Jaký pelíšek pro čivavu?
-já si ušila z molitanu - jestli jsi šikovná a máš šicí stroj,tak to není žádná věda.Chce to jen nějaké proužky z molitanu (třeba z nějakého provozu,kde mají odstřižky-já je měla ješte z Řempa),látku (dop. pevnou a nejdříve vyprat).Vystřihneš 2 díly: jeden elipsa- jaký chceš mít půdorys a druhý boční pruh.Obojí obšiješ a spodní část pruhu (obšitá látka) našiješ na obvod elipsy(taky na látku) a je hotovo.Na to ušiju pár potahů - ten má o nějaký cm větší velikost-tzn. ovál s našitým bočním pruhem,který je široký tak,že se podsune cca 3 cm pod spodek elipsy.Do okraje potahu ušiju tunýlek,provleču gumu a je to.V případe "nehody" (hlavně u štěňátek-"loužičková" :o) nacpu celý oválek do pračky a vyperu.Suším na šňůře nebo na topení (dle ročního období).
Jak je to s přezubováním u čivav - kdy asi tak začíná?
-přezubování začíná u čivav zpravidla kolem 4.měsíce,může trvat až do 6.-7.,ale u špičáků to častěji trvá i déle.Začátek také záleží na celkové vyspělosti čivavy - některé hodně juvenilní začínají přezubovat až dokonce po 5.-6. měsíci a často ani ve 2 letech není u nich dentice dokončena. Někteří veterináři doporučují mléčné špičáky vytrhnout (já toto doporučuji až když opravdu vadí v rovném růstu trvalým zubům a dávám přednost spíše mechanickému vyviklání- můžeme tomu i s opatrností a jemností-formou hry apod.- pomoci). Doporučuji taky podávat žvýkací buvolí kostičky a pokračovat v tréningu čištění zoubků.
Kdy by se mělo očkovat štěně čivavy?
- Jsou chovatelé,co očkují/ev. i přeočkují štěňata vždycky než odejdou do světa a jsou chovatelé,co to nechávají na nových majitelích.Důvody jsou různé:
1)jedni vycházejí ze studií,které ukazují,že po určité době hladina protilátek v krvi štěňat klesá na takovou úroveň,že to může být pro štěňata zdraví nebo dokonce život ohrožující.Nejčastěji se udává věk štěňat 6-8 týdnů-je nutno podotknout,že záleží také na tom,jak dlouho a vydatně byla štěnda kojena mateřským mlékem a od jak imunitní matky (čili jak byla i ona!!! proočkována,v jaké lhůtě před vrhem apod.).Tyto údaje ale nemusí být až hodně validní,protože známe farmaceutické lobby,která by nejraději očkovala už novorozeňátka a další přeočkování opakovala co 14 dní -přeháním,ano,ale i na tom hnaní na 1.očkování může něco takového ziskuchtivého být.( Podívej se třeba na kampaň fy NOBI-VAC,kterou rozpoutala na stránkách Psa asi někdy před rokem -tam by ten pes musel být očkovaný imrvere a snad proti všem nemocem co u psů existují bez ohledu na jeho výskyt a potřeby - to se mi fakt zdálo přehnanné a s jasným cílem :o/.)
Ideální by bylo,kdyby chovatelé nechali štěndům odebrat krev a na základě hladiny protilátek odvodili dobu 1.vakcinace.Samozřejmě je to ideál a asi to nebude nikdo dělat,ale je třeba si uvědomit,že i ta doba paušálního očkování je tzv. naslepo.Jsou vakcíny,které se očkují už v 6.týdnu.Dle toho se také odvozuje další přeočkování,které většinou počítá s 1. až 2.přeočkováním do doby odběru štěňátek (po 14-21 dnech). (Já sama jsem dříve patřila ke skupině 1.,nyní se více přikláním k 2.Vždy ale individuálně přihlížím ke každému vrhu - mléčnost a vydatnost kojení může být různá.)
