ČESKÁ VERZE PREZENTACE PL PREZENTACE CZ HARMONNY WORLD CLUB

JE MOŽNÉ OVLIVNIT DERMATOMYKÓZY EKOLOGICKY ?

Karel Mencl

Laboratoř lékařské mykologie,  Mikrobiologické oddělené Nemocnice Pardubice

 

         Mikroskopické houby působící onemocnění kůže a jejích adnex jsou stálým zdravotnickým problémem a stále zaplňují ordinace dermatologů, přestože se studium jejich významu a epidemiologie v posledních letech ocitlo tak trochu ve stínu problematiky oportunních mykotických infekcí působících orgánová a systémová onemocnění rizikových pacientů. Přestože jsou tato postižení nesporně závažnější, neboť ohrožují nemocné na životě, nemělo by se zapomínat ani na kůži. Konec-konců je to též velmi důležitý lidský orgán.

Mezi dermatomykózami převažují postižení dolních končetin, zvláště meziprstních prostor (tinea interdigitalis) a nehtů (onychomycosis, tinea unguium). Z epidemiologického hlediska většina postižení nehtů na nohou má svůj původ v zanedbané, nebo přehlédnuté mykotické infekci právě meziprstcových prostor. Mnoho mužů si toto onemocnění přináší ze základní vojenské služby ( 10, 11 ), další se mohou nakazit nošením cizí obuvi, na rohožích ve společných umývárnách či sprchách, na koupalištích apod.. . Paradoxně se tak může jednat  také o stavy           z „posedlosti zdravým životem“, přivádějící stále větší počty lidí do bazénů, saun        a dalších sportovních zařízení. Ani rozpálená sauna však nemusí být zárukou mykologicky čistého a zdravého prostředí  ( 9 ).

Společným jmenovatelem pro nastartování vlastního onemocnění je pak nošení neprodyšné, nebo málo prodyšné obuvi, pocení nohou a nedostatečná péče o takto zatěžovaná chodidla. Vlhká zapářka, macerace kůže a mechanická mikrotraumatizce společně s pomnožením mikrobiální flóry, zvláště Gr- bakterií (13), pak vedle nepříjemných pachových vjemů připravuje též vhodné prostředí pro uplatnění mikroskopických hub. Pokud se tomuto stavu nevěnuje patřičná pozornost, může v dalším období dojít i k postižení nehtových plotének.

 

Biopreparát „Biodeur“

Při návštěvě lékárny mne mezi kosmetiky zaujal biopreparát, v jehož anotaci se uvádí, že úspěšně bojuje s pachovými symptomy i plísněmi nohou. Vzhledem k tomu, že od doby své prezenční vojenské služby trpím při potivosti nohou občasnými recidivami interdigitální mykózy, kterou pak násilně likviduji za použití rozličných chemoterapeutik a že u mne právě taková recidiva probíhala, a protože se lékařskou mykologií profesně zabývám již více než 20 let, rozhodl jsem se tento biopreparát vyzkoušet. „Pokus na vlastním těle“ proběhl bez komplikací a s výborným efektem.

Protože však na preparátu, stejně jako je tomu i  na jiných kosmeticích, chyběla zmínka o jeho složení, dovolil jsem si kontaktovat výrobce a požádal jsem      o bližší informace. Tak jsem se díky vstřícnosti firmy a autora receptury dozvěděl, že se jedná o originální kompozici mikroorganismů, mezi nimiž dominuje mikromycet, který je schopen mykoparaziticky působit na jiné mykotické organismy, např. Trichophyton rubrum, Scopulariopsis brevicaulis, Candida albicans  apod. tím, že do jejich vláken a buněk penetruje svými parazitickými hyfami a pro svoji výživu odčerpává z nich dusík a uhlík a současně také čerpá steroly pro svůj vlastní reprodukční proces. Touto cestou. tento mikromycet – upír, vysiluje houbu působící svojí propagací v keratinových strukturách napadené kůže patologický proces. Parazitická houba se pak přestává v kůži dále propagovat a v první řadě mizí nepříjemný pocit svědění. Oslabením parazitické houby se dále dává možnost pro uplatnění vlastních imunitních mechanismů a přirozeným olupováním keratinu se posléze z kůže odstraní zbytky mykotické infekce.  Mezitím další složky preparátu pomáhají meziprstní prostory nohou „vysoušet“ potlačením jejich potivosti. Celý efekt je tak působen na podkladě výživové a prostorové kompetice , kterou preparát vytlačuje z meziprstních prostor patogenní mykoflóru. Po splnění úkolu, ve chvíli, kdy již sám nemá z čeho čerpat živiny, z uvedené lokality mizí a uvolňuje prostor pro nové osídlení tzv. normální mikroflórou.

