Žijeme ve velmi uspěchané době. Vše kolem nás se snaží zkracovat vzdálenosti, zrychlovat vzájemný kontakt, řešit věci, které dříve byly nemyslitelné. Bohužel s tímto pokrokem se mnozí neumí vyrovnat tak, jak by potřebovali. Když jsem byl malý, tak jsem od našich prarodičů slýchal:"To je strašné, to za našich mladých let nebývalo!". Bylo jedno, čeho se to týkalo, jestli jednání s lidmi, kriminality, nových informací atd. Dnes však toto začínám slýchat i mezi svými vrstevníky a předpokládám, že za takových patnáct až dvacet let budu toto slýchat od svých dětí. To je běžný postup, kdy vývoj člověka ustrne, ale vývoj vědy a okolí postupuje dále. Je to vlastně postupné neporozumění si s okolím. Naprosto chápu, když starší rodiče a prarodiče mají problémy s mobilem a počítačem. Jsem jenom zvědav, co bude čekat na nás :-).

Velkou část toho neporozumění tvoří uspěchanost. Tím, že musíme za krátkou dobu vyřešit mnoho věcí, tím je nutno ale zrychlit i přemýšlení a způsob práce. Problém je však v tom, že nejkvalitnější rozhodnutí je provedeno v klidu mysli, nikoliv v roztěkanosti. Tím, že máme možnost uvolnit v sobě Lásku a mír, tím se i blíže dostaneme do stavu vyrovnání s okolím a tím se i uvolní (mnohdy hodně utažená) smyčka spěchu a mnohých úrazů či nehod a chybných kroků. Nezapomeňme, že každé dobré rozhodnutí musí mít svůj čas inkubace - zrání. Již naše babičky říkali:"Na každé velké rozhodnutí se alespoň třikrát vyspi!" a podotýkám, že je potřeba se i uvolnit. Klidně si najděte pro a proti a pak to pusťte z hlavy a jděte v klidu spát - duchovní bytosti Vám pak pomohou při rozhodnutí.

Největší problém dnešní doby je však veliká informovanost! Tou informovaností myslím velké množství informací, které člověk musí vstřebávat, ale ani si je nevyžádal. Vše sice záleží na výběru média, ale mnohdy nám nezbývá nic jiného, než chytat informace, o které nemáme zájem. Za dob socializmu to bylo jednodušší v tom, že když se objevil v televizi či v novinách nápis začínajícím UV.. pak ti, kteří neměli o politiku zájem to neřešili, neposlouchali. To byl takový autofiltr. Oč více bylo politiky, o to méně bylo kriminality. Alespoň té ve sdělovacích prostředků. S porovnáním se současností to vypadá, že zde byla pohoda, všichni se měli rádi atd. Ale mezi 15 mil. lildmi se prostě tyto věci stávali a stávat budou! Bohužel!

Dnešní doba je opravdu jiná. Nejenže uspěchanost přináší více nehod a kriminálních činů, ale hlavně se velmi ráda přehrabuje v událostech, které se staly. Novináři vytvořili umělou pózu, kdy všichni bychom měli mít pocit, že neštěstí jiného nás musí zajímat. A to nejenom pro ponaučení, ale hlavně pro pobavení! Je to hodně divné takovýto přístup. Co se týká kriminálních činů, tak všichni mluví o nutnosti zpřísnění trestů, ale nikdo pro to nic nedělá. Ani snížení věku trestní odpovědnosti není nic, než jenom téma k rozhovorům. Naše společnost není nic, než jedno diskutující fórum a je nutno podotknout, že to je velmi výnosný postoj.

