Truhlářské listy 3/95
Není tajemstvím, že atypický nábytek určený pro veřejné interiéry patří mezi lukrativní zakázky, které nabízejí nejen zajímavou práci, ale i slušný zisk. Zájem o atypickou výrobu zvyšují i odbytové problémy opakovaně vyráběného nábytku na tuzemském trhu. Logickou snahou výrobců by tedy měla být snaha o solidní jméno firmy, které je prvním předpokladem získání dalších zakázek. Základními předpoklady dobré pověsti firmy je dodržení stanovených termínů a kvalita odvedené práce. Z tohoto pohledu pro čtenáře zatím nic nového. Problém, o kterém však má být hovořeno, spočívá v tom, že pojem kvality bývá někdy podceňován, a to výrobce přivádí nejen ke ztrátě dobrého jména, ale v případech informovaného odběratele i do existenčních nesnází. Nejedná se jen o případy reklamace na základě zjevné nekvality s následným požadavkem nápravy nebo snížení ceny zařízení, ale často pro výrobce nežádoucímu odstoupení od kupní smlouvy. K odstoupení od kupní smlouvy může odběratel přistoupit na základě ustanovení § 420 a § 436 písm. d) obchodního zákoníku (obdobně ustanovení § 648 a násl. § občanského zák.), pakliže znalecký posudek potvrdí, že výrobek nemá jakost a provedení odpovídajícího účelu, k němuž se zpravidla užívá. Zkušení odběratelé se v případě sebemenších nedostatků obracejí na soudní znalce s konkrétním požadavkem posouzení, zda dodané zařízení splňuje smluvně sjednané nebo obvyklé kvalitativní znaky. Pokud vyzní posudek pro výrobce negativně, požaduje odběratel nejčastěji slevu z ceny dodaného zařízení, v horším případě volí i odstoupení od kupní smlouvy. Samostatnou skupinu tvoří vady skryté, které nejsou při předání zařízení a v průběhu záruky zjevné, ale umožňují reklamovat zařízení i po delší době. Soudní rozhodnutí sporu se opírá o závěry znaleckého posudku a je spojeno s úhradou soudních nákladů. V případech protichůdných znaleckých posudků soud vyžaduje zpravidla odborný posudek Zkušebny Ústavu nábytku Mendelovy university Brno.
Znalecké posouzení kvalitativních znaků nábytku interiéru se opírá o znění ustanovení ČSN 910001, 910015 a norem souvisejících. V případech porušení základních odborných pravidel normou nepostižených je v kompetenci znalce posoudit, do jaké míry byly atributy řemesla porušeny. Na atypické výrobky, a to zejména ty, které jsou určeny do veřejných prostorů, jsou kladeny vysoké nároky, a to jak z hlediska provozu, tak i z hle- diska funkčnosti, ergonomie, bezpečnosti, životnosti a estetiky. Kromě základních požadavků stanovených příslušnými OSN řady 91, musí výrobky odpovídat požadavkům kladeným normami provozu objektu (zdravotnická, sociální, školská zařízení, banky, hotely aj.) a vyhovět hygienickým, požárním a bezpečnostním předpisům.
Vzhledem k tomu, že článek je určen zejména pro praktiky, dovolím si pominout některé obecné úvahy a soustředím se dále na hlavní praktické zkušenosti, které jsem získal při mnohaleté výrobní realizaci interiérů a při výkonu soudního znalce. Podotýkám, že dále uváděné poznatky nejsou vyčerpávajícím výčtem všech "fajnovostí" atypické výroby, ale výčtem nejčastěji opakovaných závad, které přivádějí výrobce ke střetu s od- běratelem. Kromě dále uváděných, nejčastěji opakovaných nedostatků, tvoří důležitou skupinu závady nábytku způsobené neplněním specifických požadavků (hotely, restaurační zařízení, administrativa, školská, zdravotnická a sociální zařízení,
obchody ap.). Informace o této problematice jsou velmi důležité, protože interiér nemusí být navržen autorizovaným architektem a výrobce ručí ve smyslu zákona za kvalitu dodaných výrobků. Třetím a velmi důležitým okruhem závad vyžadujících samostatný rozbor jsou zdravotní handicapy prostoru - vliv škodlivých látek uvolněných z použitých materiálů, o nichž bylo a bude hovořeno samostatně.
Ještě než začnu rozebírat jednotlivé nejčastěji se objevující závady, chtěl bych upozornit výrobce, že i přes zrušení závaznosti CSN (od 1. 1. 1995) platí nadále povinnost dodávat zboží označené a tedy v provedení dle 420/2 Obchodního zákoníku. A není vám jistě neznámé, že tento základní požadavek porušují i obchodníci tím, že odmítají uvádět původ zboží - jde o jednání protiprávní, umožňující zákazníkovi získat minimálně slevu z ceny.
