Římskokatolická farnost u katedrály sv. Bartoloměje v Plzni

Duchovní správci farnosti

Úvodní stránka Historie Kostely Pracovníci farnosti Svátosti Pravidelně Aktuality Sváteční slovo Odkazy
Mikuláš Fridlinův 1320-1322 první dochované jméno plzeňského faráře, patrně světský kněz
Konrad 1322-? první farář z řádu německých rytířů
Hertnid ?-1330 také řádový kněz
Zachariáš 1330-1333 světský kněz; spor o obsazování farního úřadu mezi světským a řádovým klerem po zásahu papeže Jana XXII. zatím vyřešen ve prospěch řádu
Hertnid 1333-? znovu se ujímá úřadu; spor o faru trvá dál
Richelin  ?-1339 řádový kněz
Zachariáš 1339-1341 bývalý farář; po protetestech proti svému odvolání z úřadu dosahuje svého znovudosazení
Richelin 1341-1344(?) řádu něm. rytířů se podařilo zjednat si uznání svého práva u papeže od r. 1341 až do r. 1546 úřad obsazován výhradně členy řádu
Petr 1344(?)-1356  
František 1356-?  
Fridrich ?-1360  
Jakub 1360-1363  
Jakub (jiný) 1363-1364  
Fridrich(Friczo), řečený Plabenner 1364-1365  
Vyšemír 1365-1370  
Mikuláš 1370-1377 r. 1375 se dostal do sporu s mnichy klášterů plzeňských a zakázal farníkům, aby s nimi chodili po městě sbírat almužnu
Mikuláš (jiný téhož jména) 1377-1379  
Mikuláš (jiný téhož jména) 1379-1400  
Mikuláš (jiný téhož jména) 1400-1402  
Mikuláš (jiný téhož jména) 1402-1406  
Václav 1406-1408  
Mikuláš 1408-1411  
Václav 1411-?  
Mikuláš, řečený Weinknecht ?-1415  
Václav 1415 téhož roku rezignoval
Oldřich (Ulricus) 1415-1425  
Johánek (Johanco) 1425-1427  
Oldřich (Ulricus) 1427-1429  
Mikuláš 1429-1436  
Tomáš (Thomassko) 1436-1444(?)  
?    
Jan ? připomínaný 28.října 1453 při korunovaci Ladislava, syna císaře Albrechta II., za krále českého v chrámu sv. Víta v Praze
?    
Tomáš (Tomášek) 1461-1477  
?    
Jiřík 1493-1505  
Petr 1505  
Matouš (Záhorka) Švihovský ze Švihova 1511-1546 poslední v řadě kněží řádu něm rytířů a komendátor řádu v Čechách a na Moravě; jako první získal právo biskupských pontifikálií
Jan Přeštický 1546 první arciděkan ze světských kněží; stal se metrop. kanovníkem
Tomáš Bavorovský 1546-? někdy po r. 1552 se stal metropolitním kanovníkem a později i kapitulním děkanem u sv. Víta v Praze
Petr Telecký 1557- ?  
Tomáš Bavorovský ?-1562 r. 1561 se vzdal úřadu kapitulního děkana a odchází znovu do Plzně, kde již následujícího roku umírá; vydal několik českých náboženských spisů
Jiřík Cetelius Netolický, arcipryšt 1562-1567  
Wolfgang Pistorius, arcipryšt 1567-1580 stal se děkanem litoměřické kapituly; horlivý kněz, vydal nařízení, že do města nesmí být za měšťana přijat nikdo, kdo by se nevyzpovídal
Fabian 1580-1581 připojil se k reformnímu husitskému a luteránskému učení
Fabian Sladovský ze Sladova 1581-1582 zemřel na mor
Vavřinec Kritander, arciděkan 1583-1584 vstoupil do jezuitského řádu
Václav Albín (Albinus) 1584-1585 svými stížnostmi v Praze způsobil, že pět jezuitů, kteří do Plzně přišli r. 1584, muselo odejít, protože mu prý „přetahovali“ posluchače
Bartoloměj Flaxius 1586-1594 plzeňský rodák; psal, tiskl a vydával v Plzni protiluteránské traktáty a „Katolické glosy“; v r. 1594 se zúčastnil s vojskem křižácké výpravy proti Turkům, kde byl kazatelem
Petr Křakovský z Horšova Týna 1594-1597  
Pavel Pistorius z Lucka 1597-1601 stal se děkanem na Karlštejně; od něj všichni plzenští faráři užívají čestné označení arciděkan
Jan Sixt z Lerchenfelsu 1601-1612 stal se kanovníkem vyšehradským i metropolitním;  magistr filozofie, měšťan Starého města pražského, jenž konal duchovní služby císaři Rudolfovi II.
