PANOVNÍCI ČES. ZEMÍ
PŘEMYSL OTAKAR II.
V osobě Přemysla Otakara II. (1233-1278) se v čele českého státu ocitl muž, kterého současníci
obdařili obdivným pojmenováním "král železný a zlatý". Byl to panovník-rytíř, neohrožený vojevůdce, který bez zaváhání
vedl těžkou jízdu do bitev i na válečné výpravy. Byl to vládce, o jehož bohatství se vyprávělo daleko za hranicemi.
Menší tělesný vzrůst mu nebránil konat velké činy. Ještě před nástupem na trůn vyplnil záměry svého otce.
Rakouská šlechta jej prosadila jako svého vévodu, což Přemysl dotvrdil sňatkem se starší a nepřílíš atraktivní Markétou
Babenberskou. Zatímco ve válce o uherské dědictví český král uspěl, jeho manželství ztroskotalo. Po dlouhotrvajících
komplikacích došlo roku 1260 koněčně k rozluce bezdětného svazku, provázeného mnoha skandály. Přemysl totož zplodil
s milenkou Anežkou z Kuenringu tři levobočky, z nichž Mikuláš obdržel opavské vévodství. V témže roce 1260 Přemysl slavně
zvítězil v nové válce s Uhry, vedené tentokrát o Štýrsko. V bitvě Kressenbrunnu porazil vojsko krále Bely IV. a získal nejen
štýrsko, ale i ruku krásné Kunhuty, vnučky uherského panovníka. V době, kdy Přemysl na vrcholu slávy, spadaly pod jeho
svrchovanost české a rakouské země, Štýrsko, Korutany a Kraňsko. Mocné soustátí sahalo až k pobřeží Jadranu.
Ale ne ve všem své sny a předsevzetí spnil. Marně vztahoval ruku po koruně krále Svaté říše římské. Zklamání se v tomto směru dočkal v roce 1255 a později
i roku 1273, kdy byl římským králem bez Přemyslova vědomí (český vládce náležel od 13.století mezi sedm kunfiřtů, tj. volitelů
panovníka Svaté říše římské) zvolen hrabě Rudolf Habsburský. Ambice prvního slavného Habsburka se střely s Přemyslovskými snahami.
V roce 1276 přiměl Rudolf svého soka k tomu, aby od něho přijal český stát v léno a řekl se rakouských i alpských zemí a Chebska.
Přemyslův pokus o zvrat situace byl marný. Na den sv.Rufa, 26.8.1278, utrpěla jeho vojska porážku na Moravském poli. Český panovník,
který v té době postrádal podporu mnoha českých šlechticů, v bitvě zahynul.
Legitimnímu nástupci Václavovi, synovi Přemysla
a Kunhuty, bylo v té době 7 let a vlády se ujmout se nemohl. Jeho poručníkem byl jmenován Ota V. Braniborský, který chlapce
zprvu internoval ( to znamená, že ho vlastně věznil) na Bezdězu a potom v Berlíně a Špandavě. Teprve roku 1283 ho pod tlakem české šlechty propustil
a dvanáctiletý Václav II. (1271-1305) zasedl na český trůn.
Poznámky:- data v závorkách jsou životní data, nikolov data vládnutí.
- zdroj: "Panovnící českých zemí", kolektiv autorů, nakl. Fragment
zpět