Nejčastějším předmětem reklamací nábytkového zařízení je nejednotnost textury a barevnosti čelních ploch. Pojem čelní plochy se nevztahuje jen na přední plochy skříňkového nábytku, ale platí i pro frontální plochy obslužných pultů, zápultí a obklady stěn interiéru. Pro návaznost textury - kresby těchto ploch je nutno použít svazkových, kmenových dýh s náročnou přípravou sesazenek. V případech moření ploch může být barevná odlišnost zapříčiněna nevhodným mořidlem a lidským faktorem ručního moření, ale častěji je způsobena rozdílným přijímáním mořidla dýhou z různých svazků. Výjimkou z ustanovení ČSN mohou být pouze případy, kdy je rozdílnost textury a barevnosti estetickým záměrem architekta. Velmi častým jevem je nejednotná barevnost zapříčiněná kombinací odlišného druhu masivu a dýhy. U interiérů s požadavkem vysoké náročnosti musíme pamatovat i na to, že v případě použití vodních mořidel masivní dílce přijímají mořidlo méně než dýha v případě moření masivu nelze opomenout předvlhčení čelního dřeva. Nejednotnost ploch může být zapříčiněna i použitím různých laků nebo laků s různým stupněm lesku.
Z pohledu kvality nábytkového vybavení se často setkáváme s řadou funkčních a provozních nedostatků, které jsou často způsobeny i nevkusným voláním zákazníka po maximálně možném okamžitém efektu. Při tvorbě interiéru je však nutno seriózně vzít do úvahy skutečnost, že navržené zařízení kromě prvních dnů a týdnů bude všedně sloužit po dobu několika let a musí si zachovat svůj příznivý estetický účinek i v podmínkách náročného denního provozu.
Nejčastějším možno říci i prohřeškem je módní volba barevnosti nábytkového zařízení v odstínech pro dřevo netypických, které při stárnutí zařízení velmi rychle ztrácí svůj estetický účinek. U nábytku by měly být upřednostňovány zemité odstíny hnědé a hnědočervené před odstíny studenými, které nejsou dřevinám vlastní. Z praktických důvodů jsou rovněž zemité odstíny výhodnější, neboť v nich dřevo získává přirozenou patinu na rozdíl od umělých barevných tónů, které při stárnutí dřeva nepůsobí př1iš esteticky.
Podstatný je i fakt, že i přes vysokou světlostálost barviv garantovaných mnohými výrobci je zapomínáno na to, že výrobce těchto barviv nemůže garantovat světlostálost dřeva, která je u většiny druhů malá. Za nejvíce světlostálé dřeviny lze považovat jasan, někt. druhy javoru apod., za nejméně jehličnany, zejména modřin. Častou chybou je barevné ladění interiéru k čerstvému vzorku dřeviny, poněvadž i v případě moření povrchu dojde vlivem působení světla k jeho barevným změnám. Lze říci, že nejméně potíží je s tmavšími tabákovými odstíny. Největší změny vykazují interiéry v provedení zelených a modrých odstínů, kterými již po krátké době proráží žlutohnědá barva dřeva.
Méně závad se objevuje při použití krycích barviv a barviv kombinovaných s titanovou bělobou, která překrývá barevnost dřeviny. Na druhé straně se v tomto případě objevuje více závad vlivem jejich nerovnoměrné aplikace.
Pro zamezení barevných změn ploch jsou často používány transparentní laky s UV filtrem, který po určitou dobu chrání dřevinu před barevnými změnami - v praxi asi do tří let. Po této době se vlivem stárnutí lakového filmu ztrácí i ochranný účinek filtru.
Nejčastějšími závadami jsou vysprávky pomocí různých přibarvených tmelů, které již po krátké době vlivem barevné změny dřeviny působí velmi rušivě.
Velkou pozornost je třeba věnovat volbě materiálu pro funkčně namáhané plochy z hlediska jejich mechanické a chemické odolnosti - zejména u obslužných pultů, stolového nábytku a soklových parků. V drtivé míře opomíjené soklové prvky musí zachovat své estetické parametry i při každodenní vlhké nebo mechanické údržbě podlah, podobně jako pláty pokladen při pohybu mincí a pulty restauračních zařízení při působení vody a alkoholu. Zpravidla již po krátké době provozu lze rozpoznat, zda byl použit lak s odpovídající mechanickou a chemickou odolností. Například u restauračních zařízení působí na plochy nejen voda, alkohol, ale i citron, coca-cola (konc. pH 2 - 3), saponáty a žár oharku cigarety. Důležitým měřítkem povrchové úpravy výrobků jsou dále přetoky laku, bublinky, krusty a křídovatění lakového filmu. Při použití nových materiálů je nezbytný atest výrobce s doporučením nátěrového systému - v opačném případě hrozí výrobci problémy se změnou barvy základu nebo rozpadem lakového filmu. Nejčastějšími závadami dokončení výrobků jsou stopy po broušení (i příčné), stopy po nástroji (vady nože, pálen, vytrhaná dřevní vlákna a oštípání při absenci předřezu.