Jan Skultet 1612-1618  
David Drachovský z Hornsteinu 1618-1623 třeboňský rodák; později děkan kapituly ve Staré Boleslavi; básník a skladatel (zejména svatováclavských písní), po dobytí města Mansfeldovým vojskem zakusil od vítězů velká příkoří, přesto po celý život byl vzorem apoštolské horlivosti zvláště co se týče náboženské výchovy mládeže
Bartoloměj Kuldan z Harantsberku 1623-1628 kanovník vyšehradský
Štěpán Puchovský z Boleraz 1630-1638 Uher, dříve členem Tovaryšstva Ježíšova
Jakub de Santo 1638-1644 dříve farář v Domažlicích
Diviš Měsíček z Vojkova 1644-1646  
Šebastian Zbraslavský 1646-1647 spolukanovník metrop. kapituly v Praze
Urban František Pieletius 1647-1671 dříve děkan Blatenský
Jan Alexius Čapek 1671-1682 rodák z Vysokého Mýta, dříve děkanem v Německém Brodě; stal se kanovníkem ve Staré Boleslavi; za něho bylo plzeňským arciděkanům uděleno právo nosit biskupské pontifikálie i v ostatních kostelích v Plzni; zasloužil se o postavení morového sloupu na náměstí
Václav Vojtěch Červenka z Věžňova 1682-1689 stal se kanovníkem v Litoměřicích
Jindřich Vilém Pecháček 1689-1713 získal obdobné právo jako Jan A. Čapek, tentokrát s rozšířením na celou pražskou arcidiecézi
Jan Václav Mezlecký z Palmolevu 1714-1732 pozd. kanovníkem metrop. kapituly v Praze; 31.7.1714 uvedl do nově postaveného kostela sv. Anny a Rozy sestry z pražského dominikánského kláštera s. Anny, které předtím v Plzni už dva roky působily
Antonín Hlaváč 1732-1744  
Jan Václav Emerich 1744-1762 od pražského arcibiskupa získal právo nosit stříbrný kříž zasazený ve zlatě na fialové stužce
Josef Hrdý 1762-1763  
František Bartoň 1763-1765 dříve farář v Dýšiné
Jan Halík 1765-1786 plzeňský rodák, býv. děkan v Červeném Kostelci
František Jan Suchý 1786-1803 farář z Druztové
Tomáš Kordík 1803-1824 dříve farář v Dýšiné; připomínán ještě v červnu roku 1820, kdy ve dnech 15.-17.června byli na návštěvě v Plzni císař František I., císařovna Karolina a princezna Maria Klementina ze Salerna
František Bleil 1824-1827 uveden s velikou slávou u příležitosti generální vizitace arcibiskupem Václavem Chlumčanským; v roce 1827 rezignoval
Josef Lindauer 1827-1835 dříve děkan v Přešticích; stal se metrop. kanovníkem v Praze a r. 1845 biskupem v Č. Budějovicích, kde zemřel r. 1850
Antonín Hlavan 1835-1868 dříve farář v Bílém Touškově; po celou dobu své činnosti v Plzni byl plně zapojen do duchovního i společenského života ve městě, členem různých spolků, 25 let školským dozorcem; daroval značnou částku (1800zl.) k postavení nového pseudogotického hlavního oltáře; spolu s arciděkanem Kordíkem byl postavou, která se velmi významnou měrou zasadila o počeštění plzeňského života
Karel Růžička 1868- 1878 býv. farář v Dýšiné
Jan Plevka 1879-1889 dal odstranit značné množství kavek ze střechy chrámu sv. Bartoloměje
František Herold 1889-1903  
Augustin Jan Střízek 1904-1906? plzeňský rodák, 35 let kaplanem v Plzni; mezi lidem velmi oblíbený, vynikal jako kazatel, za dobu svého působení v Plzni získal řadu čestných vyznamenání a pochvalných dekretů od konzistoře, městských i školních úřadů; byl věrným Čechem a patriotem města, který dbal o jeho rozkvět
Adolf Skřivan   -1906?  
Jan Černý   -1911?  
František Škorpil   -1931?  
Antonín Havelka 1937-1945?  
Alois Černý 11. 12. 1946  
Jan Kozlík + 28. 10. 1986 administrátor
Jiří Kliment Koutník do 30.9.1991 administrátor, dříve farář ve Starém Plzenci, Štěnovicích
Petr Eliáš 1.10.1991-18.7.1993 administrátor, dlouhou dobu působil v emigraci (Itálie, Švýcarsko, Austrálie); za jeho éry došlo ke zřízení Plzeňského biskupství (31.5.1993)
Michal Pometlo 1.9.-31.12.1993 dlouholetý plzeňský kaplan, kvardián františkánského konventu u P. Marie Sněžné v Praze
Josef Šťastný 1.1.1994-31.8.1999 dříve administrátorem několika pražských farností, pak administrátorem manětínského děkanství, od 1.9.1999 osobní arciděkan, působí v Blovicích
Adam Lodek 1.9.1999 - 31.8.2001 farář ŘKF u katedrály sv. Bartoloměje, nyní působí ve Švihově
Emil Soukup od 1. 9. 2001 farář ŘKF u katedrály sv. Bartoloměje