Klapzubova
jedenáctka
|
Eduard
Bass |
|
|
Eduard
Bass: |
Pražský
rodák, vlastním jménem Eduard Schmidt, žil v letech 1888 až
1946. Tento kabaretiér, novinář a od roku 1921 i spisovatel
vystudoval obchodní akademii. Byl redaktorem a šéfredaktorem
Lidových novin. Další díla: Fanynka a jiné humoresky
(1917), Potulky pražského reportéra (1929), To Arbes
nenapsal (1930), Vrchlický nebásnil (1930), Umělci, mecenáši
a jiná čeládka (1930), Čtení o roce osmačtyřicátém
(1950), Lidé z maringotek (1942), Cirkus Humberto (1941), Pod
kohoutkem svatovítským (1921). |
|
KNIHA: |
Vydání: |
Albatros; v Praze
1971; 5. vydání v Albatrosu (2. vydání v Klubu mladých čtenářů) |
Ilustroval: |
Josef
Čapek |
Literární
druh: |
próza |
Forma: |
er-forma |
|
|
DĚJ: |
|
Místo: |
Dolní
Bukvičky u Kouřimě (Čechy); Sydney (Austrálie); Barcelona
(Španělsko); Anglie; Tichý oceán; okolí rovníku... |
Doba: |
asi
19. - 20. století |
|
|
Postavy: |
Klapzuba
- chalupník z Dolních Bukviček, syn Honzy Klapzuby ◊
paní Klapzubová (Klapzubka) - Klapzubova žena ◊
11 synů Klapzubových: Honza - nejstarší, čahoun, brankář;
Frantík a Jura - nejmladší, na křídlech; Josífek a Tonda
- spojka; Karlík - střed zálohy; Slávek;... ◊
princ Waleský - syn anglického krále, budoucí anglický král
◊ Birimarataoa - papuánský náčelník lidožroutů
◊ Shrott - Australan, fotbalista
|
|
|
Děj: |
Starý
Klapzuba vychovává svých jedenáct synů pro fotbal. Pak
jejich zdatná S. K. KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA vyhrává jeden zápas
za druhým, až se z nich stanou mistři světa. Při utkání
o titul mistrů Evropy totiž díky svým nafukovacím
skafandrům porazí neferóvou Barcelonu, která chtěla
neporazitelné Klapzuby porazit "odstraněním" tří
hráčů. Pak ale Klapzuby přejde chuť hrát, když jim
jeden pihovatý kluk řekne, že "on hraje pro čest a
oni pro peníze". Ve skutečnosti však je síla
Klapzubova mužstva v pravém bratrství. Oni se nehonili za
penězi, poněvadž ani nevěděli, kolik si za takové jedno
utkání vydělají. Ale slova toho kluka na ně tak zapůsobí,
že se rozhodnou za velké slávy své fotbalové hřiště u
domu zaorat. Přesto neodmítnou nabídku utkat se s Astralany
o titul mistrů světa. Zde jim Shortt vstřelí do branky
první gól za celou kariéru Klapzubů. Přesto Klapzubáci
titul obhájí. Když se však vrací na lodi Timor z Sydney
do Čech, Timor ztroskotá. Posádka je zachráněna, ale
Klapzubáci se ztratí. Oni si totiž navlékli své skafandry
a doplavali k ostrovu - k ostrovu lidožroutů. Birimarataoa
jim naštěstí navrhne, ať se utkají s jeho týmem a vítěz
bude pozván na hostinu poražených. Utkání se však podle
zvyku lidožroutů hrálo bez míče - účelem hry je se
ukopat. Klapzubáci na ně ve svých skafandrech vyzrají a z
ostrova uniknou. Dostanou se na loď, která je zaveze ke břehu,
a tady příběh S. K. KLAPZUBOVY JEDENÁCTKY končí. Hráči
se vrátí domů za svými jedenácti atletkami. |
|
|
Citáty: |
"Bez
dlouhého dechu a klidného srdce je každé cvičení zabiják."
- Klapzuba
"Člověk
musí pořád chtít něco víc a někam výš. Po celý život."
- Klapzuba |
|
|
Jazyk: |
spisovný
(zastaralá hovorová čeština) a nespisovný (slangová čeština) |
Neznámá
slova: |
havlbek
- záložník; centrhavlbek - střední záložník; cab
(anglicky) - drožka; meršánka - dýmka z mořské pěny, pěnovka;
knastr, tříkrálový - jemnější druhy dýmkového tabáku;
centrforvard - střední útočník; kick and rush (angl.) -
kopni a běž, označení pro hru bez systému, "hurá
styl"; Hon. (Honorable, angl.) - ctihodný; pushball (angl.)
- velký těžký míč |
Počet
stran: |
129
stran |
|
|
|
|
|
|