Římskokatolická farnost u katedrály sv. Bartoloměje v Plzni

Sváteční slovo

Úvodní stránka Historie Kostely Pracovníci farnosti Svátosti Pravidelně Aktuality Sváteční slovo Odkazy

Ježíš však ukazuje svoji moc nad smrtí. Představený synagogy jej prosí, aby přišel a uzdravil jeho nemocnou dceru. Dříve než Ježíš vstoupil do domu, přichází zpráva: „Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?“ (Mk 5,35). Ježíš bere dívku za ruku a říká: „Talitha kumi“ což znamená: „Dívko, říkám ti, vstaň!“ (Mk 5,41). Podobně jedná při pohřbu u bran Naimu: „Mládenče, pravím ti, vstaň!“ (Luk 7,14). A podobně v Betánii volá Lazara z hrobu: „Lazare, pojď ven!“ (Jan 11,43). Co tím chce Ježíš vyjádřit? Chce ukázat svou božskou moc, že je Syn Boží, a proto může konat zázraky. Je to o to důležitější, že se často jeho současníci na něho dívali jiným pohledem. Setkal se ve vlastním národě s tím, že ho nepřijali. Mohli bychom předpokládat, že právě v Nazaretě bude vždy přijat s vážností a porozuměním, ale nestalo se tak. Lidé na jeho vystoupení v synagóze reagovali otázkou: „Copak to není ten tesař, syn Mariin a příbuzný Jakubův, Josefův, Šimonův?“ (Mk 6,3). Jistě je pravdivý jeho výrok: „Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti, u svých příbuzných a ve své rodině“ (Mk 6,4). Právě v Nazaretě se setkal s nedostatkem víry. Většinou jej lidé pokládali za rabína, či jenom tesaře a nechtěli přijmout jeho božské poslání. Církev také má prorocké poslání. Proto Ježíš dělá zázraky, proto poučuje své blízké, aby oni mohli vyznat: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha“. (Mt 16, 16).

P. Emil Soukup (Bartík - 2.7.2006)