Režie Charles Le Bargy, André Calmette  Původní název L'Assassinat du duc de Guise Rok výroby 1908 Námět, scénář Henri Lavedan  Kamera Hudba původní hudba na deskách Camille Saint-Saëns Délka filmu 15 minut, 300 m  Hrají Charles Le Bargy (Jindřich III.), Albert Lambert (vévoda de Guise), Gabrielle Robinnová (markýza de Noirmoutier), Berthe Bovy (páže markýzy), Jean Angelo

Občanská válka ve Francii: vojáci katolické strany vraždí v Sens v dubnu 1562 hugenotské občany (mědirytina)

Zobrazení historické události z roku 1588, kdy král Jindřich III. davá zavraždit na zámku Blois vévodu z Guise.
Vévoda de Guise se loučí s Margaretou de Noirmoutier a na pozvání krále odchází na zámek Blois. Francouzský král Jindřich III. rozdává dvořanům zbraně a připravuje je k vraždě. Jakmile vévoda de Guise vstoupí do královy komnaty, osm rukou, ozbrojených dýkami a kordy, mu zasahuje rány. Vévoda se brání, ale záhy podlehne přesile a padá mrtev k zemi. Král se přesvědčuje, že vévoda již nežije, a potom rozkáže mrtvolu odnést a spálit. Film končí pohledem na planoucí ostatky vévody de Guise. (podle Jerzyho Toeplitze)
 
 
 

Francie 1.3.1562 - Boj hugenotů o moc ve Francii

Ve městě Vassy (oblast Champagne) přepadl průvod vévody Františka de Guise, vůdce katolické strany ve Francii, hugenotskou náboženskou obec. Masakr přerostl do občanské války mezi hugenoty a katolíky ( 23.-24.8.1572). Hugenoti, kteří hlásali Kalvínovo učení, v padesátých letech 16. století získali hodně přívrženců. Příčinou byla všeobecná nespokojenost s enormně stoupajícími daněmi a jejich kritika katolické církve. Na stranu hugenotů přešli i mnozí šlechtici. Náboženské rozpory přerostly do boje katolické a hugenotské šlechty o moc ve Francii.
Zahraničním zemím vyhovovalo, že je Francie oslabená, proto podporovaly obě bojující strany. Anglie stála na straně hugenotů, Španělsko pomáhalo francouzským katolíkům. Náboženské války mezi katolíky a hugenoty trvaly až do r. 1594. Nantským ediktem ( 1598) získali hugenoti náboženskou svobodu.

Paříž 12.5.1588 Barikády v Paříži
Během povstání zosnovaného katolíky (tzv. povstání na barikádách) se francouzský král Jindřich III. pokusil utéci, ale padl do rukou vůdci katolíků a uchazeči o trůn vévodovi de Guise. Král Jindřich jmenoval vévodu za místodržitele Francie a svolal do Blois generální stavy. Tam dal vévodu a jeho bratra, kardinála Ludvíka Lotrinského, remešského arcibiskupa 23. prosince zavraždit ( 2.8.1589).  (Kronika lidstva)