|
|
|
|
| William
Shakespeare: |
William
Shakespeare byl anglický dramatik, renesanční spisovatel.
Narodil se roku 1564 ve Stratfordu nad Avonou do rodiny rukavičkáře,
jako třetí dítě Mary a Johna Shakespearových. Studoval
gymnázium ve Stratfordu a naučil se zde latinsky a řecky. Oženil se v
osmnácti letech, ale roku 1588 odešel do Londýna a stal se
zde hercem, později i spolumajitelem herecké společnosti.
Ke konci života se vrátil so svého rodného Stratfordu nad
Avonou a zde také roku 1616 zemřel.
Díla
(napsal 37 her) - například: historické
hry
(Jindřich IV, Jindřich V, Jindřich VI, Král Jan, Richard
II, Richard III.); tragédie
(Romeo a Julie, Othello, Hamlet, Macbeth, Král Lear, Julius
Caesar); komedie
(Sen noci svatojánské, Veselé paničky windsorské, Kupe
benátský) a další dramata (Bouře, Zimní pohádka,
Perikles a Cymbelín)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
TIMON
ATHÉNSKÝ
- tragédie ^
|
| postavy: |
Timon
- veliký boháč, který není lakomý a rozdává své jmění
◊ Alkibiades - vojevůdce, kterého vyhnali z Athén
◊ Lucius, Lucullus, Sempronius - pochlebníci a falešní přátelé
◊ Apemantus - filozof ◊
Flavius - chytrý správce ◊
Flaminius, Servicius, Lucilius - věrní sluhové Timona |
| místo: |
Athény |
| doba: |
starověk |
| stručný
děj: |
Timon
byl moc bohatý pán, který své jmění nadmíru rozdával.
A to se mu také vymstilo. Když za ním přišli lidé, kteří
neprávem žádali o splacení dluhů (a přitom bylidlužni
mnohokrát víc oni než Timon), pozval je Timon na hostinu. Místo
jídla zde však byla samá horká. Timon pak utekl za hradby
města, kde žil v jeskyni a dělal si hrob. Flavius za ním
posílal senátory, aby ho postavili do čela Athén. Navíc
na město zaútočil Alkibiades, který se stal Timonovým přítelem.
Alkibiades potom přijal vlídné pozvání do města a Athéňané
souhlasili i s tím, že Timonovi falešní přátelé budou
potrestáni. Pak dal Alkibiades posat pro Timona, aby se konečně
vrátil zpět do města, ale našli už jen jeho hrob. |
| citát: |
"Zde
leží ubožák, co mu ubohou duši vzali. Však jméno nezvíte:
Mor vám, vy podlí pozůstalí! Já, timon, ležím tu, jenž
naživu ty živé neměl rád. Když tudy jdeš, klej, jak jen
chceš, nesmíš tu ale postávat!" |
| počet
stran: |
9
stran |
|
|
|
|
ANTONIUS
A KLEOPATRA
- tragédie ^
|
| postavy: |
Marcus
Antonius
(obávaný vojevůdce), Octavius, Lepidus - triumvirové
spravující římskou říši ◊
Kleopatra - egyptská královna ◊
Sextus Pompeius - "pán přímoří" ◊
Agrippa - konzul a mladý Octavuův rádce ◊
Octavie - sestra Octaviuse ◊
Thdias - Octaviův vyslanec ◊
Charmian, Iras - Kleopatřiny společnice ◊
Kanidius - vrchní velitel ◊
Enobarba - Antoniův přítel |
| místo: |
Řecko,
Egypt, Alexandrie, Řím, Tarsos |
| doba: |
asi
15. století |
| stručný
děj: |
Antonius
se vydá do Řecka, aby sehnal peníze pro své vojáky a
povolal před soud Kleopatru. Do ní se ale zamiluje. Avšak
je zapotřebí smíru mezi ním a Octaviusem, proto si v Římě
vezme za ženu Octavii. Pak vyrazí proti Pompeiovi, ale dosáhne
s ním smíru. Jenže potom proti Pompeiovi zase vítězně zaútočí
Octavius s Lepidem. Octavius nechá dát Lepida pro zradu do vězení
na doživotí, protože chce vládnout sám. Octavia se proto
vydá za bratrem vyjednávat. Antonius toho využije a
odjede za Kleopatrou. Tam se střetne s Octaviem a kvůli
Kleopatřině špatné radě prohraje. Egyptské lodi prchají
před Octaviem bez boje a Antonius za to dává vinu Kleopatře
a nazlobí se na ni. Ona se před ním schová v hrobce.