2)další skupina(např. moje známá vet)se opírá o další studie,které hovoří o tom,že i cca 10-14 dní po odstavu je hladina protilátek v krvi natolik vysoká,aby dokázala ochránit před infekcí.Operuje s tím,že je škoda a dokonce nežádoucí uspíšit 1.vakcinaci a narušit tak hladiny protilátek v krvi (vysvětlím to tak,že "střet" přirozené imunity a "navozované" se místo posílení účinku - vyruší až je to pro to štěně nebezpečné-vznikne doba imunit. vaakua-cca 7-14 dní!).V tomto případě se většinou očkuje jen 1x a později- určitě však do toho 8.-9. týdne.
3)další skupina,která neočkuje už 3.měsíční! štěňata si myslím hodně hazarduje,protože tam už o vydatné kojení mateřským mlékem nejde ani náhodou.Odstav je jasný.Tam jde o šetření peněz,které není na místě.Povětšinou jde o takychovatele,které nějaký ten úhyn moc netrápí a nedělají si s tím starosti.Jejich motem je spíš -6.týdnů a dost!-ven z domu. Tam o nějakém citu k pejskům snad ani nelze hovořit.
Jak se označuje čivava?
- Dle chovatelského řádu je nutno štěně čivavy označit jedním z navržených způsobů: buď se tetuje do slabiny nebo se zavádí čip do podkoží.
Může čip v těle cestovat?
- Už i u čivav se "putování" čipu potvrdilo. Před zavedním čipování do kynologické praxe v ČR jsem toto probírala s jednou dlouholetou chov. čivav z Prahy,která čipování nebyla nakloněna-čipy,zvláště u lymfatických plemen,nejsou vhodné,protože ,ačkoliv se zapouzdří, mohou cestovat v těle a majitel se jen může modlit,aby se nedostal do lymfatic. nebo cév. systému a nejen drahý čip pes neztratil (nevyloučil třeba z těla),ale hlavně nenapáchal zdravotní škody - ucpání cév apod.A navíc-číva není typic. lymfatické plemeno,ale plemeno s tzv. suchým svalstvem,kde by nemělo být moc volných mezisvalových prostorů! (Kromě tohoto rizika mi prostě vadí,když si představím,že mám "něco" jako bouličku a hrbolek doživotně pod kůží,i když je to jen 1x 4 mm.Tak to taky "nedopřávám" svým odchovkům.Navíc pod kůži krku mi to příjde i nepatřičné - vdyť kde vytaháte viníka,když zahájí agresívní rozepři v (psí/lidské)rodině a pod.?Já za kůži na krku,jako správná vůdkyně smečky (samozřejmě přiměřeně).A taky i na této části těla se odehrávají "kousací hrátky" ostatních členů smečky.
Chovatelka mi řekla, že nemám nechat pejska běhat do schodů. Tím myslela pořád nebo jen do určitého věku? Bydlíme v 1.patře a zatím ho nosíme nahoru i dolů.
-Nechat běhat štěně čivavy po schodech nahoru by neměl být žádný problém,žádná újma na zdraví nebo fyzickém vývoji. Problém muže být u běhání štěněte ZE schodů dolů.Malý prcek totiž ješte nemusí mít zpevněné svaly ,klouby a vazivo hrudních končetin (hlavně v místě zvaném v kynologičtině -spěnky) a může si zadělat na propnutí pacicek - jak tlačí svojí vhou (záleží také na výšce schodu a frekvenci chození ze schodů) na tlapky a klouby. Já dop. nosit štěně ze schodů,do schodů může chodit samo.U dospělého psa to neplatí.Dop. také nezapomenout na správnou minerál. výživu (kalciové preparáty nebo strava bohatá na Ca - mléko,mléč. výrobky,kosti na ohryz chrupavek atp.)
Bárnýskovi jsou zítra 4 měsíce. Nejradeji by skákal z gauče (to jsme ho naučili běhat po schůdkách), ale někdy prostě letí jako povětron a hupne jen hekne.
-Skákání z gauče - já nechávám štěne při tom,že je malé a nedostane na gauč - co nejdýl to jde.Jednak z preventivních bezpečnostních důvodů popsaných v dotazu (heknutí - a to je to nejmenší,co se může nebezpečného stát),jednak z důvodů možných zdravotních problémů -viz chůze ze schodů. Mám na mysli také příběh,který vyslechla moje kamarádka jednou na veterině v čekárně - starší manželé tam přinesli bezvládné tělo cca 5-ti leté malé pudlice.Byla již mrtvá,nebylo jí pomoci.Srazila si vaz,když po cca dvou tisícáté skočila z nízkého křesla dolů na koberec.Vždycky prředtím skočila bez problémů,tentokrát to bylo malinké zaváhání (únava?)a dopadla na krk.
