Joseph Heller - Zavíráme
srpen 1996

Po dlouhé době jsem zase přečetl tlustou knihu. Celkem náhodou jsem se ocitl v jedné lázeňské knihovně. Když jsem zahlédl jméno Joseph Heller a na záložce si přečetl, že to je po 33 letech pokračování Hlavy XXII, tak jsem neodolal. To musím trochu vysvětlit. Hlavu XXII jsem četl na vojně. Byl jsem jí nadšený a naštvalo mě pak filmové zpracování, které po letech vůbec neodpovídalo mým vzpomínkám na knihu. Kniha byla satirou na druhou světovou válku se všemi hrůzami, které k tomu patří, ale rozhodně tam bylo víc legrace, sexu, švejkování a kamarádství a taky vynikající hlavní postava Yossariana, vojáka, který asi nejvíc vyjadřoval vztah autora k válce. O 20 let později jsem viděl film, který z celé knihy vybral hlavně ty hrůzy, takže Yossarionovi se tam neustále vrací jako hlavní motiv jedna drastická příhoda. Jejich bombardovací letadlo bylo zasaženo a mladý člen posádky Snowden během letu zemřel. Film tuto scénu rafinovaně ztvárnil, několikrát se obraz vrací vždy o větší kus zpátky a nakonec se naturalisticky ukáží Snowdenova vyhřezlá střeva, aby bylo vidět, proč tolik trpí a že mu není pomoci.
Román, o kterém teď píšu, se jmenuje Zavíráme, v originále Closing time. Je tam znovu Yossarian a další známí a některé nové postavy. Tehdy dvacetiletým mladíkům je v románu asi sedmdesát, a má to být hodně autobiografické. Těšil jsem se, že když jsem i já od vojny zestárl, tak mi ten příběh bude blízký a budu mu rozumět. Kniha je napsána, řekl bych, dosti nevyrovnaně. Jednak líčí s humorem a lidsky problémy a nemoci těchto lidí, jednak se v jejich vzpomínkách neustále vrací k příhodám z Hlavy XXII (to aby ji mohli číst i ti, kteří Hlavu nečetli?) a jednak ujíždí do sci-fi a končí naprosto pitomou apokalypsou, kterou jsem vůbec nepochopil. Asi je to nějaká kritika současné americké společnosti, ale to mi opravdu není moc srozumitelné. Bylo pro mne náročné pročíst se absurdním koncem k závěru, a ten jsem vůbec nepochopil.
A ještě jedna výhrada k celé knize. Množství překlepů (napočítal jsem jich asi 28) a také hodně nevhodných stylizací nebo dokonce hrubých chyb překladatele. Celkově tedy byl tento náročný román pro mne velkým zklamáním.