Antonius se pak ale zabije mečem a nakonec i Kleopatra se
nechá uštknout hadem. |
| citát: |
"Ač
odloučeni, budem pořád spolu. Ty zůstáváš - však budeš
všude se mnou. Já jdu, a přece - zůstávám s tebou. Teď
vzhůru na cestu!" - Antonius Kleopatře |
| počet
stran: |
7
stran |
|
|
|
|
KRÁL
LEAR -
tragédie ^
|
| postavy: |
Lear
- 80 let, král Británie ◊
Kordélie - nejmladší dcera Learova ◊
Goneril - nejstarší dcera Learova ◊
Regan - dcera Learova ◊ francouzský král
◊ albanský vévoda - vezme si Goneril
◊ cornwallský vévoda - vezme si Regan
◊ vévoda z Burgundu ◊
hrabě z Kentu ◊ hrabě Gloster
◊ Edmund - Glosterův levoboček
◊ Edgar - Edmundův nevlastní bratr
◊ Oswald - správce ◊
Learův dvorní šašek |
| místo: |
Anglie,
Francie |
| doba: |
asi
15. století |
| stručný
děj: |
Lear
rozdělil své jmění mezi falešnou Goneril a Regan, ale
pravdomluvné Kornélii nic nedal, protože mu nelibozvučela
její slova. Ta proto odjela s francouzským králem do
Francie, kde se vzali. Regan se provdala za cornwallského vévodu,
Goneril za albanského vévodu. Falešné sestry pak otce
Leara vyhnaly a on šel za Kordélií. Mezitím Edmund zapříčinil
to, že Edgara všude hledali, aby ho zabili. Edgar pak musel
chodit jako žebrák. Na pomoc králi Learovi, který putoval
do Francie, přijeli právě Francouzi. Albanský vévoda pak
změnil názor na to, jak se sestry zachovaly k otci.
Cornwallský vévoda zemřel na následky zranění od jeho
sluhy a tak se Goneril bála, aby ovdovělá Regan nezískala
Edmunda, kterého obě milovaly. Proto své sestře nasypala
do pití jed a ona podlehla. Myslela teď, že Edmund zůstane
jí, ale Edgar Edmunda zabil. Proto se také Goneril zabila.
Avšak také Kordélie nakonec zemřela, protože ji nechal
Edmund zabít. A žalem nad ztrátou dcery Kordélie zemřel i
král Lear. |
| citáty: |
"Můj
pane! Jak já Vás miluji, nelze ani říct. Tou láskou,
kterou zajíkne se dech a slova ustanou. Tož právě tak, ba
nad pomyšlení Vás ráda mám!" - Goneril
"Jsem
z téhož kovu jako sestra má, neb vyřkla to, co nejvíc ráda
mám. Však navíc přísahám tu přede všemi, že nenávidím
každou jinou radost, než lásku k Vaší drahé Výsosti!"
- Regan
"Můj
dobrý pane, život jste mi dal, miloval i vychoval jste mne.
Ty povinnosti splácím, jak se patří: Též milují vás,
poslouchám a ctím." - Kornélie
"Toho,
kdo ti dal ty rady, abys rozdal celou zem, ke mně stav, či
bez výhradysám si za něj stoupni sem! Hned pak zjistíš,
že je psáno: Strakatému sluší smích, ty máš pro pláč
uděláno, jako by tě tížil hřích." - šašek
"Pšenice
krmila kukačku tak dlouho, až matku sezobla za chvilku
pouhou..." - šašek
"Teď
zůstat s ním je bláznu čest, že nejde s chytrým kmotrem.