Jak dlouho líná dlouhosr. čivava? Sáru(11m.)máme 5 mesícu,do ted jsem si libovala že nelíná,ale tento týden to zacalo!Máme tmavého kocoura který líná skoro porád,takže jsem volila spíš tmavé oblecení.Ale Sára je svetlá,takže at si vezmu co si vezmu,ted jsem plná ruznobarevných chlupu od obou milácku.A nejen já,ale celá rodina.Máte nelaký dobrý trik jak dostat chlupy snadno a rychle z oblecení?Mne to teda moc neva,jsem zvyklá,ale lidi mají tendenci me obírat.Porídili jsme takový ten lepící válecek co se pak jen opláchne vodou,ale za krátký cas nelepil.
- Chlupy dostávám z oblecení a ze sedacek namoceným hadríkem nebo rukou a vysávám a vysávám a vysávám.;o) Ale zase taková tragedie to není ;o).Nekde jsem dokonce cetla,že chlupy z dlsrs. civavy jsou méne alergenní než z jiných minipejsku (dokonce z krátkosrstek se prý chlupy zapíchávají snadneji do kobercu a jdou hure vysát)-prý je to s alergenností srovnatelné dokonce s naháci!
Zaujalo mne, že Arnetka bude po porodu neosrstená. Co to znamená?To jako stratí srst?Stává se to jen civavám nebo i jiným rasám?
-fenka muže zacít línat už záhy po odstavení štenátek a muže vylínat až do "krátkosrsta".To je pak s výstavní kariérou na nejakou dobu utrum.Podporuju nový rust srsti vitamíny a biotinem,ale zas až takové rapidne rychlé úcinky,jak to proklamují farmaceutické firmy to nemá. Když mi holky zacínají línat,tak je vycesávám denne a to je pak doba línání kratší(asi o 10 dní),než když srst nechám vylínat samovolne.Vycesávám kartácem s kulatými hroty (na hrubo) a kovovým hrebenem (se zaoblenými hroty)na angorské králíky - do cista.
Jak casto koupete dlouhosrsté čivavy, jak casto cešete a jaké pomucky, šampony jsou vhodné ?
-Já koupu pred výstavou a jinak tak cca 3-4x do roka.V prípade urousání osprchuju jen tlapky a bríško.Kartácuju pravidelne,takže srst je cistá. Koupu v lepších psích (dovozových šamponech)-Khara apod.Vždy dávám kondicionér.Mám zkušenost s šamponem s proteiny nebo se dop. i s prídavkem norkového oleje.V soucasnosti se chystám na š. s tea tree olejem.
Jak nejlépe cistit čivavě ouška? Používáte nejaký olejícek, ci co?
-Ouška zásadne necistím-civava má vztycené=málokdy problémové ucho.Jen kontroluji,zda náhodou nejde cítit zánetem a zda nemá z uší výtok.Casteji kontroluju,když jdeme z pole nebo louky plné osinek apod.Max. ocistím tam,kde vidím - nedoporucuje se vubec zasahovat do cásti hranicící se stred. uchem.Nedop. se ani preventivní mazání mastmi a kapkami - nechat to až by bylo opravdu treba.Je mi ale jasné,že pokud má nekdo doma další zvírátko s problémem s ušima,které se prenášejí na civavu (viz kocka),tak tam ta prevence asi být musí-pokud už v minulosti k nejakému zánetu došlo.
Veterinár nám rekl,že se drápky čivav stríhat nemusí,ale mne se zdá,že je má fakt dlouhý.Poradte mám je stríhat nebo ne?Jak casto stríháte a stací obycejný klešticky na nehty nebo používáte nejaký speciální?