Takže co s tím? Na počátku si je třeba uvědomit, že společnost se skládá z jedinců. Život většiny jedinců běží normální, klidnou formou, která nemá nic společného s umělým dějem na obrazovce. Ano, jsou situace, které nás potkávají a kterým se nelze mnohdy vyhnout Např. havárii auta se nemusíte také vyhnout, stačí cizí neopatrnost - to se stalo teď mně, škoda na autě za 50 tis., ale vše proběhlo v klidu a s úsměvem, nikomu se nic nestalo a já se domnívám, že i když mám s tím pár starostí, tak je život opravdu v pohodě. Na víc ještě nevím hlavní důvod, proč se to stalo, ale málo kdy je tento důvod jiný než pozitivní. Ony situace nás mohou poškodit pouze naší hysterií, či nevyrovnaným chováním. Vzpomínám si na jeden případ, kdy jeden můj známý byl ne vlastní vinou účastníkem havárie a ten viník mu po třech hodinách čekání povídá:"Vy jste nějakej divnej, já vás nabourám a vy se tady ještě dobře bavíte." On mu na to odpověděl:"Tím že jste mi pokazil auto jste udělal dost, ale nemyslete si, že mi pokazíte den. Ten já si pokazit nedám, to je vždy moje rozhodnutí!"

A je to velká pravda. To co se děje ve Vás je pouze Váš způsob reakce na okolí. Pokud se necháte rozhodit, je to problém Váš. Na víc Vás to může rychle vynést z kolejí, které jste si před narozením předurčili. (Setkal jsem se s člověkem, který si stěžoval na své okolí, jak je na něj zlé, agresivní, jak kolem něj lidé jsou jako rakovina atd. a přitom se velmi často choval ke svému okolí stejně. Jakoby si nesl stigma ze životů, kdy byl nějakým neomezeným a nedotknutelným vládcem - nejsem daleko od pravdy).

Pokud tedy chcete vyzkoušet, zda je doba opravdu tak zlá, pak se rozhodněte na pár dnů přestat číst noviny, sledovat televizi a pokuste se za každou cenu zachovat dobrou mysl. Najednou se Vám stane, že máte v sobě více klidu a ve většině případech se Vám ani v okolí nic zvláštního nestane. Najednou budete mít více času na sebe, své blízké a své záliby. Možná teprve teď zjistíte, že sledování krvavých událostí v TV či v novinách ještě neznamená, že to je o mnoho horší než dříve a že se to běžně děje.

Čtením bulvárních novin ještě za sebe mnohdy necháme vytvářet vlastní názor, protože ti novináři to "přeci musí vědět lépe". To, že to jsou lidi, kteří mnohdy ony zprávy uměle vytvářejí, aby se uživili, to nikoho moc nezajímá. Kdyby lidé nic neprovedli, ale řekne se že "..to by nebyli přeci v novinách". Přeji všem, aby byli v novinách teprve tehdy, až něco udělají. Ale to by byly noviny poloviční a bylo by jich jen pár.

Osobně se snažím, aby informace kolem mne se mne moc nedotýkaly, neboť nevím, co je pravda a co je cesta či karmická událost. I pro mne jsou životní překážky důležité, bez nich bych nemohl stoupat. Je mi však líto lidí, kteří to berou jako stálou realitu života a velmi tvrdě prožívají neštěstí druhých (pro něž to ale mnohdy neštěstí nemusí být).

Velmi těžko se dnes udržuje rovnováha Lásky a míru v srdci, když všichni kolem sebe mluví o nenávisti, zlobě a zločinu. Ve většině případech se jedná pouze o dramatické zkreslení situace. Je logické, že když bude mít pilotní průkaz každý, tak bude více havárií. To je nevyhnutelné, to je dobou a vývojem.

Nenechme se těmito jako novináři a žurnalisty dovést do strachu, zatloukání oken a nedůvěry k okolí. Ciťme všichni své okolí srdcem, sami rozhodujte o tom, komu můžete důvěřovat a komu ne. Poskytujme kolem sebe Lásku a porozumění, třeba i chvilku spoluúčasti. Nebojme se, že budeme o něco ochuzeni, když se s někým zastavíme a podpoříme ho v jeho konání. Třeba zrovna těch pár slov pomůže onomu člověku k lepšímu porozumění a splnění jeho vlastního úkolu. Mnohdy slovo a úsměv udělá více, než bychom si dovedli představit.

Mějme se rádi a hlavně se nebojte, že zlo je nezbytné. Je hlavně tam, kdo jej má v mysli, ale to přeci u Vás není, že ne !?!