Když lotr prchá, bláznem jest, však blázen není
lotrem!" - šašek |
| počet
stran: |
12
stran |
|
|
|
|
SEN
NOCI SVATOJANSKÉ
- komedie ^
|
| postavy: |
Hermie
- mladá Athéňanka ◊ Lysander
- mladý Athéňan ◊ Helena - Hermionina nejlepší přítelkyně
◊ Demetrius - bohatý mladý Athéňan
◊ Egeus - otec Hermie ◊
Hippolyta - královna Amazonek ◊
Theseus - vévoda v Athénách ◊
Oberon - král elfů ◊ Titanie - Oberonova manželka
◊ Puk - nezbedný ale nejvěrnější Oberonův skřítek
◊ Hrášek, Pavučinka, Hořčička - malí elfové Titanie
◊ divadelní soubor athénských řemeslníků (Macek - tesař
◊ Klubko - tkalec ◊
Lišta - truhlář ◊ Piskáček - měchař
◊ Rypka - dráteník ◊
Nitka - krejčík) |
| místo: |
Athény |
| doba: |
asi
15. století |
| stručný
děj: |
Egeus
chce, aby si Hermie za muže vzala Demetria, který ji nyní
miluje, i když nedávno vyznával lásku Heleně. Helena by
si nejraději vzala Demetria místo Hermie, která miluje
Lysandra. Lysander s ní na svatjánskou noc uteče. V lese,
kde nacvičují řemeslníci divadelní hru, usnou. O jejich
útěku se Hermie svěřila pouze Heleně, která to však řekla
Demetriovi. V lese pak Oberon spatří rozhádaného Demetria
a Helenu. Nařídí proto Pukovi, ať tomu Athéňanovi nakape
na víčka laskavec, až usne. Protože až se probudí, bude
účinkem laskavce milovat prvního, koho spatří. Oberon tím
zamýšlel, že se Demetrius zamiluje do Heleny. Puk však v
lese najde jiný pár a laskavec nakape na víčka Lysandra. A
ten spatří jako první Helenu, která se kolem něj nachomýne.
Tak se doní zamiluje. Když se to Oberon dozví, poručí
Pukovi, ať to napraví a učiní tak, jak původně měl. A má
dávat pozor, aby Demetrius uviděl jako první Helenu. Tak se
stane a Demetrius se o Helenu začne prát s Lysandrem. Hermii
to mrzí a pohádá se kvůli tomu s Helenou. Puk je pak musí
uspat a Lysnadra zbavit plané lásky jiným květem. Naštěstí
se mu to povede. Mezitím Oberon Titanii přičaruje laskavcem
lásku ke Klubkovi s oslí hlavou. Udělal tak proto, že mu
Titanie nechtěla dát indické pachole. Titanie mu jej pak dá
a Oberon jí lásku k oslovi odčaruje. Když se pak ráno dva
páry milenců probudí, myslí si, že to vše byl jen sen
noci svatojánské. Pak se koná trojitá svatba - Theseus se
ožení s Hippolytou, Lysander si za ženu vezme Hermii a
Helena se provdá za Demetria. |
| citáty: |
"Tvoje
oči, ničemníku, očaruji v okamžiku! Poznáš hned, jak láska
bolí, ani spát ti nedovolí. Tak se vzbuď, já běžím
honem za svým králem Oberonem." - Puk
"Ty
můj kvítku nachový, bůžek lásky dobře ví, koho kouzlem
uloví: Tady tomu oslovi pravou lásku obnoví, ať zas má rád
tu, co dřív!" - Oberon
"Nuže,
paní, s elfy svými následujme noční stíny. Dřív než měsíc
skončí pouť, musíme Zem oblétnout!" - Oberon
"Ospale
už oheň kmití, hasne světlo od loučí. Každý elf i víla
hbitá s nocí se teď rozloučí: Píseň pro mně zazpívají,
jako ptáci v rej se dají..." - Oberon |
| počet
stran: |
11
stran |
|
|
|
|
MAKBETH
- tragédie ^
|
| postavy: |
Makbeth
- vojevůdce, thén z Glamisu ◊
Banko - vojevůdce ◊ Dunkan - zbabělý devátý král Skotska
◊ Makdonwald - Dunkanův nepřítel a zrádce
◊ tři babice čarodějnice
◊ thán z Rossu - statečný skotský rytíř
◊ Sven - norský král ◊
thén Kawdor ◊ Angus - pán anguský
◊ Malkolm - nejstarší syn Dunkanův, kumberlandský princ
◊ lady Makbeth - Makbethova manželka
◊ Makduff - skotský pán, thén z Fifu
◊ Lennox - skotský pán ◊
Donalbain - druhorozený syn Dunkana ◊
Fleance - syn Banka ◊ Siward - syn anglického vojevůdce |
| místo: |
Skotsko |
| doba: |
asi
15. století |
| stručný
děj: |
Makbeth
s Bankem porazili Makdonwalda ve jménu Dunkana. Potom se jim
zjevily tři babice čarodějnice, ketré zvěstovaly
Makbethovi thénství v Kawdoru a skotské království.
