|
|
JE
MOŽNÉ OVLIVNIT DERMATOMYKÓZY EKOLOGICKY ?
Karel
Mencl
Laboratoř
lékařské mykologie, Mikrobiologické
oddělené Nemocnice Pardubice
Mikroskopické houby působící onemocnění kůže a jejích adnex jsou
stálým zdravotnickým problémem a stále zaplňují ordinace dermatologů, přestože
se studium jejich významu a epidemiologie v posledních letech ocitlo tak
trochu ve stínu problematiky oportunních mykotických infekcí působících
orgánová a systémová onemocnění rizikových pacientů. Přestože jsou
tato postižení nesporně závažnější, neboť ohrožují nemocné na životě,
nemělo by se zapomínat ani na kůži. Konec-konců je to též velmi důležitý
lidský orgán. Mezi
dermatomykózami převažují postižení dolních končetin, zvláště
meziprstních prostor (tinea interdigitalis) a nehtů (onychomycosis, tinea
unguium). Z epidemiologického hlediska většina postižení nehtů na
nohou má svůj původ v zanedbané, nebo přehlédnuté mykotické infekci
právě meziprstcových prostor. Mnoho mužů si toto onemocnění přináší
ze základní vojenské služby ( 10, 11 ),
další se mohou nakazit nošením cizí obuvi, na rohožích ve společných umývárnách
či sprchách, na koupalištích apod.. . Paradoxně se tak může jednat
také o stavy
z „posedlosti zdravým životem“, přivádějící stále větší počty
lidí do bazénů, saun
a dalších sportovních zařízení. Ani rozpálená sauna však nemusí
být zárukou mykologicky čistého a zdravého prostředí
( 9 ). Společným
jmenovatelem pro nastartování vlastního onemocnění je pak nošení neprodyšné,
nebo málo prodyšné obuvi, pocení nohou a nedostatečná péče o takto zatěžovaná
chodidla. Vlhká zapářka, macerace kůže a mechanická mikrotraumatizce společně
s pomnožením mikrobiální flóry, zvláště Gr- bakterií (13), pak vedle nepříjemných pachových vjemů připravuje též
vhodné prostředí pro uplatnění mikroskopických hub. Pokud se tomuto stavu
nevěnuje patřičná pozornost, může v dalším období dojít i k postižení
nehtových plotének. Biopreparát „Biodeur“
Při návštěvě lékárny mne mezi kosmetiky zaujal biopreparát, v jehož anotaci se uvádí, že úspěšně bojuje s pachovými symptomy i plísněmi nohou. Vzhledem k tomu, že od doby své prezenční vojenské služby trpím při potivosti nohou občasnými recidivami interdigitální mykózy, kterou pak násilně likviduji za použití rozličných chemoterapeutik a že u mne právě taková recidiva probíhala, a protože se lékařskou mykologií profesně zabývám již více než 20 let, rozhodl jsem se tento biopreparát vyzkoušet. „Pokus na vlastním těle“ proběhl bez komplikací a s výborným efektem. Protože
však na preparátu, stejně jako je tomu i
na jiných kosmeticích, chyběla zmínka o jeho složení, dovolil jsem
si kontaktovat výrobce a požádal jsem
o bližší informace. Tak jsem se díky vstřícnosti firmy a autora
receptury dozvěděl, že se jedná o originální kompozici mikroorganismů,
mezi nimiž dominuje mikromycet, který je schopen mykoparaziticky působit na
jiné mykotické organismy, např. Trichophyton rubrum, Scopulariopsis
brevicaulis, Candida albicans apod.
tím, že do jejich vláken a buněk penetruje svými parazitickými hyfami a
pro svoji výživu odčerpává z nich dusík a uhlík a současně také
čerpá steroly pro svůj vlastní reprodukční proces. Touto cestou. tento
mikromycet – upír, vysiluje houbu působící svojí propagací v keratinových
strukturách napadené kůže patologický proces. Parazitická houba se pak přestává
v kůži dále propagovat a v první řadě mizí nepříjemný pocit svědění.
