Filozofská
historie
|
Alois
Jirásek |
|
|
Alois
Jirásek:
|
Český
romanopisec a dramatik Alois Jirásek se narodil 23. 8. 1851 v
Hronově. Zemřel 12. 3. 1930 v Praze.
|
DÍLA:
|
rozsáhlé
románové cykly z nejvýznamnějších období národních
dějin: |
-z
husitství: Mezi
proudy, Proti všem, Bratrstvo
|
|
-z
období protireformace: Temno,
Psohlavci
|
|
-z
národního obrození: F.
L. Věk, U nás
|
|
|
z
méně významných historických událostí si vybíral
látky: |
-romantické: Na
dvoře vévodském, Poklad, V cizích službách,
Skály
|
|
-idylické: Maryla,
Záhořanský hon
|
|
-psychologické: povídky
Svědomí, Mudrcové, Zemanka
|
|
-pro
mládež: Z
Čech až na konec světa, Staré pověsti české
|
|
|
současný
život:
|
-prózy: Druhý
květ, Na ostrově
|
|
-memoáry: Z
mých pamětí
|
|
|
divadelní
hry:
|
Vojnarka,
Otec, Emigrant, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč,
Lucerna, M. D. Rettigová |
|
novely
s historickým zabarvením z maloměstského života: |
Filozofská
historie, U rytířů, Na staré poště |
|
|
|
KNIHA:
|
Vydání:
|
Albatros; v Praze
1999; 9. vydání v Albatrosu
|
Ilustroval:
|
Petr
Urban
|
Literární
druh:
|
novela,
historická povídka
|
Forma:
|
er-forma
|
|
|
DĚJ:
|
|
Místo:
|
Litomyšl
a Praha - Čechy
|
Doba:
|
konec
dubna 1847 - rok 1849
|
|
|
Postavy:
|
litomyšlští
studenti: ◊ filozof Vavřena -
vlastenenec, vysoký, štíhlý mladík, nadaný student ◊
filozof Frybort - veselý
Hanák, vlastenec ◊ filozof
Špína - smutný,
nešťastný sirotek, nesmělý smolař ◊
filozof Zelenka - věčně
se učící šplhoun
Lenka -
vlastenka, Roubínkova neteř (ze strany Roubínkovy sestry) ◊
slečna Lottynka - dcera Roubínkových ◊
Fricek - mladší syn Roubínkových ◊
pan aktuár Roubínek - konzervativní ◊
paní Roubínková - paní aktuárová, manželka Roubínka ◊
slečna Elis - asi 50 let, starostlivá a hodná bytná
filozofů Vavřeny, Fryborta, Špíny a Zelenky, stará panna ◊
Márinka - dcera paní domácí domu, kde bydlí Elis ◊
paní Rollerová - vdova po purkmistrovi ◊
farář Jiří
(vlasteneckým jménem Myslimír) - Lenčin strýc, farář v
zastrčené pohorské vesnici
|
|
|
Děj:
|
Vavřena,
Frybort, Špína a Zelenka v době svých studií bydlí u slečny
Elis, u které už předtím přebývalo sedmačtyřicet studentů. Vavřena
dochází učit Fricka a jednou se tu blíže setká s Lenkou
a zjistí, že je vlastenka. Má ji pak rád, ale aktuárovi
jejich lásku nechtějí povolit, protože si přejí, aby Vavřena
chodil s dcerou Lottynkou. Frybort má zase rád Márinku, do
níž je ale také nešťastně zamilovaný nesmělý Špína
a na Fryborta žárlí.
Studenti
uspořádají z iniciativy Vavřeny a Fryborta majáles, přestože
je poslední dva roky zakázaný. Tak se 1. máje 1847 koná v
Nedošínském háji veselá studentská zábava, na níž se
Lenka sejde se slečnou Elis a povídají si o Jiřím. (Lenka
se dozví, že její strýc byl jedinou lásky slečny Elis,
jenže se nemohli vzít, protože rodiče na nešťastného Jiřího
naléhali, aby se stal farářem.) Vavřena propásne slíbenou
čtverylku se slečnou Lotty a když se pak Roubínek dozví,
že Lenka a Vavřena spolu chodí, najde Frickovi místo Vavřeny
jiného učitele. Za uspořádání majálesu jsou pak někteří
studenti (mezi nimi Vavřena, Frybort a Špína) potrestáni –
musí si odsedět pár hodin na koleji. Pak jsou zkoušky,
které neudělá jen Špína, a tak se rozhodne, že půjde do
kláštera ve Vysokém Mýtě. Po prázdninách v zimě se koná
filozofický ples. Na jaře 1848 se vydá studentská legie do
Prahy na pomoc revoluci, Vavřena a Frybort jsou důstojníci
legie. Na barikádách se setkají se Špínou, který zde
hrdinsky padne zasažen granátem. Po potlačení povstání
se musejí nějakou dobu skrývat. O prázdninách zemře Roubínek.
Frybort zanechá studií a vezme si o masopustě roku 1849 Márinku
na otcův statek na Hanou. O rok později se Vavřena stane lékařem
a ožení se s Lenkou. Na jejich svatbě se těší i Frybort
s Márinkou a jejich synem.
|
|
|
Citát:
|
"Zármutek nad hynoucí vlastí jest
nejbolestnější." – Myslimír
|
|
|
Jazyk:
|
spisovný
(knižní a zastaralá čeština)
|
Neznámá
slova:
|
aktuár;
školní penzum; exhort; piarista; explika; consilium abeundi;
škola kynická; deklamátor; švabachem napsáno; katecheta –
profesor náboženství …
|
Počet
stran:
|
129
stran (135 stran včetně ediční poznámky a doslovu)
|
|
|
|
|
|
|