OBSAH A ČLENĚNÍ
PODSTATNÉ KVALITNÍ PODMÍNKY
USTANOVENÍ K SOUBORůM POLOŽEK
NÁZVOSLOVÍ A DEFINICE
VÝJIMKY
PODMÍNKY PRO KALKULACI JEDNOTKOVÝCH CEN
HODINOVÉ ZÚČTOVACÍ SAZBY
PŘÍKLAD POLOŽEK

Upozornění: Všeobecné podmínky jsou převzaty ze Sborníku 801-1 Běžné stavební práce. Pro položky z jiných sborníků pak platí všeobecné podmínky z příslušných sborníků a v tomto sborníku jsou uvedeny pouze vybrané části.

11. Obsah

114. Sborník je určen pro orientaci při sestavování cenových nabídek, rozpočtů nebo propočtů a díky své struktuře umožňuje rychlou rekalkulaci ceny podle podmínek konkrétní stavby a zhotovitele. Pod každou položkou je uveden rozbor ceny podle kalkulačního vzorce, kde jsou uvedeny jednotlivé typy nákladů podílející se na tvorbě ceny a toto členění umožňuje operativní přepočet ceny při jiných konkrétních podmínkách než za jakých byla cena sestavena.

12. Členění

Část A 01 - Zřízení konstrukcí

1311. V položkách jsou započteny i náklady na:

• vynechání rýh, instalačních drážek, průduchů, výklenků (nik), prostupů a jiných dutin, které jsou zakresleny v projektu (např. ve zdivu, příčkách, betonových konstrukcích apod.),

• bezprostřední očištění jiných (sousedních) konstrukcí anebo jejich zakrytí před znečištěním. Při provádění úprav povrchu lepivými (po nanesení rychle vysychavými) materiály (na chemické bázi, nikoli silikátovými ani s přilnavými přísadami) jsou pro ochranu konstrukcí určeny položky souborů:

610 99 Zakrývání vnitřních konstrukcí,

620 99 Zakrývání vnějších konstrukcí.

2. PODSTATNÉ KVALITNÍ PODMÍNKY

Položky byly kalkulovány za předpokladu dodržení podstatných kvalitativních podmínek uvedených v souladu s bývalými velkoobchodními ceníky stavebních prací.

• symetrické odchylky geometrických parametrů procesů stavění v návaznosti na tabulku č.1 ČSN 73 0220 Navrhování přesnosti stavebních objektů, jsou stanoveny pro rozsah 7. až 12. třídy přenosnosti tak, aby konstrukce ovlivňující svou přesností další navazující nebo konečnou (viditelnou) konstrukci odpovídala 7. třídě, nebyla-li v projektu určena žádná třída nebo nebyla-li uvedena (připuštěna) třída jiná (tj. 8. až 12.) (viz čl. 3023),

• čl. 247 ČSN 73 2310 Provádění a kontrola zděných konstrukcí,
• čl. 175 ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí,
• tabulky 1 až 4 mezních úchylek ČSN 73 2310 provádění zděných konstrukcí.

 

3. USTANOVENÍ K SOUBORůM POLOŽEK

30. Všeobecně

302. Užití položek

3021. Položky jsou určeny pro jakoukoliv výšku a hloubku od úrovně ± 0,00 m (v otevřeném výkopu), není-li v jejich popisu uvedeno jinak.

3022. Položky jsou určeny pro konstrukce jakýchkoliv rozměrů, pokud rozměr nebo tvar není uveden jako podstatná kvalitativní podmínka.

3023. Položky se nedoporučuje používat, jestliže projekt předepisuje provedení konstrukcí v rozsahu 1.až 6. třídy přesnosti a jim odpovídajících odchylek z tab. č. 1 ČSN 73 0220 (není-li u položek uvedena třída jiná).

304. Technologická manipulace

V položkách jsou započteny náklady na technologickou manipulaci v tomto rozsahu:

3041. U konstrukcí dosud nezastropených:

• zdiva nosná obvodová i vnitřní a výplňová obvodová vodorovně 10 m, svisle 3,5 m;
• bednění vodorovně 20 m, svisle 4 m;
• výztuže (polotovary i sítě) vodorovně 10 m, svisle 0,0 m;
• betony vodorovně i svisle 0,0 m;
• prefabrikované dílce, které lze strojně osazovat před zastropením, vodorovně i svisle 0,0 m.

3042. U konstrukcí již zastropených:

zdiva vnitřní výplňová z prvků (výrobků) na maltu a monolitická, příčky, omítky, násypy, dlažby, mazaniny, potěry, prvky ručně osazované, včetně prefabrikovaných, rámy, zárubně, stěny, desky a jiné konstrukce vodorovně 10 m, svisle 3,5 m.

3043. Náklady na vnitrostaveništní přemístění hmot nad rozsah vzdálenosti manipulace uvedené v čl. 3041 a 3042 se oceňují položkami přesunu hmot (viz čl. 39).

31. Konstrukce osazované

312. Užití položek

3121. Soubory položek s popisem "Osazování...." jsou určeny pro osazování zednické podle ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí, s použitím prefabrikovaných dílců nebo bloků, kvádrů (konstrukce se podle vysvětlivek k technologicko - materiálové charakteristice TSKP charakterizují jako zděné) nebo tvarovaných (sekaných, štípaných a opracovaných) kamenných i jiných stavebních prvků (výrobků).

313. Obsah položek

3131. V položkách jsou zakalkulovány i náklady na:

• vlastní osazování dílců (prvků), případné podepření, vzepření nebo jiné zabezpečení po dobu osazování a zatvrdnutí malty, úprava (podlití) lože, vyplnění (zalití) styků čel a svislých spár maltou a při strojním osazování nutné prostoje osazovací čety v pracovním okruhu po dobu přemísťování prvků osazovacím mechanismem,

• zaplnění spár odpovídajících skladebným rozměrům stavebních dílců (prvků). Pro zakrytí mezery, kterou nelze přikrýt dílcem a pro zakrytí vynechaných prostupů, pokud jejich vyplnění není kryto cenami PSV, se použijí příslušné ceny bednění, podpěrné konstrukce, výztuže a betonu,

• osazovací stroj a mzdy jeho posádky jen po dobu vlastního ukládání (držení) dílce (prvku) nad místem osazení; obsah cen pro osazované konstrukce navazuje na obsah cen pro přesun hmot, které jsou určeny pro přesun až na místo osazení (viz čl. 3041 e).

 

315. Způsob měření

3151. Množství jednotek se určuje v kusech osazovaných dílců (výrobků).

32. Konstrukce zděné

321. Volba položek

3211. Jednotlivé druhy zdiva z cihel a tvárnic oddělené vodorovně nebo svisle se oceňují samostatně..

3212. Parapetní zdivo oken o tloušťce menší než je tloušťka přilehlého zdiva se oceňuje samostatně a to:

při tloušťce do 150 mm jako příčka (m²)

při tloušťce přes 150 mm jako zdivo (m³)

Není rozhodující, zda je parapetní zdivo stejné nebo jiného druhu než přilehlé zdivo meziokenních pilířů.

3213. Pro hrázděné příčky jsou určeny položky jednoduchých příček s příplatkem k ceně pol. čís. 342 24-1191 a -1192 Vyzdívání příček hrázděných.

323. Obsah položek

3231. V položkách zdiva jsou zakalkulovány i náklady na:

• založení zdí, vyzdívání ostění, parapetů, jednotlivých výklenků, průběžných svislých nik, podélných výstupků a říms, provádění ústupků tvořících vodorovné a svislé rýhy, prostupů, kapes, zaoblení zdí, příček, rohů a koutů, pokud pro ně nejsou stanoveny příplatky k cenám, zavázání zdiva a příček do ostatního zdiva na kapsy nebo ozuby apod.,

• menší dozdívky zdiva z tvárnic cihlami např. u otvorů nebo na rozích.

3232. V položkách příček nejsou započteny náklady na vstřelování hřebů pro zavázání příček k betonové konstrukci; pro vstřelování předepsané projektem se použijí položky souboru čís. 953 94 Vstřelování hřebů.

325. Způsob měření

3251. Množství jednotek základového a nadzákladového zdiva, klenbových pásů, pilířů, komínů a ventilací volně stojících, zdiva nosného, výplňového, obkladového půdního, štítového, nadstřešního, parapetního, římsového, režného a jiného zdiva se určuje v m³ objemu konstrukce.

