|
Římskokatolická farnost Moravský Beroun, děkanství Bruntál, diecéze Ostravsko-Opavská farář P. Oldřich Máša farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, konsekrován 5. 7. 1806 světícím biskupem Aloisem Kolowratem-Krakowským, filiální kostel Povýšení sv. Kříže, benedikován 22. 9. 1772 P. Markem Hanelem
Do farnosti náleží kromě Moravského Berouna místní části Ondrášov a Sedm Dvorů, obce Stará Libavá, Nová Véska, Čabová a Norberčany. Místní farář spravuje s biskupským pověřením také farnosti ve Dvorcích, Nových Valteřicích, Bílčicích, Křišťanovicích a Dětřichově nad Bystřicí. V olomoucké arcidiecézi administruje poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě. Ve farnosti pravidelné bohoslužby, výuka náboženství, v adventě a postě pravidelné katecheze na faře. Nemocnici spravuje vlastní nemocniční kaplan. Poměrně bohatý kulturní život, výstavy, koncerty s duchovní tématikou, živé uchovávání křesťanských tradic a lidových zvyků (procesí božího těla, svěcení vína, pokrmů, zvířat, bylin, tradiční poutě, živý růženec). Zásluhou farnosti zřízeno regionální muzeum na faře ve Dvorcích. Společenství věřících je doloženo v Moravském Berouně na počátku 14. století. Farnost vznikla vyčleněním z farností Šternberské anebo Dvorecké. Významným organizatórem duchovního života a pravděpodobně světitelem prvního farního kostela byl Litomyšlský biskup a spolumajitel Berouna Albert ze Šternberka. Ve středověku doložena úcta ke svatému Leonardu a svaté Barboře, patronům horníků. V době baroka programově pěstovaná úcta ke Kristovu utrpení. V 18., 19. a 20. století obliba poutí. Od 19. století zakládání spolků působících v oblasti charity a křesťanského milosrdenství.
|
|