Oslabením parazitické houby se dále dává možnost pro uplatnění vlastních
imunitních mechanismů a přirozeným olupováním keratinu se posléze z kůže
odstraní zbytky mykotické infekce. Mezitím
další složky preparátu pomáhají meziprstní prostory nohou „vysoušet“
potlačením jejich potivosti. Celý efekt je tak působen na podkladě výživové
a prostorové kompetice , kterou preparát vytlačuje z meziprstních
prostor patogenní mykoflóru. Po splnění úkolu, ve chvíli, kdy již sám
nemá z čeho čerpat živiny, z uvedené lokality mizí a uvolňuje
prostor pro nové osídlení tzv. normální mikroflórou. Poznatky z použití
biopreparátu v praxi
Vzhledem
k tomu, že uvedený kosmetický biopreparát s názvem Biodeur je již
poměrně dost dlouho na našem trhu a díky své profesní orientaci na
laboratorní diagnostiku mykóz člověka jsem pro studium problematiky, a současně
též jako podklady pro tento článek, získal od výrobce záznamy výstupů
anketního sledování účinků preparátu, které uskutečnilo několik českých
dermatologů ve svých ordinacích u pacientů, kteří souhlasili s použitím
preparátu Biodeur pro tento účel a měli pozitivně laboratorně prokázanou
mykózu. Tito sledovaní pacienti (n = 69 ) aplikovali na svá postižená místa
preparát podle doporučeného návodu. Buď
se jednalo
o koupele nohou po 30 minut dva dny po sobě s opakováním za 7 a
ještě jednou za dalších 7 dnů, při postižení nehtů byla procedura
kombinována se zábalovou technikou přes noc ve stejných intervalech.
Věkové
složení sledované skupiny osob bylo různorodé (Tab. 1). Nejmladšímu
pacientovi bylo 19, nejstaršímu 77 let. Jejich obtíže představovaly
symptomy
a diagnózy jako hyperhydróza ( n = 43), pachové symptomy ( n = 42 ),
Tinea pedis či Tinea interdigitalis ( n =58 ), onychomykóza
( n = 59 ) a u řady z nich se jednalo
o jejich kombinace. Všech 69 sledovaných osob bylo laboratorně vyšetřeno
na přítomnost mikroskopických hub v postižených oblastech, kdy pouze
pozitivita byla důvodem k zařazení pro sledování účinků biopreparátu. Z uvedené
tabulky (Tab. 2) vyplývá, že více než u 50 % osob se mykózu podařilo
diagnostikovat pouze mikroskopicky. Tak vysoký počet však příliš
nekoresponduje s některými literárními údaji ( 4
), ani s vlastními laboratorními zkušenostmi. V případě pozitivních
kultivací převládaly nálezy dermatofytů
( n = 21) což představuje záchyt těchto hub u 30,4 %
sledovaných osob. Z tohoto
počtu představovaly nálezy Trichophyton
rubrum ( n = 12 ) 40 % všech pozitivních kultivací). Na
základě údajů jak subjektivního hodnocení osobami zařazenými do ankety,
tak objektivního hodnocení ošetřujících lékařů vyplynulo (Tab. 3 ), že
se při jeho základním použití podařilo odstranit pachové symptomy v 78,6
% případů
a podstatně zlepšit v 19 % případů. V případě hyperhydrózy
tomu tak bylo u 67,4
a 27,9 % sledovaných osob. Hodnocení úspěchu použití biopreparátu
v případě eliminace mikroskopických hub z projevů mykózy bylo
prováděno pouze na základě klinických údajů ošetřujících lékařů,
neboť nebyly k dispozici kompletní sestavy kontrolních laboratorních vyšetření.
