BEROUNKA 2002
... pohodová akce
Solidárnošč 2002 - Berounka
3.7.-6.7.2002
|
|
Trasa: Dolanský most (125) – Roztoky (63) celkem 62 km.
Počasí: střídavě oblačno Posádky:
|
|
|
Středa 3.7.
Ráno v 5 hodin vyráží Kamilův mercedes, v II třídě (čili krytá korba) jede Charlie, Jarda a Ferda. Cesta proběhla v pohodě, po Praze jsme objeli snad všechny nemocnice a rozvezli hygienické zboží. Siki má v Praze menší problémy s lodí, kterou si poslal jako spěšninu a kterou si také musí překládat z vlaku do vlaku. Menší hledání zastávky Chrást-obec, ale načasování bylo 100 procentní. Sotva Kamil otevřel dveře svého dodávkového Mercedesu, aby se posádka nadechla čerstvého vzduchu, přijela na nenápadnou zastávku kačena a vyplivla Sikiho, Zuba a Honzu. Poté příjezd do kempu pod Dolanským mostem na 125 km. Zde proběhlo občerstvení a šli jsme pumpovat naše milé pálavy. Také si rozdáváme naše trička Solidárnošč, které Charlie, Kamil a Ferda vytvářeli minulý víkend. Křtění Berounky a vyrážení vstříc novým a neotřelým zážitkům. 120 km malý provalený jízek Telín, sjíždíme středem. Přijíždíme k jezu Valentovský mlýn na 119 km, po levé straně bufet se chůdky s jednosměrkou, docela velký výběr jídla. Po občerstvení sjíždíme jez vpravo. 115 km nesjízdný jez Darová, přenášíme vlevo. Večer končíme v kempu Planá, který byl úplně prázdný. Mírně poprchá, ale nás to nevyvádí z míry. Mladý Vašík, který prodával u okénka chvílemi nestíhal plnit Kamilovi požadavky a rozkazy. Nad kempem se prohnala rumová smršť a šli jsme spát, někteří i po svých. |
||
|
Čtvrtek 4.7.
Ráno v 10 hodin opouštíme tento kemp, který toho sice moc nenabízel (za 20 Kč osoba + 20 Kč stan stánek s občerstvením, suchý záchod a čurůček užitkové vody), ale z kterého jsme vyždímali maximum. Počasí se zhoršilo, zataženo, fouká vítr a chvílemi prší. 111 km projíždíme středem provalený Kačerovský mlýn. K naší výpravě se přidává párek labutí s potomstvem. Zvláště si oblíbili Sikiho s jeho pončem, který se jim beznadějně snažil uniknout. 109 km jez Žikovský mlýn, středně obtížný, někteří sjíždějí vlevo. Hned pod jezem vpravo občerstvení (pivo, teplé klobásky, čaj, káva, tatranky). Fouká hnusný vítr. Kamil si místo občerstvení zalezl do spacáku a spí. 105 km nesjízdný jez z traverzama Libštejnský mlýn, přenášíme vlevo. Vpravo se tyčí zřícenina hradu Libštejn. 103 km občerstvení Kobylka, právě jim došlo pivo, dáváme si rum. V Liblíně bufet s širokým výběrem jídel, v potravinách v obci dokoupení zásob. Na 100 km sjíždíme středem malý jez Liblínský mlýn. Siki asi půl hodiny vyčítá z mapy jestli vidí obec Bohy nebo Rakolusky, ale výsledek jeho snažení je nulový. Končíme na 93 km před jezem Krašovský mlýn. Vlevo je ve stráni malý kempík s občerstvením, my ale volíme variantu napravo na rovné pěkné louce. Večer byl nezvykle klidný, ponořeni v tichu a tmě jsme pozorovali jak žije občerstvení naproti. Přemýšleli jsme jak se dostat suchou nohou na druhý břeh, ale zůstalo jen u slov a radši si vyprávěli veselé příhody z natáčení. |
||
|
Pátek 5.7.
