My a životní partneři!

ZPĚT


Většinou si každý z nás prodělá či prodělal nějaké to hledání životního partnera. Někdo si nevybral, někdo není se svým výběrem spokojen do dnes a někdo si vybral dobře. Jak to ale je z pohledu duchovního světa? Proč někteří mohou najít partnera na celý život a někdo se plácá od jednoho vztahu k druhému a nemůže zakotvit?

Nebudu teď řešit hlavní body ovlivňující soužití, jako je tolerance, schopnost komunikace, přizpůsobení se druhému, projevení lásky atd. O tom je asi napsáno dost ale ne vždy se dá neúspěch svést na některou takovou neschopnost.

Mnoho zde psaných témat čerpám z intuice a komunikace s duchovními bytostmi, od lidí, kteří mají hodnověrné zdroje a také ze svých prožitých minulých životů. Co se týká konkrétně partnerských vztahů je pro mne toto téma velmi důležité, neboť sám bych rád poradil těm, kteří se na mne s tímto problémem obrací. Mohu však jenom konstatovat, že co člověk, to jiný důvod problému a co člověk to i jiný způsob řešení.

Všeobecně bych ale rád uvedl několik pravd (mých pravd), které mnohdy osvětlují něčí neúspěch.

Každý z nás má svého duchovního partnera, který pochází z jeho rodiny duše a tento partner se většinou inkarnuje s ním. Ne vždy to musí být inkarnace partnerská, může to být i vztah rodičovský či přátelský, sourozenecký atd. Tito lidé jsou si při své inkarnaci navzájem velmi blízcí. Vždy podvědomě hledáme právě někoho takového, nejlépe však do pozice partnera. Tato snaha vychází z našeho podvědomí, kdy máme mnohdy ještě otisk z našich minulých inkarnací a kdy pak v tomto životě na své partnery klademe velmi vysoké nároky. A to ať na vzhled, tak i na povahové a komunikační (nebo spíše společenské) schopnosti. To potom může vést k rozpadu vztahu.

Další velmi důležitou částí jsou inkarnační důvody. Každý z nás se narodil na této planetě z nějakého důvodu, převážně se jedná o získávání nových informací a zkušeností. Podle toho, čeho se týká naše inkarnace, podle toho také člověk má nebo nemá jednotlivé životní situace lehké. Pokud budu potřebovat zvládat bolest a naučit se žít v klidu a rozvaze, pak není třeba se moc starat o svého partnera, neboť zde je podpora takového člověka velmi nutná a je pravděpodobně i takto naplánovaná. Pokud však je inkarnačním úkolem řešení vztahových záležitostí, pak je jasné, že najít a udržet svého partnera nebude zase až tak lehké a bude to hlavní věc, kterou budu řešit.

Mnohdy to znamená, že si člověk tyto problémy bude muset sám uvědomovat a najít pochopení. To je nejsnazší způsob, jak z toho ven. Vím, že je velmi těžké přijmout od někoho radu, že se může jeho setkání s tím správným partnerem odložit o mnoho let, dokud neuzraje k určitému poznání či pochopení. Ani pro mne by to nebylo přijatelné, ale na druhou stranu to neznamená, že to není nemožné. Nejsnadnější způsob, jak tuto dobu zkrátit, je nebýt ve stresu z toho, co se nám zrovna nedaří. Někdy prostě opravdu stačí, že se člověk uvolní, vezme na vědomí, že ten správný partner na sebe ještě může nechat čekat a žije plnohodnotný život tak jak přichází. Ono se to může změnit ze dne na den. Tím, že nejsme spokojeni s jednou částí života přeci nebudeme hned zahazovat tu část hodnotnější.

Ze své dřívější zkušenosti mohu říci, že pokud člověk má nějakého partnera, tak má i spoustu jiných nabídek či možností. Naopak pokud partner není, tak nejsou ani jiné nabídky, jak kdyby se všichni domluvili. Je to dané energií, kterou člověk kolem sebe šíří. Buď je ve stresu a je stále ostražitý, aby něco (spíše někoho) nepřehlédl, stále se snaží naznačovat a nabízet se. A nebo je uvolněný a pak spíše je na okolí projevit zájem a ono okolí pak také vyvíjí aktivity, které byly dříve nemožné. Pokud by člověk tedy věděl, že do dvou let se přihlásí ten správný partner, tak se člověk uvolní, své hledání nebude tak křečovitě vystavovat na veřejný odiv a třeba se i rozhodne pro nějaký dočasný vztah s někým ze svého okolí. Za čas může ale zjistit, že to pravé je právě ten dočasný vztah. To se ale nepozná hned, to chce svůj čas.

Stačí si nechat otevřená vrátka a kolikrát je člověk překvapen, jak jinak svůj vztah cítí. Takto jsme to řešili se svou ženou. Řekli jsme si, že naše manželství vyzkoušíme prvních deset let a pak uvidíme. A abychom měli na co vzpomínat, tak jsme si to dělali stále hezčí. Vážili jsme si jeden druhého, neboť vedle sebe máme partnera, který by mohl kdykoliv odejít a měli jsme (a máme) radost z chvil, které jsme si utrhli pro sebe. No a již je tomu patnáct let a stále ještě nemáme potřebu to řešit jinak. Rozhodně ale vím, že pokud do toho vztahu nevložíme energii, porozumění a Lásku, tak se jeden z nás nakonec odpoutá. Muž při své ješitnosti ale nechce být tím opuštěncem, tak proč pro to kousek neobětovat. Založte prostě dočasný vztah. A co dál? "Když nebudu spokojená/ý, odejdu." To ale není vydírání, to je realita. Prostě v prázdném vztahu nemá smysl zůstávat. Vím, vždy se najde spoustu důvodů, proč to nejde, ale já zde hovořím o manželském a partnerském svazku. Mohu někoho opustit, i když s ním bydlím.

A jak poznat, že ten Váš partner je ten pravý? Jedině srdcem. Nikdo jiný to nemá možnost ani právo rozhodnout. Pokud Vám tedy někdo řekne, že Váš současný partner je správný, tak to ale neznamená, že může být vhodný pro život, ale třeba pro jistou zkušenost a pro jistou etapu života by to tak mělo být. Nakonec byste o něm mohl říci, že lže, neboť Vám to spolu neklapalo. Váš následující vztah bude vynikající, ale třeba právě kvůli tomu, že jste se poučili a přinesli si do toho vztahu dobrou zkušenost. Pokud byste začali tím druhým vztahem, pak by se mohlo stát, že by se rozpadl i tento.

Co tedy k tomu říci na závěr. Žádný člověk nezná své úkoly, pouze je tuší a mnohdy velmi těžko dokáže své pocity formulovat. O to hůře pak lze rozhodovat o někom jiném a o jeho cestě. Důvěřujte sobě a mějte na paměti, že ostatní při pozitivním či negativním jednání jsou ti, kteří jsou vašimi společníky v duchovním světě. Věřte, že byste byli překvapeni, kolik Lásky a porozumění si normálně takové duše dokážou vzájemně předat. Ale při inkarnaci mají své úlohy, které vedou k pochopení a ke zkušenostem a které je tedy třeba hrát s veškerou důkladností.

Hrajte a nebojte se za všim vidět Lásku. Vkládejte do všeho Lásku a uvidíte, jak se postupně k Vám začne vracet.


NAHORU