3252. Do objemu zdiva se započítává:

objem zdiva vyloženého (přečnívajícího) z líce zdiva,

objem klenbových nadezdívek,

objem obezdívky nosných ocelových koster svislých i šikmých a obezdívka ocelových nosníků a ocelových překladů. Tento objem se započítává plně bez odpočtu objemu ocelových koster nosníků.

3253. Od objemu zdiva se odečítá:

• objem rýh, instalačních drážek, průduchů, výklenků (nik) prostupů a jiných dutin jednotlivě větší než 0,10 m³, je-li současně průřezová plocha kolmá na nejdelší rozměr jednotlivě větší než 0,05 m²,

• objem otvorů okenních, dveřních a jiných (vnějších i vnitřních) stanovený z rozměrů kótovaných ve výkresech. Při zalomeném ostění oken a balkónových dveří se šířka zmenšuje o 100 mm,

• objem překladů, obetonovaných hlav ocelových nosníků, věnců a jiných konstrukcí betonových a železobetonových,

• objem komínových a ventilačních průduchů o průřezové ploše přes 0,05 m².

3254. Množství jednotek příček pod omítku, příček režných spárovaných a zděných izolačních přizdívek se určuje v m² plochy. Pokud je dveřní otvor v příčce ve výklenku zdi větší tloušťky, oceňuje se slabší zdivo tl. do 150 mm jako příčka, jestliže je alespoň na jedné straně otvoru nebo nad ním vzdálenost mezi vnější hranou zárubně a zdí (překladem) větší než 150 mm. Je-li tato vzdálenost menší, oceňuje se slabší zdivo v tloušťce okolní zdi s odečtením objemu otvoru.

3255. Od plochy příček se odečítá:

• plocha otvorů okenních, dveřních a podobných, stanovená z rozměrů kótovaných ve výkresech,
• plocha proniků překladů, trámů, věnců apod. jednotlivě větší než 0,05 m²,
• plocha pilířků rovnoběžná s příčkou (zesilující příčky), plocha obetonování ocelových koster a plocha dřevěných koster hrázděných příček,
• plocha proniku jinou příčkou.

3256. Od plochy příček se neodčítá plocha ocelové kostry.

3257. Množství jednotek kleneb valených se určuje v m² skutečné plochy spodního líce klenby.

3258. Od plochy kleneb se odečítá plocha prostupů nebo proniků jiných konstrukcí jednotlivě větších než 0,05 m² průřezové plochy.

3259. Množství jednotek vložkových stropů se určuje v m² plochy podhledu bez odpočtu plochy nosníků.

33. Konstrukce z betonu prostého nebo železového

333. Obsah položek

3331. V položkách konstrukcí z betonů jsou započteny náklady na směsi o zpracovatelnosti vhodné i pro dopravu na místo uložení čerpadlem na beton. Položky lze použít i pro jinou zpracovatelnost směsí nebo pro případné použití plastifikačních přísad na zvýšení tvárnosti při sníženém množství cementu. Případné proteplování betonu nebo jiné urychlování počátečního nárůstu pevnosti pro odbednění (např. betony ze speciálních směsí anebo s přísadami pro dosažení vyšší počáteční pevnosti) se oceňují individuálně.

3332. V položkách jsou zakalkulovány i náklady na:

• ukládání betonové směsi dopravené do konstrukce (např. do výkopu nebo do bednění) nebo bezprostředně vedle bedněné konstrukce, hutnění, ošetřování betonu po dobu tuhnutí (podle ČSN), kropení vybetonované konstrukce, její ochrana před počátečním vysycháním a před účinky povětrnosti, ochrana (zábrana vstupu) před mechanickým poškozením,

• vyspravení hnízd na povrchu a závad po uštípaných a ohnutých koncích stahovacích drátů, stahovacích pásků apod. (pod omítku), odsekání betonu vytlačeného ze spár bednění, pokud přesahuje líc tloušťky postřiku pod předpokládanou omítku,

• vyrovnání a zatlačení povrchu pod vodorovnou izolaci.

335. Způsob měření

3351. Množství jednotek betonových konstrukcí se určuje v m³ projektovaného objemu. U základů se množství zvyšuje o 3,5%, pokud byla v projektu předepsána betonáž přímo do výkopu.

Obecně platí:

• objem částí, jejichž tvar je nepravidelný, lze určit přibližně podle matematických vzorců,

• objem proniku dvou nebo více konstrukcí se započítává pouze jednou, a to obecně k té konstrukci, která má v místě proniku větší rozměry (tloušťka apod.). Při stejných rozměrech se objem proniku přičítá ke konstrukci podporující. U proniku konstrukcí se sloupy, pilíři, rámovými stojkami a svislými táhly se objem proniku začleňuje ke konstrukci podporované - např. hlavice hřibových stropů se začleňuje k objemu desky,

• objem uložení, popř. vetknutí konstrukce ukládané (podporované) do konstrukce z jiného materiálu se začleňuje k objemu konstrukce ukládané,

• pokud je dveřní otvor v příčce popř. ve stěně umístěné ve výklenku zdi větší tloušťky, oceňuje se slabší zdivo tl. do 150 mm jako příčka popř. stěna, jestliže je alespoň na jedné straně otvoru nebo nad ním vzdálenost mezi vnější hranou zárubně a zdi (překladem) větší než 150 mm. Je-li tato vzdálenost menší, oceňuje se slabší zdivo v tloušťce okolní zdi s odečtením objemu otvoru.

3352. Do objemu betonu se započítává:

• objem dilatačních příčných vložek; je-li dilatace vytvořena bedněnou mezerou objem mezery se nepřičítá;

• objem zakotvení, vázání, uložení, vetknutí do konstrukcí z jiného materiálu,
• objem zdiva ostění 1 x nebo 2 x zalomeného,
• objem částí zesilujících konstrukci, s kterou funkčně souvisejí a současně nemají určenu samostatnou cenu, např.

žebra a zesilující pilíře zdí přečnívající z líce do objemu zdi,

patky a zesilující hlavice sloupů (mimo hřibové) do objemu sloupů,

konzoly sloupů pro jeřábové dráhy, do objemu sloupů,

náběhy průvlaků (při odklonu do 60° od vodorovné roviny) do objemu desek,

okrajové nosníky skořepin do objemu skořepin.

3353. Od objemu betonu se odečítá:

• objem rýh, instalačních drážek, průduchů, výklenků (nik), kapes, stropních kazet v podhledu, průstupů, dutin, pokud jsou zakresleny ve výkresové dokumentaci, jednotlivě větší než 0,10 m³, je-li současně průřezová plocha kolmá na nejdelší rozměr větší než 0,05 m² (viz čl. 3452 a),

• objem otvorů okenních, dveřních a podobných, který se určí z rozměrů předepsaných ve výkresech,

• objem kotevních otvorů popř. kotevních prostupů a to jak trvale otevřených (nezabetonovaných), tak i těch, které budou po osazení kotev zality betonem. Pro zálivku jsou určeny ceny souboru 278 31 části A 04 katalogu 801-5,

• objem projektované podkladní vrstvy z betonu prostého obvykle tl. do 80 mm ukládané na dno výkopu k ochraně výztuže základů před znečištěním zeminou. Pro tuto vrstvu lze použít ceny určené pro mazaninu.

 

3354. Od objemu betonu se neodečítá objem vložené výztuže, kotevních želez, plně zabetonovaných vodorovných i svislých válcovaných profilů I, E, U, UE nebo L.

34. Bednění a podporné konstrukce bednění

341. Volba položek

3411. Všechny druhy bednění (např. z prken, desek, překližek, ocelové i kombinované, velkoplošné i systémové např. tunelové) použité dodavatelem stavebních prací, mají jednotnou kalkulaci odpovídající popisu konstrukcí a zvoleným reprezentantům bednění. Dosažení normované obratovosti, zejména u systémových bednění, pokud přichází v úvahu, je v návaznosti na čl. 13.1.2.2. ČSN 73 2400 zakalkulováno v položkách bednění.

3412. Pro příložné bednění na vrchní (rubové) ploše konstrukcí stropních, střešních, popř. mazanin odkloněných od vodorovné roviny přes 35° do 60° jsou určeny položky čís. 141 35-1101 a -1102 Bednění stropů deskových. Tyto položky se nepoužívají pro bednění rubových ploch kleneb a skořepin, pokud je třeba bednit obě strany. Pro bednění lícní (spodní) a rubové (vrchní) plochy se použijí položky bednění.

3413. Pro podpěrné konstrukce bednění přesahující výšku 6 m jsou určeny položky podpěrných konstrukcí katalogu 800-3 Lešení. Při stanovení výměr se odečte výška 6 m.

