|
Postavy:
|
Pavel -
18 let, maturant ◊ Alois - asi 58 let, Pavlův otec, krejčí
◊ Mařenka - Pavlova matka ◊
Antonín Čepek - krejčovský dělník, Aloisův dlouholetý
kamarád ◊ Ester - 18 let, židovka, dcera doktora
◊ Rejsek - ožrala z domu, kde měl Alois krejčovnu
|
|
Děj:
|
Potkali
se v parku. Pavel si sedl na lavičku, kouřil, na druhém
konci seděla dívka s černým kufříkem, "podivně do
sebe zachoulená". Plakala. Pavel jí chtěl najednou
pomoct. Zjistil, že je židovka. Prozradila mu, že se dnes ráno
měla dostavit k transportu do Terezína - a nepřišla. I když
měla v Terezíně rodiče, kteří sice už nepsali, ale ona
stále doufala, že je uvidí. Přesto nepřišla. Pavel se jí
ujal, tajně ji ubytoval ve svém "študáckém kamrlíku"
vedle otcovy krejčovny a v její samotě ji zde navštěvoval
a nosil jídlo, kterého však moc nebylo. Zamilovali se do
sebe, dýchali jen pro sebe. Pavlovi rodiče o Ester nevěděli,
jen se divili, proč se jejich syn tak změnil, a měli
strach. Až jednou v noci Čepek Ester našel a řekl o tom
Pavlovu otci. Měl sice obrovský strach, ale rozhodl se
synovi pomáhat. Jenže k ránu osmnáctého června se všude
v ulicích začala ozývat střelba. Němci vyrazili do ulic.
Pavel myslel, že je to kvůli Ester. Myslela si to i ona a
myslel si to i sobecký Rejsek, který nedávno zjistil, že v
domě je židovka. Chtěl ji radši vydat Němcům, aby on sám
neumřel. Čepek ji před ožralým Rejskem ochránil. Ona pak
stejně utekla. Nechtěla, aby kvůli ní zabili Pavla. Příliš
ho milovala. Nevěděla, že ten poprask je kvůli atentátníkům
schovaným v nedalekém kostele. Doběhla až do parku, Němcům
přímo do rukou... |