 

Poznatky z použití biopreparátu v praxi

Vzhledem k tomu, že uvedený kosmetický biopreparát s názvem Biodeur je již poměrně dost dlouho na našem trhu a díky své profesní orientaci na laboratorní diagnostiku mykóz člověka jsem pro studium problematiky, a současně též jako podklady pro tento článek, získal od výrobce záznamy výstupů anketního sledování účinků preparátu, které uskutečnilo několik českých dermatologů ve svých ordinacích u pacientů, kteří souhlasili s použitím preparátu Biodeur pro tento účel a měli pozitivně laboratorně prokázanou mykózu. Tito sledovaní pacienti (n = 69 ) aplikovali na svá postižená místa preparát podle doporučeného návodu. Buď  se jednalo           o koupele nohou po 30 minut dva dny po sobě s opakováním za 7 a ještě jednou za dalších 7 dnů, při postižení nehtů byla procedura kombinována se zábalovou technikou přes noc ve stejných intervalech.  

Věkové složení sledované skupiny osob bylo různorodé (Tab. 1). Nejmladšímu pacientovi bylo 19, nejstaršímu 77 let. Jejich obtíže představovaly symptomy             a diagnózy jako hyperhydróza ( n = 43), pachové symptomy ( n = 42 ), Tinea pedis  či Tinea interdigitalis ( n =58 ), onychomykóza  ( n = 59 ) a u řady z nich se jednalo        o jejich kombinace. Všech 69 sledovaných osob bylo laboratorně vyšetřeno na přítomnost mikroskopických hub v postižených oblastech, kdy pouze pozitivita byla důvodem k zařazení pro sledování účinků biopreparátu. Z uvedené tabulky (Tab. 2) vyplývá, že více než u 50 % osob se mykózu podařilo diagnostikovat pouze mikroskopicky. Tak vysoký počet však příliš nekoresponduje s některými literárními údaji ( 4 ), ani s vlastními laboratorními zkušenostmi. V případě pozitivních kultivací převládaly nálezy dermatofytů  ( n = 21) což představuje záchyt těchto hub u 30,4 %  sledovaných osob.  Z tohoto počtu představovaly nálezy Trichophyton rubrum ( n = 12 ) 40 % všech pozitivních kultivací).

Na základě údajů jak subjektivního hodnocení osobami zařazenými do ankety, tak objektivního hodnocení ošetřujících lékařů vyplynulo (Tab. 3 ), že se při jeho základním použití podařilo odstranit pachové symptomy v 78,6 % případů                  a podstatně zlepšit v 19 % případů. V případě hyperhydrózy tomu tak bylo u 67,4       a 27,9 % sledovaných osob. Hodnocení úspěchu použití biopreparátu v případě eliminace mikroskopických hub z projevů mykózy bylo prováděno pouze na základě klinických údajů ošetřujících lékařů, neboť nebyly k dispozici kompletní sestavy kontrolních laboratorních vyšetření. Podle kliniky se tak zdá, že u projevů tinea pedis a tinea interdigitalis se daří celkově zlepšit stav u všech postižených, s úplnou zástavou projevů u 82,8 % osob. V případě onychomykózy je hodnocení za tak krátkou dobu sledování velmi obtížné, ale zdá se, že určité zlepšení je možné pozorovat u 72,9 % ošetřených osob, kdy se jako pozitivní úspěch hodnotilo zmenšení hyperkeratotických hmot pod nehtovou ploténkou, částečné odrůstání nového – zdravého nehtu, změna barvy postižené nehtové ploténky a v neposlední řadě úleva od bolestivých projevů onychomykózy.

 

Diskuse

Používání biopreparátů není v medicíně příliš rozšířeno a více se touto problematikou dosud zabývali pouze odborníci z oblasti ochrany rostlin (                  ).

