Člověk samotný je smrtelný. Ve dvou je nesmrtelný.
Láska je bezvýhradný stav duše. Sympatie, která si klade podmínky, nebude nikdy láskou.
Pravá láska spočívá v tom, že člověk více miluje než je milován.
Už se mi stalo, že mě promluvení mrzelo, ale nikdy mě nemrzelo, že jsem mlčel.
Bůh celý vidí a celý slyší, avšak nedýchá.
Bůh je věčný, jeden, veskrze sobě podobný, ohraničený, kulové podoby a všemi částmi vnímající.
Aby se vládce rozzlobil na všechny své poddané najednou, to považuji za velkou chybu. Kdo nahání strach mnoha lidem, nutně si dělá z mnoha lidí nepřátele, a kdo se zlobí na všechny, dohání všechny k jednomyslnosti.
Bohatství a chudobu nemají lidé v domě, ale v duši.
Bohové vytvořili po zralé úvaze dvojici, které se říká muž a žena tak, aby oba měli ze společného života co největší prospěch. Oba dva musí dávat a přijímat, proto poskytli oběma stejnou měrou paměť i pozornost, stejnou měrou také učinili oba schopné sebeovládání. Protože nemají oba přirozené vlohy k týmž věcem, potřebují tím spíš jeden druhého a jejich spojení se ukazuje ještě užitečnější: na co nestačí jeden, to dokáže druhý.
Milostný styk těší daleko víc, je-li spojen s oddanou láskou. Ne v požitcích, které jsou kdykoli po ruce, ale v požitcích, v něž se teprve doufá spočívá hlavní půvab milostné touhy.
Peršané soudí i takové provinění, kvůli němuž se sice lidé nejvíce nenávidí, ale nejméně soudí, totiž nevděk, a přísně trestají i toho, o kom zjistí, že mohl projevit vděčnost a neučinil to.
S velkou rozkoší poslouchají lidé toho, o němž se domnívají, že rozumí jejich přednostem lépe než oni sami.
Znám mnoho jednotlivců, kteří mají hodně velký majetek, a přesto se pokládají za tak chudé, že se nevyhýbají žádné námaze a žádnému nebezpečí, jen aby si dopomohli k ještě většímu bohatství... Takové lidi hluboce lituji, protože jsou stiženi velmi zlou nemocí.