Kniha sleduje dospívání uvědomělého chlapce Jeníka Ratkina. V dětství na něj silně zapůsobí babiččino vyprávění o raněném vojákovi, o něhož se babiččina rodina za války postarala. Babičce po něm zbyla kniha se stránkami slepenými krví. Na Jeníka má v dětství také velký vliv strýc. Jeník jej obdivuje, tuláka, za něhož se soudce Ratkin stydí a nepřeje si, aby ovlivňoval syna. Strýc se pak ale zastřelí. Konzervativní otec se Jeníka snaží vychovávat podle svého, to se mu ale nedaří. Nechává tedy výchovu na matce.

Jeník nemá problémy s hledáním kamarádům, sám si je pečlivě vybírá. Nikdy s nimi ale nevydrží kamarádit dlouho, jelikož na nich začne vidět jejich špatné stránky. O Jeníkovi je také známo, že „žáby nemůže vystát“. Pak se ale zamiluje do Lidky. Jejich dětská láska však končí prázdninami, jelikož Ratkinovi se stěhují do Mírova a Jeník navíc odjíždí na studie do města. Zde poznává nové přátele – nejprve se skamarádí se Staňkem, když ale zjišťuje, jaký doopravdy je, přátelství končí. Pak se s ním spřátelí starší student Valenta, kterému se líbí Jeníkova vzdorovitost. Přes Valentu se pak Jeník seznámí se Štolcem a se Zachem. A Jeník se pak stává Zachovým nejlepším přítelem. V domě, v němž při studiích bydlí, se také spřátelí s rodinou herců, která zde na čas zůstává. Po jejich odjezdu se nechá zlákat vdovou a podlehne pokušení. Pak se vrací na prázdniny domů a zjišťuje, že matka churaví. Obviňuje z toho sebe – bůh jej trestá za jeho zhřešení. Považuje za nutné, aby se zabil. Matka se pak ale vyléčí. Jeník na Boha zanevře. Myslí si, že bůh není dobrý, není spravedlivý. O svém „hříchu“ napíše báseň, jež ho osvobodí z pout. Považuje ji za své nejlepší dílo.

Při procházkách zámeckým parkem se zamiluje do mladé kněžny, zjišťuje však, že je zadaná. Svěřuje se se svým trápením Vikovi, ten mu vypráví o své lesní víle, do které je zamilován, a Jeník si vzpomene na Lidku.
Pak přicházejí těžkosti. Jeník se dostává do střetu s Majerovou namyšlenou sestřenicí Emou. Otec se dozvídá, že čte „kacířské“ knihy – Drapera. V den Ratkinových osmnáctých narozenin jej také Zach přivádí do podniku, kde se Jeník nechává svést kurtizánou Lorou. Když se pak provalí, kam Zach chodí, je za to z gymnázia vyloučen. Pedagogický sbor chce vyslýchat všechny Zachovy přátele, především tedy Jeníka. Dobrosrdečný profesor Ramler, sympatizující s mládím, Jeníka varuje – radí mu, ať se přes svou zpupnost k ničemu nepřiznává, měl by z toho zbytečné těžkosti. Jeník si bere Ramlerovu radu k srdci a lže, jak jen dokáže.
Ramlerův život je pohnutý. Miloval kdysi jednu ženu, Olgu, s níž chtěl strávit zbytek svého života. Ona se však nikdy nechtěla vázat, odchází vždy za dalšími muži a nechává po sobě bolavá srdce. Po letech Ramler opět zatouží navštívit Olgu, hledá ji proto v Praze. Zjišťuje však, že je pořád stejná, a zklamaný odjíždí zpátky.
Podobný osud jako Ramlera potkává Jeníka o prázdninách. Cestou domů se ve vlaku seznamuje s Aničkou a myslí, že ona je jeho životní láskou. Pak jej ale Anička opouští. Jeník se chce zabít skokem ze skály. Rozmyslí si to však a do propasti hodí pouze jedlovou větvičku z Aniččina stromu. Tak se loučí s mládím a stává se dospělým.

» Vítr prudčeji zadul, a onen jas nyní letěl sem k nim, zapuzuje stín…
"Slyšíš…?" ptá se náhle Ratkin, hlas tlumí a čemusi tajemnému naslouchá.
"Co…?"
"Stříbrný vítr…"
"Stříbrný vítr?" A Malkus má užaslé oči, veliká kola navrch hlavy.
"Pst…teď! Slyšíš?"
Konečně, zdá se, že i Malkus slyší stříbrný vítr.
"Ty, to je krásné…!" «