Pokud by se však dalo využít antagoniistických vztahů a „killer“ fenomenů některých mikroskopických hub také v boji proti mikromycetům ohrožujícím zdraví, nebo snižujícím životní komfort člověka, byl by to výrazný posun směrem vpřed. Hlavně       u dermatomykóz by tyto biopreparáty mohly v řadě případů nalézt své uplatnění, zvláště u osob starších, nebo postižených jinými základními chorobami, kdy z různých viscerálních příčin nelze použít systémová antimykotika. Dále pak také      u osob s potenciálním rizikem vzniku alergií nebo ekzémů při topické chemoterapii.

Že se takto postižené osoby najdou v dost velkých počtech, o tom není pochyb. Podle rozsáhlé studie ( 1 ), která probíhala v nedávné době na území 20 států Evropy a zahrnula přes 100 000 pacientů, patří mezi největší rizika mykotických onemocnění nohou: a) mužské pohlaví (nemykotická onemocnění naopak převažovala u žen), b) věk (maximum v období 75-80 let),  c) vaskulární onemocnění, d) sport vedoucí k traumatizaci dolní končetiny, e) diabetes (DM)          a f) obezita. Česká republika zaujala z hlediska predispozičních faktorů hned dvě druhá místa, jednak v četnosti příčin z důvodů vaskulárního onemocnění a dále DM. Mykotické infekce byly v jednotlivých zemích potvrzovány klinicky. V ČR překvapilo vysoké procento takto postižené populace – přes 40 % mělo klinicky diagnostikovánu onychomykózu, více než 60 % tinea pedis. Klinicky diagnostikované mykotické onemocnění bylo potvrzováno mykologicky (kultivační šetření). Prokázalo se tak, že incidece (25-80/1000 obyvatel) a prevalence (413/1000 obyvatel) postižení nohou je u nás vyšší než se původně očekávalo, a že nejčastějšími mykózami jsou právě onychomykóza a tinea pedis. Postižení nehtů na rukou však také není žádnou  vzácností.  Vzniká často sekundárně, kdy je například při postižení nehtů nohou použito společných pedikérsko-manikérských nástrojů k jejich ošetření.

Jak vyplynulo z pracovních mezioborových setkání dermatologů, klinických      a laboratorních mykologů, je onychomykóza v každém případě infekční onemocnění nehtů, postihující zhruba 2,5 % populace.  Je častou manifestací mykotických infekcí a má na svědomí nejméně 50 % všech onemocnění nehtů.          Ačkoli není onemocně-ním ohrožujícím život, rozhodně ji nelze považovat pouze za kosmetický problém. Jde o potenciálně chronický chorobný stav, který vyžaduje minimálně stejnou pozornost jako ostatní kožní onemocnění. Toto postižení trápí pacienty většinou dlouhodobě, vyznačuje se značným počtem recidiv, může být značně bolestivé         a svými důsledky vést dokonce i k psychickým traumatům a výraznému omezení kvality života. Zhoršuje manuální zručnost nebo mobilitu, znemožňuje výkon některých povolání (zdravotní sestry, pracovníci stravovacích provozů, písařky či operátorky, v případě nohou pak např. baletky), brání provozování určitých rekreačních aktivit (hra na klávesové či strunné nástroje, některé druhy sportů - kopaná), omezuje sociální kontakty, přináší sníženou sebejistotu, strach z rozšíření nákazy na další prsty nebo z jejího přenosu na ostatní členy rodiny, včetně dětí nebo vnoučat.

Hlavními původci postižení nohou a rukou jsou  dermatofyta (v 90% při onemocnění nehtů na nohou a nejméně v 50% onemocnění nehtů na rukou) ( 6 ).  Toto zjištění ostatně potvrzuje i naše sledování. Stejně koresponduje s naším zjištěním i to, že se na druhém místě u těchto onemocnění setkáváme s kvasinkami. V poslední době také velmi výrazně přibývá nedermatofytických postižení nehtů vláknitými mikroskopickými houbami a to nejen co do počtu případů Scopulariopsis brevicaulis. Přestože záchyty těchto původců byly v minulosti též mnohokrát popisovány ( 3, 5, 7, 8, 10, 14 ), jednalo se spíše o ojedinělé izolace. V současné době se však s těmito původci setkáváme zcela běžně, což může souviset  jak                   s prodlužování středí délky života (onychomykóz přibývá s věkem),  tak s rostoucím počtem osob se sníženou imunitou (pacientů užívajících imunosupresiva, kostikosteroidy nebo chemoterapeutika) a dalšími onemocněními (diabetes apod.   ), protože houby typu Aspergillus, Fusarium, Alternaria aj. patří mezi oportunní mikroorganismy působící sekundární mykózy právě u alterovaných osob. V námi sledované skupině osob představovaly záchyty těchto hub dohromady 13,4 % všech kultivačně pozitivních záchytů, což také není zanedbatelný počet.

