William Harrington - Columbo Smrt zpěvačky
prosinec 1998

Asi se mi často nepodařilo číst knihu až po shlédnutí filmu nebo televizního seriálu. Tady navíc se zdá, alespoň jsem to tak pochopil, že kniha byla napsána až po scénáři. Tak tedy, jaký je rozdíl mezi pohodlným shlédnutím televize a přečtením knihy?
Měl bych ještě upřesnit, že zřejmě přesně tento příběh jsem možná ani neviděl, aspoň si nepamatuji, ale viděl jsem mnoho Columbů a ono je to všechno na jedno brdo. Co tedy z tohoto pohledu přináší kniha nového nebo jiného? Ta figurka inspektora Columba tam je vykreslena přesně, dozvídáme se více podrobností o jeho zvycích, chutích, o jeho paní, která se tam sice opět neobjeví osobně, ale už to není takový přízrak jako v seriálu, dozvíme se, odkud jsou jeho skvrny na baloňáku, ani dále není jasné, proč jeho kravata musí být uvázaná obráceně úplně pokaždé. Jeho postupy při vyšetřování jsou samozřejmě sympatické a na první pohled velmi originální, ale potíž je v tom, že po určité době začnou čtenáře i diváka nudit.
K samotnému příběhu jen krátce. Regina je světoznámá zpěvačka, chtěla by překonat Madonnu, má kolem sebe tým lidí, kteří se starají o její slávu, kteří ji vlastně udělali (sama až tolik talentu ani nemá), ona je všechny dobře platí, ale vlastně ji nikdo nemá rád. Má sluhu, který je jejím milencem, má dědečka, který není jejím dědečkem, ale také milencem, ač je mu přes osmdesát, také další lidé jsou k ní v různých vztazích a je tedy plno těch, kteří mohli mít na její smrti zájem. Když je ve své rezidenci zavražděna tak, že ji dva muži s ostrými noži při koupání nenechají vystoupit z bazénu a nechají ji utopit, má Columbo co vyšetřovat. Dědeček záhadně zmizí, je ovšem brutálně zavražděn a odstraněn zalitím betonem v sudu a hozen do oceánu, dojde k dalším vraždám, v pozadí je mafie a utajená osobnost nebožtíka starce, a z vraždy je usvědčen ten její milenec i s pomocníkem.
V Columbových příbězích divák zná vraha a zajímavá je metoda, která ho nakonec usvědčí. Také v tomto románu jsem očekával nějakou geniální myšlenku důkazu. Vzpomínám si, že jednou to třeba byl chybějící stín na tváři svědecké fotografie, která měla tvořit dokonalé alibi pachatele. Tady jsem ale nic tak zajímavého nenašel. Jediným přínosem románu snad bylo seznámení s prostředím kolem nejbohatších hvězd šoubyznysu. A to mi připadá málo, příště zas dlouho Columba nemusím.