3414. Při volbě položky podle rozsahu zatížení podpěrných konstrukcí (pol. čís. 411 35, 413 35 a 440 35) se přihlíží k ustanovení čl. 241 ČSN 73 0035 a pro výpočet zatížení se uvažuje hmotnost betonu 2 750 kg/m³.

342. Užití položek

3421. Bednění pohledového betonu předepsané v projektu např. z tříděných prken, z hraněných plechů, z kaučukových, novodurových, PVC matric se ocení individuálně. Pro pohledový beton jsou určeny položky čís. 31. 32-1812 až -1814.

3422. Pro bednění posuvné (tažené) jsou určeny položky z katalogu 801-5 Zvláštní stavební práce.

343. Obsah položek

3431. V položkách jsou zakalkulovány i náklady na:

• materiál v množství potřebném k dosažení tvaru konstrukcí rovinných nebo zalomených, montáž, nátěr proti přilnavosti, stažení bednění, odbednění, případné přemístění (i velkoplošných dílců; čl. 3043), demontáž, očištění, roztřídění s uložením,

• bednění a odbednění zakreslených prostupů, otvorů, ostění, rýh, výstupků, kapes apod., popř. i nutné vyřezávání otvorů v bednění, do průřezové plochy 0,05 m² (viz čl. 3452a),

• vzpěry výšky do 6 m pro bednění monolitických volně stojících konstrukcí svislých i šikmých do 30° od svislice,

• podpěrnou konstrukci pro světlou výšku monolitické konstrukce do 4 m (s příplatkem do 6 m), pokud je uvedena v popisu ceny (soubory položek čís. 431 35; 433 35) (viz čl. 3413).

345. Způsob měření

3451. Množství jednotek se určuje v m² rozvinuté bedněné plochy betonové konstrukce. Plocha bednění se určí jako součet ploch tvarově jednoduchých figur, do kterých se celá bedněná plocha rozloží.

U ploch nepravidelných lze plochu určit přibližně podle matematických vzorců. U konstrukcí s obklady vloženými do bednění (izolační desky apod.) se rozměry zvětší o tloušťku tohoto obkladu.

Při proniku dvou bedněných konstrukcí se určuje příslušný rozměr ke koutu (styku) obou bedněných ploch konstrukce.

3452. Do celkové plochy bednění příslušného konstrukčního prvku se započítává:

• plocha ostění, rýh, instalačních drážek, průduchů, výklenků (nik), kapes, stropních kazet v podhledu, prostupů, dutin, pokud jsou zakresleny na výkresové dokumentaci, o pohledové příp. průřezové ploše kolmé na nejdelší rozměr větší než 0,05 m² (viz čl. 3353 a),

• plocha bednění dilatačních a pracovních spár,
  

• plocha bednění výstupků betonové konstrukce.

3453. Od plochy bednění se odečítá plocha bednění překrývající bedněné otvory, výklenky apod. jednotlivě větší než 2,5 m².

35. Výztuž

351. Volba položek

3511. Části výztuže procházející do dvou různých konstrukcí (např. pilíř - patka, průvlak - deska) se oceňují jako výztuž té konstrukce, ke které staticky náleží.

3512. Pro ocenění zvláštního způsobu provádění monolitické konstrukce se použijí

• pro konstrukční systém B (samonosný, bez bednění)

položky výztuží příslušné konstrukce (např. průvlaku),

položky nosných svárů (viz čl. 3532 a),

položky souboru cen 411 36 Ztužení kostry.

• pro kostru výztuže nebedněných základů (armokoš včetně hustého pletiva nahrazujícího bednění) se použijí položky souborů cen 27. 36 Výztuž základových kleneb, desek atd., 27. 36 Ztužení koster, 27. 36 Obalení kostry svařovanou sítí a 27. 36 Potažení kostry pletivem.

 

352. Užití položek

3521. Položky výztuže jsou určeny pro:

• výztuž z tyčové betonářské oceli rovné i spirálové, nosné, nenosné (tahové, tlakové příčné, smykové, rozdělovací apod.),

• výztuž ze svařovaných sítí včetně nutných přesahů nebo prokládaných vrstev,

• výztuž ostatní tyčovou pomocnou určenou pro zajištění polohy statické výztuže (kostry), jako jednoduché stoličky (stojánky), popř. věšáky z tyčí (jejichž hmotnost se započte do celkové hmotnosti výztuže).

 

353. Obsah položek

3531. V položkách jsou zakalkulovány i náklady na:

• dodání tyčové výztuže (polotovaru) nastříhané a ohýbané podle projektu a její uložení,

• dodání svařovaných sítí ve svitcích s jejich vyrovnáním do roviny, popř. dodání plošně rovných sítí, jejich stříhání a uložení,

• ostatní drobný materiál v projektu neuváděný jako jsou nekovové podložky pod výztuž i případné distanční vložky mezi výztuž a stěny bednění, ocelové pásky, popř. drát, skoby, hřeby apod., které se v hmotnosti nevykazují,

• vázání výztuže drátem nebo přivařování (bodové svary) nahrazující vázání, popř. též vázání (bodové přivařování) tyčové výztuže do koster (armokošů) vkládaných v celku do bednění (viz čl. 3043).

3532. V položkách nejsou zakalkulovány náklady na:

• svařování prutů nahrazující přesahy a přenášející statické účinky (nosné svary), pro které jsou určeny ceny souborů

27. 94 Svary základových desek, pásů, věnců, patek

331 94 Svary sloupů

34. 94 Svary stěnových a příčkových dílců

41. 94 Svary stropních konstrukcí

z katalogu 801-2 Stavební práce z prefabrikovaných dílců

• ohýbání sítí do hran

3533. Pro přemístění betonářské oceli k bednění vodorovně ze vzdálenosti větší než 10 m, přemístění do této oceli svisle na jakoukoli výšku a přemístění svázaných (svařených) koster výztuže (armokošů) z betonářské oceli do bednění jsou určeny položky přesunu hmot (viz čl. 3043).

355. Způsob měření

Množství jednotek se určuje v t jmenovité hmotnosti výztuže.

36. Úpravy povrchů

361. Volba položek

3611. Vnitřní úpravy povrchu (příloha č. 1):

• pro povrchové úpravy omítkou na konstrukcích odkloněných od svislé roviny méně než 15° se použijí položky pro úpravy stěn nebo pilířů bez příplatku za sklon,

• pro povrchové úpravy omítkou na spodních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny do 60° se použijí položky pro úpravu stropů s příplatky obsaženými v souboru cen 611 40 Příplatky k ceně omítky stropů (za sklon přes 15° ),

• pro povrchové úpravy omítkou na spodních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny přes 60° do 75° jsou určeny položky pro úpravu stěn nebo pilířů s příplatky obsaženými v souboru položek 612 40 Příplatek k ceně omítky stěn (za sklon přes 30° ),

• pro povrchové úpravy omítkou na horních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny do 45° se použijí položky pro potěry,

• pro povrchové úpravy omítkou na horních plochách konstrukcí odkloněných od vodorovné roviny přes 4 5° do 75° se použijí položky pro úpravu stěn nebo pilířů s příplatky obsaženými v souboru položek 612 40 Příplatky k ceně omítky stěn (za sklon),

• pro úpravy povrchů samostatných stupňů, stupňů se schodnicemi, podstupňových desek s nosníky a zábradelních zídek omítkou se použijí položky pro úpravy povrchu schodišťových konstrukcí,

• pro úpravy povrchu volně stojících pilířů a komínů (i ventilačních) opatřených omítkou (v původním a nadstřešním prostoru) se použijí ceny pro úpravu povrchu pilířů; pro ostatní konstrukce plošné včetně komínů a pilířů přizděných (zavázaných) přečnívajících plochu stěn se použijí položky pro úpravu povrchu stěn,

• pro úpravu povrchu otevřených šachet omítkou se použijí položky pro úpravy povrchu světlíků, pro úpravy povrchu uzavřených šachet se použijí položky pro úpravy povrchu kanálů pro inženýrské sítě,

• pro úpravy povrchu kuželových ploch omítkou se použijí položky pro omítky kleneb s příplatky obsaženými v souboru položek 611 40 Příplatky k ceně omítky stropů (za sklon).