-stríhání drápku (a návyku ke stríhání)popsala bezvadne jedna chovatelka: (doplním)
I u nás se odehrává akce:"zahlédneme cvakátko - rychle se schovat!" Já stríhám kleštickami na nehty - mají ale "širší rozvor" - nekteré civavy mají drápky hodne tlusté,takže do klasických klešticek by se jim drápek nevešel.Jinak jsou dobré i gilotinky.Nedoporucuji moc nužky -ty snadno sklouznou a šmiknou,kde nechcete. Jinak i mne se stalo,že jsem velmi nechte štenátko nebo i dospelou civavku trošku stríhla do lužka.Nekdy to by rev-hned jsem zdesinfikovala,nekdy to snášeli velmi statecne - zvlášte hrdinku-prezidentku Cokinku musím pochválit.Ale nestalo se mi,že by i po tomto zážitku meli chut se stríhání bránit na život a na smrt.Jako kdyby pochopili,že jsem to rozhodne udelat nechtela (hmmm,zlatí holky a kluci).Sice jim to pak nebylo moc milé,velmi neochotne dávali packy ke stríhání,ale za cas úplne zapomneli.Navíc je jim vždy odmenou nejaká ta dobrotka, za to že vydrželi-piškotek apod. Jinak tip:nejlépe se drápky stríhají po koupání nebo,když je postavíte na kratší dobu do nádoby s teplou vodou-drápky zmeknou. -pri stríhání se dívejte na dráp z boku,u bílých jde dobre videt lužko s krev.vlásecnicemi,takže málokdy pak stríhnete tam,kde jste nechteli. Rozhodne dop. stríhat.(já str. tak 1x za 3-4 týdny,nekdy méne casto)-nedejte na veterináre -civava je hodne lehká na to,aby si sama svojí váhou drápky obrousila!!!!To by musela denne nachodit pár km na betonu!Nechávat prerostlé drápky je nekdy až týrání-civava pak nemuže prstní polštárky porádne oprít o podklad,protože jí v tom drápy vadí -je to jako kdyby cl. chodil v botech o 1-2 císla menší!!! A taky pozor na prerustání a zarustání drápku na 5.prstu!
Jak je to s fontanelou u čivav?
- Není žádoucí velká fontanela - třeba jako 5koruna,ale malé jsou normálně tolerovány bez připomínek.Většinou jsou u štěněte větší,pak se uzavírají do úzkých štěrbin.Je to a stále to zůstane plemen. znakem čivavy. Já mám doma 2 čívy se štěrbinou a 2 úplně bez fontanely-mají makovici tvrdou jako beton,ale taky delší čumáček. Ještě jsem neviděla čívu bez fontanely,která má zároveň ideálně klenutou lebku,perfektní čelisti a všechny zuby v pravidelném oblouku. O fontanele se nedá říci,že JE nebo NENÍ žádoucí.Ona prostě je,existuje od pradávna jako plemenný znak čivav a ani s ní nebo bez ní není pes horší nebo lepší,co se týká exteriéru.Samozřejmě,jak jsem psala,není žádoucí f. velká-ze zdravotního důvodu (malá fyzikální ochrana mozku).Štěrbina není zdravotně závažná. Kdybychom chtěli u čivav dojít plemenitbou k tomu,že budem do chovu pouštět pouze ty bez fontanely,mohli bychom dopadnout jako Belgičani s jorky-když to prováděli,dosáhli pouze toho,že jim hodně mladých psů hynulo za velkých bolestí-mozek rostl,ale neměl prostot-švy byly uzavřené,zkostnatělé,žádný prostor k rozvoji a růstu. Toy plemena(a zvláště s jablkovitými hlavami a zkrácenou čenichovou partií) se rodí s větší nebo menší fonatnelou,postupem vývoje se mezírka uzavírá,lebeč. kosti přibližují,švy "uzavírají".Jde o to,jak je geneticky naprogamována délka a způsob tohoto procesu.
Jak vozíte pejsky v autě? Já je dám na zadní sedadlo.
-já jsem taky mívala pejsáky na zad. sedadle,ale měla jsem o ně strach.Při bouračce by byli první vystřeleni přes sklo z auta ven -na 100% by to nepřežili.Dnes už je vozím zásadně na podlaze za předními sedačkami.Oni si taky někdy spíše vlezou pod sedačku,do prostředka pod sedačku dáváme zábrany,aby se nedostali pod nohy.Dole na podlaze mají své dečky,nesvítí na ně moc slunce a je tam v pařácích nejchladněji.Kdyby byl náraz z jakékoli strany jsou vlastně v polstrované bedně,takže by se jim nic nemělo stát. Když k nám přišel Alfík,tak to byl problém,protože on byl zvyklý na to nejhorší,co mu panička mohla dovolit-sedět na klíně :o(.Dnes už je naučený s holkama.
