Recenze

Erfurt (Německo) 25.5. 2003

Tak dámy a pánové, držte se, začínáme.
V deset ráno jsme v Plzni nasedli do Jovi busu angentury Ozzy a Potkan (mimochodem nejlevnější a nejjednodušší způsob jak se dostat na koncert) a zamířili směr Erfurt. Cesta byla fajn, probíhala za sledování BJ video kazet. Na místo jsme dorazili po čtvrté hodině a rozešli se na koncert. Ti šťastnější z nás, držitelé členské karty ofic. FC, se kolem šesté dostali do tzv. FC pitu, neboli ohrazeného prostoru pod podiem. Já a kámoši jsme obsadili cca šestou řadu uprostřed s perfektním výhledem na celý podium. Mimo jiné taky díky tomu, že před námi stály jenom holky malého vzrůstu.
V sedm začala předkapela Live, která by asi hrála pěkně, kdyby se jim nepomstil zvukař a neudělal z jejich produkce jednolitý hluk. Po bleskové přestavbě podia jsme už poskakovali nedočkavostí, kdy se objeví gang z New Jersey.
Asi ve 20:32 se pomalu začali BJ trousit na podium, žádný bombastický nástup, prostě jen tak mimochodem přišli. Zahajovali Bounce, což je super pecka na začátek. Hned poté následovaly další skladby, Jon neměl svoji obvyklou kecavou, takže pálili jednu skvělou věc za druhou. Velice rychle se na ně přenesla nadšená nálada publika, takže hýřili energií a úsměvy. Publikum zpívalo jako o život celý texty a Jon toho několikrát využil a nechal nás zpívat celý sloky. Někdy s doprovodem a někdy, jako třeba u Wanted první sloku do ticha.
Tico měl před sebou z neznámých důvodů clonu z plexiskla a tak, když jsme mu chtěli vidět do tváře, museli jsme se podívat nahoru na obrazovku kam se promítali záběry z podia. Jedna fanynka to komentovala, že byl asi "bad boy" když ho dali za zástěnu :-)
David napochodoval na podium v dlouhym černym kabátě, který ale brzo sundal. Jon házel úsměvy jako v reklamě na zubní pastu a lítal po podiu jako blázen.
Richie byl k nepoznání, po letech, kdy si hrál na seriozního dospěláka se zase jednou rozvzpoměl na starý dobrý časy a vyváděl jako za mlada. Hodně chodil do prostřed podia a dopředu co nějblíž publiku, dělal grimasy a usmíval se na všechno v dohledu.
Zvuk byl vynikající a všichni členové si vyměňovali nadšený úsměvy. Radost z jejich "práce" z nich úplně čišela. Když měl Richie nastoupit na svou specialitu I ll Be There For You, strhl se obrovský jásot a za ním se na obrazovce objevil obrovský měsíc v úplňku a tisíce hvězdiček jako na nočním nebi (který bylo mimochodem zatažený). Po elegantní úkloně začal hrát a během písničky se do toho tak vžil, že o světě kolem snad ani nevěděl. Jak jsem slyšela od jednoho fanouška, říkají tomu, že "odletěl na planetu Richie". To se mi zdá jako pěkný přirovnání. Při refrénu převzal jeho obvyklý part David ( a celý stadion). Pak se Richie postavil do prostřed podia až na kraj a dirigoval publikum až do konce písničky, kdy se vrátil k mikrofonu a dobrnkal závěrečnou část. Ihned se stadion otřásl takovym aplausem, že musel Jon, který čekal v zákulisí, zelenat závistí. Richie se stydlivě schovával za krempu klobouku a celkem rychle se odebral dozadu vyměnit si kytaru na další písničku. trochu se zdálo, že mu ten poprask připadá nepatřičný, nějak mu nedocházelo, že za to stojí :-)
Ke konci si publikum vytleskalo jeden povinný přídavek a nakonec ještě jeden nepovinný. Když se nakonec seřadili na podiu k závěrečný děkovačce, objímali se, poplácávali po zádech, mávali a smáli se jako blázni. Byla na nich vidět obrovská radost z vydařenýho koncertu.
Když podium definitivně potemnělo, na obrazovce začali promítat filmeček, kde nejdřív představovali jednotlivý členy, ale po Davidovi se to zaseklo a tak jsme to viděli do konce až ve Vídni.
A pak už jsme jen s úsměvy od ucha k uchu naskákali do autobusu a vydali se na dlouhou cestu domů.