Dalším předmětem sporu jsou otázky tvarových změn výrobků vlivem nevhodné vlhkostí materiálu, která neodpovídá parametrům prostředí, v němž je nábytek umístěn. V drtivé většině případů se jedná o vyšší vlhkost způsobenou nedostatečným vysušením řeziva. (V mrazivých měsících je rovnovážná vlhkost dřeva v místnostech s ústředním topením 3 - 5 %.) Důsledkem přizpůsobování rovnovážné vlhkostí řeziva parametrům prostředí jsou tvarové změny dílců, nižší konstrukční pevnost a otevřené konstrukční spoje výrobků. U předýhovaných nákližků dojde při seschnutí k jejich obrýsování na ploše, u rozměrnějších nákližků dochází k odtržení dýhy.
Velmi zjevné jsou změny u spárovaných plátů pracovních ploch. Zvýšené extrémní vysoušení vlivem tepla či velké výkyvy vlhkostí prostředí zpravidla destruují i dílce s odpovídající vlhkostí. Jistým řešením se zde sice jeví svlakové lišty, ale jak mi potvrdí většina profesionálů, tyto však zamezí pouze zakřivení ploch, nikoli jejich příčnému sesychání.
Značný podíl na nedostatcích nábytku má i špatná volba materiálů a konstrukce, kde se časté chyby objevují např. při zasazování skla do dřevěných rámů (při lepení dřevo - sklo), čímž nejednou dojde k prasknutí vlivem vnitřních pnutí v materiálu vystaveném např. slunci.
Samostatnou kapitolou je čalouněný nábytek. U čalouněného nábytku, který umístíme do veřejného interiéru, je nutno zvážit, jak bude potahová textilie užívána - zda bude namáhána mírně, středně nebo silně a vycházet z testací její užitné hodnoty. Pro veřejný interiér lze s výhodou použít kůži nebo tkané plyše členěné vetkávaným vzorem nebo gaufrováním. Nezbytnou podmínkou užití textilií je aplikace antistatické a protišpinivé úpravy, v některých interiérech je požadována snížená hořlavost. Kromě plyšů lze použít textilní materiály typu apinglé, případně žakáry. Výběr potahových textilií musí odpovídat jejich předpokládanému používání, zpravidla je kladen důraz na aplikaci vysoce kvalitních textilií, protože výraznou měrou ovlivňují funkci, kvalitu a životnost výrobků. Méně vhodné jsou lehké látky s potisky a lehké syntetické pleteniny a koženky - to však neplatí absolutně, neboť i zde závisí na formě a způsobu jejich použití. Důležitou podmínkou je však vhodná konstrukce materiálové skladby a technologie zpracování čalouněných výrobků. Časté závady se vyskytují při aplikaci kůže. Kůže se vlivem nedostatečného zpracování před použitím, někdy i vlivem nevhodného základu vytahuje, plochy jsou prosezené - po roční době provozu ztrácí svůj estetický efekt. Velmi frekventovanou závadou jsou ostré nezaoblené hrany základní kostry, přes něž jsou napínány čalounické materiály, zapomínáno je i na průduchy při užití syntetické usně.
Vážení čtenáři, vzhledem k tomu, že tento časopis čtou především profesionálové v oboru, není třeba vyjmenovávat všechny důvody soudních sporů, se kterými jsem se v praxi setkal. Taktéž jsem přesvědčen, že závady zde uvedené včetně dalších, jako jsou např. viditelné či pouze přetmelené vruty v čelních plochách, nevyspravené smolníky, suky či vytržená vlákna, chybějící čí nedostatečně dimenzované aretační zarážky výsuvných kování hlubokých zásuvek, nedostatečné funkční rozměry nábytku apod., jsou u většiny z nás minulostí našich začátků.
Chtěl jsem zde pouze dokumentovat stav, byť přirozený v rozvíjející se oblasti výroby nábytku, však stav, který může nejeden znalý zákazník využít či dokonce zneužít při soudních řízeních, které mohou často ohrozit i vlastní existenci firmy. Současně bych Vám chtěl nabídnout, že při vzniku jakýchkoli nejasností či jiné potřebě je možné se obrátit pro odborné posouzení Vašich výrobků na adresu:
Mendelova zemědělská a lesnická universita, fakulta lesnická a dřevařská, zkušebna nábytku a materiálu, Zemědělská 3, 613 00 Brno, tel. 05/45134176, 05/578122 .
A na závěr jeden úsměvný extrém. Technické závady mohou ovlivnit i kulturu bydlení, zejména jedná-li se o výrobek určený k odpočinku a relaxaci. Příkladem může být reklamace lůžka, jež přerostla v soudní spor, který přispěl k rozvodu mladých manželů. Spor provázený objemným spisem vznikl na základě opakovaně praskajícího roštu lůžka, jehož příčinou bylo podle mínění výrobce nepřiměřené užívání lůžka a další reklamace odmítal uznat. Příčinou vad však byl špatně instalovaný polohovací rošt. Závada byla velice jednoduchým způsobem odstranitelná, ale místo toho byla řešena soudním řízením, při kterém museli zákazníci uvádět i intimní podrobnosti svého života. Dle znění spisu výrobce unikátního "antikoncepčního lůžka" dokonce bezprecedentně určoval zákazníkům způsob, jakým má být lehací nábytek užíván.
Ing. Petr Brunecký - Ústav nábytku Mendelovy university Brno