3612. Položky pro úpravu povrchů vnějších se použijí také pro úpravy povrchu konstrukcí neuzavřených prostorů vystavených nepřímo povětrnostním vlivům, zejména vlhku, mlze a mrazu, i když jsou chráněny před jejich přímým účinkem, zejména deštěm, sněhem, zledovatěním apod. (např. terasy, balkóny, lodžie, markýzy, podhledy arkýřů, pavlače, podloubí, podchody, průjezdy domů).

3613. Ostatní ustanovení:

• pro omítky kanálů a nádrží na kapaliny a omítky vodotěsné jsou určeny položky Sborníku 801-5 Zvláštní stavební práce,

• tloušťka vnitřních omítek odpovídá ČSN 73 2310 (čl. 21.). Proměnná tloušťka vnějších omítek je zahrnuta ve složitosti průčelí (viz čl. 3614),

• omítky konstrukcí tvaru koule, rotačního elipsoidu, např. báň, klenba česká, omítky ploch zborcených z hyperbolických paraboloidů, kleneb žlabových nebo s dvojí křivostí, se oceňují individuálně.

3614. Stupně složitosti vnějších průčelí

Stěny a štíty

• I. omítka rovná bez výstupků s jednoduchou římsou hlavní, případně kordónovou

• II. omítka rovná s orámováním otvorů o jednom vystupujícím nebo ustupujícím profilu, s jednoduchými podokeníky, s jednoduchým linováním (spárou), oddělujícím jednotlivá podlaží, s jednoduchou římsou hlavní i kordónovou..

• III. omítka rovná s orámováním otvorů o dvou až třech vystupujících nebo ustupujících profilech, s jednoduchými podokeníky a jednoduchým dělicím linováním mezi podlažími, jakož i nad a pod okny, s jednoduchou římsou hlavní, kordónovou a římsami patrovými, anebo:

• III. omítka rovná, ale se zvětšeným množstvím hran a úzkých ploch u průčelí konstrukčně členěného lodžiemi nebo balkóny, současně sdruženými parapety a zvětšenými okny nebo plochami ohraněnými obklady apod. (přes 50% plochy), spárami (zapuštěnými linováním), s hladkou hlavní římsou, popř. též s římsou kordónovou anebo probíhající markýzou nad chodníkem.

Ojedinělé balkóny, otvory neprováděné úpravy do 50% plochy necharakterizující tento stupeň (viz I až II),

• IV. omítka rovná i částečně zaoblená s orámováním otvorů o více než třech vystupujících nebo ustupujících profilech, s jednoduchými podokeníky i nadokeníky, s jednoduchým linováním mezi podlažími, jakož i nad a pod okny, s jednoduchými lezénami, s jednoduchou římsou hlavní, kordónovou, nadokenní a římsami patrovými,

• V. omítka rovná i částečně zaoblená s orámováním otvorů o více než třech vystupujících nebo ustupujících profilech, s členěnými podokeníky i nadokeníky, s hladkými lezénami, s členěným linováním vodorovným i svislým (hladkou rustikou, s orámováním ploch (i o více profilech) určených pro sgrafita, keramické, štukatérské a jiné prvky apod., s členěnou římsou hlavní, kordónovou, nadokenní, podokenní, případně patrovou, anebo:

• V. omítka rovná se zvětšeným množstvím hran a úzkých ploch u průčelí konstrukčně členěného lodžiemi nebo po délce probíhajícími balkóny, současně sdruženými parapety a zvětšenými okny, se zvětšeným množstvím hran taženého profilování - žlábkování (kanelury vzdálené od sebe 80 až 150 mm) na meziokenních stěnách nebo na podokenních parapetech, popř. též na meziokenních pilířích (sloupech),

• VI. omítka rovná i zaoblená s orámováním otvorů o více než třech vystupujících nebo ustupujících profilech, se složitě členěnými podokeníky a nadokeníky, členěnými lezénami vodorovnými i svislými, s členěným linováním (hladkou rustikou), s orámováním ploch (i o více profilech) pro sgrafita, keramické, štukatérské a jiné prvky apod., s členěním pilastry, sloupy apod., s členěnou římsou hlavní, kordónovou, nadokenní, podokenní, patrovou,

• VII. omítka, jejíž členění je bohatší než členění uvedená v předcházejících stupních.

• Pro určení složitosti stěn a štítů je rozhodující převládající výskyt prvků charakterizujících stupeň členění. Při nestejně členěných průčelích na témže objektu posuzuje se každé průčelí samostatně (uliční, dvorní, štítové). Je- li v jednom průčelí přerušeném kordónovou římsou navrženo odlišné členění pod římsou, posuzují se obě části samostatně, přičemž se římsa zahrnuje do části složitější. Toto pravidlo však nelze použít tam, kde členění průčelí patrovými římsami je jedním ze znaků složitosti pro celé průčelí.

• Je-li průčelí I.- II. nebo III. stupně a současně hlavní římsa bohatě členěná (složitě členěná - VI. článkovaná - VII.), posuzuje (a měří) se samostatně hlavní římsa a samostatně ostatní průčelí.

• Je-li průčelí rozčleněno svislými popř. vodorovnými výstupky nebo ústupky, popř. odchylným druhem prováděných úprav povrchu do několika různě členěných částí, posuzuje se každá část samostatně.

Podhledy

• I. omítka bez jakýchkoliv výstupků nebo ústupků.
• II. omítka dělená výstupky příčně nebo podélně, bez profilu.
• III. omítka dělená výstupky příčně nebo podélně, s profilem o jednom až třech tažných článcích.


Pilíře a sloupy

• I. omítka bez jakýchkoliv výstupků nebo ústupků.
• II. omítka bez výstupků nebo ústupků dělená vodorovně nebo svisle spárami (zapuštěným linováním).
• III. omítka bez výstupků nebo ústupků s jednoduchou hlavicí a patkou.
• IV. omítka vodorovně nebo svisle spárovaná, s hlavicí nebo patkou nebo s hlavicí i patkou, s profilem o dvou až třech článcích.
• V. omítka podélně nebo příčně jednoduše členěná, s patkou nebo hlavicí, s profilem o více než třech článcích.

3615. Pro některé druhy vnějších úprav povrchu, např. omítky šlechtěné umělé (dříve: břízolitové), omítky z umělého kamene, fasádní nástřiky (nikoliv malby nebo nátěry - práce PSV), navrhované i uvnitř objektu, jsou určeny položky vnějších úprav povrchu.

362. Užití položek

3621. Položky úprav povrchu jsou určeny:

• při použití malt podle ČSN 72 2430 a při dodržení mezních podmínek podle čl. 38 této ČSN pro běžné omítky prováděné podle ČSN 73 2310 a mezních úchylek v ní stanovených. Při použití jiných malt (omítkových směsí JKPOV 585) nevyžádaných odběratelem (v projektu) jsou určeny ceny běžných omítek prováděných podle ČSN 73 2310 nebo podle jiných i podnikových i normativních předpisů tehdy, pokud se pro jejich použití rozhodl dodavatel stavebních prací se souhlasem (tj. bez námitek) odběratele a omítky splní parametry pro ně výše odkazované,

• při provádění omítek na jakkoliv přilnavý podklad (např. betonový, cihelný, tvárnicový, dřevocementový), jehož povrch (přípustná nerovnost) odpovídá ustanovení příslušných ČSN (např. čl. 147 ČSN 73 2310, čl. 174 ČSN 73 2400, obecně čl. 2 všeobecných podmínek),

• pro povrchové úpravy zednické (podle seznamu položek), včetně barvení, nátěrů, nástřiků vnějších (fasádních) ploch, zatímco pro vnitřní malby a nátěry a protipožární nástřiky jsou určeny položky uvedené ve Sbornících PSV (800- 713, -783, -784).

