|
Salvia
officinalis |
|
|
Šalvěj
lékařská
|
|
| |
|
|
| - původ: |
jižní Evropa
a Malá Asie |
|
| |
|
| - čeleď: |
hluchavkovitých
(Laminaceae) |
| |
|
| - životnost: |
vytrvalá |
| |
|
| - popis: |
stále zelený
polokeř s hojně větveným a silným kořenem, |
| |
výška až
30-70 cm; |
| |
modrofialové
(vzácně bílé) květy od května do července, oblíbené u včel; |
| |
podlouhlé či
kopinaté šedozelené plstnaté měkké listy; |
| |
plodem
téměř
kulovité, tmavě hnědé či černé tvrdky, po čtyřech v každém květu |
| |
|
| - stanoviště: |
velmi slunné,
suché, chráněné |
| |
|
| - půda: |
nejlépe
lehká, kyprá, spíše
sušší, dobře propustná,
úrodná,
zásaditá, hlinitopísčitá, jílovitou
zeminu raději zlehčit pískem (jinak šalvěj není na půdu příliš náročná) |
| |
|
| - výsev: |
od
března do pařeniště, ven v květnu nebo v říjnu |
| |
(šalvěj lékařská
dobře vzchází, její kultivary však ne) |
| |
|
| - vysazení: |
do sponu
40x60 cm |
| |
|
| - rozmnožování: |
řízky
v dubnu a květnu, odnožemi |
| |
|
| - pěstování: |
konce výhonků
často zaštipovat (podpoří se keřovitý růst), |
| |
u kvetoucích
kultivarů vždy po odkvětu ostříhat květy, |
| |
žloutnoucí
listy značí nedostatek místa v zemi, |
| |
jednou za 4-5
let obnovovat, starší dřevnaté trsy hluboce seřezávat |
| |
|
| - přiživování: |
kompost a
trochu řasového vápna |
| |
|
| - zazimování: |
přikrývá se
chvojím; |
| |
jinak lze po celý rok pěstovat v bytě
na světlém a slunečném místě |
| |
|
| - někt.druhy: |
Salvia
lavandulifolia (španělská
šalvěj) - slabě balzámová vůně,
vhodná pro čaje |
| |
Salvia
rutilans (šalvěj
červenavá) - choulostivá, šarlatové květy na podzim a v zimě,
listy s ananasovou příchutí |
| |
Salvia
sclarea (šalvěj
muškátová) - dvouletá, šeříkově fialové květy, vroubkované
listy |
|
| |
Salvia
viridis/Salvia horminum
(šalvěj zahradní) - jednoletá, velmi podobná šalvěji muškátové
(i v použití) |
|
| |
Salvia
fruticosa/Salvia triloba
(šalvěj trojlaločná) - velká, laločnaté listy, na šalvějový
čaj |
|
| -
n.kultivary: |
Salvia
officinalis cv. Purpurea
(červená šalvěj) - silně aromatické
listy, do čajů při bolení v krku |
|
| |
|
|
| - užívané části: |
především listy (Folium salviae), nať (Herba salviae), zřídka i květy |
|
| |
|
|
| - sklizeň: |
čerstvé
listy kdykoliv (nejlépe krátce před rozkvětem, nejvíce éterických
olejů obsahuje ve slunných, suchých dnech, především v poledne),
celá nať seříznutá 10 cm nad zemí až dvakrát do roka |
|
| |
|
|
| - konzervace: |
sušení:
listy
(sbírané
nejlépe před kvetením) -
pomalu ve stínu v
tenkých vrstvách (při umělém sušení při teplotě mezi 30-35 °C) |
|
| |
zamražení:
listy - v
mikrotenových sáčcích, tvořítkách na led
či plastových nádobkách |
|
| |
konzervace
v oleji: listy,
celá nať |
|
| |
konzervace v octu:
listy, celá nať |
|
| |
lisování oleje:
z listů sbíraných v době květu |
|
| |
kandování
v cukru: - |
|
| |
|
|
| -
obsahuje: |
v listech
1,5-3 % žlutozelené silice obsahující jedovatý tujon (40-60 %,
kromě španělské šalvěje bez tujonu), cineol (do 15 %), kafr (asi 20
%), borneol (15 %), alfa-pinen, salviol, hydroxyterpenové kyseliny a asi 16 dalších
složek; |
|
| |
třísloviny
(až 8 %), saponiny, hořčiny (karnozol, diterpenlankton), triterpeny,
flavonoidy,
pryskyřice, kyselina nikotinová, oxyterpenové kyseliny, estrogenní
hormony, vitamíny skupiny B, tzv. vitamín P, ... |
|
| |
|
|
| - léčivé účinky: |
antibakteriální
a antivirózní prostředek, antidiabetikum,
antiflagistikum, antiseptikum,
dermatikum, mírné
diuretikum, mírné spazmolytikum,
stomachikum,
protiplísňový,
svíravý a potopudný prostředek |
|
| |
|
|
| |
vnitřní
použití (formou čaje): při
zvýšené potivosti, zažívacích potížích, křečích, chvění končetin,
obrně, onemocněních míchy, onemocnění žláz, nemocných játrech,
nadýmání, odstraňuje poruchy ve střevech a průjem, pročišťuje
krev, k posílení celého těla, zabraňuje záchvatům mrtvice, zklidňuje
kašel a rýmu, odvádí hleny z dechových orgánů a žaludku,
povzbuzuje chuť k jídlu, napomáhá trávení, snižuje sekreci mléka
(pomáhá matkám při odstavení kojenců) |
|
| |
zevní použití (formou odvaru, obkladu, masti či koupele): |
|
| |
odvar:
při zánětech sliznice v ústech a krku, zánětech mandlí, hnisání
zubů, krvácení dásní, uvolnění zubů, astmatu, bronchiálních
katarech, |
|
| |
odvar
či obklad: při diabetu, srdeční slabosti a bolesti
hlavy |
|
| |
koupel: pro
lidi se slabými nervy a ženy s nemocnou dolní částí těla |
|
| |
mast: (nebo
rozdrcený čerstvý list) na kousnutí hmyzem |
|
| |
|
|
| |
denní
dávka: 4-6 g (čaj)
|
|
| |
kontraindikace: bez přestávky neužívat déle jak 4 týdny,
při předávkování hrozí toxicita (obsahuje jedovatý tujon, který může
vyvolat křeče), nevhodné
pro epileptiky, v těhotenství se vyhnout vysokým dávkám užívaným
vnitřně (stimuluje dělohu), užívaná při kojení snižuje tvorbu
mateřského mléka |
|
| |
vedlejší účinky: při předávkování
(15 g) křeče nebo pocit horka
a závratí |
|
| |
|
|
| - v kosmetice: |
na oplachování
vlasů pro ztmavnutí šedivých vlasů nebo
proti lupům, k napařování
obličeje, jako stahující a čistící pleťová voda; potírání listy
bělí zuby, žvýkání listů odstraňuje pach z úst; přidává se do
zubních past, ústních vod, mýdel, šampónů a koupelových přísad |
|
| |
|
|
| -
v kuchyni: |
(nejvíce se
hodí nekvetoucí širokolisté kultivary) |
|
| |
sušené listy
se používají drcené nebo rozpráškované, na jednu porci 1-2 čerstvé
listy nebo špetka listů sušených; |
|
| |
|
|
| |
jako koření
do nádivek, v malých dávkách do mastných jídel z vepřového
i husího masa a do klobás, do divočiny, krůtího masa a k rybám,
do zeleninových sýrů, pomazánek a kořeněných omáček, do šalvějového másla,
horkého šalvějového mléka (holandská specialita), do těsta; jako
pokrm zvaný "myšky" - tj. šalvějové listy obalované a smažené
v těstíčku, z něhož čouhají listové řapíky-ocásky (italská
specialita) |
|
| |
|
|
| |
přispívá k trávení ostrých pokrmů, sladkých moučníků
a tuků |
|
| |
|
|
| - recept: |
Šalvějové těstoviny |
|
| |
Čerstvé
listy opatrně opéct na olivovém oleji, nakonec přidat kousek
másla a nechat je rozpustit (nesmí zhnědnout), potom směs trochu
osolit a přelít jí vařené těstoviny |
|
| |
|
|
| -
v domácnosti: |
směs olejové esence a
alkoholu se hodí jako protiplísňový postřik na papír a herbářové položky;
sušené listy vložené mezi prádlo odpuzují hmyz; pálení v ohni nebo
její vaření dezinfikuje ovzduší a potlačuje pachy zvířat a zápach
z kuchyně |
|
| |
|
|
| - vůně, okrasa: |
voňavá bylinka, listy do věnců |
|
| |
|
|
| - historie: |
Rodové jméno
Salvia je odvozeno z latinského slova "salvere"
– tj. léčit. |
|
| |
Listy šalvěje
jsou od antiky pokládány za symbol věčného života. Především ve
středověku si pak šalvěj získala velkou prestiž. Říkalo se, že
komu roste na zahradě šalvěj, ten nezemře - tolik se věřilo v její
léčivé schopnosti. Jako oblíbenou léčivku ji nechal i Karel Veliký
pěstovat v Capitulare de villis. V šestnáctém století se šalvějové
listy používaly i v kosmetice - jako "zubní kartáček". Šalvěj
byla také používána k přípravě černého barviva na vlasy. |
|
| -
názvy: |
lidově: babské ucho, koníčky, smrtky
slovensky: Šalvia lekárska
anglicky: Garden Sage, Common Sage
německy: Echter Salbei
francouzsky: Sague officinale
italsky: Salvia
španělsky: Salvia officinal
rusky: Šalfej aptečnyj
maďarsky: Orvosi zsálya |
|
