Správný šaman nejezdí tramvají. Správný šaman nebydlí v činžovním domě. A hlavně: správný šaman nepotlačuje své vize pilulkou a nemá strach z halucinogenů, alkoholu a jakéhokoliv jiného opojení. Potažmo nikdy neléčí svou vizi klinicky v různých domečcích na kopečcích.

Správný pradávný rujný duch sice ví, že by nikam nedošel, kdyby se měl usilovat o splynutí s nepovedeným adeptem, a tak by si měl počkat na jinou nádobu, vhodnější osobu, do které by si vskočil. Ale když vhodný nepřichází? Nudit se? Ne.

Proč to aspoň nezkusit, i když se namátkou vybraný nosič brání zuby nehty? Ono je to v podstatě takové zábavné a vzrušující. Začne se mu našeptávat, že mezi nebem a podzemím je jen taková střední země. A že by se měl podívat i jinam, nahoru, dolů.

Zjeví se mu bratříčci rujného, duchové z horní a dolní země, kam se lze dostat nejen lezením do koruny a ke kořenům velkého stromu, ale i letem k černému mraku. Nevěří, že letem lze se dostati dolů? Nevadí, přesvědčí se malou ukázkou. Menším výletem. Letíme.

Proč ho taky pokusně neseznámit s jeho ochranným duchem? Rujný ho rád půjčí. Nabídne se mu třeba velké zvíře, přichází ve snu. Rys, ten zabírá, oči mu svítí do noci, drápy trhá železné mříže. Stále nechce věřit? Tak se seznámí jakoby náhodou se starším chlápkem, který o věci už hodně ví. Umí zasvěcovat, třeba i beze slov, jenom svýma očima, ten vědoucí pohled hladí. Rozhrne mraky a mlhu pochyb.

Když tedy pokoušený začne tušit, že se to všude kolem něho hemží dobrými a zlými duchy, začne se s jeho dalším a třeskutějším zpracováváním.

Střídá se vylekávání běsíky, znameními a překvapování netušenými vlohami, které se v něm z ničeho nic probouzejí. Ať si jen myslí, že ovlivňuje počasí, je dobré ho v tom nechat, a přitom šibalsky hýbat mráčky podle jeho pohybů hlavy. Ať si myslí, že umí číst myšlenky, že myšlenky nepatří lidem, ale jsou součástí velkého a nekonečného plánu, že celé jeho tělo průhlední, pro ostatní se stává jakoby medúzou. Zbavit ho pozemského kabátu, přesvědčit ho o tom, že jde jen o cáry a hadry. Ale umí i zazářit jako diamanty, zezlátnout po meditaci.

Ale když už se konečně začne po pár cvičných náznacích s vyměňováním jeho kostí, masa, očí a vůbec celá ta hlavní příprava na přijetí staré duše šamana, tak on si uteče pod sukně psychiatrů. Tváří se, že zešílel a uvěří tomu. Nechá si to namluvit bláhovými a přestrašenými. A spolupracovat s ohlouplou a uspanou hlavou po prášcích a injekcích přeci jen nejde. Takže nic. Příště. Času dost.

spirit boat

17.11.2002