EMAIL

Optimalizováno pro rozlišení 800 x 600 dpi

PRAVIDLA BADMITNONU


         HŘIŠTĚ                                                                                                   



Hřiště pro badminton tvoří obdélník o rozměrech 13,40 x 5,18 m pro dvouhru a 13,40 x 6,10 m pro čtyřhru, rozdělený uprostřed sítí o výšce 155 cm. Vnější postranní čáry platí pro čtyřhry a vnitřní pro dvouhry; zadní čára je společná (obr. 1 - rozměry v cm). Uvnitř obou stran hřiště jsou pole pro podání, vyznačená vpředu čarou vzdálenou 1,98 m od sítě a rozdělená středovou čarou na pravé a levé pole. Postranní čáry jsou shodné s příslušným hřištěm pro dvouhru či čtyřhru. Zadní čára hřiště je současně zadní čarou podacích polí pro dvouhru, kdežto pro čtyřhru jsou podací pole vzadu zkrácena o 76 cm čarou, která platí pouze pro podací pole pro čtyřhru. Čáry jsou široké 4 cm a vyznačují se směrem do hřiště, takže míč, který padne na čáru, platí jaké správný, tj. jako míč, který padne uvnitř hřiště.

         KDE LZE HRÁT BADMINTON                                                          

Prvním předpokladem je rovná plocha o rozměrech alespoň 7x15 metrů. Vhodný je pevný, neprašný či neblátivý povrch a výhodou je možnost trvalého vyznačení lajn. V přírodě, kde je podmínkou regulérní hry naprosté bezvětří, se uplatní plochy chráněné stromy nebo vysokými domy na sídlištích. V krytých prostorách, kterými nemusí být jen tělocvičny, je předpokladem výška alespoň 5 metrů. Závodní badminton je halovým sportem, ale ve východoasijských zemích se hrají i četné místní soutěže na přírodních hřištích, neboť například v Indonésii je po většinu roku absolutní bezvětří.

           ZAHÁJENÍ HRY,  VOLBA STRANY, PODÁNÍ                                  

Hra se zahajuje podáním na začátku zápasu či setu a po každé výměně míčů (tj. kratší či delší sérii vzájemně vrácených úderů) končící chybou jednoho ze soupeřů. Před zahájením zápasu se losuje. Kdo vyhraje los, má tři možnosti volby: může se rozhodnout, že chce první podání, nebo že nechce první podání, nebo si zvolí stranu; soupeř si zvolí jednu ze zbývajících alternativ. V druhém či třetím setu zahajuje podáním ten, kdo vyhrál předchozí set a strany se mění; ve třetím setu se strany znovu mění při dosažení 6 bodů ve dvouhře žen nebo 8 bodů v ostatních disciplínách.

         SPRÁVNÉ A CHYBNÉ  ÚDERY                                                          

Cílem je zahrát míč přes síť do hřiště na straně soupeře (při podání do příslušného pole pro podání) tak, aby míček padl na zem či na tělo soupeře, tj. aby jej soupeř nemohl vrátit. Nejčastější chybou je míč zahraný mimo hřiště. Míček, který padne na lajnu však platí jako správný, neboť lajny, široké 4 cm, se vyznačují směrem do hřiště. Míček , který padne vně hřiště, do sítě nebo se dotkne stropu je chybný.

         PRAVIDLO O "NOVÉM MÍČI"                                                         

Tzv. "nový míč" neznamená v badmintonu jen výměnu opotřebovaného či neregulérního míče za nový, nýbrž především výrok rozhodčího o opakování posledního podání beze změny stavu zápasu. Lze jej vyhlásit v případě nepředvídané překážky, například vlétne-li na hřiště míček z vedlejšího hřiště nebo zasáhne-li nějakou neodstranitelnou překážku nad hřištěm. Rovněž lze vyhlásit nový míč v případě, že podávající podává z nesprávného podacího pole a vyhraje následující výměnu míčů., nebo dojde-li k záměně u přijímací dvojice a přijímající dvojice vyhraje následující výměnu míčů. V obou těchto případech však lze nový míč vyhlásit jen tehdy, jestliže byla záměna zjištěna před provedení dalšího podání.