BOUNCE
YOU GIVE LOVE A BAD NAME
WILD IN THE STREETS
LIVIN' ON A PRAYER
EVERYDAY
RUNAWAY
KEEP THE FAITH
WANTED DEAD OR ALIVE
IN THESE ARMS
IT'S MY LIFE
SOMEDAY I'LL BE SATURDAY NIGHT
JUST OLDER
MISUNDERSTOOD
I'LL BE THERE FOR YOU
BLAZE OF GLORY
HOOK ME UP
BORN TO BE MY BABY
I'LL SLEEP WHEN I'M DEAD
RAISE YOUR HANDS

Encores:
HEROES
UNDIVIDED
CAPTAIN CRASH & THE BEAUTY QUEEN FROM MARS
TWIST & SHOUT

____________________________________

Vídeň (Rakousko) 28.5. 2003

Ještě trochu unavení z nedělního koncertu v Erfurtu jsme ve středu ráno nasedli do auta a vydali se ve čtyřech do Vídně na další koncert. Na místo jsme dorazili ve 12:20 a mysleli si, že jsme tam brzo. Z omylu nás rychle vyvedl pohled na 84 lidí čekajících u fanklubáckýho vchodu. Zapsali jsme se do seznamu příchozích, který vytvořila jedna z fanynek (některý tam čekali už od půlnoci) a usadili se k nim. Ten seznam se nakonec ukázal jako dobrý nápad, protože jakž takž zaručoval fanouškům, že když přišli dřív, budou mít lepší místo. Naštěstí se organizátoři uvolili ho respektovat.
Po úmornym čekání na slunci nás konečně pustili po pátý hodině do FC pitu, kde jsme zaujali místo ve čtvrtý řadě uprostřed.
Asi v sedm spustila předkapela, který se opět zvukař pomstil strašnym zvukem. Takže to bylo trápení pro nás i pro ně.
V osm se začalo přestavovat podium, což jde letos překvapivě rychle. Bedňáci se míhali jako mravenečkové :-)
A ve 20:38 se na podium začali trousit BJ. Do obrovskýho jásotu spustili Bounce, kterou se letos začíná každý koncert. Jestli jsme si mysleli, že nemůže být koncert lepší, než v Erfurtu, tak nás to brzo přešlo. Vídeň byla naprostá bomba. FC pit byl plnější a publikum hlasitější. Zase jsme krásně viděli, když nepočítám pubertální polky s rodičema, co nám pořád strkali pod nos svojí vlajku.
Jon se překonával jak ve zpěvu tak v tělocviku , David vtipkoval s publikem , Tico sršel energií a Richie byl k neutahání jako zajíček Energiser :-) Všichni házeli úsměvy na všechny strany a na začátku se zdálo, že Jon poznal v publiku někoho z předchozího koncertu, protože přišel k Richiemu, ukazoval do publika a něco mu říkal. Samozřejmě si ani nedovoluju myslet, že snad mohlo jít o nás :-)
Jon přivítal Vídeňáky a projevil potěšení, že neprší. V Erfurtu totiž dvakrát asi pět minut pršelo, ale tomu se snad ani nedalo říkat déšť. Během koncertu si ještě dělal legraci z jednotlivých členů : "o Hughovi bych mohl vyprávět vtipy celej tejden, a Richiemu se tak líbila moje nová bunda (Jon ji měl na sobě), že mi jí včera sebral na televizní natáčení." Tu bundu jste opravdu mohli vidět večer před tím na Pro 7 v Tv total na Richiem. Mimochodem se musím pochválit, že mi hned bylo jasný, že nemůže bejt jeho. :-))
Oproti Erfurtu zase trochu pozměnili setlist, a k mojí radosti zahráli i The Distance.
Když přišla řada na Richieho zpěv, Jon diskrétně vyklidil pole a přenechal mu podium.
