Borago officinalis
Brutnák lékařský
|
|
|
|
|
|
|
 |
výluh z kopřiv, výživný vlhký humus
|
Borago officinalis |
||||||||||||
|
Brutnák lékařský
|
|
|||||||||||
| - původ: | Středomoří |
|
||||||||||
| - čeleď: |
brutnákovitých |
|||||||||||
| - životnost: |
jednoletý |
|||||||||||
| - popis: | silný kořen hluboko v zemi, rozvětvená lodyha; | |||||||||||
| výška až 80 cm; | ||||||||||||
| modré (řídce růžové či bílé) květy po celé léto; | ||||||||||||
| vrásčité drsné šťavnaté listy porostlé chloupky; | ||||||||||||
| plodem velké, podélně rýhované tvrdky | ||||||||||||
| - stanoviště: | otevřené, slunečné, dostatek světla a vzduchu | |||||||||||
| - půda: | lehká, dobře propustná, suchá, vápnitá | |||||||||||
| - výsev: | na jaře i během léta semena rozhodit přímo na záhon po velké ploše a pečlivě pokrýt zeminou (klíčí za tmy), rostlinu však nesmí ohrozit jarní mrazíky!, poté vytrhat příliš hustě rostoucí rostliny (listy lze použít do salátu) vzcházející již za týden | |||||||||||
| - vysazení: | na 30 cm daleko | |||||||||||
| - rozmnožování: | v dobrých podmínkách se sám vysemeňuje | |||||||||||
| - pěstování: | brutnák roste velmi rychle, postupně doroste v silnou, široce se větvící bylinu, která potřebuje hodně místa; | |||||||||||
| mladé rostlinky nelze dobře přesazovat, protože mladý dlouhý tenký hlavní kořen se znovu vytváří jen vzácně; | ||||||||||||
| vysazený poblíž prospívá jahodám, rajčatům a růžím; | ||||||||||||
| v příliš hustém porostu hrozí napadení plísněmi nebo mšicemi; | ||||||||||||
| v místnostech či pařeništích lze zasít již mnohem dříve (v únoru) a sklízet mladé lístky jako zelené koření i jako zeleninu | ||||||||||||
| - přiživování: |
výluh z kopřiv, výživný vlhký humus |
|||||||||||
| - zazimování: | není potřeba; | |||||||||||
| jinak lze pěstovat v bytě | ||||||||||||
| - druhy: | - | |||||||||||
| - užívané části: | celá nadzemní část rostliny | |||||||||||
| - sklizeň: | čerstvé listy a květy podle potřeby | |||||||||||
| - konzervace: | konzervování nati je možné, ale téměř nevyplácí | |||||||||||
| sušení: listy (sbírané na počátku květu rostliny) i květy - rychle v suchu a temnu v tenkých vrstvách | ||||||||||||
| zamražení: listy - v mikrotenových sáčcích či plastových nádobkách; květy - do kostek ledu | ||||||||||||
| konzervace v oleji: - | ||||||||||||
| konzervace v octu: čerstvé květy | ||||||||||||
| lisování oleje: ze semen | ||||||||||||
| kandování v cukru: čerstvé květy | ||||||||||||
| - obsahuje: | slizové látky (až 30%), pryskyřice, saponiny, asparagin, kyselina křemičitá, třísloviny, antokyanové barvivo, vitamín C (v čerstvých listech), minerální látky (hlavně draslík, vápník a mangan), ... | |||||||||||
| - léčivé účinky: | má protizánětlivé účinky a vliv na zlepšení dýchání | |||||||||||
| vnitřní použití: čerstvé listy obsahují vitamin C; snižuje krevní tlak, posiluje srdeční činnost, podporuje tvorbu mléka u kojících matek, působí močopudně, mírně projímavě; čerstvě vylisovaná šťáva pomáhá ke zrychlení výměny látkové a při neurastenii (užívá se při jarních kůrách); čerstvé listy naložené do mléka pomáhají při nervozitě, bušení srdce a melancholii; olej ze semen brutnáku se používá jako doplněk stravy při neurodermatiditě (obsahuje až 20 % kyseliny gama-linolenové) | ||||||||||||
| zevní použití: hojivé účinky (obklad zmírňuje záněty a hojí poranění); čaj z nati ke kloktání a k obkladům na bércové vředy | ||||||||||||
| denní dávka: nejméně 1 g oleje ze semen | ||||||||||||
| kontraindikace: u oleje žádné | ||||||||||||
| vedlejší účinky: u oleje žádné; nať a květ se nesmí užívat delší dobu (měly by rakovinotvorný účinek) | ||||||||||||
| - v kosmetice: | listy se přidávají do zábalů obličeje se suchou pokožkou, | |||||||||||
| šťáva z rozdrcené čerstvé šťavnaté nati na čištění pleti; čaj z listů jako kompresní obklad na unavené oči; | ||||||||||||
| olej ze semen brutnáku podporuje tvorbu protizánětlivých a protikřečových látek v těle, růst vlasů i nehtů a povzbuzuje celkovou látkovou výměnu | ||||||||||||
| - v kuchyni: | jako koření se používají čerstvé mladé listy (před silnějším růstem lodyhy) i celá nať sklízená v době květu a vždy jemně nasekaná kvůli chloupkům, listy mají chuť i vůni po čerstvých okurkách; nikdy nevaříme | |||||||||||
| čerstvé listy (možno i květy): do studených omáček, majonéz, tvarohových pomazánek, bylinných másel a smetan, do sýrů, jogurtů a salátů (např. do okurkového, rajčatového, bramborového); listy do ragú ze zeleniny a masa, k rybám a grilovanému masu; mladé lístky lze dusit na másle a cibulce jako špenát, nebo lze přidat do špenátu či kapusty; do nakládaných okurek a zeleniny; do chlazených nápojů; směs mladých listů brutnáku s mátou, saturejkou, petrželí, česnekem, fenyklem a rozmarýnou ke kořenění salátů | ||||||||||||
| čerstvé květy: ke zdobení pokrmů (šlehačky, salátů, obložených chlebů, polévek...) a nápojů; do bylinkového octa | ||||||||||||
| - recept: | Obložené bagetky s okurkou, bazalkou a brutnákem | |||||||||||
| Rozkrojenou malou bagetku (či jiné pečivo) namazat pomazánkovým máslem a ozdobit plátky okurky, lístky bazalky a květy brutnáku. | ||||||||||||
| - vůně, okrasa: | bylinka nemá výrazné aroma; čerstvé květy na ozdobu pokrmů | |||||||||||
| - v domácnosti: | zajímavost – při spalování nati obsah dusičnanu draselného způsobuje jiskření a lehké výbušné zvuky jako při malém ohňostroji | |||||||||||
| - historie: | Název je odvozen z keltského slova "borrah" – tj. odvaha. | |||||||||||
| Brutnák tedy dříve symbolizoval odvahu. Jako léčivá rostlina nabyl brutnák určitého významu teprve ve vrcholném středověku. Do té doby byl pěstován jako zelenina. Ještě nedávno se pilo víno s naloženými listy brutnáku jako posilující prostředek na srdce, jenž také činil člověka veselým. Studenti si také dříve připravovali čaj pro zlepšení paměti z brutnáku, rozrazilu, meduňky a pilátu. | ||||||||||||
Zpět na Bylinky