Ráno bylo krásné, slunečné, všichni byli čilí, byl vyhlášen smetánkový den. V 9 hodin vyrážíme. Krašovský jez sjíždíme středem největším kohoutem. Po chvíli připlouváme ke zřícenině hradu Krašov na 92 km. Prohlídka zříceniny, focení s tričky, Zub se dožaduje focení bez trička. Asi chtěl nechat vyniknout svoji hruď (což se mu nepovedlo, protože vynikly trička). Občerstvení na chatě Třímany, Siki prohledává koš a hledá něco k snědku (ono to tak vypadalo, ale hledal zapalovač). 88 km pohodový jez Lejskův mlýn, sjíždíme, fotíme. Na pravém břehu asi zkrachovala hospoda Rybárna, proto hladoví odjíždíme hledat nějaký bufet. Na oleji jsme sestavili z lodí vor se dvěma motory a pomalu se blížíme do kempu ve Zvíkovci, kde na slunci stojíme frontu na pivo a jídlo (docela velký výběr). Nesjízdný jez ve Zvíkovci přenášíme vlevo. Po 200 metrech pod jezem navštěvujeme nalevo další hospůdku. 81 km jez Kočkův mlýn, sjíždíme vpravo s mírným drhnutím mezi kameny. 77 km jez čilá, sjíždíme vpravo. 75 km kemp Skryje. Totálně přeplněný kemp, v pěkné dřevěné hospůdce si dáváme pivo a tvarohové hermelíny. Pod mostem Skryje Charlie naviguje Micinu tak, že již nenarazila na bludný kámen jako minule (96 rok). 67 km před kempem Branov jez Nezabudický mlýn, provalený, sjíždíme při pravém břehu a hledáme v přeplněném kempu místečko na spaní. (stan 40, osoba 30, loď 10) Kamil hledá tyčku od stanu, kterou pravděpodobně zapoměl v minulém tábořišti. Jarda po napínavé chvilce tyčku Kamčovi dává s tím, že pije rum. Občerstvení u tlusťocha bylo doslova otřesné. Čekací doba na jídlo je více než hodina. Jarda tlusťochovi vyhrožuje hygienou a následnou koupí v nedobrovolné dražbě. Nikde nic na sezení, sedáme si na dřevěné pódium. Postupně jsme vykoupili všechny rumy Božkov a všechny oharky z Babic. Bohumil, rybář z Prahy, se šel se zděšením podívat, zdali míníme vypít všech 7 půllitrů rumu. Popil s námi a odněkud nám donesl ještě jeden litr rumu. Siki stále nějak divně napadá na záda. Pomalu se vše zahaluje do mlhy a noční veselí končí zpěvem moravských lidových písní na pódiu. |
||
|
Sobota 6.7.
Ráno je kupodivu všem dobře, slunce ale nelítostně pálí. Balíme se a nasedáme na vodu. Hned stavíme z lodí vor a jdeme se koupat. Voda nás donáší do kempu Višňová, kde se občerstvujeme a kde je, světe div se v největším návalu od 11 do 12 přestávka. Napojení sedáme do lodí a potkáváme Bohuša, který nám vyznal lásku k Moravě (stejně Vás všechny nenávidím), protože včera přebral a manželka s ním nemluví. Unášeni proudem jsme dopluli k nesjízdnému jezu Roztoky na 63 km. Před ním naše plavba končí. Obědváme v příjemné restauraci hned vedle vody. Vypouštíme duši našim lodím a jdeme 2 km s plnou polní na vlakové nádraží. Zub, Honza a Jara nasedají směr Plzeň, ostatní směr Beroun. V Berouně přesedáme na vlak do Prahy a odtud se již všichni rozjíždí do svých domovů. |
||
|
Ahoj příští rok na vodě 2003 loučí se kpt. Charlie |
||