Podle kliniky se tak zdá, že u projevů tinea pedis a tinea interdigitalis se
daří celkově zlepšit stav u všech postižených, s úplnou zástavou
projevů u 82,8 % osob. V případě onychomykózy je hodnocení za tak krátkou
dobu sledování velmi obtížné, ale zdá se, že určité zlepšení je možné
pozorovat u 72,9 % ošetřených osob, kdy se jako pozitivní úspěch hodnotilo
zmenšení hyperkeratotických hmot pod nehtovou ploténkou, částečné odrůstání
nového – zdravého nehtu, změna barvy postižené nehtové ploténky a v neposlední
řadě úleva od bolestivých projevů onychomykózy. Diskuse
Používání biopreparátů není v medicíně příliš
rozšířeno a více se touto problematikou dosud zabývali pouze odborníci z oblasti
ochrany rostlin (
). Pokud
by se však dalo využít antagoniistických vztahů a „killer“ fenomenů některých
mikroskopických hub také v boji proti mikromycetům ohrožujícím zdraví,
nebo snižujícím životní komfort člověka, byl by to výrazný posun směrem
vpřed. Hlavně
u dermatomykóz by tyto biopreparáty mohly v řadě případů nalézt
své uplatnění, zvláště u osob starších, nebo postižených jinými základními
chorobami, kdy z různých viscerálních příčin nelze použít systémová
antimykotika. Dále pak také u osob s potenciálním rizikem
vzniku alergií nebo ekzémů při topické chemoterapii. Že se takto postižené osoby najdou v dost velkých
počtech, o tom není pochyb. Podle rozsáhlé studie ( 1
), která probíhala v nedávné době na území 20 států Evropy a
zahrnula přes 100 000 pacientů, patří mezi největší rizika mykotických
onemocnění nohou: a) mužské pohlaví (nemykotická onemocnění naopak převažovala
u žen), b) věk (maximum v období 75-80 let),
c) vaskulární onemocnění, d) sport vedoucí k traumatizaci dolní končetiny,
e) diabetes (DM)
a f) obezita. Česká republika zaujala z hlediska predispozičních
faktorů hned dvě druhá místa, jednak v četnosti příčin z důvodů vaskulárního
onemocnění a dále DM. Mykotické infekce byly v jednotlivých zemích
potvrzovány klinicky. V ČR překvapilo vysoké procento takto postižené
populace – přes 40 % mělo klinicky diagnostikovánu onychomykózu, více než
60 % tinea pedis. Klinicky diagnostikované mykotické onemocnění bylo
potvrzováno mykologicky (kultivační šetření). Prokázalo se tak, že
incidece (25-80/1000 obyvatel) a prevalence (413/1000 obyvatel) postižení
nohou je u nás vyšší než se původně očekávalo, a že nejčastějšími
mykózami jsou právě onychomykóza a tinea pedis. Postižení nehtů na rukou
však také není žádnou vzácností.
Vzniká často sekundárně, kdy je například při postižení nehtů
nohou použito společných pedikérsko-manikérských nástrojů k jejich ošetření. Jak vyplynulo z pracovních mezioborových setkání
dermatologů, klinických
a laboratorních mykologů, je onychomykóza v každém případě
infekční onemocnění nehtů, postihující zhruba 2,5 % populace. Je častou manifestací mykotických infekcí a má na svědomí
nejméně 50 % všech onemocnění nehtů.
Ačkoli není onemocně-ním ohrožujícím život, rozhodně ji nelze
považovat pouze za kosmetický problém. Jde o potenciálně chronický chorobný
stav, který vyžaduje minimálně stejnou pozornost jako ostatní kožní
onemocnění. Toto postižení trápí pacienty většinou dlouhodobě, vyznačuje
se značným počtem recidiv, může být značně bolestivé
a svými důsledky vést dokonce i k psychickým traumatům a výraznému
omezení kvality života. Zhoršuje manuální zručnost nebo mobilitu, znemožňuje
výkon některých povolání (zdravotní sestry, pracovníci stravovacích
provozů, písařky či operátorky, v případě nohou pak např.
baletky), brání provozování určitých rekreačních aktivit (hra na klávesové
či strunné nástroje, některé druhy sportů - kopaná), omezuje sociální
kontakty, přináší sníženou sebejistotu, strach z rozšíření nákazy
na další prsty nebo z jejího přenosu na ostatní členy rodiny, včetně
dětí nebo vnoučat. Hlavními původci postižení nohou a rukou jsou
dermatofyta (v 90% při onemocnění nehtů na nohou a nejméně v 50%
onemocnění nehtů na rukou) ( 6 ). Toto zjištění
ostatně potvrzuje i naše sledování. Stejně koresponduje s naším zjištěním
i to, že se na druhém místě u těchto onemocnění setkáváme s kvasinkami.
V poslední době také velmi výrazně přibývá nedermatofytických
postižení nehtů vláknitými mikroskopickými houbami a to nejen co do počtu
případů Scopulariopsis brevicaulis.
Přestože záchyty těchto původců byly v minulosti též mnohokrát
popisovány ( 3, 5, 7, 8, 10, 14 ),
jednalo se spíše o ojedinělé izolace. V současné době se však s těmito
původci setkáváme zcela běžně, což může souviset
jak
s prodlužování středí délky života (onychomykóz přibývá s věkem),
tak s rostoucím počtem osob se sníženou imunitou (pacientů užívajících
imunosupresiva, kostikosteroidy nebo chemoterapeutika) a dalšími onemocněními
(diabetes apod. ), protože
houby typu Aspergillus, Fusarium, Alternaria aj. patří mezi oportunní
mikroorganismy působící sekundární mykózy právě u alterovaných osob. V námi
sledované skupině osob představovaly záchyty těchto hub dohromady 13,4 % všech
kultivačně pozitivních záchytů, což také není zanedbatelný počet.