Bankovi řekly, že bude menší než Makbeth, ale větší, a
ne tak šťastný, a přece mnohem šťastnější. A že krále
zplodí, i když sám králem nebude. Podle nabádání své
ženy Makbeth zabil Dunkana, kydž přijel na jejich hrad v
Inverness. Dunkanovi synové pak odjeli pryč ze Skotska a
Makbeth se stal králem. Pak šel zase za babicemi a ony mu předpověděly,
že ho zabije ten, kdo není ženou zrozen, až se na
dunsinanský hrad birnamský les hne. A že si má dávat
pozor na Makduffa... Když na hrad zaútočili angličané s větvemi
z birnamského lesa před sebou, Makbeth v boji padl, zabit
Makduffem. Ten byl totiž vyříznut z matčina lůna, neboť
ta už ho porodit nemohla. Tak Makbeth padl. |
| citáty: |
"Čest
je zlem a zlo zase ctí, vzhůru kalem špinavostí!" -
babice
"Makduffa
chraň se, osuduný ti je!" - babice Makbethovi
"Dál
třísni krev s tou odvahoua moci lidské se jen vysmívej.
Neb nikdo neublíží Makbethu, kdo ženou zrozen je." -
babice Makbethovi
"Jsi
neporazitelný, Makbethe, než šturmem na tvůj dunsinamský
hrad les birnamský se hne..." - babice
"Ať
každý voják větev ulomí a před sebou ji nese za pochodu!
Tak počet zbrojenců svých zakryjem a špehy oklamem!"
- Malkolm |
| počet
stran: |
10
stran |
|
|
|
|
KRÁL
JINDŘICH IV.
- komedie ^
|
| postavy: |
Jinřich
IV. - anglický král ◊ Glendower - povstalec
◊ pan Mortimer ◊
Jinřich Percy - syn hraběte Percyho (z Nortumberlandu) ◊
pán z Douglasu ◊ Mordak ◊
Poins - komorník prince Jindry ◊
Jindra
- syn Jindřicha IV., princ -> král Jindřich V. ◊
Falstaff - Jindrův tlustý kamarád ◊
Bardolf. Peto, Gadshill - Falstaffovi kamarádi ◊
Worcester - worcesterský pán ◊
sir Blunt |
| místo: |
Londýn,
Shrewbury, Windsor |
| doba: |
1403 |
| stručný
děj: |
Mladý
Jindra žije s Falstaffem životem po hospodách. Ale to změní
bitva u Shrewsbury roku 1403, do jejíhož čela na straně
anglického krále zvolí Jinřich IV. svého syna. Ten bitvu
proti královým odpůrcům a uchazečům o jeho korunu
vyhrajea stane se králem Jindřichem V., který začíná
žít nový život a Falstaffem opovrhuje. |
| citát: |
"Neznám
tě, starče. Raději se modli a zanech žranic i pitek. Tvoje
šediny špatně sluší šaškovi. Já už zavrhl svoje dřívější
já, a proto zavrhuji i své dřívější druhy. A jenom ,
dozvíš-li se kdy, že jsem zas, co jsem býval, potom přijď
a budeš dál průvodcem mých ztřeštěností. Do té doby
se ke mně nepřibližuj na deset mil, rozumíš?!" -
Jindřich V. k Falstaffovi |
| počet
stran: |
7
stran |
|
|
|
|
VESELÉ
PANIČKY WINDSORSKÉ
- komedie ^
|
| postavy: |
Falstaff
Jeník - nezbedný rytíř ◊
Bardolf -Fastaffův sluha i kumpán ◊
Pistol, Nym - Falstaffovi sluhové ◊
Fordová, Pageová - paničky windsorské ◊
Čiperka - služka ◊ pan Page - manžel paní Pageové
◊ pan Ford - manžel paní Fordové, žárlivec
◊ Anička - dcera paní Pageové |
| místo: |
Widsor |
| doba: |
15.
