Štítná žláza a její operace- pouze pro všechny vyplašence s nálezem ne štítné žláze.

 

Protože jsem v uplynulých měsících prožil dost zbytečného strachu, rozhodl jsem se Vás,  stejně postižené jedince zachránit  od probdělých nocí  a hrůzných stavů smutku a deprese.

 

Můj příběh:

Přes 40 let mého bohatého života jsem neměl zdravotní problém. V poslední době, když se spolužákům začali kroutit záda pod tíhou nemocí, které v sobě nosí, jsem začal nedůvěřovat svému pevnému zdraví: Co když něco existuje, co se mě chystá  v brzké době  zahubit? Něco nenápadného, ale progresivního a nebezpečného. Každý už má v mém věku nějakou tu svoji bolístku, a já ji mám také, jen – což je stokrát nebezpečné- o ní nevím. Neumím reagovat, neumím se bránit! Mohl bych užívat krásných dnů lidského bytí déle. Déle než mě nevědomého ona dostane!

            A tak jsem si nechal udělat tzv. bodyscreening. Mimochodem, u velice příjemného doktora a ve velice příjemném zařízení(nechci dělat reklamu, ale zaslouží si to- CLT Teplice).  

            Vše je v pořádku, jste silný a zdravý- až na takovej malinkej uzlíček na štítné žláze. Ale to nic není, to má každej třetí. Píchnu do něj a vezmu vzorek, za týden se tu stavte. Řekl mi pan doktor a tvářil se podivně ustaraně.

            Jel jsem domu jako o závod. Hned k počítači, připojit-vyhledávač- a už jsem jel. Špatné informace střídaly špatnější správy a špatné prognózy popisovaly hrozné konce. Za týden jsem zhubnul o 4 kila a naspal jen pár hodin. Nervozita se stupňovala tím víc, čím víc se blížil datum výsledků punkce.

            Vypadá to celkem dobře, ale máme tu skupinku buněk, které se nechovají normálně a trochu rychleji se nám rozmnožují. Řekl mi pan doktor a dále dodal, že by bylo nejlépe je vyndat a nechat zkontrolovat jejich vážnost. Takže operace! A musí se vyndat celá polovina štítné žlázy.

            Když se nad tím někdo zamyslí a dále utratí pár hodin na netu, začne mít důvodné podezření, že jeho dny se sčítají a konec není daleko.

            Následovaly dva měsíce sbírání odvahy k nástupu na operaci na jedné straně a loučení se světem na straně druhé. Oddaloval jsem nástup do nemocnice a snažil se vychutnávat tu sladkou nevědomost. Až budu vědět, že ji mám, celý svět se mi změní. Budu  se muset okamžitě léčit. O léčebných postupech a metodách jsem přečetl vše dostupné a tak mi bylo čím dál hůř. Pomalu jsem začínal počítat s tou nejošklivější variantou. Podivné je, že jsem sám na sobě ověřil možnost přizpůsobení lidského vnímání  čemukoliv. Tedy i začátku konce a konci samotnému.

            Zase díky mému známému netu jsem našel několik odborníků na operaci štítné žlázy u nás. Některé nebudu jmenovat, možná měli svoje problémy a jeden nemocný jim nestál za nějaké dopisování  a vysvětlování. Dokonce na zdvořilý dotaz týkající se této problematiky a nástupu na operaci jsem dostal od jednoho předního odborníka z Jindřichova Hradce zdvořilou odpověď, že maily pacientům mu zdravotní pojišťovna neproplácí. Jistě měl pravdu, ale na druhé straně měl proti sobě trpícího člověka, který se v takovéto situaci ocitl poprvé a …..

            Dobrá, ale zcela opačný přístup projevil Prof. Dvořák s primářem Mudr.Machačem. Návštěva u pana primáře byla osvobozením od všudypřítomných chmur lepících se na každou myšlenku jak tekutý dehet. Začal jsem si uvědomovat, že existuje i naděje a naděje přeci umírá až poslední. Takže pořád ještě byla ta šance, že nález bude ok a já tu zase budu dál a budou se mnou i všichni dál počítat, a budou se mnou plánovat dovolené a v práci budu moci plánovat….

            Skvělé! Nastoupil jsem na operaci do nemocnice v Duchově. Hned při první návštěvě mě překvapil duch staré ale účelně zrekonstruované budovy, který jakoby říkal: Pojď dál, tady se ti nic nemůže stát. V noci tě budou hýčkat, ve dne krmit a usmívat se na tebe a pak tě jenom malinko říznou a bude to.          

 A ono to opravdu tak bylo!

Teď využívám mé výhody, že jsem zatáhl vaše zraky až sem a před vámi všemi, co čtete moje řádky skládám poklonu a zároveň poděkování primáři Machačovi a profesoru Dvořákovi, kteří mě tak krásně řízli a zároveň všem sestrám, které bez jedné malinké vyjímky byly tak skvělé, že pobyt poprvé v životě v nemocnici byl pro mne spíše relaxační. Tak to opravdu cítím.

            Ale dále. Za 4 dny jsem byl doma a  týden nato mi řekli výsledek vyšetření té mé vyříznuté žlázy- BEZ NÁLEZU !!!!

            Radost, myslím, nemusím popisovat, třebaže by to bylo mnohem veselejší, než mé předchozí řádky. Ale účelem tohoto vyznání je přesvědčit vás všechny, kteří po nálezu čehokoliv na štítné žláze máte strach a v bezesných nocích bloudíte po netu a zoufale mezi špatnými zprávami hledáte tu dobrou, ten bodíček který by vám dal naději, vás takové přesvědčit, že to může i dopadnout dobře a že na strach máte času dost.

            Držím vám palce

Pavel