Příběh o vložce
Byla jedna skříňka a ve skříňce špinavá vložka always a nad
vložkou tampónek o.b . Vložka spala a spala, tampónek chodil
ve skříni a také se mu chtělo spát. Tu tampónek
dostal nápad.Vzal svou šňůrku a začal škrtit
vložku.Všechna krev se z vložky hned vyždímala.
Z krve se stal červený obláček, který stoupal k poličce.
Vložka nic nevěděla a klidně spala dál.
Když byl obláček hodně vysoko, tampónek o.b.
si jej chytilo, hezky si jej načechralo jako ten
nejjemnější péřoví polštářek a spokojeně na něm
usnulo.Najednou se vložka probudila.Ach,
ta žízeň, vzdychla a honem se utíkala napít za svojí domácí.
Ale co to? Kde je ta červená tekutina? Kdo mi z mého povrchu
vzal mojí červenou tekutinu ? Kolem si vykračovaly plenky
Pampers .,Promińte, plenky pampers, nevyždímal jste mi
náhodou červenou tekutinu z mého povrchu ?" zeptala se vložka.
Jak ty se rozčilili!
Ony, plenky , aby se starali o povrch hloupé vložky!
Co si to ta vložka vůbec dovoluje ? Vložka sotva stačila utíkat.
Tu spatřila na louce popelářské auto a spustila na něho zhurta :
"Halo, halo, že ty jsi mi vyždímalo červenou tekutinu z mého povrchu.
Že se nestydíš !" TŮT , proneslo popelářské auto rozvážně . TůT.
Vložka se polekala a na víc už nečekala. Šup přes stůl a zpátky
do obýváku. Přiběhla ke skříni a podívala se na podlahu. Aha!
Už vím kam se mi ztratila moje červená tekutina, schovala se
do podlahy! Vložka hrabala a hrabala, až vykoukl
Červotoč. "Řekni, kdo mi vypil moji červenou tekutinu z mého povrchu"?
Ptala se vložka. "Zeptej se toaletního papíru Kleenex" poradil
červotoč vložce. Uslyšel to Kleenex a zazpíval: "Tampónek,
tampónek ti vypil tvoji červenou tekutinu!" Vložka se nešťastně
dívala na tampónek, který byl vysoko a spal na obláčku.
Na ramínku byl přivázaný igelitový pytlík. Škubal sebou,
jen uletět. Vložka zatahala za pytlík, pytlík se rozvázal
a už se s vložkou vznášel nahoru k tampónku. "Tampónku,
haló, tys mi vzal moji červenou tekutinu z mého povrchu!
Vrať mi ji!" Tampónek se zasmál a přistrčil k vložce
červený obláček " Tady ji máš." " Ale to přece není
má červená tekutina!" podivila se vložka. " Ale je
to tvá červená tekutina a hned ti ji pošlu na zem,
" řekl tampónek a šňůrkou propíchl igelitový sáček.
Pane, to byl let! Vložka jen žuchla na podlahu své
skříně. Tampónek vzal obláček a ždímal jej tak,
až z něj padali kapky červené tekutiny. Vložka
měla svou červenou tekutinu a všichni byli šťastni.
Konec prvního dílu