století |
| stručný
děj: |
Falstaff
potřebuje peníze. Proto vyžene Pistola a Nyma a začne se
ucházet o paní Fordovou a Pageovou milostnými psaníčky. S
paní Fordovou si sjedná schůzku u ní v domě. Pistol a Nym
o tom řeknou jejich ženám a pan Ford se přestrojí za
bohatého pana Brooka, zavede s Falstaffem řeč a vše se od
něj dozví. Když se pak Ford žene domů, Falstaffa odnesou
paničky v koši se špinavým prádlem pryč. Falstaff to pak
Brookovi vyklopí a poví mu i o další schůzce. Z té se
dostane pryč v převleku za tlustou paní, když se opět přižene
Ford. Potřetí se sejdou v noci u Hernova dubu. Zde se konečně
paničkám podaří udělat si z něj legraci, a to za pomoci
mnoha lidí (i jejich manželů), protože ho vystraší a pak
se mu vysmějou. To ho vyléčí. |
| citát: |
"Neboť
jsem vždy za Vás, paní, svolný zemřít za svítání, případně
i včase spaní. Jak bez bázně, tak bez hany!" -
Falstaff v milostných psaních |
| počet
stran: |
10
stran |
|
|
|
|
ROMEO
A JULIE
- tragédie ^
|
| postavy: |
Eskalus
- panující vévoda ve Veroně ◊
Montekové: Romeo
- Montekův syn; Benvolio - Montekův synovec; pan a paní
Montekovi ◊ přátelé Montekových: Merkucio - Romeův přítel; Baltazar
- Romeův věrný sluha ◊
Kapuleti: Julie
- 14 let, Kapuletova dcera; Tybalt - Kapuletův synovec; pan a
paní Kapuletovi ◊ Juliina chůva
◊ Rosalina - mladá dívka ◊
hrabě Paris - Eskalusův příbuzný ◊
Vavřinec - františkán ◊ bratr Jan - františkán
◊ lékárník |
| místo: |
Verona,
Mantova |
| doba: |
asi
15. století |
| stručný
děj: |
Kapuletovi
a Montekovi jsou dva znepřátelené rody. Romeo miluje
Rosalinu, která je pozvána na bál Kapuletů, na kterém se
má Paris seznámit s Julií. Romeo se kvůli Rosalině tajně
dostane na bál v přestrojení, ale zamiluje se tu do Julie a
na Rosalinu zapomene. Julie se do Romea také zamiluje. Když
si pak svou lásku vyznají navzájem, rozhodnou se, že se
vezmou, ale tajně. Oddá je Vavřinec. Po svatbě se ale
Julie dozví, že si má brzy vzít Parise. Bohužel nepřátelství
dvou rodů ještě vzroste, když Romeo zabije Tybalta, neboť
ten zabil jeho přítele Merkucia. Romeo je proto z Verony
vyhnán. Julie dostane od Vavřince "jed" a předstírá
mrtvou. Vavřinec pošle za Romeem Jana se vzkazem o jeho plánu
s Julií, aby mohli žít spolu, ale on jej nedostane. Místo
toho k němu dorazí špatná zpráva: dozví se, že Julie
zemřela. Koupí si tedy jed a jede za ní. U hrobky potká
Parise a zabije ho. Zabije i sebe. Když se Julie probudí
vedle svého mrtvého muže, zabije se dýkou. Vavřinec přispěchá
pozdě a spatří Julii živou už jen pár vteřin. Nad
