Bydlím na Jižním Městě od doby jeho vzniku. Jsem profesí urbanista – územní plánovatel a od roku 1989 učím územní plánování na Českém vysokém učení technickém. Proto jsem si se zájmem přečetl článek v listopadovém Klíči o připravované výstavbě bytů na Hájích mezi Novomeského ulicí a Červenou školou. Tuto lokalitu dobře znám, protože už několik let po sobě ji zadávám studentům jako semestrální projekt z urbanismu.
Volná plocha mezi rozmezím Opatova a Hájů na jedné straně a Miličovskými „haldami“ na straně druhé je vlastně poslední volné místo uvažované Územním plánem hlavního města Prahy pro novou výstavbu bytů na Jižním Městě. Je to proto jedinečná příležitost nabídnout obyvatelům Jižního Města – ať už těm současným nebo nově příchozím –kvalitnější prostředí pro bydlení, než bylo to, které před nějakými třiceti lety byl schopen vytvořit tehdejší státní monopol, a které se v současnosti snažíme postupně regenerovat.
Z profesionálního i osobního zájmu jsem navštívil odbor územního rozvoje Městské části Praha 11 a studii projektu bydlení na Milíčově jsem si podrobně prohlédl. To, co jsem zjistil z podkladů, které byly k dispozici, bych Vám teď chtěl sdělit.
Namísto atraktivního bydlení na přechodu sídliště a krajiny se připravuje hustá uniformní zástavba, většinou pětipatrových domů, tedy vyšších, nežli stávající domy na opačné straně Červené školy. Ve skutečnosti ale bude zástavba ještě vyšší, protože všechny domy stojí na uměle navršených pahorcích ze zeminy odtěžené při výkopových pracích, skrývajících garáže.
Vůči otevřenému zelenému prostoru Milíčova vytvoří zástavba optický dojem hradby, i když rozhodně nižší, nežli je hradba, kterou známe z pohledu při příjezdu ku Praze po dálnici D 1. Tady se ale ztratí šance vytvořit plynulý přechod ze sídliště do krajiny.
Celá lokalita je obsloužena okružní ulicí, takže ti, kdo pojedou ke svým domovům na jižním okraji lokality autem, budou projíždět velkým obloukem kolem dlouhé řady dalších domů. Protože garáže v technických podlažích pod domy zdaleka nepostačují pro všechny obyvatele, počítá se s parkováním podél všech komunikací, tak, jako je to na „starém“ sídlišti.
Projekt se ani nepokouší o jiný typ vnějšího prostoru mezi domy, nežli jsou tolikrát kritizované anonymní plochy „sídlištní zeleně“. Pro více jak tisíc bytů (tedy asi tři tisíce obyvatel) není navrženo ani hřiště, natož pak nějaké občanské vybavení. Prostě jen další kus „sídlištní noclehárny“.
Charakter zástavby navržené projektem tak nejen nevytváří kvalitu bydlení zásadně lepší než tu, kterou mohou nabídnout sídliště postavená před třiceti lety, ale spíše pomáhá naplnit obavy, že sídliště Jižní Město I má být určeno pro ty, kteří si nebudou moci dovolit nic jiného. Tento trend koneckonců potvrzují i další záměry výstavby soustředěné kolem Opatovské ulice na doposud volných plochách proti stanici metra Háje a nákupnímu centru, jejichž studie jsou také k dispozici na odboru územního rozvoje Městské části Praha 11. Zdá se, že investoři a projektanti zcela ignorují úsilí městské části vytvořit z Opatovské ulice městskou třídu („bulvár“), o němž nás Klíč v minulých letech informoval. Namísto městské třídy s obchody, službami, restauracemi a ostatními atraktivními zařízeními rytmizované malými příjemnými náměstíčky vytvářejí tyto studie dopravní kanál obklopený po obou stranách zdmi budov a parkovišti. Místo obchodů nabízejících jiný sortiment, nežli běžné zboží k dostání ve všech samoobsluhách, se objevuje v projektech typizovaná hala „laciného“ obchodního řetězce Lidl, samozřejmě za velkým parkovištěm pro auta zákazníků.
Napsal jsem tento příspěvek proto, abych občany Jižního Města upozornil, že i oni mají svůj díl odpovědnosti za to, jak se bude Jižní Město dále vyvíjet: zda svým nezájmem umožní pozvolnou přeměnu sídliště na nepříliš atraktivní místo pro přebývání nižších sociálních vrstev nebo naopak přesvědčí investory o tom, že je jejich prioritou kvalitní prostředí pro bydlení, práci, společenský život a vše další, co k městskému stylu života patří.
Karel Maier
email maier@fa.cvut.cz