|
Calendula officinalis |
|
|
Měsíček lékařský
|
|
| |
|
|
| - původ: |
Asie
a Středomoří |
|
| |
|
| -
čeleď: |
hvězdnicovitých/astrovitých
(Asteraceae) |
| |
|
| -
životnost: |
jednoletý |
| |
|
| - popis: |
bílý,
kůlovitý, hustě větvený kořen; |
| |
výška
40-60 cm; |
| |
květenství
(úbory) až 8 cm velké od
června do mrazů,
obvodové
jazykovité květy žluté
až oranžové, trubkovité květy terče (uprostřed úboru) tmavěji žluté
nebo hnědavé, na noc se zavírají; |
| |
trávově zelené jednoduché listy; |
| |
po
odkvětu plodem 5 mm dlouhé béžové nažky
bez chmýru, srpovitě zakřivené, bradavičnaté |
| |
|
| - stanoviště: |
na
plném slunci |
| |
|
| - půda: |
jemná
hlinitá, výživná, slabě jílovitá, ne příliš zamokřená
|
| |
|
| - výsev: |
nažky
již od března přímo na záhon (nejlépe je rozhazovat
po celém záhonu a poté mladé rostlinky protrhat na vzdálenost 20-30
cm) |
| |
|
| - vysazení: |
do sponu
30-45 cm |
| |
|
| - rozmnožování: |
koncem
léta se rostliny samy vysemeňují (pokud
jim ponecháme odkvetlé květy) |
| |
|
| - pěstování: |
velmi
skromný, nepotřebuje žádnou zvláštní péči, škodí
mu pouze příliš hustý porost a hluboký stín; |
| |
již
brzy po výsevu vykvétá, odstraňováním odkvetlých květenství se
prodlouží délka květu |
| |
|
| - přiživování: |
- |
| |
|
| - zazimování: |
není
potřeba |
| |
|
| - někt.druhy: |
Měsíček
rolní (Calendula arvensis L.) - příbuzný
druh
měsíčku lékařského; z
hlediska farmakologického nemá význam; menší úbory (mají v průměru
1 - 2 cm), světle žluté okvětní lístky, žluté nebo hnědě fialové
trubkovité květy |
| |
|
| - užívané části: |
jazykovité
květy vytrhané z úborů (Flos calendulae officinalis), velmi
mladé zelené listy; silice z květů |
| |
|
| - sklizeň: |
květy
a
velmi mladé zelené listy po celé léto |
| |
|
| - konzervace: |
sušení:
vnější
jazykovité květy - při nízké teplotě ve stínu |
| |
zamražení:
- |
| |
konzervace
v oleji: vnější
jazykovité květy |
|
konzervace v octu:
- |
| |
lisování oleje: - |
| |
kandování
v cukru: - |
|
| |
|
|
| -
obsahuje: |
mastný
olej, silice,
karotenoidy (v květech)
a
další organická barviva, flavonoidy, hořčiny, slizovité látky, triterpenové
saponiny, polysacharidy, kyselina salycilová, vitamín C,... |
|
| |
|
|
| - léčivé účinky: |
antiflogistikum,
silné antiseptikum,
dermatikum, slabé
choleretikum, vzhledové korigens,
kosmetikum, spazmolytikum,
stimulans; uklidňující,
hojivé a granulační vlastnosti |
|
| |
|
|
| |
vnitřní
použití (méně
časté): mírně protikřečový účinek, zmírňuje menstruační obtíže,
mírní záněty
sliznice trávicího traktu a uvolňuje jeho křeče;
podporuje tvorbu žluče a činnost jater, prospívá zažívacímu ústrojí;
zlepšuje trávení, krevní oběh a práci srdce při mírném poklesu
krevního tlaku; působí
na činnost potních žláz |
|
| |
zevní použití
(formou
masti, tinktury, oleje či výluhu): na záněty očí, uší, sliznice úst a krku;
při
zánětlivých onemocněních pochvy; při bércových vředech a křečových
žílách; na proleženiny,
podlitiny, omrzliny, rozpraskané rty a veškeré ošetření kůže
(rány, odřeniny,
poraněná kůže, popáleniny sluncem, záněty, lišej, akné,
popraskané prsní bradavky při kojení) |
|
| |
|
|
| |
denní
dávka: ? |
|
| |
kontraindikace: alergici
s užíváním opatrně |
|
| |
vedlejší účinky: nejsou
známy, rostlina není toxická |
|
| |
|
|
| - v kosmetice: |
zjemňuje,
zvláčňuje, léčí a posiluje pokožku; |
|
| |
je
součástí krémů (hlavně dětských), pleťových mlék, čistících
roztoků, mýdel, šamponů, olejů do koupele, ochranných opalovacích
prostředků apod.; hojivá ústní voda na dásně po extrakci zubů |
|
| |
|
|
| -
v kuchyni: |
květy:
jako žluté potravinářské barvivo do sýrů, jogurtů,
másla, polévek, omáček, mléčných jídel, rýže, omelet i pečiva;
zdobí se jimy mísy s masem, paté a ovocné saláty; |
|
| |
přibarvení
těsta: nejprve
sušené květy povařit v mléce, a teprve potom jimi zadělat těsto |
|
| |
listy:
používají
se
do salátů a na posypání dušených pokrmů |
|
| |
|
|
| |
zlepšuje
trávení |
|
| |
|
|
| - recept: |
Tagliatelle
v měsíčkové omáčce
(pro 4 osoby) |
|
| |
Do
hrnce dát 350 ml mléka, jednu velkou ročtvrcenou cibuli, 4 polévkové
lžíce korunních lístků měsíčku (čerstvých nebo sušených), dvě
velké nakrájené mrkve a jeden bobkový list. Přikrýt pokličkou a na
mírném ohni vařit asi 10 minut, dokud mrkev nezměkne. Přecedit přes
síto kousky mrkve a cibule a dát stranou. V rendlíku rozpustit 110 g másla,
přidat 110 g hladké mouky a za stálého míchání smažit 2-3 minuty,
dokud není jíška hladká. Postupně přidávat za stálého míchání
ochucené mléko a na mírném ohni vařit další dvě minuty. Uvařenou
mrkev a cibuli propasírovat a přidat do omáčky. Nakonec přidat 175 g
strouhaného sýra, osolit a opepřit. Do vařící osolené vody dát 225
g zelených tagliatelle (širokých nudlí) a uvařit. Podávat polité měsíčkovou
omáčkou. |
|
| |
|
|
| - vůně, okrasa: |
sušená
bylinka je bez aroma, sušené
květy jako akcent do potpourri |
|
| |
|
|
| -
v domácnosti: |
květy
se vyvařují k získání bledě žlutého barviva |
|
| |
|
|
| - historie: |
Rodové
jméno Calendula (Měsíček) je nejspíše odvozeno od
slova "calendae", které ve starém Římě označovalo dny na
počátku kalendářního měsíce. Věřilo se totiž, že rostlina rozkvétá
počátkem každého měsíce. Název však také může pocházet z 16.
století, kdy se květ měsíčku používal při vynechávající
menstruaci. |
|
| |
V
16. století se také používala nať na vykuřování a šťáva z
rostliny při bolení zubů. V
17. století byl měsíček považován za nejvhodnější bylinu na
léčení moru. Ve
středověku se sušenými jazykovitými květy měsíčku falšovalo
jedno z nejdražších druhů koření - šafrán. U nás se měsíček začal
objevovat ve 12. století. |
|
