Gulliverovy cesty

Jonathan Swift

 

 

Jonathan Swift: Anglický autor z původně irské rodiny se narodil 30. 11. 1697 v Dublinu, kde také 19. 10. 1745 zemřel. Studoval na dublinské Trinity College, stal se sekretářem sira Williama Templa a pak děkanem katedrály sv. Patricka. Jeho tvorba byla vcelku satirická, kromě milostné korespondence z mládí: Deník psaný Stelle. Nejznámější jeho satirou ve formě alegorie jsou Gulliverovy cesty, jejichž původní celý název zněl Cesty k rozličným vzdáleným národům světa od Lemuela Gullivera, nejdříve ranhojiče, později kapitána různých lodí.
 

 

KNIHA: Osm digestů světových autorů
Vydání: nakladatelství Adonai; v Praze 2001
Literární druh: próza, utopický román
Forma: ich-forma
Autor digestu: Ladislav Szalai
 

 

DĚJ:
Místo: Liliput (hl. město Mildenda), Blesfuskuánská říše (hl. m. Blefusk); Brobdingnag (hl. m. Lorbrulgrud); Laputa (hl. m. Lagado), Balnibarbi, Glubbdubdrib, Luggnagg; Anglie a další místa na Zemi
Doba: konec 17. století až počátek 18. století
 

 

Postavy: Lemuel Gulliver - třetí syn (z pěti) statkáře v nottighamském hrabství, manželka Marie Burtonová (dcera punčocháře), lékařem Liliputi obři z Brobdingnagu Hvajninimové Jahuové další obyvatelé ostatních ostrovů

 

Kniha je rozdělena na 4 díly: 1. Cesta do Liliputu

2. Cesta do Brobdingnagu

3. Cesta do Laputy, Balnibarbi, Luggnagu, Glubbdubdribu a Japonska

4. Cesta do země Hvajninimů

 

 

Děj:

1. Po tom, co Gulliver strávil šest let na moři na dvou lodích jako lékař, vydá se na moře zas. Loď Antonia putující do Jižního moře však ztroskotá a Gulliver doplave na ostrov Liliputů o výšce šesti palců. Naštěstí s ním zacházejí dobře a učenlivý lékař brzy ovládá jejich jazyk. Nastanou však problémy s jeho obživou, tak se ho chtějí malí lidé zbavit. Gulliver radši uteče na sousední ostrov Blefusk (jehož obyvatele mimochodem s Liliputem usmířil). Tam mu král povolí opustit tyto ostrovy a s sebou mu dá malinkatý dobytek, který pak Gulliver doma ukazuje.

2. Brzy znovu vypluje. Na lodi Dobrodružství s kapitánem Johnem Nicholasem se vydá přes mys Dobré naděje a Madagaskarskou úžinu do Suratu. Pži jednom nabírání vody ho na ostrově zapomenou a Gulliver zjistí, že je v zemi 60 stop vysokých obrů. Ujme se ho zde sedlák, který ho našel, a tomu pak Gulliver vydělává peníze předváděním čísel, jež ho učí sedlákova dcera Glumdalkič (Chůva). V hlavním městě jej odkoupí královská rodina, kde je Gulliver velmi hýčkán. Po dvou letech v zemi Brobdingnag jeho cestovní příbytek (o velikosti krabice) i s ním odnese orel a pustí jej do moře. Tam jej najdou Angličané. Gulliver svou pravdu může dokázat obřími vosími žihadly a hřebenem z královských vousů.

3. Na další cestu ho vyláká kapitán lodi Naděje William Robinson, který pluje do Fort St. George a pak do Tonkinu, kde naloží zboží a část ho nalodí na šalupu, jejíž velitelem stanoví Gullivera. Šalupu přepadnou piráti a Gulliver doplave v kánoi na malé souostroví, odkud spatří na nebi létající ostrov Laputa obydlený natolik zamyšlenými a roztržitými lidmi, že potřebují pleskače, kteří je jemně pleskají přes pusu, uši a oči, když mají mluvit, poslouchat či se dívat. Odtud se dostane na pevninu Balnibarbi podléhající vladaři Laputy. Pak se chce vydat na velký ostrov Luggnagg jihovýchodně od Japonska, ale protože tam zrovna nepluje žádná loď, prohlédne si nejprve ostrov čarodějů Glubbdubbdrib. Zde mu čarodějové ukáží své umění vyvolávat duchy zemřelých. Pak konečně 21. 4. 1708 vystoupí v luggnaggském přístavu Klumegnig. Zde je zvykem při audienci lízat prach před podložkou Jeho Veličenstva a také zde žilo asi 1100 nesmrtelných lidí, kteří však jsou velmi mrzoutští a senilní. Z Luggnaggu odplouvá na pár dní do Japonska a pak už přes Nizozemí do Anglie.

4. Na jeho poslední cestu se vydá dne 7. 9. 1710 z Portsmouth na lodi Dobrodruh, jíž se stane sám kapitánem. Část posádky ale zemře na tropickou horečku, a tak Gulliver přibere náhradníky – bývalé námořní lupiče (což neví). Celá posádka se pak proti němu spikne a vysadí ho na břehu neznámého ostrova. Je to ostrov Hvajninimů – koní, kteří mají lidský rozum. Žijí tu i Jahuové – stvoření s lidskými rysy, ale ta jsou koním podřízena (stejně jako v našem světě koně lidem). Svět Hvajninimů je velmi spořádaný a neexistuje v něm lež, krádež, opilství, pýcha a jiné lidské neřesti. Proto se zde Gulliverovi velmi líbí a chce zde už zůstat. Ale po třech letech ho Hvajninimové požádají o opuštění jejich země. Gulliver se tedy s těžkým srdcem vydá pryč, ale přemůže ho odpor k „Jahuům“ a nechce mezi ně. Přesto ho najdou portugalští námořníci a díky nim se dostane 5. 12. 1715 domů do Redriffu. Gulliver se potýká s odporem k lidem a pořídí si dva koně, s nimiž dlouho rozmlouvá jejich jazykem, jelikož se v každé zemi naučil místnímu jazyku.
Jazyk: spisovný (hovorová čeština)
Počet stran: v digestu 28 stran
 

 

   

 

Zpět na Klasiku

Domů