Může se čivava věnovat výcviku na cvičáku?
- Ano, čivava je velmi inteligentní a ovladatelné plemeno a velmi nadaně zvládá i přípravu na zkoušku ZOP - základní ovladatelnosti psa. Také výcvik agility pro ni není žádným problémem. Může cvičit tzv. stupeň Small agility (dle výšky v kohoutku se určuje výška překážek). Jenom nesmíme zapomenout, že štěně nebo mladý pes, žádného plemene nesmí být přetěžován a skoky přes překážky a dlouhé tůry by neměl absolvovat! Rozhodně ne do věku 10 - 12 měsíců - záleží na tělesné konstituci konkrétního jedince.
Co delat,když pes žere vlastní výkaly?
-Osvedcená zkušenost (Pejsku známých) - jde patrne o nejakou dietní chybu)-podávají se tvaružky nebo jiný zrající sýr,sušené ucho,streva apod.(mají to i s "vuní"),taky se muže podat uzená nebo marinovaná ryba a nastrouhaná mrkev do krmení.Moji pejsci to nedelají (i když taky meli tendenci :o),ale jsou od malicka nauceni,že venku nesmí vzít nic do tlamky,na povel ,okamžite "spouštejí celist",v tom jsem nekompromisní.Krome zakázaného "loveckého chování" tohoto druhu (bez kterého bez problému prežívají :o)), jim to muže i zachránit život - a to je pro mne hlavní duvod.Mohu vás ujistit,že sušená strívka (o kterých vím,z ceho jsou a že byly vyrobeny pod veterin. dohledem)plnohodnotne nahradily tento "pamlsek".
V pátek jsme meli starosti s naší praštenou Bugi. Vecer se s Keri honily v ložnici a Bugi najednou narazila hlavickou do kovový nohy u postele. Já slyšela desný naríkání, manžel byl zrovna tam, tak jí vzal do rukou a prišel s ní ke mne. Za chvilinku se uklidnila, dali jsme jí na zem, na nožickách se udržela, prohmatali jsme jí, nic jí nebolelo, opravdu to byla rána prímo do budky, manžel to potvrdil i podle zvuku nárazu. Asi po minute na zemi se pokakala a pak zacala zvracet. Jedla naposledy ráno, takže to byla jenom bílá pena. To opakovala asi 10x a trvalo to asi hodinu. Chodila sice pamalu, ale celkem rovne. Pak blinkání ustalo a zacala slintat. To jsem ješte nikdy nevidela. Proste sedela a z tlamicky jí odkapávaly sliny, tekly po hrudnícku a tlapickách na zem v intenzite asi tak louže 5cm x 5cm za 5 minut. Nebo chodila a delala za sebou cesticku jako slimák. Porád jsem jí to otírala, ale bylo to marný. Bylo už asi 9 hodin vecer a když jsem si prestavila, že nám takle bude slintat v posteli, tak bysme se do rána utopili. Ale pak zacalo slintání ustávat a v deset vecer už byla OK. Sice byla ješte i v sobotu opatrnejší a moc si nehrála, ale venku behala po poli jako tryskomyš (mimochodem na víkend jsme meli doma 6 civav a 1 jorkšírku, tak si predstavte spolecný vencení, na poli to vypadalo jako když se premnoží zajíci). V nedeli už byla Bugi zase normální veselý a hravý štendo. Jo a celo dobu papala normálne (teda mimo pátku vecer, to jsem jí nic nedala) a kakání mela taky v porádku. Byl to asi otres mozku. Ale co to slintání, to taky patrí k tomu? Nemáte nekdo podobnou zkušenost?
-Ano je to typický otres mozku.Já bych u Buginky rekla možná už "strední otres mozku" (než lehký) - to musela být ale šlupka!!!U mojí civavky se stalo,že se chvíli motala,ale neslintala atp.
Co delat po otresu mozku (pri divoké honicce a nárazu do kresla)?
