Hrající trenér nemá čas na střídání

Polívka má v Mentosu za sebou čtyři mistrovské zápasy. "Měsíc klub pozoroval, než jsme si plácli," uvedl Bauer. Do té doby vedl tým kapitán Radek Jonáš. V domácím florbalu jev docela běžný. Podobný model funguje i ve dvou moravských týmech: 1. SC Ostrava a SSK Vítkovice. Jak se dají dvě role – hráče a trenéra - během zápasu stihnout? "Nejde to moc dohromady," říká Bauer. "Uvažovali jsme, že by Jonáš skončil hráčskou kariéru, ale bylo by to oslabení kádru, takže jsme tu přechodnou dobu museli nějak zvládnout." Na Moravě nedají na hrající trenéry dopustit. "Má to jednu velkou výhodu. Když hráčům něco říkám, vím, o čem mluvím. Znám to z vlastní zkušenosti. Je to pro ně lepší než poslouchat nějaké zbytečné fráze od někoho, kdo florbal nikdy nehrál," myslí si kouč Vítkovic Tomáš Martiník. Florbal hraje závodně devátý rok, šest let v něm působí zároveň jako trenér. Největší problém? "Hráčům často vytýkám stejné chyby, které sám dělám na hřišti," směje se ostravský Jan Holovka. S autoritou však prý potíže nemá. Největším problémem zůstává střídání. Když hráč doběhne uřícený ze hřiště na střídačku, těžko má přehled, kdo by měl jít zrovna do hry. Ve florbale se totiž na rozdíl od hokeje mění hráči během hry. "I to se dá zvládnout. Vyřeší to pár asistentů," říká Martiník.

Hokejová minulost, florbalová budoucnost

Florbalový kouč v čisté podobě v Česku neexistuje. Nejblíže florbalovému ideálu jsou: Zdeněk Skružný z Tatranu, David Zlatník z SSK Future a možná Zdeněk Mlčoušek z Brna. Odkud přišla většina florbalových trenérů? Z hokeje. Osm z dvanácti koučů prvoligových celků mělo hokejovou minulost. Buď jako hráči, nebo jako trenéři. "Není to šťastné," říká prezident české florbalové unie Filip Šuman. "Trenéři původem z jiných sportů to mají hodně těžké. Už je pryč ta doba, kdy hokejový kouč do týmu zapadl a rovnou mohl trénovat. Teď se musí hodně učit. Proto se snažíme vychovat si kouče sami. Už jich máme asi sto padesát." Unie provádí školení trenérů ve spolupráci s Českou obcí sokolskou. "Loni jsme získali od ministerstva školství akreditaci na licenci C a B, ve spolupráci s fakultou tělesné výchovy a sportu by brzy měla být možnost udělat si florbalové áčko," představuje plán svazu Šuman. Jedním z absolventů školících programů je i brněnský kouč Zdeněk Mlčoušek, původem lyžařský instruktor, později hráč florbalového týmu v Brně. Před čtyřmi lety si udělal florbalové "céčko". "Trvalo to tři víkendy, učili jsme se tam základy. Třeba jak udělat trénink, jak zvládnout základní herní činnosti. Nedávno jsem si dodělal béčko. Za dva a půl tisíce jsem si zaplatil šest třídenních akcí. To už bylo založené na herních kombinacích, probírali jsme jednotlivé herní systémy. Teprve tam jsem se naučil florbal jakž takž trénovat, předtím jsem to dělal intuitivně."