 

363. Obsah položek

3631. V položkách jsou zakalkulovány i náklady na:

• vlhčení normálně savého podkladu (např. z cihel, betonu) postřikem pod jádro omítek. Je-li však z hlediska technologického potřebné (předepsáno normativním podkladem) vícenásobné kropení např. u pórobetonu, oceňuje se kropení příplatkem,

• pruh vnitřních omítek pod povrchem podlahy o výšce do 30 mm (čl. 3651b) nad stropní konstrukcí,

• pruh vnějších omítek pod úrovní chodníku o výšce do 50 mm (čl. 3652b),

• dodání a upevnění rákosového pletiva u rákosových omítek,

• úpravu omítek kolem ocelových zárubní

• zhotovení hran, koutů a fabionů zalomených i proříznutých nebo zaoblených do poloměru 50 mm,

• opravu omítek po provedení prací PSV, jakož i na ochranu, tj. zakrytí nebo případné bezprostřední očištění povrchu jiné konstrukce (např. zárubní) při různé úpravě povrchu (viz čl. 1311b). U nástřiků plastických (lepivých) maltovin se pro zakrytí použijí samostatně položky souborů čís. 610 99 a 620 99, úpravu povrchu šikmých stěn, pilířů a sloupů odkloněných od svislé roviny méně než 15° (viz čl. 3611a),

• úpravu povrchu na částečně zaoblených konstrukcí do 10% z celkové plochy, s výjimkou samostatných konstrukcí, pro které jsou v katalogu uvedeny ceny nebo příplatky k cenám za zaoblení (u vnějších omítek od IV. stupně složitosti je případné zaoblení součástí příslušné složitosti),

• omítku osově přímých kleneb (skořepin) jednostranně (příčně) zakřiveným podle kružnice, elipsy, paraboly (např. klenba valená, neckovitá, zrcadlová, klášterní, křížová, lunety, konoid),

• omítka krátkých stěn a malých ploch, pokud pro ně nejsou uvedeny samostatné položky nebo příplatky k cenám za omítky ve sníženém prostoru,

• ztížené práce při omítkách ostění, hran, rohů, koutů.

 

365. Způsob měření

3651. Množství jednotek vnitřních omítek a úprav povrchu stěn, pilířů, sloupů, stropů, samostatných trámů, povlaků kleneb, shedových stropů apod., se určuje v m² rozvinuté plochy, přičemž:

• plochy částí nepravidelných nebo zborcených lze určit přibližně podle matematických vzorců. Boční plochy prvků vystupujících před líc nebo ustupujících za líc stěny do 50 mm se do rozvinuté plochy nezapočítávají,

• u vnitřních stěn se určuje délka stěn mezi lící konstrukcí omezujících plochu po stranách. Výška stěn se určuje od podlahy ke spodnímu líci stropního podhledu desky i u stropu s viditelnými trámy nebo náběhy, u oblých stropů k patce klenby a v místě zaklenutí až k nejvyššímu bodu proniku klenby se stěnou,

• plocha schodišťových stěn se určuje součinem půdorysné délky obvodu schodišťové šachty a výšky měřené od podlahy nejnižšího podlaží až k podhledu nad nejvyšším ramenem (u šikmého podhledu k polovině tohoto zešikmení), přičemž se neodečítají plochy proniku schodišťových konstrukcí,

• plocha čel stupňů se určuje součinem viditelné délky ramene a výšky stupně měřené kolmo na rovinu ramene zvětšené popř. o tloušťku podstupňové desky. Tato plocha se zahrnuje do plochy povrchu schodišťových konstrukcí,

3652. Množství jednotek vnějších omítek a úprav průčelí včetně říms, arkýřů, lodžií, balkónů, markýz apod. se určuje v m² podhledové plochy průčelí od úrovně upraveného terénu (chodníku) po horní hranu upravované římsy, přičemž boční plochy a půdorysný podhled arkýřů, lodžií, balkónů, markýz a říms se počítají k ploše průčelí.

3653. Množství jednotek vnějších omítek a úprav podhledů (podloubí, podchodů) rovných, žebrových, kleneb apod., vnějších pilířů, sloupů a ostatních nejmenovaných konstrukcí se určují v m² rozvinuté plochy.

Plocha úprav samostatných ozdobných zábradlí z prolamovaných (dutinových) desek apod. se určuje součtem vnější i vnitřní pohledové plochy zábradlí, přičemž se odečítají (na obou stranách) jen plochy jednotlivě větší než 0,5 m².

3654. Do plochy příslušných úprav povrchu se počítá:

• plocha omítaných komínových, ventilačních a podobných průběžných průduchů, prostupů apod. jen tehdy, byl-li jejich objem při výpočtu zdiva odečten podle čl. 3253 a),

• plocha ostění a nadpraží vnitřních nebo vnějších podle projektovaných rozměrů ostění a nadpraží k příslušné úpravě povrchu stěn. Délka ostění je dána rozměry otvoru, který se odečítá je dána vnitřního ostění až k podlaze. Šířka ostění je určena projektem,

• boční plocha otvorů ve stropech k ploše stropu. Je-li však výška těchto ploch větší než 1m, oceňují se jako úpravy povrchu stěn světlíků,

• skutečná plocha boků a podhledů náběhů trámů a náběhů desek k ploše stropů.

3655. Od plochy příslušných úprav povrchu se odečítá:

• neupravovaná plocha (např. obklady u výlevek, prostupy) anebo plochy proniku jinou konstrukcí ve stěnách nebo ve stropech (např. trámem, pronikem sloupu) jednotlivě větší než 0,5 m²,

• plocha otvorů dveřních a okenních vnitřních i vnějších jakékoliv velikosti z rozměrů uvedených ve výkresech; při zalomeném ostění oken a balkónových dveří se šířka zmenšuje o 100 mm.

3656. Při určení množství jednotek jiných úprav povrchů kromě omítek, jako vyspravením betonových konstrukcí, zatržení spár, vyrovnání a potažení štukem spárování, kamenické opracování, barvení, postřiky, nátěry, nástřiky apod. se postupuje obdobně (viz čl. 3651 až 3655).

37. Konstrukce podlahové

371. Volba položek

3711. Pro volbu položek pro betonové mazaniny s výztuží je rozhodující celková tloušťka mazaniny (součet tloušťek nad a pod výztuží). Navíc se použije příplatek za stržení povrchu uvedený v souboru položek 631 31 Mazanina. Pro výztuž jsou určeny položky souboru 631 36 Výztuž mazanin.

3712. Konstrukce šikmé (viz příloha č. 1):

• pro povrchové úpravy cementovou maltou na horních plochách konstrukcí betonových odkloněných do 45° od vodorovné roviny se použijí položky pro cementové potěry s příplatky k položkám ze souboru 632 40 Příplatky k cenám potěrů za sklon přes 15^o.

• pro úpravu mazaniny ve sklonu přes 15° do 35° od vodorovné roviny se použijí ceny pro cementové potěry s příplatky k položkám ze souboru 632 40 Příplatky k cenám potěrů za sklon přes 15° .

• pro úpravu mazaniny ve sklonu přes 15^o do 35^o od vodorovné roviny se použijí ceny pro mazaniny ze souboru položek 631 31 Mazanina s příplatkem za sklon ze stejného souboru. Při sklonu přes 35° od vodorovné roviny se postupuje podle ustanovení čl. 3412.

 

373. Obsah položek

3731. V položkách jsou zakalkulovány i náklady na:

• osazení a vyjmutí výškových vodicích latí,

• osazení a vyjmutí prken nebo jiných vložek pro projektované dilatační spáry,

• vyrovnání a udusání podkladního násypu,

• provedení dlažeb ve sklonu do 15° od vodorovné roviny, provedení mazanin a potěrů ve sklonu od vodorovné roviny podle ustanovení čl. 3712a,

• vlhčení mazanin a potěrů proti popraskání,

• zajištění hotových dlažeb a mazanin proti poškození před zatvrdnutím např. dočasnou zábranou vstupu ze zkřížených prken do dveřních otvorů.

3732. Povolená výšková nerovnost povrchů u potěrů a mazanin hlazených ocelovým hladítkem anebo u potěrů prováděných samonivelačním litím (soubor cen 632 45) je ± 1 mm/ 2 m, u potěrů a mazanin hlazených dřevěným hladítkem a u dlažeb je ± 2 mm/2 m.

375. Způsob měření

3751. Množství jednotek násypů a mazanin se určuje v m³ projektovaného objemu. Objem vložených latí a dilatačních spár šířky do 40 mm v mazaninách se neodečítá.

3752. Množství jednotek dlažeb, potěrů, vložek do potěrů se určuje v m² projektované plochy. Plocha zabraná vloženými latěmi, špalíky, proniky konstrukcí jednotlivě do 0,05 m² a vytvořením dilatačních spár se neodečítá.

3753. Množství jednotek soklíků a výplní do dilatačních spár v mazaninách se určuje v m délky. Od celkového množství se odečítá kótovaná šířka dveřních otvorů.