-Já bych nechala civavku v klidu,tichu,možná i v šeru (žádné pití,žádné krmení a asi ani i dotyky-nedráždit nerv. soustavu)a hlavne porád pozorovala-dýchání,tep,prípadne modrání sliznic atp. Ono,mezi náma,i pri vetší šlupce do hlavicky by toho u civavy nešlo mnoho delat - to,co hrozí je otok mozku a nedovedu si predstavit,jak by to ve veter. ordinaci malické civave provádeli(musí se z prostoru mezi obaly mozku odvést edem. tekutina)-to by musel být okamžitý prevoz na spec. veterin. pracovište. V prípade poranení nosních kostí taky nejde mnoho delat (cumák do sádry dát nelze) a ruptura jemných lebecních kostí muže mít rychlé smrtelné následky.Nejcitlivejší místo je ta civaví molera (fontanela),kdo ji má vetší-je ohroženejší.
Ješte tak dotaz na okraj. Jakto, že je v inzerátech tolik civavek bez PP? Já myslela, že ted už dostávají PP všechna cistokrevná štenátka. Moje nejstarší dcera se totiž zhlédla v tech psích miminech a chce nekdy v kvetnu taky štenátko. A tak objevila na internetu inzeráty štenat bez PP. Rozmluvila jsem jí to, aby si radeji našetrila na pejska s PP, aby s jistotou vedela, co si prinesla domu. Nemám nic proti jiným pejskum at jsou klidne bez PP, ale když chce práve a jedine civavu, je lepší jít na jistotu, ne?
-Čivav bez PP je hodne v inazerátech proto,že chov psu(no spíše velkochov) bez PP se javí jako lukrativní.Já osobne v nem vidím na 1.míste zohledeneno hledisko financní.Dost casto,bohužel, s tím jdou ruku v ruce neutešené podmínky pro chov.Protože je i civav s PP u nás stále více.(Takto je to i u jiných plemen.) Pokud je civava s PP zdravá a odpovídá standardu,tak nemá problém splnit podmínky chovnosti a odchovávat kontrolovane (co do zdraví a exteriéru) štenátka. Já osobne doporucuji,pokud nekdo nechce dávat velký peníz za civavu s PP na výstavy a chov,at si pocká na nejaké tzv. štenátko na mazlení.V každé chov. stanici se obcas narodí štene,které nemá všechny predpoklady k uchovnení (varlátka,skus,pocet zubu,nepevné ouško) a jeho cena se rovná nebo je dokonce menší než cena požadovaná za štene bez PP.Má však vždy PP. Možná u chovatele civav bez PP mužete videt oba rodice,ale už nemáte záruku,že jsou to opravdu oba biologictí rodice.Na krycím liste,zvlášte,když kryjete psem v majetku cizího majitele máte jistotu. U chovatele bez PP vám žádný poradce chovu štenátka nezkontroloval a nevydal o tom písemný záznam. Neslyšela jsem o chovateli bez PP ,že by sepsal se zájemci o štene kupní smlouvu,kde by byla zahrnuta jakási záruka vrácení penez v prípade nedostatku v exteriéru nebo podmínkách uchovnení nebo zdravotních problémech. O velikosti tzv. civavích štenátek jsem už psala v drívejších príspevcích. A jedna perlicka na záver.Slyšela jsem ji od jedné dlouholeté a zkušené chovatelky:V Praze,cca pred 13 lety choval jeden takychovatel civavy bez PP.Protože však civaví fenecky mívají zvýšené riziko ohrožení zdraví (a tím pádem i peneženky)pri porodech,nakrýval civavákem menší voríšici (jezevcíkovitého typu)a ta mívala bežne,co pul roku,5-7 štenátek.Zájemcum o štene ukazoval samozrejme "mámu" civavu a otce civaváka.Civavo - voríšcí štenátko tezko rozliší od pravého civavátka zacínající chovatel nebo novopecený majitel.Obojí bývají moc roztomilá-koneckoncu,které štenátko roztomilé není,že? A tak mne napadá,co když takoví "chovatelé" nebydlí jen v Praze a co když ješte nevymreli?
(Omlouvám se, při kopírování mi zmizela interpunkce - opravím,až bude trošku víc času.)
Zpět na Hlavní stránku