Pokud zjistíme, že k nám někdo není upřímný, vždy nás to nějak zraní a zasáhne. Večer pak člověk přemítá, proč se to stalo, proč zrovna jemu ten člověk nedůvěřuje a k ránu už je to ohromná křivda, která přerůstá v nesmiřitelné nepřátelství. Každá malá neupřímnost nás zabolí a velmi pomalu na ní zapomínáme.

Co nás tedy trápí?
Trápí nás, když je to partner, který nám nevědomky, bezděčně zalže. O to více nás trápí, když je to vědomě.
Trápí nás, když je to kamarádka či kamarád, kterým tolik věříme.
Trápí nás, když se to týká nás a je jedno, zda je to prodavačka, politik či neznámý člověk...

Proč nás to trápí?
Možná proto, že jsme na něco podobného nebyli připraveni.
Možná proto, že všichni ostatní to věděli.
Možná proto, že se to stalo zrovna nám...

Musím Vás ale zklamat. Nemáme právo být ukřivdění, pokud i my jsme tvůrci podobných nepravd a lží, či minimálně neupřímností. A komu se nestalo, že policistům zapřel peníze, či někomu jinému něco jiného? Vzpomeňte si, jak jste naposled svému partnerovi či příteli vyprávěli něco poupraveného. "Jistě, ale to je něco jiného, než když to dělají mě. Já to myslel dobře!" A tak stále dokola.

Co tedy s tím? Jak nahlížet na lidi, kteří k nám nejsou upřímní? Co to vlastně ta upřímnost je?

I já jsem si v životě (pravděpodobně v nejednom životě) něčí podobným prošel a mohu říci, že to není lehké pochopit a vyrovnat se s tím. Není lehké být nestranným pozorovatelem, který dokáže situaci ovládnout a s klidnou myslí jí projít. Na druhou stranu je třeba opravdu zvážit, proč se to stalo. Děti mnohdy lžou, protože pro danou chvíli jim to připadá jako menší zlo. A někteří dospělí také přemýšlejí takto jednoduše. Nejsme ale v jejich kůži a nemůžeme tedy posoudit, zda na základě svých zkušeností a informací nejednali správně. Nikdy nemůžeme vědět, zda to byla úmyslná neupřímnost ve jménu dobra, či jenom neúmyslná lež, která nám později ublížila.

Nikdy se nesnažte přemýšlet za toho druhého. Třeba se mu v dětství či dávno něco podobného stalo a teď již jedná ve jménu zavedeného vzorce. Neodvrhujte jej jen proto, že mluví jinak, než byste si přáli. Pak by se mohlo stát, že lidí kolem Vás začne ubývat a ostatní se třeba také začnou stranit. Přátele se lehčeji odvrhují než hledají. Naučte je raději nelhat. Naučte je s Vámi jednat na rovinu. Dopřejte si ten přepych, že budete znát a chápat důvody, proč ten člověk tak jedná.

Pokud se něco podobného stane, tak mluvte, vysvětlujte a snažte pochopit. Hlavně mějte rádi. Život na ublížení je dlouhý, ale na důvěru a Lásku je velmi krátký. Mějte důvěru a věřte, že dříve či později s vámi budou ostatní jednat tak, jak jednáte vy s nimi. A pokud se jim to tak nepovede, pak je to jenom na nich a vy jste v tom nevinně.

Na druhé straně, nejste zrovna vy ten důvod, proč ti ostatní kolem Vás se uchylují ke lži či drobným nepravdám? Ne vždy je to tak jednoduché, že je problém pouze na jedné straně. Věřte, že mnohdy Vaší přísností či přístupem k problému je okolí nuceno sáhnou k úskokům, které jim ulehčí život a co si budeme povídat, tak kolikrát i pro vás je to jednodušší. Takže, kde leží ten problém? Jste schopni přijímat pravdu od okolí tak jednoduše? Nestane se, že je nepravda či neupřímnost pro Vás jednodužším východiskem ze situace? Nebraňte se! Nepřesvědčujte sebe, že to není Váš problém. Pouze lidem okolo vysvětlujte, že chcete raději slyšet pravdu.