlčované pravdy se stávají jedovatými.
Zvony svou moudrost vyzvánějí: kramáři na trhu přezvučí ji groši!
Život - to je dlouhá smrt.
Není ošklivých žen, jsou jen ženy, které nevědí, jak se učinit krásnými.
Laskavý pohled přehlíží rozbitá okna, protože za nimi vidí květiny.
Žárlivost je stará jako lidstvo; když Adam jednou přišel pozdě domů, začala mu Eva počítat žebra.
Bytost, kterou milujeme, je pro nás vždy světlem v temnotách, je to tvář plná světla.
Jeden má práci, druhý zisk.
Jeden otec je lepší než sto učitelů.
Dobré děti se vychovávají samy.
Dítě je zviditelněná láska.
Láska je konečným cílem dějin vesmíru, vesmírné Amen.
Muž je lyrický, žena epická, manželství dramatické.
Jedno shnilé zrnko zkazí celý hrozen.
Abychom dokázali velké věci, musíme žít, jako bychom nikdy neměli zemřít.
Vzpomínky otravují přítomnost a ničí budoucnost.
Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.
Blahoslavení pokojní, neboť oni budou zváni syny Božími.
Dejte a bude vám dáno. - Date et dabitur vobis.