38. Zemní práce - hloubené vykopávky

381. Volba položek

3811. Jámy a zářezy (dále v tomto článku jen "jámy"):

• hloubení jam se svislými nebo šikmými stěnami se oceňuje:

- u jam nezapažených položkami souboru 131 .0 -11 Hloubení nezapažených jam,

- u jam zcela zapažených pažením rozepřeným položkami souboru 131 .0 -12 Hloubení zapažených jam,

- u jam zčásti zapažených pažením rozepřeným nebo zcela zapažených pažením vzepřeným:

- položkami souboru 131 .0 -12 Hloubení zapažených jam pro součet objemů zapažených částí jámy pažením rozepřeným nebo vzepřeným, přičemž se tyto objemy vypočtou podle čl.3116,

- položkami souboru 131 .0 -11 Hloubení nezapažených jam pro zbytek objemu jámy, tj. rozdíl objemu celé jámy a objemu započítaných částí jámy (podle odst. odrážka č.1),

- u jam pro podzemní vedení podle čl.3812 a) a 3814,

• pro volbu položky podle množství je rozhodující objem celé jámy, přičemž nerozhoduje, je-li jáma zcela nebo zčásti zapažená.

Volba položek podle množství u jam pro podzemní vedení se řídí zásadami čl. 3814.

• hloubení jam pro podzemní objekty:

- hloubení jam pro podzemní objekty se oceňuje položkami souborů 131 .0 -11 Hloubení nezapažených jam nebo 131 .0 -12 Hloubení zapažených jam,

- pokud projekt předepíše hloubit jámu pro podzemní objekt paženou záporovým roubením, oceňuje se toto hloubení položkami souboru 131 .0 -12 Hloubení zapažených jam, a to v objemu celé vykopávky jámy.

Pro volbu položky podle množství je rozhodující objem každé etáže, předepsané projektem s ohledem na postupné kotvení záporového pažení,

3812. Rýhy

• Je-li výkop rýhy místy rozšířen pro objekty na sítích (vodovodní, kabelové a jiné šachtice, spadliště, spojní komory a podobné objekty), oceňuje se vykopávka pro tato rozšířená místa šířky do 5 m jako vykopávky rýh, k nimž tyto objety náleží; do rozhodujícího množství vykopávky pro volbu položek se započte i objem vykopávky těchto rozšířených míst. Je-li na jedné straně rozšířeného místa pro zmíněné objekty rýha šířky do 600 mm a na druhé straně rýha šířky přes 600 do 2 000 mm, přičítá se objem vykopávky rozšířeného místa k množství vykopávky pro rýhu širší. Obdobně se postupuje v případech, kdy na jedné straně rozšířeného místa je rýha a na druhé straně jáma nebo zářez se šikmými stěnami pro podzemní vedení, nebo při jiné kombinaci vykopávek pro podzemní vedení (s výjimkou montážních jamek, kde se postupuje podle čl. 3314 c).

• Je-li ve dně rýhy vyhloubena rýha (např. pro druhé potrubí), považuje se celá vykopávka za rýhu jednu a použije se položka pro rýhu širší.

• Je-li ve dně rýhy vyhloubena šachta, použije se položka pro hloubení této šachty samostatně.

3813. Šachty

Je-li ve dně šachty ještě další výkop ve tvaru šachty (šachta v šachtě), považují se oba tyto prostory za šachtu jednu.

Je-li ve dně šachty ještě další výkop tvaru jámy (popř. rýhy), oceňuje se vykopávka tohoto výkopu jako hloubení šachty, přičemž pro volbu položky podle množství je rozhodující součet objemu šachty a objemu jámy, popř. rýhy, vyhloubené ve dně šachty.

382. Užití položek

3822. Položky pro hloubení rýh se nepoužívají pro sestupné hloubení rýh pro podzemní stěny přitěžováním v jílobetonu. Toto hloubení se oceňuje položkami Sborníku 800-2.

385. Způsob měření

3851. Způsob měření

• Je-li ve dně jámy nebo zářezu ještě další výkop tvaru jámy (jáma v jámě), považují se oba tyto prostory za jednu jámu.

• Objem rýh nebo šachet pod dnem jámy nebo zářezu se do objemu jámy pro volbu ceny nezapočítává. Hloubení těchto rýh nebo šachet se oceňuje samostatně.

• Oceňuje-li se hloubení jámy nebo zářezu podle čl. 3311 odrážka 1., rozděluje se pro oceňování objem různých tříd hornin na oba objemy v témže rozměru, v jakém se tyto třídy hornin vyskytují v celé jámě, a to při jejich jakékoliv skutečné poloze v jámě.

 

39. Přesun hmot

391. Volba položek

3911. Pro volbu položky u objektu s podzemní a nadzemní částí je rozhodující, zda je větší výška nebo hloubka objektu. Hloubka a výška se pro volbu ceny nesčítají. Pro určení výšky a hloubky platí:

• výška je svislá vzdálenost od nejnižšího bodu terénu přiléhajícího k objektu, odkud se provádí přesun hmot, k nejvyššímu bodu konstrukce HSV (včetně nadstřešních účelových prostor objektu jako nástaveb sušáren, strojoven výtahu apod.) bez konstrukcí přesahujících vodorovnou střešní rovinu nebo šikmou střešní rovinu (hřeben střechy), jako komínů, ventilačních pilířů, výlezů na střechu, nadezdívek protipožárních příček, světlíků a ventilačních šachet, zdiva atik, vikýřů, balustrád, nadstřešních ozdobných zděných štítů a podobných jednotlivých konstrukčních prvků;

• hloubka je svislá vzdálenost měřená od nejnižšího bodu terénu přiléhajícího k objektu, odkud se provádí přesun hmot, k nejnižšímu bodu základové konstrukce HSV bez konstrukcí zvláštního zakládání (např. použitých pilot, štětových stěn apod.).

3912. Určující hlediska pro volbu položky:

• při zvýšení objektu pouze nástavbou se volí položka pro nejblíže vyšší objekt (základní výška objektu je včetně nástavby);

• při rekonstrukci nebo modernizaci prosté prováděné na některých podlažích pouze nad polovinou výšky objektu, popř. zčásti pod polovinou výšky objektu, se volí položka pro nejvyšší objekt;

• při rekonstrukci nebo modernizaci prosté, prováděné na některých podlažích pouze pod polovinou výšky objektu, se volí položka pro nejblíže nižší objekt;

• při rekonstrukci nebo modernizaci spojené se zvýšením objektu pouze nástavbou se volí položka podle odst. a) bez ohledu na polohu rekonstruovaných nebo modernizovaných podlaží;

• při rozšíření objektu pouze přístavbou se volí položka podle výšky přístavby;

• při rozšíření objektu přístavbou zároveň se zvýšením nástavbou, popř. i s rekonstrukcí nebo modernizací, se volí položka odpovídající výšce objektu po zvýšení nástavbou podle odst. a) bez ohledu na polohu podlaží dotčených rekonstrukcí nebo modernizací;

• neobsahuje-li sborník položku nejblíže vyšší výšku objektu podle odst. a) a b), stanoví se cena přesunu hmot individuálně;

• neobsahuje-li sborník položku pro nejblíže nižší výšku objektu, ocení se přesun hmot položkou pro nejbližší objekt;

• ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, je-li parametrem pro volbu položky hloubka objektu (viz čl. 3911).

 

392. Užití položek

3921. Položky přesunu hmot se používají pro druh stavební akce JKSO:

1 novostavba objektu

2 rekonstrukce a modernizace objektu prostá

3 rekonstrukce a modernizace objektu s opravou

4 nástavba, přístavba apod. objektu (rozšíření objektu)

5 rekonstrukce a modernizace objektu s rozšířením

6 rekonstrukce a modernizace objektu s rozšířením a opravou

9 ostatní stavební akce

395. Způsob měření

pro přesun hmot určují ustanovení Úvodu tohoto sborníku.

4. NÁZVOSLOVÍ A DEFINICE

Navazují na definice v ČSN s upřesněním rozměrovými údaji, odchylkami nebo doplněním z hlediska oceňování:

Bednění tunelové pro budovy (např. IS-NOE TUNEL) je rozebiratelná plošná bednicí konstrukce stěn a stropů tvaru hraněných tunelů (bez čel a dna) jeřábem osazených na desku (základovou, stropní) tak, že svislé mezery mezi nimi a stropní deska v jednom záběru zabetonované vytvoří průběžné stěny a strop místnosti v celém podlaží. Postup se opakuje po uvolnění tunelů, vytažení a přemístění na horní desku. Pro okrajové (štítové) stěny se systém kombinuje s velkoplošným stěnovým bedněním (např. Massiv-300). Z hlediska ocenění platí čl. 3411.

