Bordel

 

Bordel. Nebudete věřit, ale všude kolem je pěkný bordel. Jako obvykle pracuji na Invexu. Jsem tady stejně jako každý rok. A je to hrozný balast. Od té doby, co mě rozmrazili, se tady vůbec nevyznám. Všichni kolem jsou cvoci, a to myslím smrtelně vážně – úplní cvoci. Hned jak mě rozmrazili, mě napíchli na Internet, nebo jak se tomu dneska nadává. To, co se mně začalo honit hlavou, to bych Vám nepřál zažít. Pak zjistili, čím to bylo – byl jsem prej starej ročník – 1978 a neměl jsem ještě interface na dekódování těch jejich pitomejch WWW stránek. Prej mě budou muset operovat a zabudovat mně do hlavy nějaký ty chipy. Dnes je tady maj všichni. Kolem lítaj pakety s reklamama a občas to nějakýmu chudákovi napálí na ten snímač, či jak tomu dnes nadávaj. Já jsem už říkal, že ještě nemám interface, ale ti lidi tu kolem se pak vždycky zastaví a zasněně začnou hledat firmu, od které jim ta reklama došla. Tak takhle se dnes dělá reklama. Tam naproti je nějakej cvok, co se zrovna zasek. Točí se dokolečka ve svém čtyřrozměrném prostoru. Je to pěkná podívaná – rozhodně asi nejlepší, co jsem tu viděl, nepočítám-li virtuální modelky, ale na ty ještě nemám interface. Plug-iny na ně jsou prej už běžně k dostání. Sranda. Kafčo? Jó, dám si. No kde jsem to skončil? Aha… Ne. Za chvíli už padne – to jako, že skončím.

Tak a mám po ní (po operaci). Prejže vyšla v pohodě a už je taky vidím (modelky). Pořídil jsem si jakýsi levný plug-iny a Invex je hned zajímavější. Ty růžový zvířátka jsem tu viděl i před zmrazením. Kolikátý to byl? Nějak kolem roku 2000. Jěště k těm plug-inům. Maj to dobře vymyšlený. Vyvinuli několik verzí manželek. Ty nejlevnější mají přímo hrozné funkce. Hlavně se nedají vypnout. Když se je snažíte odinstalovat, tak to nejde. Chce to nějaké poplatky navíc. O něco dražší verze se vyplatí – jde odinstalovat i bez poplatku a cenový rozdíl není tak markantní. Další možností je upgrade – chytrý marketing. U levných modelů se nedá měnit ani obraz ani charakteristiky. A melou páté přes deváté. Co je zajímavostí je, že levné verze si dělají na své dražší kolegyně reklamu. Ty fyzické manželky, které se běžně vyskytovali kolem toho druhého milénia tuto funkci neměly a některé to dokonce ani nechtěly akceptovat. Pardón, že používám občas tak technického jazyka i na živé tvory, ale dnes mezi tím rozdíl vlastně není. Fyzický svět je přece odporný a od té doby, co firma World, Ltd. vymyslela ten přímý interface na komunikaci s neurony se stejně ten rozdíl už setřel. Co to je? To snad ne…

…Aha. To byla demoverze Drogy 5.1. Super. Mělo to warping reality, možnost morphingu, simulace různých starých drog (pro starou školu) jako LSD, marihuany, extáze, hašiše, muškátového oříšku, lysohlávek, angel dustu, opia, a pak mnoha drog digitálních. Nádhera, ale promeškal jsem konec Invexu a lhůta demoverze mně už stejně vypršela.

………

Stojí to za hovno. Už se to nedá vydržet. Budu ji muset upgradovat. Na nejdražší model, co mi moje manželka nabízela, ještě stále nemám. To snad za pár let, ale představte si, že ta moje nynější mně dneska vylila kafe na hlavu. NASCHVÁL!!! Pořád na mě řvala, že ji mám upgradovat, a jak to s ní vůbec můžu tak dlouho vydržet.

Musím dojít na to, jak se tady vydělávají peníze. Musím. Vážně začíná být nesnesitelná. Včera si vytvořila virtuální milenku, jenom kvůli tomu, aby mě s prominutím nasrala. Tvrdí, že o takovou nulu jako jsem já, nestojí ani ona, co by nula nejmenší (to znamená nula, která konverguje k nule ještě víc než já).

