Na další téma jsem narazil čistě náhodou (co je náhoda?):
>>Má smysl veřejně projevovat svůj názor ohledně existence Boha? <<
Co vy na to? Žijeme ve světě, který se projevuje jako materialistický, který nám nedává nic zdarma a kde každý náš projev by měl být dobře zvážen před jeho vykonáním. Jsme ve světě, kdy ve jménu Boha se zabíjí, kdy kostely jsou plné nebo prázdné podle toho, co od nás společnost očekává. Jak je to tedy. Měli bychom víru raději schovávat? Existuje vůbec něco jako víra v Boha, nebo je to jenom snaha o nalezení nějakého úniku?
Napište do vzkazu zde v odkazu svůj názor pod heslem BŮH a připište, zda Vám nebude vadit, když příspěvek zveřejním pod tímto textem. Nechám jej bez úprav tak, jak jej dostanu, pouze části, které se jej nebudou týkat nezveřejním.
Táňa - 10.4.2005
Co nebo kdo je Bůh? Je podoben lidské bytosti? Ženě nebo muži? Kdo zná odpověď? Můj názor:
Pro mě je Bůh - vesmírné sanktum, veškerá energie kolem nás - životodárná i ta ničící. Vše co nás obklopuje. Slovo "Bůh" pro mě toto vše obsahuje. V jedné knížce jsem četla: "Ať zvedneš klacek nebo kámen - najdeš mě tam". "Bůh nikde nenakázal - stavějte kostely a uctívejte mě zde." Bůh je vše nehmotné co nás obklopuje. Myslím si, že není nutné vyznávat nějaké předem dané náboženství, chodit do určených kostelů a dělat co je předem určené.
Každý musí cítit "Boha" v sobě. Je to láska a dobro, touha rozdávat dobro a lásku všemu a všem kolem sebe. (I když není vždy realizováno- nikdo nejsme dokonalý). Neuznávám náboženství jako takové. Jestli z toho plyne, že když spáchám hřích, tak se jdu vyzpovídat, je mi odpuštěno a já můžu páchat hříchy dál a tak pořád dokola, tak to není "víra v Boha", to je pokrytectví. Nikdo není bez tzv."hříchu". Musí se však z toho sám poučit, pokoušet se změnit, učit se ze svých chyb, pracovat sám na sobě a ne se spoléhat na to, že po pár zdrávasech mu bude jen tak odpuštěno a může hřešit dál. To není "Bůh". To je kšeft. Jméno boží je využíváno a zneužíváno všemi náboženstvími. Jak se to kdy hodí. A proto víru v boha, jak je předkládána církvemi, neuznávám.
Každý má "Boha" v sobě. Pokud ho nechce vnímat, žádná církev ani náboženství mu nepomůže. I když takhle kategoricky se to asi taky říct nedá, možná že ho to k tomu někdy přivede. A jestli nepřivede, i s tím se počítá.
Kdo může říct co je v danou chvíli to jediné správné? Co je "Boží vůle"?
Je to můj názor, ale přesnou odpověď neznám.
Erich Maria Remarque: Černý obelisk
… nic není falešné.
Ne?
Ovšem že ne. Jenom Bůh ví, co je falešné a co správné. Ale když je Bůh, neexistuje nic správného ani falešného. Všechno je Bůh. Falešné by bylo jen to, co by bylo mimo něj. Kdyby ale mohlo být něco mimo něj, nebo proti němu, byl by to jen omezený bůh. A omezený bůh není Bohem. Buď je tedy všechno správné, nebo Bůh neexistuje. Je to tak jednoduché.
Pak by neexistoval ani ďábel, ani peklo. Neboť kdyby existovali, neexistoval by Bůh…
Simona - 7.2.2005
Bůh, jako takový ten stařík není, myslím, že jsme jeho součástí, jsem to já,je to tenhle svět i jiné světy okolo nás, které nejsme schopni vnímat, ale naši předkové komunikovali s bohem či s bohy,pro každého má jinou podobu. Poslední dobou hodně přemýšlím a snažím se vnímat své já a zjišťuji, že člověk je šťastný jen tehdy, když jeho srdcem prochází láska a to si myslím, že je to spojení s bohem. Také vím, že jsou tu bytosti světla, které nám pomáhájí na naší cestě životem a jsem tak rádá, že jsou. Co mě trápí, je to,že chci dělat práci, která by mě naplňovala, chci pomáhat lidem v jejich problémech, ale nevím jakou cestou se dát. Jakou práci, zaměření. Ale snad jednou na to přijdu. Protože slunce svítí pořád i když je zamračeno!!!
S pozdravem Simona
Maruška K.(Police) - 8.12.2004
Co je Bůh ?
Jsi to Ty, nebo já, nebo někdo koho milujeme nebo proklínáme? Je to Idol,nebo modla,.........Kdo je Bůh?
Je to velmi zajímavá otázka a já na ni nemám odpověď.