Běžné stavební práce jsou stavební práce (konstrukce) HSV ve sborníku uvedené, prováděné na objektech uvedených v čl. 111, jakož i práce charakterově obdobné. Mezi ně se zahrnují:

- překlady nebo stropní nosníky z ocelových válcovaných profilů I, E, U, UE, L, osazované na maltu na zdech (317 94; 413 94),

- stropy vložkové (411 16) osazované na maltu do ocelových válcovaných nosníků, popř. prefa nosníků,

- schodišťová ramena ze samostatně osazovaných stupňů, popř. na schodnice (433 12; 434 12; 434 19),

- stavební práce ze žáruvzdorných staviv prováděné podle ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí:

- zdivo režné lícované z cihel šamotových (31. 29),

- zdivo komínů režné z cihel šamotových (314 29),

- třísložkový komín (314 29),

- pouzdro komínového průduchu z cihel šamotových (314 29)

- pouzdro komínů z kruhových šamotových vložek (314 74)

- zdivo režné lícované pilířů z cihel v kotelnách pro budovy a haly občanské výstavby (mimo tovární haly a teplárny; 389 29).

Běžnými stavebními pracemi nejsou montáže prefabrikovaných dílců (obor 593; katalog 801-2), ani zvláštní stavební práce definované v katalogu 801-5.

Beton lehký hutný (konstrukční) je beton s objemovou hmotností do 2000 kg/m³. Značení betonu odpovídá ČSN 73 1210 Lehký beton.

Beton pohledový je konstrukční beton svislých, šikmých a vodorovných konstrukcí, jehož viditelný neomítaný (režný) povrch (líc), bez další povrchové úpravy je tvarován bedněním podle vyžadovaného vzoru, popř. i provedení (např. z třídění hrubých nebo hoblovaných prken a latí, tvarovaných plechů, desek, profilovaných rohoží, matric) bez povrchových hnízd a vzhledových kazů, bez viditelných konců stahovacích drátů po bednění (čl. 3421).

Beton prostý je beton bez výztuže anebo s výztuží z jakékoliv betonářské oceli statické a konstruktivní, hmotnosti do 15 kg/m³ betonové konstrukce (výztuž se oceňuje zvlášť).

Beton s vyšší odolností proti agresivním vodám je beton, u kterého projekt předepíše použití síranovzdorných cementů.

Beton železový (železobeton) je beton s výztuží z jakékoliv betonářské oceli statické a konstruktivní, hmotnosti přes 15 kg/m³ betonové konstrukce (výztuž se oceňuje zvlášť).

Deska stropní monolitická je samostatná konstrukce monolitická uložená na zdivu nebo na trámech (průvlacích), jejichž osová vzdálenost přesahuje 1800 mm.

Kanál pro rozvody inženýrských sítí přilehlý je suchý kanál, kde jedna stěna je tvořena stávající konstrukcí objektu (např. základovým pásem s možností využít jeho rozšířené části jako ozubu pro uložení krycích desek).

Kanál pro rozvody inženýrských sítí volný je suchý kanál, který má obě svislé stěny a může jednou stěnou přiléhat k objektu.

Konstrukce nezastropená je konstrukce v podlaží dosud nezakrytém stropní konstrukcí (při provádění).

Konstrukce zastropená je každá konstrukce v podlaží zakrytém stropní konstrukcí (při provádění).

Konstrukční systém B - bez bednění je samonosná svařovaná kostra výztuže (např. průvlaku) potažená hustým drátěným pletivem nahrazujícím bednění, včetně zakotvení okrajů přivařením k sousední výztuži, bez podpěrné konstrukce a bez lešení.

Mazanina (monolitická z betonové směsi) je plošná konstrukce podlahová nebo podkladní nebo vyrovnávací (např. pod vodorovnou izolaci) nebo ochranná (např. na urovnané dno výkopu pod výztuž základů), o tl. přes 50 do 240 mm, umístěná na jiné konstrukci i na zpevněném násypu nebo na podloží (terénu), uvnitř i vně jako součást objektu. Mazanina o větší tloušťce se oceňuje položkou základové desky z prostého betonu a v nadzemních podlažích položkou prostého betonu klenby.

Násyp v objektu je vrstva sypké hmoty s předepsanou únosností (s udusáním povrchu) v jakékoli projektované tloušťce, vodorovná nebo do spádu, uložená na stavební konstrukci, popř. na zásypu z jiných hmot (sborník 800-1 Zemní práce), obvykle pod mazaniny, dlažby, izolace apod.

Pás základový je základová konstrukce svislá, stěnově šikmá nebo uskakovaná, u níž převládá délka a výška nepřesahuje 2,5 násobek šířky (tloušťky) v základové spáře, popř. v uskočení pro každý uskočený stupeň.

Patka základová je konstrukce o průřezu (půdorysu) např. čtverce, obdélníku, kruhu, víceúhelníku, oválu, při šířce opsaného pravoúhlého obrazce v základové spáře:

- do 600 mm výška nepřesahuje 5 šířek,

- přes 600 mm do 1650 mm výška nepřesahuje 3 šířky,

- přes 1650 mm výška nepřesahuje 5 m.

Pilíř (sloup) hranatý je konstrukce o délce do 2,5 násobku šířky a o výšce přesahující 5 šířek.

Potěr (z cementové malty) je monolitická plošná podlahová konstrukce nášlapná (pochůzná), popř. podkladní (pod tenkovrstvé podlahoviny apod.) o tl. do 50 mm.

Průvlak (trám) monolitický je tyčová konstrukce s osovou vzdáleností od druhého průvlaku (trámu) větší než 1800 mm. Jako průvlak se ocení i stěnový nosník, tj. visutá stěna uložená na okrajích jako průvlak.

Předsádka (beton předsádkový) je lícová vrstva (m²) o tl. 50 mm z cementové malty s minerální drtí, prováděná současně s betonáží konstrukce (s posouváním oddělujících plechů). Opracuje se kamenicky (pol.čís. 313 43).

Příčka hrázděná je svislá plošná konstrukce vyzdívaná do trvale viditelné nosné konstrukce typicky členěné z paždíků a sloupků se širokými vzpěrami umístěnými alespoň v každém pátém poli z celé stěny (1 vzpěra na 1 až 5 polí).

Příčka monolitická je nosná stěnová konstrukce tl. do 100 mm.

Příčka zděná je nosná stěnová konstrukce tl. do 150 mm.

Sloup (kruhový) je konstrukce o výšce větší než 5 průměrů.

Stěna monolitická je nosná plošná konstrukce tl. do 150 mm (z betonu).

Strop kazetový (monolitický s deskou) sestává z více dvojic rovnoběžných trámů (žeber) tvořících pohledově uzavřené obrazce (např. 4, 6, 8 úhelníky) s osovou vzdáleností trámů (žeber) do 1800 mm. Přes tuto osovou vzdálenost se oceňují samostatně trámy a samostatně desky.

Strop trámový (žebrový) monolitický (s deskou) je konstrukce s osovou vzdáleností trámů (žeber) do 1800 mm.

Zeď zděná z prvků na maltu anebo monolitická je nosná svislá konstrukce:

- tl. přes 150 mm (nadzákladová uložená na jiné konstrukci při výšce přes 2,5 násobek tloušťky).

- tl. 250 mm a více (základová při výšce přes 2,5 násobek tloušťky v základové spáře pod vodorovnou izolací a kde izolace není, 150 mm nad projektovaný terén).

Zdivo komínů a ventilací je zdivo samostatných těles. Mohou být do něho zavázány příčky a stěny tl. do 150 mm a může být kotveno k sousední konstrukci. Za toto zdivo se nepovažuje zdivo komínové a ventilací, související vazbou s okolním zdivem.