        

Závěr

         Mykotická onemocnění kůže a kožních adnex, zvláště onychomykózy, představují závažný problém vzhledem ke svým důsledkům medicínským, epidemiologickým, psychosociálním a somatickým, a jejich význam roste                    i v souvislosti se zvyšujícím se výskytem v celosvětovém i národním měřítku. Je tomu tak mimo jiné i v důsledku přibývání osob se zvýšeným rizikem těchto onemocnění (diabetiků, imunosuprimovaných atd.). 

Protože však onychomykóza může imitovat řadu jiných onemocnění nehtů       a opačně, řada onemocnění nehtů může imitovat přítomnost onychomykózy, je zhledem k náročnosti diagnózy i volby následné optimální terapie nutno svěřit taková postižení do rukou dermatologů.

Co však můžeme sami, hlavně pro své dolní končetiny, udělat vedle pravidelné hygieny a výměny ponožek, když se nám nohy stejně dále potí                 a následně nás samotné i naše okolí obtěžují nepříjemným pachem ? Zkusit vyzkoušet ekologický přípravek . Jeho použití vyžaduje sice určitou dávku trpělivosti a dodržení návodu na použití, ale pokud se zanedbaná mykóza kůže nohou aktivuje do výraznějších projevů, je pro léčbu stejně nutné, kromě návštěvy dermatologa        a získání příslušných terapeutických prostředků, dodržovat návody k aplikaci léku      a časové intervaly mezi jednotlivými aplikacemi. A zanedbat znamená vystavit se riziku daleko rozsáhlejšího a nepříjemnějšího postižení.

 

Literatura

 

1.     Sladká J.: Dosavadní výsledky celoevropské studie Achilles a mezioborových diskusí o preskripci systémových antimykotik v ČR. Medicína 2000, 7:11.

 

2.     Williams H.C.: The epidemiology of onychomycosis in Britain. Br J Dermatol 1994, 31 (Suppl.): S68-S74.

 

3.     Greet D.L.: Evolving role of non-dermatophytes in onychomycosis. Int J Dermatol 1995, 34:521-524.

 

4.     Nielsen P.G.: A Comparison between Direct Microscopy an Culture in Dermatologicka Mycotic Material. Mykosen 1981, 24:555-560.

 

5.     Onsberg P., Stahl D., Veien N.K.: Onychomycosis caused by Aspergillus terreus. Sabouraudia 1978, 16:39-46.

 

6.     Dvořák J., Weigl E.: Aetiology of onychomycosis and tinea unguium. Acta Univ Palacki Olomuc, Fac Med 1989, 122:39-44.

 

7.     Barde A.K., Singh S.M.: A case of onychomycosis caused by Curvularia lunata (Wakker) Boedijn. Mykosen 1983, 26:311-316.

 

8.     Ernst T.-M.: Nagel-Alternariose. Mykosen 1983, 26:553-556.

 

9.      Kock B.-W.: Temperaturresistenz pathogener Dermatophyten und von Candida albicans  unter Sauna-ähnlichen Bedingungen. Mykosen 1981, 24:33-37.

 

10.  Mencl K.: Výskyt dermatofytóz nohou u vojáků základní služby. Voj Zdrav Listy 1982,  51:256-260.

 

11.  Mencl K.: Mikroskopické kožní houby u vojáků základní služby. Týl  Zásob 1982, 32: 45-47.

 

12. Szepes E,: Mykotische Infektionen psoriatischer Nägel. Mykosen 1986, 29:82-84.

 

13.  Lison E., Clayton Y., Hay R.J., Hope Y., Midgley G., Moore M., Noble W.C.: The microbiology of foot infection. Mykosen 1986, 29:147-152.

 

14.  Singh S.M., Barde A.K.: Opportinistic infections of skin and nails by non-dermatophytic  fungi. Mykosen 1986, 29:272-277.

 

  HOME

ICQ: 64055520  ODIGO: 8120901 GADU-GADU: 3492148

E-mail: 21@quick.cz, Diamond.G@quick.cz  T. +420 602 777 222