SCRABBLE
aneb
"Křížovka"

Pravidla Scrabble

    Začátek hry

  1. Hráč, který bude začínat, se vylosuje takto: Každý hráč si vytáhne ze sáčku jeden kámen. Hráč s písmenem nejblíže k začátku abecedy začíná. V případě shody si všichni hráči, kteří měli nejnižší písmeno, vytáhnou další kámen. Po losování se kameny opět vrátí do sáčku.
  2. Poté si každý hráč vylosuje sedm kamenů a uloží do svého zásobníku tak, aby je ostatní neviděli.
  3. Začínající hráč vytvoří podle pravidel uvedených níže slovo ze dvou nebo více svých kamenů a položí ho na hrací desku tak, aby jedno z jeho písmen leželo na růžovém středovém poli. Kromě této podmínky se první tah řídí stejnými pravidly, jako všechny následující (viz níže). Po skončení tahu jsou na řadě další hráči, počínaje hráčem po levici začínajícího.

    Průběh hry

  4. Hráč, který je na řadě, vybere ze svého zásobníku jeden nebo více kamenů a položí je na hrací desku.
  5. Potom si sečte body za všechna vytvořená či obměněná slova (viz kapitolu Bodování) a oznámí je zapisovateli.
  6. Považují-li jeho spoluhráči některé nově vzniklé slovo za nepřípustné, mohou ho zpochybnit před zahájením tahu dalšího hráče. Pokud je jedno z právě vytvořených slov uznáno za neplatné podle níže uvedených pravidel, hráč si vezme nazpět své kameny a ztrácí tah.
  7. Nakonec si dolosuje tolik kamenů, kolik jich použil při tvoření slov. Po skončení tahu tedy bude mít opět sedm kamenů.
  8. Místo pokládání kamenů může hráč svůj tah využít k výměně některých či všech svých kamenů. Výměnu provede tak, že položí své kameny lícem dolů, vybere z ostatních odpovídající počet nových kamenů a pak své staré kameny zamíchá mezi ty, ze kterých se losuje. V tomto kole již netvoří slova a na řadě je další hráč. Výměnu kamenů nelze provést, jestliže v sáčku zbývá méně než sedm kamenů.
  9. Pokud hráč nechce tvořit slova ani měnit kameny, může se vzdát tahu. Ostatním to oznámí tím, že řekne pass. Vzdát tahu se hráč může i v případě, že by byl schopen z písmen ve svém zásobníku utvořit slova.

    Pokládání kamenů

  10. Alespoň jeden z nově položených kamenů musí stranově sousedit s některým kamenem, který už na desce ležel. Úhlopříčné sousedství se nepočítá.
  11. Všechny nově položené kameny musí ležet ve stejném řádku nebo sloupci a nesmí mezi nimi být mezera, tj. musí existovat slovo, na kterém se všechny podílejí.
  12. Nové slovo, tvořené nebo dotvořené položenými kameny, musí být čitelné zleva doprava nebo shora dolů a musí být povolené (viz níže). Na všech místech, kde se ho z boku dotýkají jiné kameny, musí také vzniknout povolená slova čitelná zleva doprava nebo shora dolů.
  13. Nová slova tedy mohou vzniknout následujícími způsoby:
    • Přidáním jednoho či více kamenů ke slovu, které již na hracím plánu je.
    • Umístěním slova kolmo k již existujícímu slovu na hracím plánu. Takto vzniklé slovo buď využívá jedno z písmen kolmého slova, nebo ho přidáním písmene na jeho začátek či konec modifikuje. Nové slovo může rovněž přemostit dvě či více již existujících slov.
    • Položením celého nového slova rovnoběžně vedle již existujícího slova tak, že těsně sousedící kameny vytvoří rovněž smysluplná slova.
  14. Prázdný kámen (žolík) lze použít místo kteréhokoli písmene, včetně těch, která se na žádném kamenu nevyskytují (např. "W", "Q", "Ö"). Hráč však musí oznámit, místo kterého písmene žolík použil. Až do konce hry potom žolík zastupuje toto písmeno, což může mít význam při přikládání kamenů dalšími hráči.
  15. ®ádný kámen nelze přesunout, bylo-li s ním už jednou hráno.