Bingo. Je to hra. Již před delší dobou, ještě před tím než jsem byl v mrazícím boxu, byly různé pochybné teorie her ať už ekonomické, nebo ty jazykové (jakejsi Wittgenstein, apod.) Rovněž jsme si hrávali na počítačích různé ty strategie a akční hry. Vydělávali jsme tam prachy, zabíjeli se, atp. Dnes je to vlastně skoro stejné. Akorát, že to již nejsou hry, ale realita. Tím chci říct, že realita je hrou. Před tím to byla jenom teorie, nebo chcete-li jisté paradigma. Dnes je to, jak jsem řekl, realita. Když mně naoperovali ten interface, tak jsem se vlastně dostal do nějaké přednastavené reality. A tady si mám vydělávat prachy. Na počátek jsem dostal pár babek (to jako peněz), aby mně lidi trošku brali. Snad to hned nerozfrkám. Ta manželka mě však stojí zatím dost a na odinstalování zatím nemám. Již mně nějaká banka nabídla i úvěr na upgrade manželky. Asi do toho půjdu.

………

Prvních deset litrů v kapse. Měl jsem akorát splnit Quest – najít chcípáka, co znásilnil top10 pakety (to jako pakety s momentálně top10 modelkou). Je to v poslední době terno. Já jsem začal hrát za “spravedlivé”. Při Questu jsem musel na chvíli konvertovat mezi chcípáky, a to byl teda problém. Po konverzi, jsem akorát zašel s několika chcípáky do paket-pubu a ti se už sami pochlubili, kdo to udělal. Pak jsem akorát musel vymyslet funkci pro konverzi zpět a udat chcípáka. Nebyl to žádný problém – matematika mě vždycky bavila. Posunul jsem se tím do vyšší třídy a jsem teďka na čtvrté úrovni. Manželku jsem už upgradoval. Verze, co mám teď, už umí vařit a uklízet. Má pět možných podob a můžu měnit i její psychické vlastnosti (jen do určité míry). Rovněž je občas ochotna si na sebe přivydělat. Má tři možné módy motivování – lišící se mírou reklamy na vyšší verze.

………

Jídlo! Za tři litry jsem si dnes koupil dvě jabka. Ale pozor – ne jabka virtuální, ale reálná. Určitě vás zajímá, jaký je mezi nimi rozdíl (ten znám z jedné virtuální učebnice). No většinou je takto “člověk” napíchlej pořád na NET a ač přijímá potravu ústy, tak u potravy virtuální dostává jenom nějakou výživnou kaši a ostatní informace jako chuť, vůně a účinky již zprostředkovává neuronový interface. Jo a dnes, jak jsem už řekl, jsem si koupil normální fyzicky existující jabka – aspoň je tak inzerovali. Jak jsem jej snědl - to nevím.

V průběhu těch pár teček se leccos změnilo – zbohatnul jsem. Mám supermanželku, super-přenosovou rychlost a všechno mám super. Zanedlouho ze mě asi bude game-master a pár let na to (po určité době služby ve funkci game-mastera) mně dovolí i mód suspend a získám heslo pro funkci die. Cesta ke smrti je holt daleká a někteří se toho ani nedožijí. Umírat je prostě dovoleno jenom největším bossům a před tím si ještě můžou užít pár let v té nejskutečnější realitě.

………

Včera jsem poprvé viděl realitu. Neuronový interface mě poprvé napojil přímo na moje dřívější “lidské” smysly. Všichni seděli v těch křeslech a tekla do nich kaše. Nehýbali se. Kolem byla kopa nějakých robotů, již to tady řídila a udržovala lidi v jejich původním stavu. Vstal jsem ze skutečného křesla a vyběhl do skutečné přírody. Kolem mě byla skutečná jabka. Jedl jsem jak najatý. Je to nádhera. Kolem mě je skutečný život. Realita! Je to tu super.

Mám pochybnosti, zda to není zase jen další virtualní realita. Nevím, jak bych to poznal. Nevěděl jsem to nikdy. Věděli to jenom cvoci. Již několik dní se tady procházím po lesích a žeru jabka. Ještě jsem nikoho nepotkal. Občas jsem viděl nějaká ta zvířata. Taky mně tu chybí moje HIGH-END manželka. Nejsou tu prostě lidi. Když jsem měl ještě zapojený interface, tak to bylo lepší. Tady však není nikdo, kdo by mě mohl napojit zpátky. Lidi se už asi nerozmnožujou. Asi za nedlouho vymřou. No nic. Tamhle v křoví se něco hejbe. Virtuální medvě