smutnou ztrátou svých potomků se teprve teď oba rody konečně
usmíří. |
| citáty: |
"Že
miloval jsem dosud? Ach, jak klamné! Před touhle krásou
hned ta byvší vadne..." - Romeo
"Romeo,
ach, Romeo! Proč vlastně jsi Romeo? Zapři své jméno, otce
se odřekni, jen lásku mi přísahej. Když ale nechceš,
nebudu už Kapuletová!" - Julie
"Jak
ten smír ponuré je ráno dnes, když slunce žalem za mračna
se skrývá, a provinilým jenom určit trest, těm nevinným
pak prominout vše zbývá! Však navždy bude strast jen slabé
slovo pro lásku Julie a srdce Romeovo..." |
| počet
stran: |
9
stran |
|
|
|
|
KUPEC
BENÁTSKÝ
- komedie ^
|
| postavy: |
Antonio
- křesťan, velkorysý mladý benátský kupec ◊
Bassanio - mladý urozený Benátčan, chudý šlechtic,
Antoniův přítel ◊ Porcie - bohatá dědička, zlatovlasá kráska
◊ Nerissa - Porciina komorná a přítelkyně
◊ Graziano - Bassaniův přítel a sluha
◊ Salerio - přítel Lorenza a Jessiky
◊ Lorenzo - další z Bassaniových a Antonipvých druhů
◊ Jessika - Šajlokova dcera
◊ Šajlok - Žid, chamtivý lichvář
◊ Lancelot - syn starého slepého chudáka Gobba
◊ Bellario - soudce ◊
uchazeči o ruku Porcie (monsieur Le Bon - francouzský šlechtic
◊ Falconbridge - anglický baron
◊ syn saského vévody ◊
Falconbridgeův soused ze Skotska ◊
marocký princ ◊ aragonský princ) |
| místo: |
Itálie
- Benátky, Belmont |
| doba: |
asi
15. století |
| stručný
děj: |
Bassanio
požádá Antonia o půjčení 3 000 dukátů, aby se mohl
vypravit do Belmontu požádat Porcii o ruku. Antonio zrovna
peníze nemá, a tak si je vypůjčí od Šajloka a podepíše
mu smlouvu, že pokud dluh zaplatí pozdě, může si z něj
Šajlok vzít jednu libru masa. Bassanio si Porcii získá a
chystá se dvojí svatba: Porcie si bere Bassania a Nerissa
Graziana. Vtom přinese Jessika s Lorenzem a Saleriem zprávu
o tom, že Šajlok už (právem) vymáhá po Antoniovi libru
masa, neboť Antonio nestihl zaplatit. Svatby se tedy uspíší
a Bassanio s Grazianem už spěchají Antoniovi na pomoc. Vše
zachrání Porcie převlečená za fiktivního římského
soudce Baltazara, čímž zastoupila soudce Bellaria. "Šajlok
si smí vzít přesně libru masa, ale ani kapku krve."
Tak se lichvář vzdá. Bassanio a Graziano dají
Porcii-Baltazarovi a "písaři" Nerisse své prstýnky
od svých žen. Pak se moc diví, když je mají na prstech
jejich ženy... |
| citát: |
"Ta
zář, co vidíš, je z našeho domu. Do jaké dálky jen svíčka
zahoří! A stejně září v zlém světě dobrý čin..." |
| počet
stran: |
11
stran |
|
|
|
| Jazyk: |
spisovný
(hovorová a knižní čeština) |
|
|
| |
|
|
|