    Bodování

  16. Za každé písmeno všech nově vytvořených nebo obměněných slov obdrží hráč počet bodů, který je na něm uveden. Počítají se tedy nejen kameny, které hráč v daném tahu přidal, ale i ty, které již na desce ležely. Písmena, která leží ve dvou nových slovech současně, se započítají opakovaně, a to včetně svých případných prémií (viz níže).
  17. Některá pole hracího plánu jsou prémiová. Mají následující význam:
    • Světle modrá pole zdvojnásobují hodnotu písmene, které je na nich položeno.
    • Tmavě modrá pole ztrojnásobují hodnotu písmene, které je na nich položeno.
    • Růžová pole zdvojnásobují hodnotu celého slova, které je na nich položeno.
    • Červená pole ztrojnásobují hodnotu celého slova, které je na nich položeno.
  18. Prémiové pole si započítá pouze hráč, který na něj kámen položil. Hráč který využije v novém slově kámen, který už dříve ležel na prémiovém poli, si započítá pouze základní hodnotu kamene.
  19. Pokud je umístěn na červeném poli prázdný kámen, zdvoj- či ztrojnásobuje se slovní skóre přesto, že kámen sám nemá žádné bodové ohodnocení.
  20. Jestliže v jednom slově hráč využije současně písmenné a slovní prémie, započítá se slovní prémie až nakonec. Využije-li hráč dvě slovní prémie v jediném slově, započítají se postupně obě. Lze tedy získat i čtyř- nebo devítinásobek bodové hodnoty slova.
  21. Hráč, který v jednom tahu umístí všech sedm kamenů ze svého zásobníku, získá zvláštní prémii 50 bodů. Tato prémie se připočte k bodům získaným v dotyčném tahu až po započtení písmenných i slovních prémií.
  22. Na konci hry je skóre každého z hráčů zmenšeno o hodnotu kamenů, které nepoužil. Pokud některému z hráčů nezbyl v zásobníku žádný kámen, k jeho skóre se přičtou hodnoty všech kamenů, které zbyly ostatním hráčům.

    Konec hry

  23. Hra končí, jestliže některý hráč využil všechny své kameny a nemůže si již vylosovat žádné další. Nikdo další už nesmí táhnout a hráčům se upraví skóre podle kamenů, které jim zůstaly v ruce - viz Bodování.
  24. Hra ovšem nekončí, pokud již nelze losovat nové kameny, ale všem hráčům ještě nějaké zbývají v ruce a hráči s nimi umí táhnout. Teprve když se všichni hráči ve dvou po sobě jdoucích kolech vzdají tahu, hra skončí.
(c) 1998 Česká Asociace Scrabble
stránky spravuje Jakub A. Těšínský

Hodnoty a četnosti písmen

Písmeno Počet Písmeno Počet
A1 5 Ň6 1
Á2 2 O1 6
B3 2 Ó7 1
C2 3 P1 3
Č4 1 R1 3
D1 3 Ř4 2
Ď8 1 S1 4
E1 5 Š4 2
É3 2 T1 4
Ě3 2 Ť7 1
F5 1 U2 3
G5 1 Ú5 1
H2 3 Ů4 1
I1 4 V1 4
Í2 3 X10 1
J2 2 Y2 2
K1 3 Ý4 2
L1 3 Z2 2
M2 3 Ž4 1
N1 5 prázdné 2

     Z klasických písmen české abecedy tudíž chybí pouze CH. Je to nepříjemné, ale dá se nahradit kombinací písmen C a H.

Hrací deska

Hrací deska

     Vysvětlivky k plánu hrací desky:
     2P - zdvojená hodnota písmene
     3P - trojnásobná hodnota písmene
     2S - zdvojená hodnota slova
     3S - trojnásobná hodnota slova
     * - středové políčko, zdvojená hodnota slova

Pravidla přípustnosti slov platná od 1.1.2000

  1. Stručně lze o přípustnosti slova říci toto:
    1. Heslová slova ve vybraných slovnících ("Pramenech") jsou povolená, pokud nespadají do kategorie, která je považována za nepřípustnou. Stanovené prameny a zakázané kategorie jsou vymezeny níže.
    2. Jsou též povolena některá slova, která se v Pramenech nevyskytují jako heslová, ale lze je od heslových slov standardním způsobem odvodit. Přípustné typy odvozování jsou uvedeny níže.
    3. Od některých slov lze ohýbáním tvořit i jiné tvary, než základní tvar, ve kterém se slovo vyskytuje v hesle. Seznam povolených tvarů je uveden níže.
  2. Následující publikace slouží jako Prameny. U všech lze použít i případné novější vydání. Slovo, které se alespoň v jednom z Pramenů vyskytuje jako heslové, aniž by v tomtéž Pramenu bylo zařazeno do zakázané kategorie, je povoleno. Za heslová slova nejsou považovány pouhé odkazy na jiné heslo (ix v. x), některé odkazy však mohou vést k heslům, kde je toto slovo znova uvedeno jako varianta hesla, byť třeba ne na začátku odstavce (ze v. z). Cizí slova, uvedená v Pramenech, považujeme za slova do češtiny přejatá a tudíž přípustná pro hru.
    1. Slovník spisovného jazyka českého (včetně Doplňků a oprav uvedených v posledním díle). Academia, 1989 (osmidílné 2. vydání).
    2. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, 1994 (2. doplněné a opravené vydání).
    3. Co v slovnících nenajdete (Sochová, Poštolková). Portál, 1994 (1. vydání).
    4. Pravidla českého pravopisu.
      1. "akademická" pravidla: Academia, 1993 (1. vydání).
      2. "školní" pravidla: Pansofia, 1993 (1. vydání). Včetně Pravopisné poznámky.
    5. Akademický slovník cizích slov. Academia, 1995 (1. vydání, jednodílná i dvoudílná verze (reprint)).
    6. Seznam všech přípustných názvů písmen české abecedy. ČAS, 1999.
    7. Seznam všech přípustných názvů písmen řecké abecedy. ČAS, 2000.
    8. Seznam všech názvů zvětšených a zmenšených tónů. ČAS, 2000.
    9. Přehled dvoupísmenných a třípísmenných výrazů, verze 2000/3. ČAS, 2000.