5. VÝJIMKY

51. Pomocné lešení

511. V položkách souborů

27. 35 Bednění stěn základových konstrukcí

274 21 Zdivo základových pásů z lomového kamene

27. 23 Zdivo základových pásů z cihel

275 21 Zdivo základových patek z lomového kamene

279 35 Bednění základových zdí jednostranné

311 21 Zdivo nadzákladové z lomového kamene

31. 23, 27, 29 Zdivo - celý soubor

31. 31, 32, 34, 35, 36 Beton, bednění a výztuž nadzákladových zdí

313 21 Zdivo obkladové z kamene

313 22 Zdivo obkladové

313 43 Příplatek za předsádku

314 23 Zdivo komínů a ventilací z cihel

314 29 Zdivo komínů - celý soubor s výjimkou komínových průduchů

314 74 Pouzdro komínového průduchu ze šamotových vložek

317 23 Zdivo klenbových pásů

317 35 Bednění klenbových pásů

328 23 Zdivo šachtic z cihel

328 27 Zdivo šachtic

330 31, 32 Beton sloupů

331 21, 23, 27 29, 35 Zdivo a bednění pilířů

332 38 Sloupy železobetonové z trub

34. 31, 32, 34 a 35 Beton a bednění stěn

342 .. Příčky - celý soubor s výjimkou položek 342 90

345 35 Bednění zídek plnostěnných

346 24 Zazdívka

346 24 Plentování ocelových válcovaných nosníků

346 25 Zaplentování dřevocementovými deskami

346 25 Obklad z desek křemelinových

346 48 Zaplentování

346 98 Izolace deskami dřevocementovými bez bandáží

386 38 Jímka v kotelně ze železového betonu

388 .. Kanály - celý soubor

389 .. Kouřový kanál - celý soubor

411 24 Klenby válené

41. 35 Bednění - celý soubor s výjimkou podpěrné konstrukce a bednění ztužujících pasů

431 35 Bednění desek přímočarých

433 35 Bednění schodnic přímočarých

611 Omítky vnitřní stropů - celý soubor s výjimkou 611 40 a 611 48

893 2. Šachtice domovní pro vodoměry

894 11 Šachtice domovní kanalizační

jsou započteny náklady na pomocné pracovní lešení o výšce podlahy do 1900 mm a pro zatížení do 1,5 kPa (150 kg/m²).

5111. Pomocné lešení se nekalkuluje u těch stavebních prací, které budou současně nebo bezprostředně prováděny z téhož lešení započítaného v položkách jiných stavebních prací. Položky se použijí samostatně (podle katalogu 800-3 Lešení) tehdy, není-li splněna předchozí podmínka (např. pro omítky stěn, jestliže se stropy neomítají).

 

7. PODMÍNKY PRO KALKULACI JEDNOTKOVÝCH CEN

71. Kalkulační vzorec

Cena uvedená u jednotlivých položek byla sestavena na základě individuální kalkulace a jednotlivé náklady tvořící celkovou cenu položky byly do jednotkových cen započteny takto:

CENA = MATERIÁL + MZDY + STROJE + OPN I + OPN II + REŽIE + ZISK

Kalkulační vzorec se svojí skladbou přibližuje bývalému oborovému kalkulačnímu vzorci pro stavebnictví. Jednotlivé složky tohoto vzorce představují základní prvky ceny a byly do orientačních cen zakalkulovány podle níže uvedených podmínek.

711. Materiál

Materiál je do ceny kalkulován v nákupních cenách bez DPH zjištěných v únoru 1998 u výrobců nebo prodejců materiálů. Jeho množství je převzato ze sborníků potřeb a nákladů (SPON), u nově vytvořených položek je stanoveno podle podkladů výrobců. K takto stanovené ceně jsou dopočteny pořizovací náklady, tj. náklady související s dopravou materiálu na staveniště, jeho případným skladováním a náklady související s obstaráním materiálu. Tyto náklady jsou stanoveny ve výši 7,5-25 % z nákupní ceny materiálu (bez DPH) podle druhu materiálu obsaženého v jednotlivých položkách.

Pro orientaci je možno uvažovat, že v orientačních cenách je zakalkulována doprava materiálu do maximální vzdálenosti 40 km s výjimkou betonové směsi a malt, které jsou kalkulovány s dopravou automixem do 5 km a štěrkopísků, které mají započtenou dopravní vzdálenost 50 km.

712. Mzdy

Mzdové náklady jsou stanoveny pomocí normativů spotřeby práce vycházejících ze Sborníku potřeb a nákladů 1989 upravených podle Základních výkonových norem (ZVN83), v některých položkách jsou normativy upraveny zpracovatelem sborníku. Pro nově vytvořené položky jsou normativy stanoveny na základě konzultace s prováděcími firmami. Spotřeba času práce (tj. počet normohodin nutných k provedení práce) je uvedena u každé položky.

K normativům byl dopočten podíl časové práce ve výši 5-8 % (procento je stanoveno podle druhu práce) z počtu normohodin, který zahrnuje práce, které v průběhu vlastního provádění prací nastanou a nejsou součástí navržené ceny (drobné vícepráce) a kryje i náklady na neproduktivní práce související s prováděním běžných stavebních prací a konstrukcí.

Upozornění: Normativ uvedený u položky není o uvedená procenta povýšen a zůstává v původní výši, zvýšení se projevuje pouze ve výši mzdových nákladů.

Mzdové náklady jsou pak tvořeny dvěma složkami.

7121. Úkolová mzda

Na základě normativů a bývalých tarifních tříd je stanovena základní úkolová mzda. Pro stanovení mzdových nákladů úkolové mzdy byly použity následující sazby pro jednotlivé tarifní třídy:

Bývalá tarifní třída	Průměrný hodinový výdělek Kč/hod	Průměrný měsíční výdělek v Kč
		Hrubá mzda	Čistá mzda
3	41,50	7.760,-	6.550,-
4	46,50	8.700,-	7.250,-
5	52,00	9.720,-	8.000,-
6	57,00	10.660,-	8.710,-
7	62,00	11.590,-	9.405,-

V hodinové sazbě jsou již započteny veškeré mzdové náklady, tj. včetně pohyblivé složky mzdy (prémie a odměny).

7122. Časová mzda

Tato složka mzdy je stanovena podílem z normativu úkolové mzdy ve výši 5-8 % a je dopočtena pro tarifní třídu 5. Tato složka mzdy by měla krýt veškeré neproduktivní práce spojené s realizací prací a případné drobné vícepráce.

713. Náklady na stroje

Náklady na stroje jsou dopočteny podle normativů strojohodin uvedených ve sbornících potřeb a nákladů (SPON 89) a oceněny podle sazeb strojohodin pro rok 1998 propočtených zpracovatelem sborníku. Tyto náklady jsou pravděpodobně nejslabším článkem ceny a je nutné v případě vyššího použití strojních prací provést rekalkulaci ceny, tj. dopočítat skutečně předpokládané náklady na stroje a mechanizmy (doprava betonových směsí čerpadly apod.).

714. Ostatní přímé náklady

Ostatní přímé náklady jsou pro přehlednost rozčleněny v kalkulačním vzorci na dvě samostatné skupiny.

7141. OPN I

V této části ostatních nákladů jsou zahrnuty odvody na sociální a zdravotní pojištění v předepsané výši a dále jsou zde zahrnuty i OPN, které se vyskytují ve sbornících potřeb a nákladů (zejména technologická přeprava, případně náklady související s přesunem materiálu).

7142. OPN II

V této části ceny jsou obsaženy náklady spojené s titulem bývalých vedlejších rozpočtových nákladů ve výši 1,7 - 3,2 %. Tato část ceny tvoří v podstatě jakousi rezervu ceny a v případě použití námi doporučené ceny by již neměly být do celkové ceny dopočteny vedlejší rozpočtové náklady. Základnu pro výpočet těchto OPN II tvoří náklady materiálové, mzdové, náklady na stroje a OPN I.

715. Režie

Režijní náklady zahrnuté do ceny jsou vykalkulovány v celkové výši 67,5% (správní režie 29 % a výrobní režie 38,5 %).

Do režijních nákladů se započítávají zejména

- spotřeba paliv, energií a materiálů souvisejících s řízením
- náklady na opravu a údržbu hmotného investičního majetku
- odpisy investičního majetku
- odpisy drobného investičního majetku
- výkony spojů, cestovné, nájemné a ostatní služby
- mzdové náklady související s řízením a odvody z nich
- osobní náklady
- náklady na záruční opravy
- pojistné
- poplatky
- ostatní finanční náklady

Základnou pro výpočet režijních nákladů jsou náklady mzdové, náklady na stroje a náklady OPN I, přičemž pro výpočet správní režie je do základny zahrnuta i režie výrobní.

716. Zisk

Zisk je do ceny zakalkulován ve výši 20 %. Základnu pro stanovení zisku tvoří veškeré přímé i nepřímé náklady snížené o náklady na materiál a jeho pořízení.

8. HODINOVÉ ZÚČTOVACÍ SAZBY

Pro provedení prací jejichž konstrukce nebo charakter nejsou v tomto sborníku uvedeny, případně pro práce nezměřitelné a související s provedením stavebních prací lze v některých případech využít i hodinové zúčtovací sazby. Pro orientaci uvádíme výši HZS zpracovanou podle výše uvedeného kalkulačního vzorce pro vybrané tarifní třídy: