| Mikuláš Fridlinův |
1320-1322 |
první dochované jméno plzeňského faráře, patrně světský kněz |
| Konrad |
1322-? |
první farář z řádu německých rytířů |
| Hertnid |
?-1330 |
také řádový kněz |
| Zachariáš |
1330-1333 |
světský kněz; spor o obsazování farního úřadu mezi světským a řádovým
klerem po zásahu papeže Jana XXII. zatím vyřešen ve prospěch řádu |
| Hertnid |
1333-? |
znovu se ujímá úřadu; spor o faru trvá dál |
| Richelin |
?-1339 |
řádový kněz |
| Zachariáš |
1339-1341 |
bývalý farář; po protetestech proti svému odvolání z úřadu dosahuje svého znovudosazení |
| Richelin |
1341-1344(?) |
řádu něm. rytířů se podařilo zjednat si uznání svého práva u papeže od r.
1341 až do r. 1546 úřad obsazován výhradně členy řádu |
| Petr |
1344(?)-1356 |
|
| František |
1356-? |
|
| Fridrich |
?-1360 |
|
| Jakub |
1360-1363 |
|
| Jakub (jiný) |
1363-1364 |
|
| Fridrich(Friczo), řečený Plabenner |
1364-1365 |
|
| Vyšemír |
1365-1370 |
|
| Mikuláš |
1370-1377 |
r. 1375 se dostal do sporu s mnichy klášterů plzeňských a zakázal farníkům,
aby s nimi chodili po městě sbírat almužnu |
| Mikuláš (jiný téhož jména) |
1377-1379 |
|
| Mikuláš (jiný téhož jména) |
1379-1400 |
|
| Mikuláš (jiný téhož jména) |
1400-1402 |
|
| Mikuláš (jiný téhož jména) |
1402-1406 |
|
| Václav |
1406-1408 |
|
| Mikuláš |
1408-1411 |
|
| Václav |
1411-? |
|
| Mikuláš, řečený Weinknecht |
?-1415 |
|
| Václav |
1415 |
téhož roku rezignoval |
| Oldřich (Ulricus) |
1415-1425 |
|
| Johánek (Johanco) |
1425-1427 |
|
| Oldřich (Ulricus) |
1427-1429 |
|
| Mikuláš |
1429-1436 |
|
| Tomáš (Thomassko) |
1436-1444(?) |
|
| ? |
|
|
| Jan |
? |
připomínaný 28.října 1453 při korunovaci Ladislava, syna císaře Albrechta
II., za krále českého v chrámu sv. Víta v Praze |
| ? |
|
|
| Tomáš (Tomášek) |
1461-1477 |
|
| ? |
|
|
| Jiřík |
1493-1505 |
|
| Petr |
1505 |
|
| Matouš (Záhorka) Švihovský ze Švihova |
1511-1546 |
poslední v řadě kněží řádu něm rytířů a komendátor řádu v Čechách a
na Moravě; jako první získal právo biskupských pontifikálií |
| Jan Přeštický |
1546 |
první arciděkan ze světských kněží; stal se metrop. kanovníkem |
| Tomáš Bavorovský |
1546-? |
někdy po r. 1552 se stal metropolitním kanovníkem a později i kapitulním děkanem
u sv. Víta v Praze |
| Petr Telecký |
1557- ? |
|
| Tomáš Bavorovský |
?-1562 |
r. 1561 se vzdal úřadu kapitulního děkana a odchází znovu do Plzně, kde již
následujícího roku umírá; vydal několik českých náboženských spisů |
| Jiřík Cetelius Netolický, arcipryšt |
1562-1567 |
|
| Wolfgang Pistorius, arcipryšt |
1567-1580 |
stal se děkanem litoměřické kapituly; horlivý kněz, vydal nařízení, že do města
nesmí být za měšťana přijat nikdo, kdo by se nevyzpovídal |
| Fabian |
1580-1581 |
připojil se k reformnímu husitskému a luteránskému učení |
| Fabian Sladovský ze Sladova |
1581-1582 |
zemřel na mor |
| Vavřinec Kritander, arciděkan |
1583-1584 |
vstoupil do jezuitského řádu |
| Václav Albín (Albinus) |
1584-1585 |
svými stížnostmi v Praze způsobil, že pět jezuitů, kteří do Plzně přišli
r. 1584, muselo odejít, protože mu prý „přetahovali“ posluchače |
| Bartoloměj Flaxius |
1586-1594 |
plzeňský rodák; psal, tiskl a vydával v Plzni protiluteránské traktáty a
„Katolické glosy“; v r. 1594 se zúčastnil s vojskem křižácké výpravy proti Turkům, kde byl kazatelem |
| Petr Křakovský z Horšova Týna |
1594-1597 |
|
| Pavel Pistorius z Lucka |
1597-1601 |
stal se děkanem na Karlštejně; od něj všichni plzenští faráři užívají čestné označení arciděkan |
| Jan Sixt z Lerchenfelsu |
1601-1612 |
stal se kanovníkem vyšehradským i metropolitním; magistr filozofie, měšťan Starého
města pražského, jenž konal duchovní služby císaři Rudolfovi II. |
| Jan Skultet |
1612-1618 |
|
| David Drachovský z Hornsteinu |
1618-1623 |
třeboňský rodák; později děkan kapituly ve Staré Boleslavi; básník a skladatel (zejména svatováclavských
písní), po dobytí města Mansfeldovým vojskem zakusil od vítězů velká příkoří, přesto po celý život byl vzorem apoštolské horlivosti
zvláště co se týče náboženské výchovy mládeže |
| Bartoloměj Kuldan z Harantsberku |
1623-1628 |
kanovník vyšehradský |
| Štěpán Puchovský z Boleraz |
1630-1638 |
Uher, dříve členem Tovaryšstva Ježíšova |
| Jakub de Santo |
1638-1644 |
dříve farář v Domažlicích |
| Diviš Měsíček z Vojkova |
1644-1646 |
|
| Šebastian Zbraslavský |
1646-1647 |
spolukanovník metrop. kapituly v Praze |
| Urban František Pieletius |
1647-1671 |
dříve děkan Blatenský |
| Jan Alexius Čapek |
1671-1682 |
rodák z Vysokého Mýta, dříve děkanem v Německém Brodě; stal se kanovníkem ve Staré
Boleslavi; za něho bylo plzeňským arciděkanům uděleno právo nosit biskupské pontifikálie i v ostatních
kostelích v Plzni; zasloužil se o postavení morového sloupu na náměstí |
| Václav Vojtěch Červenka z Věžňova |
1682-1689 |
stal se kanovníkem v Litoměřicích |
| Jindřich Vilém Pecháček |
1689-1713 |
získal obdobné právo jako Jan A. Čapek, tentokrát s rozšířením na celou pražskou arcidiecézi |
| Jan Václav Mezlecký z Palmolevu |
1714-1732 |
pozd. kanovníkem metrop. kapituly v Praze; 31.7.1714 uvedl do nově postaveného
kostela sv. Anny a Rozy sestry z pražského dominikánského kláštera s. Anny, které předtím v Plzni už dva roky působily |
| Antonín Hlaváč |
1732-1744 |
|
| Jan Václav Emerich |
1744-1762 |
od pražského arcibiskupa získal právo nosit stříbrný kříž zasazený ve zlatě na fialové stužce |
| Josef Hrdý |
1762-1763 |
|
| František Bartoň |
1763-1765 |
dříve farář v Dýšiné |
| Jan Halík |
1765-1786 |
plzeňský rodák, býv. děkan v Červeném Kostelci |
| František Jan Suchý |
1786-1803 |
farář z Druztové |
| Tomáš Kordík |
1803-1824 |
dříve farář v Dýšiné; připomínán ještě v červnu roku 1820, kdy ve dnech
15.-17.června byli na návštěvě v Plzni císař František I., císařovna Karolina a princezna Maria Klementina ze Salerna |
| František Bleil |
1824-1827 |
uveden s velikou slávou u příležitosti generální vizitace arcibiskupem Václavem Chlumčanským;
v roce 1827 rezignoval |
| Josef Lindauer |
1827-1835 |
dříve děkan v Přešticích; stal se metrop. kanovníkem v Praze a r. 1845 biskupem v
Č. Budějovicích, kde zemřel r. 1850 |
| Antonín Hlavan |
1835-1868 |
dříve farář v Bílém Touškově; po celou dobu své činnosti v Plzni byl plně
zapojen do duchovního i společenského života ve městě, členem různých spolků, 25 let školským dozorcem;
daroval značnou částku (1800zl.) k postavení nového pseudogotického hlavního oltáře; spolu s arciděkanem
Kordíkem byl postavou, která se velmi významnou měrou zasadila o počeštění plzeňského života |
| Karel Růžička |
1868- 1878 |
býv. farář v Dýšiné |
| Jan Plevka |
1879-1889 |
dal odstranit značné množství kavek ze střechy chrámu sv. Bartoloměje |
| František Herold |
1889-1903 |
|
| Augustin Jan Střízek |
1904-1906? |
plzeňský rodák, 35 let kaplanem v Plzni; mezi lidem velmi oblíbený, vynikal
jako kazatel, za dobu svého působení v Plzni získal řadu čestných vyznamenání a pochvalných dekretů
od konzistoře, městských i školních úřadů; byl věrným Čechem a patriotem města, který dbal o jeho rozkvět |
| Adolf Skřivan |
-1906? |
|
| Jan Černý |
-1911? |
|
| František Škorpil |
-1931? |
|
| Antonín Havelka |
1937-1945? |
|
| Alois Černý |
11. 12. 1946 |
|
| Jan Kozlík |
+ 28. 10. 1986 |
administrátor |
| Jiří Kliment Koutník |
do 30.9.1991 |
administrátor, dříve farář ve Starém Plzenci, Štěnovicích |
| Petr Eliáš |
1.10.1991-18.7.1993 |
administrátor, dlouhou dobu působil v emigraci (Itálie, Švýcarsko, Austrálie);
za jeho éry došlo ke zřízení Plzeňského biskupství (31.5.1993) |
| Michal Pometlo |
1.9.-31.12.1993 |
dlouholetý plzeňský kaplan, kvardián františkánského konventu u P. Marie Sněžné v Praze |
| Josef Šťastný |
1.1.1994-31.8.1999 |
dříve administrátorem několika pražských farností, pak administrátorem manětínského
děkanství, od 1.9.1999 osobní arciděkan, působí v Blovicích |
| Adam Lodek |
1.9.1999 - 31.8.2001 |
farář ŘKF u katedrály sv. Bartoloměje, nyní
působí ve Švihově |
| Emil Soukup |
od 1. 9. 2001 |
farář ŘKF u katedrály sv. Bartoloměje |