Po elegantní úkloně se Richie opět odebral na svou planetu :-) Měla jsem s sebou banner s nápisem: Give it up for The King Of S(w)ing , na začátku písničky jsem ho zvedla a nechala koukat jenom tu přezdívku. Během písničky se publikum pohupovalo do ryrmu a zpívalo s Davidem sbory. Richie na konci zase dirigoval publikum a úspěšně dělal, že banner nevidí :-) Když písnička skončila, propukl snad ještě větší aplaus než v Erfurtu a Richie se možná i trochu červenal :-) Zvedla jsem zase banner, tentokrát celý, takže byl vidět celý slogan.
Jon se vrátil na podium nečekaně rychle a než jsem banner stačila sbalit, všiml si ho. Podíval se na něj a povídá : "Give it up for the King Of Swing, that's right". Hned začali další písničku (viz. setlist) a koncert se zase rozjel. Publikum zpívalo ještě hlasiteji, než v Erfurtu a Jon nás nechal zase zpívat celý sloky. Tentokrát hráli dýl, protože si lidi vymohli dva neplánovaný přídavky, z toho poslední písničku si doslova vyzpívali. Kapela, která už byla nastoupená na děkovačku se nechala přemluvit, vrátila se k nástrojům a dala k dobru ješte jednu cover verzi. Tentokrát Twist and Shout. Při závěrečný děkovačce jsem ještě naposledy zvedla celý banner. Všichni členové se smáli, mávali lidem a vypadali spokojeně, ne-li nadšeně. V tom Richie uviděl můj banner, vyvalil oči, překvapeně na něj ukázal a usmál se tak, že byly skoro vidět hvězdičky v jeho očích a kolem něj ohňostroj ;-) Je vidět, že není zvyklý, že by pro něj fanoušci dělali bannery. Ty většinou bývají pro Jona a s milostnýma návrhama :-))
Richie si holt bude muset zvyknout, že si ho fanoušci váží. Už bylo taky na čase ;-)
Když kapela opravdu naposledy opustila podium, pustili zase ten filmeček s představováním, ale tentokrát už to fungovalo a tak jsme ho viděli až do konce.
Byli tam samý vtipný záběry na vtipkující členy kapely jak dělají různý grimasy a tak. Největší úspěch měl Richie, když na jednom záběru imitoval Boba Dylana, to jsme umírali smíchy. A pak ještě záběr z natáčení klipu Everyday, kdy už ke konci ta bouře sílila, vítr schazoval stojany s mikrofonama a reprobedny. V jednu chvíli, se něco odpoutalo od země (myslim, že to byl jeden z těch koberců na zemi) a vzneslo se to do vzduchu. Kluci vyjeveně koukali, Richie s Jonem vybuchli smíchy a koberec plavně odlétal do dáli jako ten kouzelný v pohádce o Aladinovi.
Letos asi není ohňostroj v plánu, protože ani na jednom z koncertů, kde jsme byli se nekonal. Je to trochu škoda, ale ten film byl zase třeskutě srandovní.
Šíleně vysmátý jsme nastoupili do auta a vydali se k domovu. Domů jsme dorazili před pátou ranní, hupli do postele a pokračovali ve snění svýho Jovi snu.

BOUNCE
YOU GIVE LOVE A BAD NAME
WILD IN THE STREETS
LIVIN' ON A PRAYER
EVERYDAY
RUNAWAY
KEEP THE FAITH
WANTED DEAD OR ALIVE
THE DISTANCE
IT'S MY LIFE
SOMEDAY I'LL BE SATURDAY NIGHT
JUST OLDER
MISUNDERSTOOD
UNDIVIDED
I'LL BE THERE FOR YOUR (Richie Sambora on lead vocals)
HOOK ME UP
BORN TO BE MY BABY
I'LL SLEEP WHEN I'M DEAD
RAISE YOUR HANDS
BLAZE OF GLORY
IN THESE ARMS

Encores:
CAPTAIN CRASH & THE BEAUTY QUEEN FROM MARS
BAD MEDICINE
SHOUT
TWIST-N-SHOUT
THESE DAYS

Tisíceré díky Martinovi, že se odvážil vzít foťák do Vídně na koncert.

Top