Jeho biografie

 

Narodil se 12.9.1978, žil a možná že už i zemřel. To je asi tak vše, čím tento svět ovlivnil. Ale nepovídejte? Vy byste chtěli věděti více? Sice tomu sám nevěřím, ale, že si myslíte, že jste to vy, tak vám naznačím, co se pod slovesem žil z první věty skrývá. Je to můj dobrý přítel, takže na něj nebudu bonzovat ty věci špatné - Ne že by nebylo o čem mluvit, ale bonzovat na dobré kamarády! To se přece nedělá! Leda ještě lepším kamarádům a to vy zaručeně nejste!

 

Takže abych nějak začal. O jeho životě do zhruba deseti let o něm nevím skoro nic. Lidi se o této pasáži většinou baví jen dosti útržkovitě. Nezdá se mně rovněž, že by mému příteli v této době o něco šlo. Skoro bych řekl, že v této době jenom vnímal svět, hrál si s křečky, autíčky, králíčky, počítači. Mazlil se potají s matematickými tabulkami a četl si po nocích detektivky a jinou brakovou literaturu. Co je to zlo tušil jen z věty Nezlob! Co je to dobro to ani netušil. Slovo smysl mu nedávalo žádný smysl a jak ještě uvidíme tak jej toto slovo na určitou dobu značně poznamenalo.

Rovněž hrával na housle - o této pasáži se občas nostalgicky (nebo tak nějak) zmiňoval.

Sport mu příliš mnoho neříkal a obzvláště nesnášel kolektivní hry.

Nyní nechám svého přítele o trochu zestárnout a věnuji mu věk zhruba od deseti do čtrnácti let. V této době u něj došlo k řadě změn (Ne nebojte se, neuvědomil si že je muž). Jeho záliba v matematice vyústila až do navštěvování matematické třídy (Zapomněl jsem se zmínit o tom, že chodil do školy). Byla to krásná léta, kdy pronikal do tajů DOSů, WINDOWSů a jiných OSů. Rovněž našel zalíbení v programování - aspoň někdo jej občas poslechl. Fanaticky hrával počítačové hry. Rovněž se zvýšil jeho zájem o jazyk anglický. Začal také hrát na kytaru a postupně přestával hrát na housle. Jeho averze ke kolektivním hrám vyústila do pravidelného navštěvování posiloven, cyklistiky a windsurfingu. Nutno dodat, že v této době kromě manuálů téměř nic nečetl a hrdě se nazýval kulturním barbarem. V hudbě přecházel od trampských písní k technu.

Jeho další perioda, během níž se navenek změnil nejvíce, byla mezi jeho patnáctým a dvacátým rokem života. V této době navštěvoval gymnázium a to ke všemu třídu se zaměřením na matematiku. Věnoval se hlavně informatice. Škola mu brala větší část času a ve svém volném čase programoval. Při slově hospoda hledal Slovník cizích slov a slovo marihuana hledal ve Webster's Dictionary. Účastnil se matematických olympiád (povinně), ale už mu o ně zase až tak nešlo. Jeho život mířil jinam. Přestal hrát na kytaru, přestal navštěvovat posilovnu, přestal se hýbat. Jenom jeho deset prstů hýřilo celé noci nad klávesnicí. Pod pojmem myš si už nepředstavil krásné křečky z mládí, ale nějakou krabičku s kuličkou a tlačítky. Zajímavé je, že občas projevil zájem o psychologii. Byla to vedle manuálů skutečně jediná literatura, kterou konzumoval. Asi si uvědomil, že se s ním něco děje a aby změn nebylo dost přešel od techna k rocku. Jeho obdivovanou skupinou byla Nirvana.

Kolem šestnáctého roku začal hrát DrD, číst kopy stejných fantasy a postupně přešel na AD&D, kde však zůstal spíše u teorie. Rokem, kdy došlo k jistému zlomu, by se dal označit jeho rok sedmnáctý. Do rukou se mu dostal Jean Paul Sartre a to konkrétně povídky Zeď a autobiografie Slova. Byl jimi téměř nadšen. Neustále se mně snažil přesvědčit ať si to přečtu taky, že o tom budeme diskutovat, ale já takové kraviny nečtu - pardon píši jeho životopis, ne svůj. Takže, jak jsem poznamenal, stal se z mého přítele mladý existencialista. Nebyl to však jen Sartre, který mu zaimponoval a se kterým, zdá se mi, se identifikoval, ale byla zde ještě hudba. Nirvana - tak se jmenovala skupina, která jej dojímala, a která způsobila to, že začal hrát na elektrickou kytaru. Přidali se k ní Metallica, Sound Garden, Paradise Lost, Therapy, David Bowie, Nick Cave, Joe Satriani, Eric Clapton, Leonard Cohen a kopa dalších kapel, které formovaly jeho hudební cítění. Vliv z mládí se projevoval v jeho počínajícím obdivování hudby klasické. Začalo to u Vivaldiho, pokračoval přes Mendelssohna, Sibeliuse, Bacha, Chopina, Tschaikowskeho, Bizeta, Rachmaninova, Beethovena, Mozarta, Tarregu, Sora a kopu dalších až do stádia ve kterém jsem jej viděl naposledy. Jeho hudební vývoj proběhl mezi jeho sedmnáctým a devatenáctým rokem.

V osmnácti letech měl někdy maturovat. V této době již hodně četl hlavně klasickou literaturu. Postupně se zažral do filosofie, která na něj měla značný (de)formující vliv (Zvláště Nietzsche, Schopenhauer, Sartre, Camus, Kant a další). Pokračoval ve studiu psychologie a občas se z čistě pragmatických důvodů zabýval i ekonomií. Vrátil se k posilování a cyklistice. Kromě toho se zúčastnil založení kapely, které byl asi rok členem. Další podstatnou změnou bylo, že už rozpoznal slovo hospoda aniž by používal Slovníku cizích slov, Webster's Dictionary už také nepotřeboval a viděl-li ženu, tak už nelistoval Kapesním atlasem savců.

 

Odmaturoval...

 

Když jsem jej viděl naposledy, navštěvoval ekonomickou informatiku. Začal obdivovat Kunderu a Kafku. Rovněž se zmiňoval o tom, že nejlepší je podle něj nějaké Malone umírá od Becketta. Přečetl jsem si to a nepochopil jsem to. On to asi chápal.

Občas zašel do školy, občas do hospody. Jinak se nějak z mého života vytratil. Jestli se však o něm něco dovím, tak vám dám vědět.

 

Autor

Naposledy změněno: