|
Thymus sp. |
||
|
Tymiány a mateřídoušky |
||
|
(mají
velmi podobné vlastnosti i použití)
|
|
|
| - původ: | Středomoří |
![]()
|
| - čeleď: | hluchavkovitých (Laminaceae) | |
| - životnost: | vytrvalé | |
| - popis: | stále zelený nízký polokeř, hojně větvený; | |
| výška až 30 cm (mateřídouška obecná je ale plazivá); | ||
| světle fialové až růžové či bílé květy v létě, oblíbené u včel; | ||
| malé, oválné, šedozelené listy | ||
| plodem elipsoidní tvrdky, po čtyřech v každém květu | ||
| - stanoviště: | přímé slunce, teplo, sucho, kameny, ochrana před prudkým větrem, chudší prostředí (pro větší aroma listů) | |
| - půda: | lehká, suchá, dobře propustná, písčitohlinitá, mírně vápenitá, raději alkalická | |
| - výsev: | v březnu až dubnu přímo na místo do řádků vzdálených asi 40 cm na povrch půdy, semena jen lehce přitisknout (klíčí za světla) | |
| - vysazení: | do sponu 20x20 cm | |
| - rozmnožování: | stonkovými řízky 5-8 cm dlouhými ze starších keříků, kdykoliv během roku kromě zimy; | |
| trsy nebo zakořeněné poléhavé lodyhy se oddělují na jaře nebo na podzim | ||
| - pěstování: | v létě se rostliny pravidelně seřezávají; | |
| na jaře, po odkvětu a na podzim opatrně sestříhat asi ve třetině, aby rostlina zesílila a zkošatila; | ||
| jen v suchém období mírně zalévat; | ||
| jednou za 4-5 let obnovit | ||
| - přiživování: |
kompost (jen málo) |
|
| - zazimování: | v chladných oblastech na zimu seříznout a zakrýt chvojím; | |
| jinak lze po celý rok pěstovat v bytě, nejlépe na jižním okně | ||
| - někt.druhy: | Thymus vulgaris (tymián obecný/mateřídouška tymián) - bledě fialové květy, špičatě vejčité a jemně chlupaté listy silněji vonícísušené než čerstvé | |
| Thymus citriodorus (mateřídouška citronová) - bledě šeříkovité květy, jasně zelené listy svěže vonící po citronu, výška 30 cm | ||
| Thymus serpyllum (mateřídouška obecná/úzkolistá) - pozdní červenofialové květy, u nás roste planě, velmi otužilý kobercovitý druh s jemnou chutí (slovo serpyllum je odvozeno z řeckého "herpyllos" - tj. plazivý), hlavní složkou mateřídouškové silice je cymol (narozdíl od thymolu u tymiánu) | ||
| Thymus capitatus (mateřídouška hlavatá) - velkokvětý druh pěstovaný průmyslově pro éterický olej | ||
| Thymus herba-barona (mateřídouška kmínová) - růžové květy, bronzově zelené listy se silným kmínovým aroma, výška 10 cm, poléhavý polokeřík s obloukovitě sehnutými větévkami | ||
| Thymus pulegioides (mateřídouška vejčitá) - růžové květy, silně vonící listy větší a okrouhlejší než u tymiánu, výška až do 30 cm (většinou jen do 10 cm) | ||
| T. pseudolanuginosus/T. lanuginosus (vlnatá mateřídouška) - bledě růžové květy, chlupatě sivé listy, výška 8 cm, plazivý keřík | ||
| francouzský (letní) tymián - nízký, rychle se rozrůstá, citlivý na mráz | ||
| německý (zimní) tymián - roste pomalu, mrazuvzdorný | ||
| - užívané části: | listy (Folium thymi), celá nať (Herba thymi), kvetoucí vrcholky | |
| - sklizeň: | listy se odtrhávají v létě, nejlépe v poledne za suchého počasí (nejaromatičtější jsou v době počátku květu rostliny); | |
| kdykoliv se sklízí celá nedřevnatá nať | ||
| - konzervace: | sušení: listy, nať - rozprostřené na papíře v tenké vrstvě nebo celá nať zavěšená ve svazečcích | |
| zamražení: listy - v mikrotenových sáčcích, tvořítkách na led či plastových nádobkách | ||
| konzervace v oleji: listy, nať | ||
| konzervace v octu: listy, nať | ||
| lisování oleje: - | ||
| kandování v cukru: - | ||
| - obsahuje: | 3,5 % silice obsahující tymol, cymol, karvakrol, a-pinén, linalol, borneol a cineol; až 10 % tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny, flavonoidy,... | |
| - léčivé účinky: | antiseptikum, antibiotikum, antiflagistikum, expektorans, konzervační vlastnosti (nejsilnější léčivé účinky má planá, přírodní mateřídouška) | |
| vnitřní použití (formou čaje): podporuje zažívání, uvolňuje hlen, omezuje nadýmání, mírní průjmy, podněcuje tvorbu bílých krvinek pro ochranu před infekcí, snižuje nespavost, zbavuje svalových bolestí; tonizující a stimulující čaj z listů k léčbě zažívacích a dýchacích potíží, s medem proti dusivému kašli, nachlazení a chrapotu | ||
| zevní použití (formou obkladů, koupelí a vdechování): na kožní onemocnění, rány, vředy apod., léčí dýchací potíže, zlepšuje krevní oběh ve vlásečnicích, povzbuzuje fyziologické funkce organismu | ||
| denní dávka: 10 g (čaj) | ||
| kontraindikace: čistá silice nebo tymol při vnitřním použití toxické - vnitřně nikdy nepoužívat!, silici neužívat v těhotenství a raději ani při srdeční slabosti a akutních střevních zánětech | ||
| vedlejší účinky: silici neužívat formou lázně nebo velkoplošného masírování, protože vysoce účinný tymol dobře překonává kožní bariéru! | ||
| - v kosmetice: | odvar z listů použitý do koupele podporuje krevní oběh, tvorbu buněk a zlepšuje stav pokožky; jako přeliv proti lupům ve vlasech; k napařování obličeje; mast na bolavá místa | |
| tymiánový olej (thymol) – je antiseptický; pro masáže při bolestech hlavy; přidává se do dezinfekčních prostředků, zubních past, parfémů a toaletních potřeb | ||
| - v kuchyni: | používá se opatrně - max. 3 čajové lžičky na 1 kg potravin (čerstvá rostlina je velmi aromatická); lístky rostliny se sdrhnou a rozemnou v prstech; je téměř univerzálním kořením | |
| do nádivek, sekaného masa a pikantních pokrmů, masových vývarů, polévek, omáček; do hrachových a fazolových pokrmů; při uzení masa; k zvěřině, drůbeži, rybám, měkkýšům; pro pokrmy jen zvolna vařené ve víně; na pizzu; do sýrů a bylinkových másel, k zelenině a salátům; k ovocným salátům, k ochucení medu a do džemů; do nakládaných okurek a oliv; s bobkovým listem do kysaného zelí; "bouquet garni" (směs planých druhů mateřídoušek s petrželí a bobkovým listem) k přípravě masa | ||
| pomáhá při zažívání tučných jídel, mírní nadýmání, působí dezinfekčně | ||
| - recept: | Králík na hořčici a tymiánu | |
| V míse smíchat 2 polévkové lžíce hořčicového prášku, 2 polévkové lžíce hladké mouky, 1 polévkovou lžíci nasekaného tymiánu a podle chuti osolit, případně opepřit. Postupně přidávat 6 polévkových lžic vody a utřít do hladké pasty, kterou se pak potřou porce jednoho rozporcovaného králíka. Maso dát na vymaštěný pekáč a péct hodinu až hodinu a půl při 180 °C, dokud maso nezměkne. Lze podávat horké i studené. | ||
| - v domácnosti: | směs olejové esence a alkoholu se hodí jako protiplísňový postřik na papír a herbářové položky; odstraňuje pachy | |
| - vůně, okrasa: | voňavá bylinka, vonný list ve směsích potpourri | |
| - historie: | Rodové jméno Thymus je pravděpodobně odvozeno z řeckého slova "thymon" – tj. odvaha, či řeckého "thymos" - tj. silný, zmužilý, nebo řeckého "thyein" - tj. udit, repektive "thymiana" - tj. udírna. | |
| Již staří Egypťané znali konzervační vlastnosti mateřídoušek - používali je při balzamování. A více než 4 000 let se mateřídoušky používají jako koření i léčivky. Ve středověku byl tymián obecný (thymus vulgaris) používán mimo jiné například k "vyhnání mrtvého porodu". Jeho nejdůležitější léčivá látka thymol byla až do počátku 18. století považována za kafr. A mateřídouška tymián (thymus serpyllum) byla po 15. století nazývána "rostlinou Panny Marie", protože se začala dosti používat k léčbě ženských nemocí. | ||
Zpět na Bylinky