Úmluva o právech dítěte
1) Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádů, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve.

2) Všechny děti bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, tělesnou nebo duševní nezpůsobilost, rod nebo jiné postavení mají právo požívat práv uvedených v této úmluvě.

3) Všechny činnosti týkající se dětí musí být v jejich nejlepším zájmu.

4) Stát má povinnost učinit všechna potřebná opatření k provádění práv uznaných touto úmluvou.

5) Státy se zavazují respektovat práva a odpovědnost rodičů, které směřují k zajištění orientace dítěte v souladu s místním obyčejem a v souladu s jeho rozvíjejícími se schopnostmi.




Každé dítě má:
6) Právo na život.

7) Právo na jméno a národnost a pokud je to možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči.

8) Právo na ochranu totožnosti.

9) Právo žít se svými rodiči, pokud je to potřebné a v jeho zájmu. V případě, že je dítě odděleno od jednoho nebo obou rodičů, má právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči.

10) Právo opustit nebo znovu vstoupit na území vlastního státu a na území jiných států za účelem spojení rodiny a udržování vztahu mezi dítětem a rodiči.

11) Právo na ochranu ze strany státu v případě, že je dítě nezákonně uneseno nebo drženo v zahraničí jedním z rodičů.

12) Právo se svobodně vyjadřovat ke všem záležitostem, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost.

13) Právo na svobodu projevu, toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace bez ohledu na hranice.

14) Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, rodiče mají povinnosti usměrňovat dítě při výkonu jeho práva způsobem, který odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem.

15) Právo na svobodu sdružování a svobodu pokojného shromažďování.

16) Právo na ochranu proti svévolnému zasahování do soukromého života jedince, rodiny, domova nebo korespondence a ochranu proti nezákonným útokům na svou čest a pověst.

17) Právo na přístup k informacím a materiálům z různých zdrojů, zejména takovým, které jsou zaměřeny na rozvoj sociálního, duchovního a mravního blaha dítěte.

18) Právo na to, aby stát zajistil všechna potřebná opatření, aby bylo zabezpečeno právo dětí pracujících rodičů /zákonných zástupců/ využívat služeb a zařízení péče o děti, které jsou pro ně určena.

19) Právo na ochranu před jakýmikoli formami zneužívání ze strany rodičů nebo ostatních lidí, kteří jsou povinni o dítě pečovat.

20) Právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem, je-li dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí. Při volbě řešení je nutné dbát na jeho kulturní původ.

21) Ve státech, kde je povoleno osvojení, je nutné zabezpečit, aby se v první řadě bral do úvahy zájem dítěte.

22) Právo dítěte, žádajícího o přiznání statutu azylanta, na zvláštní ochranu.

23) Duševně nebo tělesně postižené dítě má právo používat plného a řádného života v podmínkách zabezpečujících důstojnost, podporujících sebedůvěru a umožňujících aktivní účast dítěte ve společnosti.

24) Právo na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu a na využívání léčebných zařízení.

25) Právo dítěte, které bylo svěřeno příslušnými orgány do péče, ochrany nebo léčení tělesného či duševního zdraví náhradnímu zařízení, na pravidelné hodnocení zacházení s dítětem a všech dalších okolností spojených s jeho umístěním.

26) Právo na výhody sociálního zabezpečení.

27) Právo na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj.

28) Právo na vzdělání, včetně bezplatného a povinného základního vzdělání. Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte.

29) Právo na výchovu zaměřenou na přípravu na aktivní život dospělého a zodpovědného člověka ve svobodné společnosti, který respektuje druhé a okolí.

30) Právo dítěte patřícího k národnostní nebo domorodé menšině na užívání vlastní kultury, vyznávat a praktikovat vlastní náboženství a používat vlastního jazyka.

31) Právo na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti, jakož i svobodnou účast na kulturním životě a umělecké činnosti.

32) Právo na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před prací, která je nebezpečná, brání jeho vzdělávání, nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji.

33) Právo na ochranu před drogami a před využíváním dětí při jejich nezákonné výrobě nebo obchodování.

34) Právo na ochranu před pohlavním vykořisťováním a zneužíváním.

35) Právo na ochranu před únosy, prodáváním dětí a obchodováním s nimi.

36) Právo na ochranu před všemi ostatními druhy vykořisťování.

37) Právo na ochranu před mučením nebo jiným krutým a nelidským zacházením. V případě zatčení, nesmí být dítě umístěno společně s dospělým, odsouzeno k trestu smrti nebo na doživotí bez možnosti propuštění. Má právo na právní pomoc a kontakt s rodiči.

38) Právo na zabezpečení toho, aby se osoby, které nedosáhly ve věku 15 let, přímo neúčastnily bojových akcí nebo byly brány do armády.

39) Právo na zabezpečení všech nezbytných opatření k podpoře tělesného a duševního zotavení a sociální reintegrace dítěte, které je obětí jakékoli formy zanedbání, využívání za účelem finančního obohacování nebo zneužívání, mučení nebo jiné formy krutého a nelidského zacházení nebo trestání či ozbrojeného konfliktu.

40) Právo obviněného dítěte na takové zacházení, které rozvíjí smysl dítěte pro důstojnost a čest, napomáhá k znovuzačlenění dítěte do prospěšného působení ve společnosti.

42) Právo na informace o této úmluvě ve státě, ve kterém dítě žije.



Poznámka: Úmluva má celkem 54 článků. Články 41 až 54 se zabývají začleněním této úmluvy do právních řádů jednotlivých zemí.

Úmluva o právech dítěte byla přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 20. listopadu 1989.

Shrnutí provedla Nadace Zachraňte dětí / UNICEF