      Všechny taxativní seznamy schválené Sněmem jsou nadřazeny ostatním Pramenům. Pokud tedy slovo má pouze tři písmena, hledá se pouze v Přehledu dvoupísmenných a třípísmenných výrazů, a není-li tam obsaženo, nebere už se ohled na to, zda ho někdo najde v ostatních Pramenech!

    10. Od 1.1.2001 bude též povolen pramen: Olga Martincová et al.: Nová slova v češtině - slovník neologizmů. Academia, Praha, 1998.
  3. Následující kategorie jsou pro hru nepřípustné (v závorkách jsou uváděny příklady):
    1. Jednopísmenné výrazy (k).
    2. Slova psaná s velkým počátečním písmenem (hlavně vlastní jména - např. Afrika, Josef). Tvary od nich odvozené, psané s malým písmenem a vyskytující se v Pramenech povolené jsou (např. africký).
    3. Zkratky (např. např., aj., apod., atd. atd.).
    4. Značky (km, hl).
    5. Výrazy, obsahující jiné znaky než písmena (chceš-li).
    6. Předpony, použité jako samostatné heslo (roz, zne).
    7. Přípony, použité jako samostatné heslo (atý, ový).
    8. Jednotlivé části víceslovného hesla, které se nevyskytují jako samostatné heslo (např. z hesla big beat lze použít beat, protože je uveden i samostatně, ale nelze použít big). Toto pravidlo se nevztahuje na zvratná slovesa (smát se), od nichž lze použít jak sloveso, tak zvratnou částici.
      Vysvětlení: Smyslem tohoto pravidla je vyloučit části přejatých výrazů, které se samostatně v češtině nepoužívají. Zvratné sloveso je však české slovo, tvoří tvary a zapojuje se do vět jako každé jiné sloveso a navíc se v textu může vyskytovat i bez zvratné částice "se". Z hlediska hry Scrabble tedy není důvod ho diskvalifikovat.
    9. Slova psaná starým pravopisem označená dř. ps., což značí dříve psáno (dř. ps. bully).
    10. Slova, u kterých je uvedeno, že se slovo v daném tvaru nepoužívá (čud - být v čudu, bach - dát si bacha).
    11. Citoslovce (prr, tú, hó). Pozor! Některá slova mohou být v Pramenech uvedena jako příslušející více slovním druhům, např. částice a citoslovce; pokud je alespoň jeden z uvedených slovních druhů přípustný, je slovo považováno za přípustné. Tak např. u hesla ó je v SSJČ uvedeno, že jde o částici nebo citoslovce, a že existují pravopisné varianty jako oóó nebo óóó. Nezbývá tedy, než je povolit. (V praxi ovšem není možné je vytvořit bez použití žolíků.)
      Vysvětlení: Citoslovce jsou velmi snadno použitelná slova, která výrazně mění pravděpodobnost výskytu písmen "ó" a "ú", která jsou jinak hodnocena jako řídká a tudíž dobře bodově ohodnocená. Navíc jejich pravopis často není ustálený (viz např. výše uvedené oóó), takže k jejich použití by už spíše než znalost jazyka bylo potřeba nabiflovat se nazpaměť seznam povolených shluků hlásek.
  4. Vyloučeny jsou též následující stylistické kategorie. Slovo, které je uvedeno ve více Pramenech, je nepřípustné pouze v případě, že ve všech těchto Pramenech je zařazeno do některé ze zakázaných kategorií. Je-li alespoň v jednom Pramenu uvedeno jako přípustné, je považováno za přípustné.
    1. Slova zastaralá (narozdíl od zastarávajících a poněkud zastaralých, která povolena jsou).
    2. Slova řídká a zřídka používaná (narozdíl od slov označených jako řidší nebo řidčeji používaná).
    3. Slova nářeční (narozdíl od oblastních).
    4. Slova vulgární (narozdíl od hovorových).
    5. Slova argotická.
    6. Slova nesprávná a nevhodná.
    převzato z ČAS, VaM, 6.2.2001