         V ZÁPASE ROZHODUJÍ BODY                                                          

Bodovat může pouze strana (hráč ve dvouhře a dvojice ve čtyřhře), která poslední podávala, tzn. jestliže se dopustil chyby přijímající strana, získává podávající strana bod. Jestliže se však dopustí chyby podávající strana, ztrácí podání. Ve dvouhře přechází podání přímo na soupeře. Ve čtyřhře, kde mají právo podání oba hráči dvojice (kromě začátku setu), přechází právo podání na druhého hráče podávající dvojice ("první" a "druhé podání"), a teprve když se podávající strana dopustí další chyby, přechází právo podání na druhou dvojici ("změna podání"). Při všech těchto střídáních a změnách podání zůstává stav nezměněn, pokud se dopouští chyby podávající dvojice. Kdykoliv se dopustí chyby přijímající strana, ať ve dvouhře či ve čtyřhře, získává podávající strana bod. Tímto způsobem hra pokračuje až do 15 bodů. Strana, která dosáhne první 15 bodů, vyhrává set, vyjma případu "nastavení". Hra pak pokračuje druhým setem. Strana, která vyhraje dva sety, vyhrává celý zápas, při stavu 1:1 je třeba hrát další set. Ve dvouhře žen se hrají sety pouze do 11 bodů, vyjma "nastavení"

         PRAVIDLO O "NASTAVENÍ SETU"                                                 

Za stavu 13:13 má strana, která první dosáhla 13 bodů (tedy nikoliv strana, která vyrovnala) právo prodloužit, resp. "nastavit" set do 18 bodů. Stejná zásada platí za stavu 14:14, kdy lze nastavit set do 17 bodů, jestliže ovšem již nebyl předtím nastaven do 18 bodů. Ve dvouhře žen lze podle stejných zásad nastavit set za stavu 9:9 nebo 10:10, a to v obou případech do 12 bodů. Podle pravidel se při nastavení vyhlašuje stav 0:0a rozhodující fáze se pak hraje do 5, 3 nebo 2 bodů, podle toho, o který z uvedených případů se jedná. Konečný výsledek setu se však uvádí celkovým součtem, např. 18:17. Při nastavení lze tudíž vyhrát set i rozdílem jediného bodu. Při nastavení zavazuje podání na předchozí průběh, takže od vyhlašovaného stavu "0:0, nastaveno" neplatí zásada, podle které se podává při sudém počtu bodů pouze z pravého a při lichém z levého pole.

         TAKTIKA A TECHNIKA HRY                                                            

Cílem je zahrát míč do pole soupeře tak, aby jej soupeř nemohl vrátit - umístěním (např. střídáním dlouhých a vysokých míčů k zadní čáře s krátkými a nízkými míči těsně za síť, hranými buď přímo nebo úhlopříčně, do předních a zadních rohů hřiště, na nekryté místo či slabinu soupeře) nebo prudkými míči (smeč, drajv). Míč se obvykle spíše získá útočným než obranným úderem, proto se musíme snažit zachytit míček co nejvýše nad úrovní sítě a zahrát jej šikmo dolů do soupeřova pole: zachytneme-li míček teprve když klesá pod úroveň horního okryje sítě, jsme donuceni zahrát jej přes síť nahoru a tak poskytujeme možnost útoku soupeři. Ve čtyřhře, kde kryjí stejnou plochu dva hráči, bude obtížnější vyhrát míč pouhým umístěním a musíme spíše spoléhat na prudké útočné údery.

COPYRIGHT©2001Roman Maláč , Designed by Roman Maláč, ©2001-2002