Historie pilařského provozu na dolním konci vesnice Mořkov sahá až do roku 1872, kdy byla Nadací Ferdinanda II. a Pensijním fondem Tereziánské akademie postavena parní pila. V roce 1929 tuto pilu koupili manželé Jan a Anna Kyselí, malorolníci v Mořkově č.p. 49 a v roce 1936 na základě smlouvy svatební a odstupní převzal pilu jejich syn Jan Kyselý, který se po celou dobu své podnikatelské činnosti snažil o vybudování prosperující malé firmy, zakládající si na své dobré obchodní pověsti. |
|
|
Za jeho vedení bývalo v podniku zaměstnáno průměrně okolo dvaceti zaměstnanců. Na začátku roku 1940 vypukl v areálu pily požár a zcela zničil dřevěnou pilnici. I díky finančnímu přispění tehdejších zaměstnanců se podařilo provoz v krátké době tří měsíců znovu obnovit. |
V roce 1942 bylo možno naposledy vidět nad cihlovým komínem, charakteristickou dominantou pily, oblak páry, neboť napříště již byly stroje poháněny elektřinou. Úplně jiná kapitola historie podniku se začala psát v roce 1950, kdy byl znárodněn. Jan Kyselý byl prohlášen za třídního nepřítele a v důsledku toho on i jeho rodina byli vystaveni perzekuci ze strany vládnoucí třídy. |
|
Pila byla po ukončení provozu předána do správy místního národního výboru. Prázdné budovy, stroje až na jednu rámovou pilu byly odvezeny, sloužily jako sklady pro organizaci Státní silnice.
Teprve v roce 1972 za pomoci bývalého majitele byl provoz v omezeném rozsahu obnoven, když místní jednotné zemědělské družstvo zde zahájilo přidruženou výrobu.
V roce 1991 byla pila vydána dceři Jana Kyselého a v současnosti tento čistě rodinný podnik vedou společně její manžel, rovněž Jan Kyselý a syn, ing. Jan Kyselý.