Závěr
Mykotická onemocnění kůže a kožních adnex, zvláště onychomykózy,
představují závažný problém vzhledem ke svým důsledkům medicínským,
epidemiologickým, psychosociálním a somatickým, a jejich význam roste
i v souvislosti se zvyšujícím se výskytem v celosvětovém
i národním měřítku. Je tomu tak mimo jiné i v důsledku přibývání
osob se zvýšeným rizikem těchto onemocnění (diabetiků, imunosuprimovaných
atd.). Protože
však onychomykóza může imitovat řadu jiných onemocnění nehtů
a opačně, řada onemocnění nehtů může imitovat přítomnost
onychomykózy, je zhledem k náročnosti diagnózy i volby následné optimální
terapie nutno svěřit taková postižení do rukou dermatologů. Co
však můžeme sami, hlavně pro své dolní končetiny, udělat vedle pravidelné
hygieny a výměny ponožek, když se nám nohy stejně dále potí
a následně nás samotné i naše okolí obtěžují nepříjemným
pachem ? Zkusit vyzkoušet ekologický přípravek . Jeho použití vyžaduje
sice určitou dávku trpělivosti a dodržení návodu na použití, ale pokud
se zanedbaná mykóza kůže nohou aktivuje do výraznějších projevů, je pro
léčbu stejně nutné, kromě návštěvy dermatologa
a získání příslušných terapeutických prostředků, dodržovat návody
k aplikaci léku a časové intervaly mezi jednotlivými
aplikacemi. A zanedbat znamená vystavit se riziku daleko rozsáhlejšího a nepříjemnějšího
postižení. Literatura
1.
Sladká J.: Dosavadní výsledky
celoevropské studie Achilles a mezioborových diskusí o preskripci systémových
antimykotik v ČR. Medicína 2000, 7:11. 2.
Williams H.C.: The epidemiology of
onychomycosis in Britain. Br J Dermatol 1994, 31 (Suppl.): S68-S74. 3.
Greet D.L.: Evolving role of non-dermatophytes
in onychomycosis. Int J Dermatol 1995, 34:521-524. 4.
Nielsen P.G.: A Comparison between Direct
Microscopy an Culture in Dermatologicka Mycotic Material. Mykosen 1981,
24:555-560. 5.
Onsberg P., Stahl D., Veien N.K.:
Onychomycosis caused by Aspergillus terreus. Sabouraudia 1978, 16:39-46. 6.
Dvořák J., Weigl E.: Aetiology of
onychomycosis and tinea unguium. Acta Univ Palacki Olomuc, Fac Med 1989,
122:39-44. 7.
Barde A.K., Singh S.M.: A case of
onychomycosis caused by Curvularia lunata (Wakker)
Boedijn. Mykosen 1983, 26:311-316. 8.
Ernst T.-M.: Nagel-Alternariose. Mykosen
1983, 26:553-556. 9.
Kock
B.-W.: Temperaturresistenz pathogener Dermatophyten und von Candida
albicans unter Sauna-ähnlichen
Bedingungen. Mykosen 1981, 24:33-37. 10.
Mencl
K.: Výskyt dermatofytóz nohou u vojáků základní služby. Voj
Zdrav Listy 1982, 51:256-260. 11.
Mencl
K.: Mikroskopické kožní houby u vojáků základní služby. Týl
Zásob 1982, 32: 45-47. 12.
Szepes E,: Mykotische Infektionen psoriatischer Nägel. Mykosen 1986,
29:82-84. 13.
Lison
E., Clayton Y., Hay R.J., Hope Y., Midgley G., Moore M., Noble W.C.: The
microbiology of foot infection. Mykosen 1986, 29:147-152. 14.
Singh
S.M., Barde A.K.: Opportinistic infections of skin and nails by non-dermatophytic fungi. Mykosen 1986, 29:272-277. |
|
ICQ: 64055520 ODIGO: 8120901 GADU-GADU: 3492148 E-mail: 21@quick.cz, Diamond.G@quick.cz T. +420 602 777 222 |